Občanská demokratická strana

ODS

Občanská demokratická strana
Pravda
Vláda v prosinci 2024 schválila zvýšení služebních tarifů pro vojáky z povolání o 1 500 Kč a plošné zvýšení platů státních zaměstnanců o 1 400 Kč od ledna 2025. Od 1. dubna 2025 také vzrostou výkonnostní příplatky, jejichž výše je odvozena od tarifů a ohodnocení vojáků.

Navýšení služebních tarifů

Vláda v prosinci 2024 schválila (.pdf) nařízení, kterým se plošně zvýšily služební tarify vojákům z povolání o 1 500 Kč (.docx, str. 1–⁠⁠⁠⁠⁠⁠2). Například svobodník tak měsíčně pobírá 31 810 Kč, desátník 33 390 Kč a plukovník 87 650 Kč. U vojína, který má tarif na úrovni minimální mzdy, došlo od ledna 2025 díky jejímu nárůstu k navýšení platu o 1 900 Kč (.pdf).

Fialův kabinet v prosinci 2024 také schválil (.pdf) navýšení platů státních zaměstnanců (.pdf), které tak od ledna 2025 vzrostly o 1 400 Kč. Platy se zvedly i příslušníkům bezpečnostních sborů, a to o 1 500 Kč. Policisté a hasiči zároveň dostali stabilizační příplatek ve výši 1 000 Kč.

Výkonnostní příplatek

Voják má nárok na výkonnostní příplatek na základě svého služebního hodnocení. Tento příplatek se každoročně upravuje 1. dubna a jeho výše závisí na ohodnocení za předchozí rok, přičemž se vypočítává z vojákova služebního tarifu. Například vojákovi hodnosti svobodník až nadpraporčík, který zatím příplatek nezískal a který je hodnocený jako výtečný, náleží příplatek ve výši 2 % jeho služebního tarifu. Při dalších hodnoceních se pak výše odměny odvíjí i od dříve získaného příplatku. Jelikož se služební tarify od ledna 2025 zvýšily o 1 500 Kč, od 1. dubna 2025 vzrostou i výkonnostní příplatky.

Voják může být ohodnocen jako výtečný, velmi dobrý, dobrý, vyhovující a nevyhovující. Při hodnocení výtečný a velmi dobrý se výkonnostní příplatek vojákům zvyšuje. Pokud je voják hodnocen jako dobrý, výkonnostní příplatek se oproti předchozímu roku nezmění. U hodnocení vyhovující příplatek klesne (případně vojákovi vůbec nenáleží) a pokud je voják ohodnocen jako nevyhovující, na výkonnostní příplatek nárok nemá.

Výše výkonnostního příplatku závisí nejen na hodnocení vojáka, ale také na jeho hodnosti. Maximální výše výkonnostního příplatku je 20 % služebního tarifu pro vojáky hodnosti svobodník až nadpraporčík a 15 % pro hodnosti poručík až podplukovník.

Závěr

Na základě nařízení Fialovy vlády z prosince 2024 došlo od ledna 2025 k růstu služebních tarifů vojáků z povolání o 1 500 Kč a k plošnému navýšení platů státních zaměstnanců o 1 400 Kč. Od 1. dubna 2025 se vojákům také zvýší výkonnostní příplatky, které se odvíjejí od zvýšených tarifů. Výrok Jany Černochové hodnotíme jako pravdivý.

Pravda
Výtěžek ze sbírky Ministerstva obrany ke Dni válečných veteránů v roce 2024 činil 5 026 599 Kč, čímž byl téměř dvojnásobně překonán rekord z předešlého roku.

Ministryně obrany Jana Černochová mluví o sbírce, kterou ke Dni válečných veteránů pravidelně pořádá Vojenský fond solidarity. Ten je společným projektem Ministerstva obrany a Charity ČR, který vznikl v roce 2015 jako reakce na úmrtí pěti českých vojáků v Afghánistánu. Fond poskytuje finanční pomoc určenou vojákům a jejich blízkým, kteří se ocitli v tíživé životní situaci. Mezi okruh příjemců patří i veteráni a jejich blízcí či pozůstalí a také vojáci, od jejichž odchodu ze služby uplynulo maximálně pět let.

Vlčí mák

Ministryně obrany Jana Černochová v říjnu 2024 představila oficiální národní symbol válečných veteránů –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Vlčí mák České republiky. Kampaň se sbírkou, jejíž výtěžek putoval Vojenskému fondu solidarity, probíhala od 29. října do 11. listopadu 2024, kdy mohli lidé zakoupením vlčího máku vyjádřit respekt těm, kteří bojovali ve válkách. Kromě klasické papírové verze bylo možné koupit i variantu z limitované edice nebo digitální verzi. Fyzické verze byly k dostání u vojáků v ulicích měst (.pdf). Na některých místech se do sbírky zapojila i Česká obec sokolská nebo Československá obec legionářská.

