KSČM

Poslanec a místopředseda KSČM Stanislav Grospič mluvil (video, čas 41:00) o změnách hranic senátních obvodů. Těch je v České republice 81. Za každý obvod je do horní komory Parlamentu ČR zvolen jeden senátor na šest let, přičemž každé dva roky se ve volbách obmění jedna třetina zákonodárců.

Samotné obvody se mohou měnit vždy na začátku volebního roku, a to ze dvou možných důvodů. Jednak se volební obvody pro volby do Senátu ČR mění na základě počtu obyvatel, obvody by jich měly mít zhruba stejný počet. V případě, že by se počet obyvatel změnil o více než patnáct procent oproti průměru, muselo by se novelou volebního zákona území obvodů o některé obce zmenšit nebo zvětšit. Druhou příčinou změny vymezení obvodů je změna příslušnosti obcí do okresů, na základě kterých jsou volební obvody často stanoveny.

Český statistický úřad uvádí (.pdf, str. 1–2) několik příkladů, kdy se v některých obcích volby z důvodu výše popsaných změn nekonaly v běžném šestiletém intervalu. Například právě ve Středočeském kraji došlo v roce 2008 k přesunu šestnácti obcí z obvodu Kolín do obvodu Benešov, což zapříčinilo, že obyvatelé těchto obcí volili v senátních volbách s desetiletým odstupem. Naopak ke zkrácení intervalu na čtyři roky došlo v sedmnácti obcích, jež byly přesunuty z obvodu Beroun do obvodu Příbram.

V oblasti Posázaví se měnily hranice volebních obvodů kupříkladu i v roce 2012, kdy z benešovského obvodu přešlo město Sázava do kutnohorského obvodu. V roce 2014 pak do obvodu se sídlem v Kutné Hoře přešla také Vlašim. Svého senátora tedy ve Vlašimi volili dvakrát v intervalu čtyř let: v roce 2012 v rámci benešovského obvodu a poté již v rámci obvodu kutnohorského v roce 2016.

K prvnímu výbuchu muničního skladu číslo 16 ve Vrběticích došlo 16. října 2014 v dopoledních hodinách. Ve skladu se v tu dobu nacházelo cca 57 tun (.pdf, str. 2) výbušin. Při výbuchu zahynuli dva pracovníci a v dalších dnech došlo k evakuaci obyvatel okolních obcí.

Ke druhému výbuchu došlo 3. prosince 2014 ve skladu číslo 12, tedy o více než měsíc a půl později. Opět došlo k evakuaci obyvatel okolních obcí. Ve skladu se v době výbuchu nacházelo 13 tun min a granátů.

Policie ČR již od prosince 2014 vyšetřuje případy výbuchů muničních skladů ve Vrběticích jako trestný čin obecného ohrožení. I po pěti letech, tedy v roce 2019, stále probíhal policejní zásah a v prostoru pracovali pyrotechnici, kteří areál od nevybuchlé munice čistili od ledna 2016. Celý policejní zásah v areálu ve Vrběticích oficiálně skončil až 13. října 2020. 

10. července 1985 došlo k bombovému útoku na loď Rainbow Warrior, která patřila ekologickému hnutí Greenpeace. Za tímto útokem stály francouzské tajné služby DGSE. Rainbow Warrior měl podpořit protesty proti francouzským jaderným pokusům na atolu Mururoa ve Francouzské Polynésii.

27. listopadu 2020 zemřel íránský nukleární fyzik Mohsen Fachrízádeh. Podlehl zraněním po atentátu, za kterým měl stát Izrael. 

Odsouzení těchto útoků ze strany poslance Luzara se nám z veřejně dostupných zdrojů (fulltext.psp.cz, osobní web, Facebook, Twitter) nepodařilo dohledat. Na Lea Luzara jsme se proto prostřednictvím e-mailu obrátili s prosbou o upřesnění tohoto výroku. 

Dle jeho slov útok na Rainbow Warrior odsoudil již v roce 1985. V e-mailové odpovědi uvedl: „(…) proto jsem samozřejmě veřejně odsoudil tyto útoky na loď greenpeace v roce 1985 v rámci vystoupení na celozávodní schůzi SSM. (…)“

K odsouzení útoku na Mohsena Fachrízádeha mělo podle odpovědi poslance Luzara dojít v Poslanecké sněmovně. Daný výrok se nám však ve stenozáznamech nepodařilo dohledat.   

Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM) od roku 2018 toleruje (.docx) menšinovou vládu hnutí ANO 2011 a České strany sociálně demokratické (ČSSD). Toleranci menšinového kabinetu podmiňuje (.pdf) plněním několika bodů. Jedním z nich je i sloučení Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra (ZPMV) a Vojenské zdravotní pojišťovny (VoZP) spadající pod Ministerstvo obrany, nad kterou by v dalším kroku převzala kontrolu Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP).

V červenci roku 2020 proběhlo jednání KSČM a ANO o podmínkách další podpory. Po jednání se předseda komunistů Vojtěch Filip vyjádřil, že jediným dosavadním aspektem toleranční smlouvy, který není plněn, je sloučení zdravotních pojišťoven. Zmínil i tvorbu nového harmonogramu s chystaným dokončením bodu v druhém pololetí roku 2020.

Ke sloučení dvou pojišťoven dosud nedošlo, nicméně zástupci KSČM a ANO o tom i v roce 2021 dál jednali.

Zda ale došlo v minulém roce ze strany KSČM k předložení plánu sloučení, se nám z veřejně dostupných zdrojů nepodařilo dohledat, výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

KSČM nutnost založení komerční banky, která by byla v rukou státu, uvádí již ve svém volebním programu (.pdf, str. 2) z období 2013–2017. Taková banka by podle jejich programu měla být veřejná, bez poplatků, se zaručeným zhodnocením vkladů a dostupnou úrokovou mírou na poskytované úvěry. Požadavek na vytvoření veřejného bankovnictví komunisté akcentovali také před volbami do Evropského parlamentu v roce 2014.

Myšlenka na vytvoření veřejné komerční banky přetrvává i ve volebním období 2017–2021 a znovu se objevila v programu (.pdf, str. 8), podle kterého by státní banka měla sloužit k financování státních, krajských i obecních projektů. Tím by se dle KSČM měla snížit závislost na zahraničí.

Doplňme, že banka komerčního typu v rukou státu se stala jedním z bodů, kterými si KSČM podmiňovala svou toleranci menšinové vlády ANO a ČSSD.

V úterý 6. dubna 2021 se po neshodách s menšinovou vládou sešel Ústřední výbor KSČM a většinově se shodl na tom, že vláda jejich požadavky neplní kompletně ani dostatečně. Kromě růstu minimální mzdy, valorizace důchodů a přísnějších požadavků na ochranu přírodních zdrojů, které jsou alespoň částečně plněny, nejsou dle KSČM ostatní body plněny vůbec, požadavek na státní banku nevyjímaje.

Pro úplnost uveďme, že Andrej Babiš na schůzce konané 7. dubna 2021 (tedy jeden den po vyřčení výroku) předal zástupcům KSČM návrh na založení státem vlastněné komerční banky.

Vládní návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2021 původně počítal s výdaji na obranu ve výši přibližně 85,4 miliardy korun (.pdf, str. 14). V rámci pozměňovacího návrhu č. 6915 (.doc) však Miloslava Vostrá (KSČM) navrhla snížit rozpočet na obranu o 10 miliard a tuto částku přesunout do rozpočtové rezervy. Poslanecká sněmovna pozměňovací návrh schválila. Ministerstvo obrany tak dle schváleného rozpočtu dostalo k dispozici 75,4 mld. Kč.

Hned po schválení rozpočtu 18. prosince 2020 premiér Andrej Babiš oznámil, že 10 miliard korun bude Ministerstvu obrany navráceno, a uvedl: „Můžeme to garantovat, v lednu se to vrátí." 27. ledna 2021 vláda na jednání jednohlasně schválila převedení 5 miliard korun z vládní rozpočtové rezervy do rozpočtu Ministerstva obrany, čímž se rozpočet resortu navýšil na 80,4 miliardy korun. Jednalo se však o polovinu sumy, o kterou byly letošní výdaje na obranu kvůli návrhu KSČM sníženy. Ministerstvo obrany uvedlo, že navýšený rozpočet umožní armádě pokračovat v plnění všech stávajících úkolů, včetně robustního nasazení vojáků na pomoc v boji s koronavirem.

