Tomio Okamura

Ostrov Kypr je v současnosti rozdělen – jižní část tvoří mezinárodně uznávaná Kyperská republika, severní část ovládá tzv. Severokyperská turecká republika (.pdf, str. 3).

V roce 1974 proběhl na Kypru státní převrat, který měl za cíl svrhnout tehdejší vládu a prosadit připojení ostrova k Řecku. Turecko reagovalo invazí na severní část ostrova. V roce 1983 byl vyhlášen Severní Kypr jako samostatný stát, který ovšem uznává pouze Turecko. Mezinárodní komunita jej považuje za území nezákonně okupované tureckou armádou.

Vztah mezi Řeckem a Tureckem je dlouhodobě napjatý. V poslední době se ještě vyostřil kvůli nalezištím ropy a zemního plynu ve východním Středomoří. Turecko žádá větší práva v oblasti Středozemního moře, současné rozdělení vlivu považuje za nespravedlivé a v rámci své nové doktríny „Modrá vlast“ usiluje o větší námořní sílu a o přístup k podmořským nalezištím.

K vojenskému útoku dosud nedošlo, Turecko ovšem hrozí použitím vojenské síly, pokud Řecko a mezinárodní společenství nebudou brát jeho požadavky vážně. Do oblasti vysílá průzkumné i vojenské lodě, na Severním Kypru probíhají vojenské manévry. Řecko reaguje posilováním vlastní armády.

I přesto, že k fyzickému útoku prozatím nedošlo, obrazně se tato situace, kdy Turecko vystupuje vůči Řecku agresivně, dá popsat slovem „útočí“. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako pravdivý.

Turecko vstoupilo do NATO 18. února 1952 společně s Řeckem, v rámci prvního rozšiřování Severoatlantické aliance.

Za poslední měsíce se řešila výměna ministra zdravotnictví pouze dvakrát (do dne rozhovoru 26. října 2020). V prvním případě 21. září odstoupil téměř po třech letech ve funkci Adam Vojtěch (za ANO), který funkci ministra zdravotnictví zastával od složení první Babišovy vlády od prosince 2017. Velice rychle po své rezignaci byl hned 21. září nahrazen Romanem Prymulou, který na počátku koronavirové epidemie působil jako náměstek ministra zdravotnictví. Po ustavení Ústředního krizového štábu na jaře 2020 byl také například krátce jeho předsedou, než byl vystřídán ministrem vnitra Janem Hamáčkem. 

23. října však přišel deník Blesk s odhalením, že Roman Prymula byl pozdě v noci na schůzce s Jaroslavem Faltýnkem bez roušky, a to navíc v restauraci, které mají být podle usnesení (str. 2) vlády pro veřejnost uzavřeny. Premiér Andrej Babiš následně ještě v pátek 23. října Romana Prymulu vyzval k rezignaci a poté předložil prezidentu republiky návrh na jeho odvolání. Na postu ministra zdravotnictví jej pak 29. října vystřídal dětský hematolog a náměstek ředitele FN Brno Jan Blatný.

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že se ministr zdravotnictví za poslední měsíce mění podruhé, nikoliv potřetí, jak uvádí předseda SPD Tomio Okamura. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako nepravdivý. Dodejme však, že za poslední dobu má Česká republika již třetího ministra zdravotnictví.

V období od vypuknutí pandemie koronaviru v České republice podali poslanci SPD dva návrhy novelizace zákonů, které lze přímo vztáhnout k tématu finančních kompenzací. Ty jsou spojeny s náhradami či úlevami pro firmy i občany ve finanční tísni, která je způsobena koronavirovou pandemií či následnými opatřeními a vyhlášením nouzového stavu. 

Konkrétně zástupci SPD předložili novelu zákona o daních z příjmu a novelu zákona o kompenzačním bonusu. Ani v jednom případě nebyla novelizace doposud přijata, přičemž vláda v obou případech zaujala nesouhlasné stanovisko. Zmínit můžeme také návrh SPD na snížení (.pdf) daně z příjmů právnických osob s příjmy do 3 milionů korun.

Více aktivity lze u poslanců SPD pozorovat v souvislosti s podáváním pozměňovacích návrhů k projednávaným zákonným normám. Co se týče zmíněných finančních kompenzací, celkem bylo od března 2020 za poslanecký klub SPD podáno 39 pozměňovacích návrhů. Tyto pozměňovací návrhy, které podali poslanci Jan Hrnčíř a Lucie Šafránková, byly mířeny k celkem 18 návrhům zákonů. 

Celkový přehled souvisejících pozměňovacích návrhů shrnuje následující tabulka. Ta vychází z dat uvedených na stránkách Poslanecké sněmovny PČR, která se vztahují k aktivitě členů klubu SPD. Ačkoliv je možné u poslanců SPD pozorovat i další legislativní činnost směřovanou k finančním a ekonomickým tématům, nelze je přímo spojovat s otázkou finančních kompenzací.

