Invaze na Ukrajinu

Pravda
O odhodlání bránit území NATO hovoří americký prezident Joe Biden, britský premiér Boris Johnson, ale například i představitelé Estonska či Kanady. Obranu všech spojenců zmiňují ve svém společném prohlášení také prezidenti nebo předsedové vlád všech zemí Aliance.
Pravda
Severoatlantická aliance začala posilovat svůj východní blok v roce 2014 v reakci na ruskou anexi Krymu. Přítomnost sil NATO se zde poté začala rapidně zvyšovat na začátku tohoto roku, a to v reakci na ruské zvyšování napětí a následnou invazi na Ukrajinu.
Pravda
V předešlých letech se vůči NATO stavěl kriticky třeba Donald Trump, který podle deníku The New York Times uvažoval i odchodu z Aliance. Podle Emmanuela Macrona zase NATO prožívalo mozkovou smrt. Petr Fiala oproti tomu zastával vždy velmi pozitivní postoj směrem k NATO.
Pravda
Mírové mise Organizace spojených národů jsou běžnou praxí, celkem jich OSN podniklo již 71. NATO také vedlo několik operací, které můžeme označit za mírové. Kromě tří menších misí v Makedonii ale probíhaly všechny na základě mandátu OSN.
Pravda
Ukrajina prosí západní partnery o všechny typy munice a zbraní včetně protiletadlových a protitankových střel. Tento požadavek předneslo hned několik ukrajinských představitelů, mezi nimi i prezident Zelenskyj a premiér Šmyhal.
Pravda
První dodávku vojenského materiálu pro Ukrajinu česká vláda schválila ještě před začátkem ruské invaze. Následovaly další dvě dodávky vojenského vybavení. Celková hodnota vojenské pomoci ze strany ČR prozatím přesáhla 725 milionů korun. Schválena je další pomoc v podobné výši.
Pravda
Podle průzkumů veřejného mínění je podpora obyvatel Švédska a Finska pro vstup do NATO skutečně na rekordní úrovni. Ve Finsku dosahuje až 63 %, ve Švédsku pak až 51 %.
Pravda
Mezinárodní soudní dvůr OSN 16. března rozhodl, že Ruská federace musí okamžitě zastavit vojenské operace na Ukrajině. Mluvčí Vladimira Putina Dmitrij Peskov podle agentury TASS nicméně uvedl, že Rusko rozhodnutí soudního dvora „nemůže brát v úvahu.“
Pravda
25. února 2022 bylo Rusku, v reakci na agresi vůči Ukrajině, pozastaveno členství v Radě Evropy. Ruští představitelé poté informovali o záměru Radu Evropy opustit. O vyloučení Ruské federace s okamžitou platností rozhodla Rada 16. března.
Pravda
Vyslání mírových sil OSN skutečně vyžaduje rezoluci Rady bezpečnosti OSN. Rada bezpečnosti se skládá z celkem 15 členů, z toho pět států je stálými členy. Tyto státy, mezi něž patří také Rusko, mají při rozhodování v radě právo veta.