Návrat zbylých pěti miliard vláda schválila 29. března 2021. Materiál na zvýšení výdajů státního rozpočtu v kapitole obrany předložil (.doc, str. 5) ministr obrany Lubomír Metnar. Ten předtím opakovaně uvedl, že pokud by se na armádě šetřilo, podá demisi. Prostředky z přesunutých 5 miliard korun mají být využity na platy a zákonem stanovené příplatky pro vojáky a na pokrytí běžných výdajů (opravy techniky, náhradní díly, pohonné hmoty, posílení rozpočtu vojenských nemocnic v souvislosti s covidem-19).

Původní rozpočet Ministerstva obrany na rok 2020 byl stanoven na 75,5 miliard korun (.pdf, str. 6). Novelou zákona o státním rozpočtu na rok 2020 (.pdf), která byla Poslanecké sněmovně předložena 23. března 2020, byl však původní rozpočet upraven. Novelou se již na konci března 2020 částka 75,5 miliard korun snížila (.pdf, str. 1) na přibližně 72,6 miliardy korun. Kvůli koronavirové krizi ministerstvo s navrácením 2,9 miliardy korun do státní pokladny souhlasilo.

Vládní návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2021 původně počítal s výdaji na obranu ve výši cca 85,4 miliardy korun (.pdf, str. 14). V rámci svého pozměňovacího návrhu č. 6915 (.doc) však Miloslava Vostrá (KSČM) navrhla snížit rozpočet na obranu o 10 miliard a tuto částku přesunout do rozpočtové rezervy. Poslanecká sněmovna tento pozměňovací návrh schválila. Ministerstvo obrany tak dle schváleného rozpočtu dostalo k dispozici 75,4 mld. Kč.

18. prosince 2020 poslanci schválili státní rozpočet na rok 2021 se schodkem 320 miliard korun. Pro rozpočet menšinové vlády ČSSD a ANO hlasovala i KSČM, která svoji podporu podmínila odebráním deseti miliard korun z rozpočtu Ministerstva obrany. „Peníze tam přesuneme a předpokládám, že v lednu je tam vrátíme,“ ujišťoval hned po schválení rozpočtu premiér Andrej Babiš.

27. ledna 2021 bylo z vládní rozpočtové rezervy do rozpočtu Ministerstva obrany skutečně převedeno prvních 5 miliard, čímž se navýšil na 80,4 miliardy korun. Návrat zbylých pěti miliard vláda schválila až 29. března 2021. Materiál na zvýšení výdajů státního rozpočtu v kapitole obrany předložil (.doc, str. 5) ministr obrany Lubomír Metnar. Ten předtím opakovaně uvedl, že pokud by se na armádě šetřilo, podá demisi.

Vojtěch Filip mluví o novele zákona o státním rozpočtu na rok 2021, která byla schválena v únoru tohoto roku. Pro přijetí zákona kromě vládních poslanců ANO a ČSSD hlasovalo i 11 poslanců KSČM, bez kterých by zákon neměl dostatečnou podporu. V této novele je rozpočet ministerstva obrany na straně výdajů 75 mld. Kč. 

Vláda však na konci března 2021 rozhodla o přesunu 5 miliard korun z vládní rozpočtové rezervy právě do rozpočtu ministerstva obrany. Jednalo se o již druhý takový přesun, první proběhl v lednu 2021. Reálně tedy rozpočet Ministerstva obrany dosahuje 85 miliard korun.

Ministerstvo obrany uzavřelo v roce 2019 smlouvu na nákup armádních vrtulníků s americkou společností Bell. Konkurenční italský výrobce Leonardo následně podal žádost, aby Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) vydal zákaz plnění této smlouvy, jelikož byla uzavřena dříve, než bylo rozhodnuto o jejich námitkách. 