Z uvedených 39 pozměňovacích návrhů bylo k hlasování v Poslanecké sněmovně postoupeno 27 a z nich byl přijat pouze jeden. O zbytku podaných návrhů nebylo hlasováno z toho důvodu, že se k nim daní poslanci při podrobné rozpravě již nepřihlásili, nebo jejich možné přijetí bylo vyloučeno předchozím přijetím jiného pozměňovacího návrhu. Celkově tedy hodnotíme výrok jako pravdivý, neboť zástupci hnutí SPD skutečně předložili cca 40 návrhů, které by znamenaly buď přímo kompenzaci, či alespoň snížení daňové zátěže. 

Vláda tedy jak k navrhovaným novelizacím, tak i téměř ke všem zmíněným pozměňovacím návrhům SPD přijala nesouhlasné stanovisko. Jedinou výjimkou je pozměňovací návrh č. 6454, který byl přijat. Samostatné pozměňovací návrhy pak byly zamítnuty Poslaneckou sněmovnou, a nikoliv vládou.

Závěrem se zaměřme na dosavadní aktivitu vlády směrem k finančním kompenzacím. Na webových stránkách vlády ČR jsou uvedena veškerá usnesení související s bojem proti epidemii koronaviru, a to od březnových až po ty aktuální. Můžeme zde nalézt i podrobnější přehled podpory a úlev pro podnikatele a zaměstnance.

Co se týče konkrétních vládních návrhů zákonů, které byly v době od března přijaty, můžeme pro ilustraci jmenovat například zákon č. 255/2020 Sb., o snížení penále z pojistného na sociální zabezpečení, nebo zákon č. 160/2020 Sb., o některých úpravách v oblasti dávek státní sociální podpory a příspěvku na péči. Dále pak i zákon č. 177/2020 Sb., o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů, zákon č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu (či jeho následné novelizace), nebo zákon č. 210/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru na nájemce prostor sloužících podnikání.

Zákon o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky říká: „Ředitele Pojišťovny jmenuje a odvolává Správní rada Pojišťovny.“ V září Správní rada odmítla návrh člena rady a bývalého náměstka na Ministerstvu zdravotnictví Filipa Vrubela, aby byl nový ředitel vybrán ve výběrovém řízení. Dodejme, že funkční období současného ředitele VZP Zdeňka Kabátka končí 30. listopadu 2020.

Správní rada Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), jež je společně s Dozorčí radou vrcholným orgánem, se skládá ze 30 členů. Deset z nich je jmenováno vládou ČR a zbylých 20 zvoleno Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR podle principu poměrného zastoupení politických stran v dolní komoře. SPD má v Poslanecké sněmovně 19 zástupců, a tak na ni připadají dvě místa ve Správní radě.

Pokud nepočítáme výměnu zástupce z Pirátské strany Zdeňka Hřiba za Pavla Východského v únoru 2019, Poslanecká sněmovna naposledy podobu Správní rady obměnila (.pdf) 24. ledna 2018. Právě tehdy do ní byli za SPD zvoleni poslanec Jaroslav Dvořák a poradce Tomia Okamury Jaroslav Novák. O kandidatuře uvažoval původně také sám Tomio Okamura, nakonec však byla jeho nominace stažena.

Dozorčí rada VZP pak má členů 13 – deset z nich volí Poslanecká sněmovna opět dle principu poměrného zastoupení politických stran, zatímco zbylé tři jmenuje vláda na návrh ministra financí, ministra práce a sociálních věcí a ministra zdravotnictví. Zde má hnutí SPD jednoho zástupce, poslance Zdeňka Podala. Ten byl do funkce zvolen (.pdf) 28. února 2018.

Poslanec za ČSSD a místopředseda Správní rady VZP ČR Jiří Běhounek pro server iDNES.cz uvedl, že na pozici ředitele VZP je navržen její současný ředitel Zdeněk Kabátek. Tomu končí mandát 30. listopadu 2020. Zda ho navrhoval v rámci rady přímo Jiří Běhounek, se nám však nepodařilo ve veřejně dostupných zdrojích dohledat. S dotazem jsme proto oslovili VZP, její tiskový mluvčí Vlastimil Sršeň ale pouze uvedl, že „volba je plně v kompetenci Správní rady VZP“, a doporučil, ať se obrátíme přímo na případné navrhovatele. O vyjádření jsme požádali také samotného Jiřího Běhounka, zatím jsme však žádnou odpověď neobdrželi.

VZP je největší českou zdravotní pojišťovnou, která byla zřízena zákonem č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně. Organizační strukturu této veřejné instituce představují dva orgány – Správní rada, skládající se z 30 členů, a Dozorčí rada, skládající se ze 13 členů.

Deset členů Správní rady je jmenováno vládou a dvacet členů je voleno Poslaneckou sněmovnou podle zásady poměrného zastoupení. SPD tak má ve Správní radě dva zástupce, prvním z nich je lékař a poslanec za SPD Jaroslav Dvořák, druhým bývalý novinář a poradce Tomia Okamury Jaroslav Novák.