Jak ukazuje následující graf, výtěžky z prodejů vlčích máků měly kromě roku 2022 rostoucí tendenci, avšak v roce 2024 se částku podařilo meziročně téměř zdvojnásobit, když se vybralo celkem 5 026 599 korun. Jednalo se přitom o nejvyšší sumu, jakou se kdy v rámci sbírky podařilo vybrat.

!function(){"use strict";window.addEventListener("message",(function(a){if(void 0!==a.data["datawrapper-height"]){var e=document.querySelectorAll("iframe");for(var t in a.data["datawrapper-height"])for(var r=0;r<e.length;r++)if(e[r].contentWindow===a.source){var i=a.data["datawrapper-height"][t]+"px";e[r].style.height=i}}}))}();

Spor o symbol vlčího máku

Symbol vlčího máku vznikl jako uctění památky vojáků padlých v první světové válce již ve 20. letech minulého století. Každoročně na podzim si jej lidé připínají na oblečení, aby vyjádřili podporu válečným veteránům a připomněli si oběti válečných konfliktů. Vrcholem bývá 11. listopad, tedy Den válečných veteránů, kdy se konají různé vzpomínkové akce.

Vojenský fond solidarity není jedinou organizací, která sbírku se stejným symbolem ke Dni válečných veteránů v Česku pořádá. Organizuje ji také například Paměť národa, která výtěžek rozděluje mezi Centrum pomoci Paměti národa, které podle projektu pomáhá především účastníkům druhého a třetího odboje, a dokumentaristy Paměti národa, kteří vyhledávají a zaznamenávají vzpomínky protikomunistických odbojářů a pamětníků z 2. světové války.

Poté, co Ministerstvo obrany  v roce 2024 poprvé kodifikovalo symbol vlčího máku a zároveň deklarovalo, že veškeré výtěžky z jeho prodeje půjdou Vojenskému fondu solidarity, se právě proti sbírce Paměti národa vymezilo. Podle resortu jde na dokumentární činnost drtivá většina výtěžku a samotné veterány sbírka nepodporuje. Ministerstvo v souvislosti s kodifikací zdůraznilo, že pouze u oficiálního vlčího máku je garantováno, že výtěžek poputuje na podporu vojáků a válečných veteránů. Některé spolky se ale proti kampani a oficiální podobě vlčího máku ohradily a resort kritizovaly za údajné přivlastnění symbolu.

Závěr

Ministryně obrany Jana Černochová v říjnu 2024 představila oficiální podobu vlčího máku v rámci sbírky ke Dni válečných veteránů. Vybraná částka ze sbírky resortu dosáhla hodnoty 5 026 599 korun, což je skutečně nejvyšší obnos, jaký se kdy ministerstvu podařilo vybrat. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Pravda
Vojenský fond solidarity uvedl, že v roce 2024 schválil podporu pro více než 50 žadatelů, kterým vyplatil přibližně 7,7 milionu korun.

Ministryně obrany Jana Černochová reaguje na poznámku, že během svého působení v úřadu podporuje válečné veterány, a zmiňuje úspěchy zaměřené na pomoc vojákům či jejich blízkým. Konkrétně hovoří i o Vojenském fondu solidarity, který podle ní rychle pomáhá dotčeným lidem.

Vojenský fond solidarity

Vojenský fond solidarity je projekt pod záštitou Ministerstva obrany a Charity ČR, který vznikl v roce 2015 jako reakce na úmrtí pěti českých vojáků v Afghánistánu. Fond poskytuje finanční pomoc vojákům a jejich blízkým, kteří se ocitli v tíživé životní situaci. Mezi okruh příjemců od listopadu 2023 patří i veteráni a jejich blízcí či pozůstalí a také vojáci, od jejichž odchodu ze služby uplynulo maximálně pět let, čímž se rozšířil okruh potenciálních příjemců (.pdf, str. 3).

Podle výroční zprávy za rok 2023 podpořil fond ve stejném roce 14 klientů částkou 2,64 milionu korun (.pdf, str. 7). Organizace také pomáhala při povodních v roce 2024, kdy schválila žádosti 15 žadatelů, mezi které rozdělila téměř 2,2 milionu korun.