Žádost společnosti Leonardo však byla Antimonopolním úřadem zamítnuta, jelikož „(…) uložení zákazu plnění smlouvy by znamenalo ohrožení existence širšího obranného nebo bezpečnostního programu, který má zásadní význam z hlediska bezpečnostních zájmů státu.“ Ministerstvo obrany tedy dostalo povolení k nákupu amerických vrtulníků za 17 miliard, a to navzdory přiznaným chybám.

Zakázkou na vrtulníky se začala v listopadu 2020 zaobírat také Evropská komise. 5. února 2021 ÚOHS za chyby při zakázce uložil Ministerstvu pokutu ve výši 550 milionů korun. Tato pokuta byla uložena nepravomocně. Ministerstvo obrany s rozhodnutím nesouhlasí a podá proti němu rozklad (.docx, str. 2).

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) prověřoval prostředky, které byly vynaloženy mezi lety 2017 a 2020 Ministerstvem obrany (MO) na výzbroj Armády ČR. Jednalo se o smlouvy na pořízení výzbroje a dalších náhradních dílů za více než 3,1 miliardy korun. NKÚ ve své zprávě (.pdf, str. 3) zmiňuje, že systém nákupů nebyl efektivní. 

„Do roku 2020 mělo MO v plánu nakoupit pro armádu útočné pušky s granátometem, odstřelovací pušky, přenosný protitankový raketový komplet a náhradu za ruční protitankovou zbraň. Nakonec ale pořídilo jen útočné pušky s granátometem a místo odstřelovací pušky modulární zbraňový komplet. Ostatní nákupy odsunulo do dalších let. MO tak nebuduje bojové schopnosti armády v požadovaném čase," píše v tiskové zprávě Nejvyšší kontrolní úřad.

Ministerstvo chybovalo (.pdf, str. 3) při specifikaci pořizované výzbroje, nebyl zajištěn (str. 4) dostatek náhradních dílů a výzbroj byla nakupována na etapy. Musela být tedy vypisována nová zadávací řízení, která se musela kvůli chybám často i opakovat. 

Problém byl rovněž při nákupu (.pdf, str. 5) nevhodných denních zaměřovačů ke kulometům, na což upozorňoval i Úřad pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti. Dále bylo doporučeno provést vojskové zkoušky s těmito zaměřovači, které ale ministerstvo, i navzdory původnímu plánu, neprovedlo. Celkově bylo za nevhodné příslušenství utraceno 3,37 milionu korun.

NKÚ dále zmiňuje, že na ověřování parametrů před nákupem výzbroje upozorňoval Ministerstvo obrany už v roce 2016. Náprava ale dle NKÚ nebyla ze strany resortu dostatečná. Změna vnitřních předpisů se začala připravovat až v průběhu kontroly v roce 2020.

Dalším problémem byl samotný systém nákupů. Podle kontrolorů se zakázky prodlužovaly, čímž se zvyšovala jejich cena a vzrůstala administrativní zátěž pro ministerstvo. Zakázky se následně opožďovaly oproti původnímu plánu.

Ministerstvo mělo také porušit (.pdf, str. 5) v několika případech zákon o zadávání veřejných zakázek. „Například tehdy, když zrušil zadávací řízení způsobem, který je v rozporu se zákonem. Nebo když uzavřel s dodavatelem smlouvu, která neodpovídala zadávacím podmínkám, a tím porušil i zásadu transparentnosti,“ dodal Nejvyšší kontrolní úřad.

Ministerstvo obrany následně zveřejnilo vyjádření, kde nesouhlasí s některými závěry NKÚ. Zmiňuje, že znění zprávy NKÚ je zkreslující a neobjektivní. „Na základě vzorku několika zakázek nelze souhlasit s tvrzením, že vyzbrojování se prodlužuje a prodražuje a resort obrany nebuduje bojové schopnosti armády v požadovaném čase. Naopak, modernizace v posledních letech pokračuje historicky nejvyšším tempem a dle plánů a potřeb Armády ČR,“ doplnilo Ministerstvo obrany.

Ministerstvo taktéž uvádí, že kontroloři prověřovali smlouvy v hodnotě 3,1 miliardy korun. Neúčelně vynaložené prostředky v hodnotě 3,37 milionu korun jsou podle MO tedy jen tisícinou z celkové částky.