V čele VZP stojí ředitel, kterého jmenuje Správní rada na dobu 4 let. Právě letos 30. listopadu pak končí funkční období současného ředitele VZP Zdeňka Kabátka. Správní rada tedy nyní na podzim rozhoduje, kdo bude tento post vykonávat v příštích čtyřech letech. V mediích se spekuluje o dvou jménech. Prvním z nich je výše zmíněný současný ředitel Zdeněk Kabátek a druhým je jeho náměstek David Šmehlík. Právě jméno náměstka ředitele VZP Šmehlíka pravděpodobně nepřesně uvedl Tomio Okamura.

Ve veřejně dostupných zdrojích se nám nepodařilo dohledat podrobné zápisy z jednání Správní rady VZP, k dispozici jsou pouze návrhy programu a usnesení. Poslední záznam pak pochází z 29. září 2020 a podrobnosti o kandidátech na místo ředitele VZP se v něm nenacházejí (.pdf). Protože však místopředseda Správní rady Jiří Běhounek po jednání rady v pondělí 26. října, tedy v den rozhovoru, uvedl, že Davida Šmehlíka oficiálně na jednání Správní rady nikdo nenavrhl, hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Doplňme, že teprve dva dny po konání rozhovoru s Tomiem Okamurou, tedy 28.10., podle informací Seznam Zpráv skutečně došlo k nominaci Davida Šmehlíka.

Česká republika má přibližně 10,7 milionů obyvatel, Japonsko skoro 125,9 milionů. Česko je tak téměř 12krát méně lidnaté než Japonsko. Lze tedy říci, že údaj uváděný ve výroku Tomiem Okamurou tomuto číslu přibližně odpovídá (a poměrně těsně se ještě vejde do naší 10% tolerance).

Za poslední týden před rozhovorem (tedy 19.–25. října 2020) bylo v Japonsku pozitivně testovaných v průměru 567 lidí (.csv) denně, při zaokrouhlení na stovky tedy přibližně 600. V Česku se jednalo o 12 030 osob, tento počet tak byl asi 21x větší než v Japonsku.

V Tokiu, které má bez aglomerace více než 14 milionů obyvatel, bylo za týden od 19. do 25. října pozitivně testováno v průměru cca 150 lidí denně (viz data v grafu níže). Počet 200 lidí, který zmiňuje Tomio Okamura, tak není zcela přesný. Ostatní údaje ve výroku se však s námi dohledanými daty shodují v rámci naší 10% tolerance, a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Pro doplnění uveďme, že při přepočtu na 1 milion obyvatel je rozdíl mezi denními přírůstky pozitivně testovaných osob na covid-19 v ČR a v Japonsku ještě výraznější. Zatímco v České republice se tato čísla pohybují v řádu stovek, v případě Japonska se jedná pouze o jednotky.

K uzavření obchodů a restaurací, k jakému došlo v březnu v České republice, se Japonsko neuchýlilo. Některé podniky, včetně restaurací, byly vyzvány k tomu, aby zavřely své provozy, za odmítnutí ale nehrozil žádný právní postih. Japonsko tak spoléhalo na dobrovolnou spolupráci občanů. 25. května byl v Japonsku zrušen nouzový stav a japonská ekonomika se tak začala postupně znovu otevírat.

Začátkem srpna, v souvislosti s rostoucími počty lidí nově nakažených covidem-19, japonská vláda vydala žádost ohledně dobrovolného zavírání barů a restaurací ve 22:00, aby se předešlo scházení většího počtu osob. Tato prosba o dřívější zavírání podniků skončila koncem srpna, kdežto v hlavním městě platila do 15. září.

Jestliže srovnáme data o počtech nově prokázaných případů covidu-19 v Japonsku a v České republice (viz graf výše), denní přírůstky nakažených byly s ústupem první vlny koronavirové epidemie na přelomu května a června přibližně stejné. Zde je však nutné uvést, že Česká republika má přibližně 10,7 milionů obyvatel, tedy asi 12krát méně než Japonsko s téměř 125,9 miliony obyvatel. Při přepočtu denních přírůstků nově nakažených covidem-19 na jeden milion obyvatel tak data v grafu níže ukazují, že tyto přírůstky byly větší v České republice – a situace tak v tomto případě „stejná“ nebyla. 

Výrok proto hodnotíme jako zavádějící, a to i s ohledem na skutečnost, že Tomio Okamura těsně před tím v rozhovoru sám uvedl (audio, čas 8:58), že Česká republika má násobně méně obyvatel než Japonsko.

Dodejme, že v České republice dochází zvláště o víkendových dnech k výchylkám v počtu provedených testů, a tím pádem také v počtu nově prokázaných případů onemocnění covid-19. Pro lepší zřetelnost proto přikládáme také graf, v němž je pro každý den zaznamenán sedmidenní průměr počtu nově nakažených.

Výrok hodnotíme jako zavádějící vzhledem k tomu, že Tomio Okamura popisuje jarní „výchozí pozici“ v obou zemích jako podobnou. Jelikož výroku předchází Okamurovo srovnání populací obou zemí, vyvolává tak dojem, že i při popisu jarní situace hovoří o situaci relativní k velikosti populace. Při přepočtu na milion obyvatel však pozice podobná nebyla.