Podpora z fondu

Černochová o částce poskytnuté z Vojenského fondu solidarity psala již v publikaci „3. rok na obraně“ (.pdf), kde uvádí, že fond 55 žadatelům poskytl více než 7 milionů korun (str. 21). Samotný fond tuto informaci na svých webových stránkách neuvádí, jeho nejnovější výroční zpráva se týká pouze roku 2023. Na svém facebookovém profiluvšak v lednu uvedl, že během roku 2024 schválil 52 žádostí v celkové hodnotě 7,7 milionu korun.

Závěr

Vojenský fond solidarity na svém facebookovém účtu uvedl, že během roku 2024 schválil 52 žádostí o podporu v celkové výši přibližně 7,7 milionu korun. Jana Černochová se tak vejde do naší standardní 10% tolerance, její výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Pravda
Příslušníci české armády v roce 2024 skutečně působili ve vyjmenovaných oblastech. Např. v Iráku poskytovali poradenskou činnost irácké armádě a na Sinajském poloostrově řídili provoz checkpointů nebo letecky přepravovali materiál mezi základnami.

Ministryně obrany Jana Černochová v kontextu výroku mluví o zahraničních operacích, do kterých se v minulém roce zapojili čeští vojáci. Zmiňuje jejich roli při posilování východního křídla NATO a vedení bojových jednotek na Slovensku. Dále vyjmenovává působení na misích v Kosovu, Iráku, na Sinajském poloostrově a v Izraeli.

Kosovo

České jednotky jsou součástí mírové operace NATO v Kosovu od roku 1999, kdy byla zahájena operace Joint Guardian (od roku 2005 Joint Enterprise). Cílem mise, která v době publikace námi ověřovaného rozhovoru stále probíhala, je zajistit mír a stabilitu v oblasti. Na velitelství v Prištině loni působilo sedm českých vojáků.

V roce 2022 došlo k postupným eskalacím nepokojů mezi Srbskem a Kosovem. Od července 2023 proto v Kosovu působí i jednotka české Vojenské policie, která spolupracuje s italskými karabiniéry. Úkolem jednotky je podílet se na bezpečnosti a volnosti pohybu s důrazem na severní část země, tedy oblast obývanou převážně kosovsko‑srbskou komunitou. Od ledna 2025 v Kosovu působí již čtvrtá jednotka Vojenské policie čítající bezmála 30 policistů.

Irák

Česká armáda působí také v Iráku a Kuvajtu, kde je od roku 2016 součástí operace OIR (Operation Inherent Resolve) a od roku 2019 alianční mise NMI (NATO Mission Iraq). Hlavním úkolem bylo poskytovat poradenství, pomoc a prostředky irácké vládě a armádě v boji proti Islámskému státu. Od září 2024 v zemi operuje 13. uskupení armády, které iráckým ozbrojeným složkám zajišťuje poradenskou činnost.

Další mise

Kromě zmíněných oblastí operují jednotky české také např. v Pobaltí, Bosně a Hercegovině, na Slovensku nebo v oblasti Středomoří, kde pomáhají v rámci operace IRINI přispívat k uplatňování zbrojního embarga OSN vůči Libyi. Mimo Evropu dohlížejí čeští vojenští pozorovatelé na vojenskou a bezpečnostní situaci v Demokratické republice Kongo nebo ve Středoafrické republice.

Sinajský poloostrov

Na Sinaji v rámci mise organizace MFO (Multinational Force and Observers) působí čeští vojáci od roku 2009 a od roku 2013 také jednotky leteckého kontingentu. V roce 2024 bylo v oblasti nasazeno 16. úkolové uskupení a 27. letecká jednotka v počtu 15 osob. Čeští vojáci a další příslušníci ozbrojených sil z 15 zemí dohlížejí na dodržování mírové dohody mezi Egyptem a Izraelem z roku 1981. Řídí např. provoz checkpointů nebo kontrolují aktivity podél hranice, zatímco letecká jednotka provádí průzkum oblasti a přepravuje lidi i materiál mezi základnami.

Golanské výšiny

Součástí mise na Golanských výšinách je česká armáda od roku 2015, kdy do oblasti vyslala tři vojáky. V roce 2020 je doplnil čtvrtý příslušník a armáda zde působila také v roce 2024. Čeští vojáci jsou součástí mise UNDOF (The United Nations Disengagement Observer Force), která byla zahájena v roce 1974 a jejímž cílem je dohlížet na udržení míru mezi Izraelem a Sýrií.

Závěr

Příslušníci české armády České republiky působili v roce 2024 v několika státech a oblastech. Účastnili se misí v Kosovu, kde kromě vojáků působili také členové Vojenské policie. Dále operovali také v Iráku, na Sinajském poloostrově nebo Golanských výšinách. Výrok Jany Černochové tedy hodnotíme jako pravdivý.

Pravda
Od začátku roku 2024 byly do Polska vyslány dvě skupiny vojáků z vrtulníkové jednotky Heli Unit ze základny Náměšť nad Oslavou. Vojáci spolupracovali s polskými ozbrojenými silami i jednotkami NATO.

Ministryně obrany Jana Černochová v kontextu výroku komentuje loňské zapojení Armády ČR do aliančních uskupení v oblasti východního křídla NATO. Zmiňuje konkrétně nasazení českých vojáků a vojenské techniky v Litvě, Lotyšsku a Polsku.

Východní křídlo NATO

Za východní křídlo Severoatlantické aliance se považuje Bulharsko, Rumunsko, Maďarsko, Slovensko, Polsko a pobaltské státy (.pdf). Severoatlantická aliance začala posilovat svůj východní blok v roce 2014 v reakci na ruskou anexi Krymu. Přítomnost sil NATO zde poté začala rapidně růst na začátku roku 2022, a to v reakci na ruské zvyšování napětí a následnou invazi na Ukrajinu. K začátku roku 2025 se česká armáda podílí na misích v Litvě, Lotyšsku a na Slovensku. V průběhu roku 2024 nicméně působila v rámci východního křídla NATO i v Polsku.

Vrtulníková jednotka Heli Unit

Právě do Polska vyslalo Ministerstvo obrany na začátku loňského roku vrtulníkovou jednotku Heli Unit ze základny Náměšť nad Oslavou. Zhruba stovka vojáků i s vrtulníky Mi-171Š a pozemní technikou se zúčastnila výcviku na polské základně poblíž středopolské vesnice Powidz.

Hlavním úkolem české vrtulníkové jednotky byla spolupráce s polskými ozbrojenými silami, včetně speciálních jednotek SOF, a aliančními jednotkami v rámci NATO. České jednotky tak napomáhaly k posílení východního křídla NATO. Tyto úkoly plnily české jednotky ve dvou skupinách. První skupina vojáků byla na místě šest měsíců, než je v červenci vystřídala skupina druhá.

První skupina plnila úkoly, jako výstavba základny, spolupráce s místními jednotkami a celkově rozjezd mise. Tato skupina se také stala historicky prvními českými vrtulníkáři, kteří prováděli námořní operace. Šlo o cvičné operace, které se zaměřovaly především na vyzvedávání jednotek z námořních plavidel.

Druhá skupina navíc v Polsku pobývala i v období podzimních povodní. Na žádost náčelníka generálního štábu polských ozbrojených sil tehdy ministryně Černochová schválila použití této jednotky při záchranných pracích v Polsku.

Závěr

Česká vrtulníková jednotka Heli Unit z Náměště nad Oslavou se během roku 2024 účastnila výcviku na polské základně Powidz. Hlavním cílem byla spolupráce s polskými ozbrojenými silami a aliančními jednotkami v rámci NATO, jednotka nicméně zasahovala také při záchranných pracích v průběhu podzimních povodní na polském území. Výrok Jany Černochové proto hodnotíme jako pravdivý.

Pravda
Mezi zářím a listopadem 2024 bylo podle Armády ČR v místech zasažených povodněmi nasazeno 5 400 vojáků. Postavili celkem 22 náhradních mostů a 8 pěších lávek v Moravskoslezském a Olomouckém kraji.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) mluví v kontextu výroku o povodních, které na podzim 2024 zasáhly zejména Moravskoslezský a Olomoucký kraj. Vojáci pomáhali jak s evakuací, zásobováním vodou a humanitární pomocí, tak s odklízením sutě a naplavenin či dezinfekcí silnic a domů.

Nasazení vojáků v terénu

Vojáci se v terénu pohybovali už před povodněmi, a to na žádost starosty Strakonic v Jihočeském kraji a následně hejtmana Olomouckého kraje. Plnili například pytle s pískem a odklízeli spadlé stromy z cest.

Vláda poté schválila nasazení 2 000 vojáků od 17. září do 31. října. Vojáci se střídali, na začátku října jich bylo v terénu až 1 300 denně. Nasazení bylo poté prodlouženo do konce listopadu 2024. Počet vojáků v terénu vláda snížila na jeden tisíc.

Stavba mostů a lávek

Mezi zářím a listopadem bylo podle armády v místech postižených povodněmi nasazeno celkem 5 400 vojáků z povolání a v aktivní záloze. Ze skladů Správy státních hmotných rezerv pak do obcí, kde bylo potřeba postavit náhradní cesty přes vodní toky, odvezli vojáci 22 provizorních mostů a 8 pěších lávek (.pdf, str. 25).

Stavba mostu v Bělé pod Pradědem. Zdroj: AČR

Žádosti o zapůjčení dočasných konstrukcí spojujících břehy podle Ministerstva dopravy přicházely z Jesenicka, Krnovska, Bruntálska nebo Opavska. Armáda je postavila například v Krasově, Valštejně, Široké Nivě, či Bělé pod Pradědem nebo v Lipové-lázních.

Stavba mostu v Bělé pod Pradědem. Zdroj: AČR

Závěr

Na podzim 2024 bylo v terénu během povodní skutečně nasazeno 5 400 vojáků. Jejich přítomnost schválila vláda od 17. října až do konce listopadu. Na žádost obcí vojáci postavili celkem 22 mostů a 8 lávek pro pěší. Výrok Jany Černochové proto hodnotíme jako pravdivý.

Pravda
Vládní novelu zákona o státním zastupitelství, která zpřísnila podmínky pro odvolání nejvyššího státního zástupce, schválil Parlament během února a března 2024 a opravdu nabyla účinnosti 1. července 2024.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) vysvětloval, proč nepodal návrh na odvolání nejvyššího státního zástupce Igora Stříže. Toho do funkce jmenovala předchozí Babišova vláda, což kvůli Střížově minulosti kritizovali někteří členové současné koalice. Blažek v rozhovoru např. uvedl, že pokud jde o „praktickou stránku“ výkonu funkce, neměl Střížovi co vytknout. Mluvil také o tom, že uvnitř vládní koalice na Střížově odvolání nebyla shoda, a vláda se tak na případném konci Stříže ve funkci nestihla dohodnout před novelizací zákona o státním zastupitelství (video, čas: 5:50), která vstoupila v účinnost 1. července 2024.

Novela zákona o státním zastupitelství

Vláda se jak v původním programovém prohlášení (.pdf, str. 50), tak v jeho upravené verzi z března 2023 zavázala k přípravě novely zákona o státním zastupitelství do konce roku 2022. Návrh (.pdf) novely zákona o státním zastupitelství odeslalo Ministerstvo spravedlnosti do připomínkového řízení v říjnu 2022. Návrh poté Fialova vláda předložila Poslanecké sněmovně v červnu 2023. Parlament novelu schválil na začátku roku 2024 a následně vyšla ve Sbírce zákonů s účinností od 1. července 2024.

Dřívější znění zákona vládě umožňovalo odvolat nejvyššího státního zástupce bez udání důvodu. Naproti tomu novela stanovuje konkrétní důvody pro jeho odvolání. Mezi ně patří závažné porušení povinností nebo hrubě nevhodné chování, které by vedly k ohrožení důstojnosti nebo vážnosti funkce nebo ohrožení důvěry v zákonnost, nestrannost a odbornost soustavy státních zastupitelství.

Novela (.pdf) zavedla sedmileté funkční období pro nejvyššího státního zástupce a také pro vrchního, krajského a okresního státního zástupce. Nejvyšším státním zástupcem nemůže být nikdo jmenován více než jednou a nemůže se jím stát člověk, kterému bylo pravomocně uloženo kárné opatření.

Konec Igora Stříže

Vláda Andreje Babiše jmenovala Igora Stříže do pozice nejvyššího státního zástupce v červenci 2021 poté, co se jeho předchůdce Pavel Zeman vzdal funkce. Někteří zástupci koalice SPOLU tehdy tento krok kritizovali kvůli Střížově činnosti ve funkci prokurátora v době komunistického režimu. Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) nebo Zbyněk Stanjura (ODS) prohlásili, že pokud SPOLU vyhraje volby, dojde k jeho odvolání.

Nejvyšším státním zástupcem se stane bývalý komunistický prokurátor Igor Stříž, který posílal do vězení za to, že někdo nechtěl sloužit socialistické vlasti. A rozhodla o tom vláda trestně stíhaného premiéra, na jehož řízení může mít státní zástupce vliv. Po volbách ho odvoláme.

Markéta Pekarová Adamová
Markéta Pekarová Adamová

Po jmenování Fialovy vlády ministr spravedlnosti Pavel Blažek v rozhovoru pro deník Právo v prosinci 2021 uvedl, že ke Střížově odvolání zatím nedojde, protože v koalici na tom není jednotný souhlas. Blažek pak v roce 2023 serveru Neovlivní.cz řekl, že Stříže neodvolá. Obdobné tvrzení zopakoval i v říjnu 2024, kdy navíc podotkl, že pro odvolání nejsou ani žádné zákonné důvody. Igor Stříž nakonec ze své funkce odešel sám, když na začátku ledna 2025 ohlásil svou rezignaci z osobních a rodinných důvodů.

Závěr

Vládní novela zákona o státním zastupitelství, která zpřísnila podmínky pro odvolání nejvyššího státního zástupce a stanovila jeho funkční období na sedm let, skutečně nabyla účinnosti 1. července 2024. Výrok ministra spravedlnosti Pavla Blažka proto hodnotíme jako pravdivý.

Pravda
Pavel Blažek byl ministrem spravedlnosti i v roce 2012. Ve stejném roce vyhověl návrhu tehdejšího nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana a jmenoval Lenku Bradáčovou do čela Vrchního státního zastupitelství v Praze.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek v kontextu výroku mluví o personální změně na postu nejvyššího státního zástupce, který bude od dubna 2025 zastávat dosavadní pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Moderátor se Blažka ptá, proč do funkce vybral právě ji a připomíná vyjádření Bradáčové o tom, že by raději setrvala na své současné pozici. Blažek své rozhodnutí obhajuje i tím, že Bradáčovou do funkce vrchní státní zástupkyně jmenoval už roce 2012 a podotýká, že „není zdravé“, aby v jedné funkci byla tak dlouhou dobu.

Rok 2012

Současný ministr spravedlnosti Pavel Blažek vykonával stejnou funkci za vlády Petra Nečase od července 2012 zhruba rok. Podle tehdejší úpravy zákona kandidáty na vrchního státního zástupce navrhoval nejvyšší státní zástupce (tento postup se s přijatou novelou zákona o státním zastupitelství nezměnil, nyní ale musí kandidáti projít výběrovým řízením). Nejvyšším státním zástupcem v roce 2012 byl Pavel Zeman, který tehdy navrhl Lenku Bradáčovou do funkce vrchní státní zástupkyně v Praze. Blažek s jeho výběrem souhlasil a Bradáčovou jmenoval v červenci 2012.

Nejvyšší a vrchní státní zastupitelství

Současným nejvyšší státním žalobcem je Igor Stříž, který ale 6. ledna 2025 rezignoval. V úřadu byl přitom od roku 2021, kdy jeho jmenování schválila vláda Andreje Babiše. Nejvyšší státní zastupitelství je vrcholným článkem soustavy státních zastupitelství. Vykonává kontrolní, metodickou a řídící činnost. Jeho působnost je v souladu s působností Nejvyššího soudu v Brně. Mezi pravomoci nejvyššího státního zástupce patří například vydávání pokynů a stanovisek pro podřízená státní zastupitelství. Dále může podat žalobu k ochraně veřejného zájmu nebo dovolání, kterým lze napadnout pravomocné rozhodnutí soudu.

Dvě vrchní státní zastupitelství se nachází v Praze a Olomouci a řeší nejzávažnější finanční či hospodářské kauzy a terorismus. Vrchní zastupitelství vykonávají dozor nad krajskými státními zastupitelstvími v jejich působnosti a rozhodují o opravných prostředcích. Dle ústavy všechna státní zastupitelství zastupují veřejnou žalobu v trestních řízeních.

Závěr

Pavel Blažek byl ministrem spravedlnosti už v letech 2012–2013 během Nečasovy vlády. V červenci 2012 vyhověl návrhu tehdejšího nejvyššího státního žalobce jmenovat Lenku Bradáčovou do pozice vrchní státní zástupkyně v Praze. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Pravda
Vedoucí státní zástupci neměli před účinností novely zákona o státním zastupitelství časově omezené funkční období. Ostatní funkcionáři na vedoucích pozicích měli a stále mají časový limit svého mandátu určený zákonem, případně ústavou.

Moderátor se v rozhovoru ptá ministra spravedlnosti Pavla Blažka, proč do funkce nejvyššího státního zástupce v souvislosti s rezignací Igora Stříže vybral Lenku Bradáčovou, která chtěla zůstat vrchní státní zástupkyní. Blažek odpovídá, že Bradáčovou do její současné funkce jmenoval už v roce 2012 a že podle něj není zdravé, aby byl člověk v jedné funkci tak dlouho. V tomto kontextu podotýká, že před přijetím novely zákona o státním zastupitelství měli vedoucí státní zástupci ve srovnání s ostatními funkcionáři na vedoucích pozicích nejdelší funkční období.

Novela zákona o státním zastupitelství

Podle předchozí úpravy zákona jmenovala nejvyššího státního zástupce vláda a ostatní vedoucí státní zástupce (tedy vrchní, krajské a okresní) ministr spravedlnosti, a to na dobu časově neomezenou. V roce 2024 vstoupila v účinnost novela, která funkční období vedoucích státních zástupců omezila.

Nejvyšší státní zástupce může být nyní jmenován na sedm let a pouze na jedno funkční období. Novela stanovila i jasnější pravidla pro jeho jmenováníodvolání. Také funkční období vrchního, krajského a okresního státního zástupce bylo omezeno na sedm let. Vrchní a krajský státní zástupce přitom mohou u jednoho státního zastupitelství vykonávat svou funkci nanejvýš dvě po sobě jdoucí funkční období. 

Srovnání s dalšími funkcemi

Ačkoliv jsou řadoví soudci (stejně jako řadoví státní zástupci) do funkce jmenování na časově neomezenou dobu, předsedové soudů mají délku svého funkčního období určenou zákonem o soudech a soudcích. Jak před účinností zmiňované novely, tak v současnosti má nejdelší funkční období předseda a místopředsedové Nejvyššího soudu, a to deset let. Vedoucí funkcionáři na ostatních článcích soudní sestavy jsou ve své funkci na dobu sedmi let. Vedle této soustavy stojí ještě Ústavní soud, jehož soudci jsou jmenování na deset let. Opakování mandátu je přitom možné.

!function(){"use strict";window.addEventListener("message",(function(a){if(void 0!==a.data["datawrapper-height"]){var e=document.querySelectorAll("iframe");for(var t in a.data["datawrapper-height"])for(var r=0;r<e.length;r++)if(e[r].contentWindow===a.source){var i=a.data["datawrapper-height"][t]+"px";e[r].style.height=i}}}))}();

Co se týče ústavních činitelů, nikdo z nich nemá časově neomezenou funkci. Dlouholetý mandát mají prezident a viceprezident Nejvyššího kontrolního úřadu, kteří slouží devět let. Členové bankovní rady České národní banky jsou jmenováni na šest let. Senátoři jsou voleni na šest let, prezident na pět a poslanci na čtyři roky. Předseda Senátu a předseda Poslanecké sněmovny mají stejně dlouhý mandát jako řadoví členové komor Parlamentu.

Závěr

Vedoucí státní zástupci neměli před účinností novely zákona o státním zastupitelství časově omezené funkční období. Ostatní funkcionáři na vedoucích pozicích měli a stále mají délku svého mandátu určenou zákonem, popřípadě ústavou. Předseda a místopředsedové Nejvyššího soudu jsou ve funkci na deset let, funkční období předsedů a místopředsedů ostatních článků soudní sestavy trvá sedm let. Předseda Ústavního soudu je jmenován deset let. Ani další ústavní činitelé nemají dobu svého mandátu neomezenou. Výrok Pavla Blažka z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Pavel Blažek

Já nejsem ani nikde podezřelý (...) ani stíhaný.
Interview ČT24, 8. ledna 2025
Právní stát
Střet zájmů
Neověřitelné
Podle zjištění Hospodářských novin a Aktuálně.cz byl Pavel Blažek prověřován v souvislosti s podvody s městskými byty v Brně, z dostupných zdrojů však nelze říci, jestli je v kauze stále podezřelý.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek v rozhovoru komentuje jmenování Lenky Bradáčové do funkce nejvyšší státní zástupkyně, které vláda schválila na jeho návrh. Moderátor konstatuje, že Blažek a Bradáčová mají blízký profesní vztah a ptá se, zda je možné, že by se tak státní zastupitelství mohlo vyhýbat politicky sledovaným případům, ve kterých figuruje Blažkovo jméno. Ministr spravedlnosti odpovídá, že o žádném takovém případu neví.

Brněnská bytová kauza

Jméno Pavla Blažka figuruje v tzv. brněnské bytové kauze, která se týká manipulací s obecními byty v Brně. Na zapojení Blažka a dalších členů ODS upozornil obviněný bývalý starosta Rojetína Pavel Hubálek, který u soudu vypověděl, že byl součástí organizované skupiny, která podle něj dlouhodobě manipulovala s majetkem města Brna. S policií přitom Hubálek spolupracuje od roku 2018.

Stíhaný Pavel Hubálek v minulosti vypověděl, že za přerozdělováním brněnských bytů stojí rozsáhlý systém firem, komunálních politiků ODS a jejich příbuzných. Za jeho členy kromě Blažka označil také současnou primátorku města Brna Markétu Vaňkovou, jejího náměstka Roberta Kerndla a bývalého předsedu bytové komise městské části Brno-střed Otakara Bradáče.

Ve spojitosti s touto kauzou zasahovala policie v Brně v říjnu 2022, obviněno bylo celkem osm lidí. Ze zmíněných politiků byl obviněný pouze Otakar Bradáč, který skončil ve vazbě. V březnu 2023 z ní byl sice propuštěn, ale jeho vyšetřování dál pokračuje. Městský soud mezitím udělil několik podmíněných trestů osobám, které poskytly úplatek za získání bytu.

O prověřování Pavla Blažka policí informovaly Hospodářské noviny už v listopadu 2021. Stejný závěr zveřejnil i web Aktuáně.cz, který se odkazoval na šest na sobě nezávislých zdrojů. Později informaci převzala i Česká televize. V březnu 2023 nejvyšší státní zástupce Igor Stříž potvrdil, že Blažek nebyl v kauze obviněn, nevěděl však, jestli byl prověřován nebo vyslýchán.

Sám Blažek odmítl, že by byl v kauze vyšetřován. Vyšetřování však patří do jiné fáze trestního řízení. Pro osobu, která je prověřovaná nemá trestní řád specifický termín, typicky se však používá označení podezřelý, podezíraný či prověřovaný (.pdf, str. 32).

Prověřování je v procesu trestního řízení první fází přípravného řízení. V této fázi policejní orgán (typicky Policie ČR) objasňuje a prověřuje skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin. Pokud policejní orgán dospěje k závěru, že mohl být trestný čin spáchán, zahájí trestní stíhání, z podezřelého se stane obviněný a začne další fáze trestního řízení – vyšetřování. Na konci této fáze může státní zástupce podat proti obviněnému obžalobu.

Podezření ze střetu zájmů

Pochybnosti vzbuzují i kroky samotného Blažka ve funkci ministra spravedlnosti. Protikorupční organizace Transparency International (TI) upozornila na to, že ministr Blažek ze své pozice zasahuje do personálního obsazení Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, jež brněnské kauze dozoruje, když od kandidáta na vrchního státního zástupce požadoval návrh reorganizace úřadu.

Seznam Zprávy od konce února 2023 několikrát informovaly o tom, že si Blažek z pozice ministra spravedlnosti opakovaně vyžádal informace o této kauze. Vědět chtěl mimo jiné i jména soudců, kteří rozhodovali o domovních prohlídkách. Tehdejší nejvyšší státní zástupce Igor Stříž označil Blažkovo počínání za nešťastné. V červnu 2023 novináři Seznam Zpráv zveřejnili, že se Blažek již v roce 2019, na začátku vyšetřování kauzy, dostal i k utajovanému policejnímu spisu. Blažek s odkazem na poslaneckou povinnost mlčenlivosti odmítl sdělit, kdo mu materiály předal. Podle dozorující žalobkyně Petry Lastovecké únik spisu, jehož vyšetřování Blažek svým mlčením bránil, narušil objasňování případu.

Markéta Gregorová

Europoslankyně

(…) jak poznamenali státní zástupci, bylo to bezprecedentní množství (informací, na které se dotazoval ministr Blažek o brněnské bytové kauze, pozn. Demagog.cz).
Události, komentáře, 19. června 2023
Právní stát
Střet zájmů
Pravda
Ministr Blažek za svou dobu ve funkci vznesl 9 žádostí o poskytnutí informací, z toho 4 se týkaly tzv. brněnské bytové kauzy. Nejvyšší státní zástupce Stříž řekl, že z jeho pohledu počet žádostí ohledně jedné kauzy „není standardní“ a četnost ministrových dotazů „není vhodná“.
Pravda
Ministr Blažek za svou dobu ve funkci vznesl 9 žádostí o poskytnutí informací, z toho 4 se týkaly tzv. brněnské bytové kauzy. Nejvyšší státní zástupce Stříž řekl, že z jeho pohledu počet žádostí ohledně jedné kauzy „není standardní“ a četnost ministrových dotazů „není vhodná“.

Závěr

Pavel Blažek je spojený s tzv. brněnskou bytovou kauzou na základě výpovědi stíhaného Pavla Hubálka, který je obviněný z manipulace s městskými byty v Brně. Končící nejvyšší státní zástupce Igor Stříž však potvrdil, že Blažek nebyl v kauze obviněn. Novináři Hospodářských novin a serveru Aktuálně.cz nicméně informovali, že policie Blažka prověřovala. Jedná se o fázi trestního řízení, kdy daná osoba ještě není trestně stíhaná, ale je podezřelá. Blažek však v rozhovoru mluví o současném stavu, z dostupných informací není zřejmé, zda bylo jeho prověřování ukončeno, nebo ne. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.