ODS

Ministr financí Zbyněk Stanjura reaguje na spekulaci o vzniku nové strany, kterou by mohl založit bývalý předseda TOP 09 Miroslav Kalousek, jenž ze strany v říjnu 2024 vystoupil. Redaktor se v rozhovoru ptá, zda by taková strana pro ODS v nadcházejících sněmovních volbách představovala konkurenci, nebo by naopak mohla být možným koaličním partnerem. Stanjura odpovídá, že Kalouskova strana by pravděpodobně usilovala o stejné voliče jako vládní strany. To by podle něj šlo proti trendu sjednocování středopravicových stran, který Miroslav Kalousek v minulosti podpořil.

Kalousek a pravicové koalice 

Miroslav Kalousek o předvolební spolupráci pravicových stran mluvil už v listopadu 2016 na konferenci o budoucnosti pravicové politiky think tanku TOPAZ, které se účastnili představitelé stran ODS, KDU-ČSL a TOP 09. Podle něj měl pravicový volební blok vzniknout s cílem porazit hnutí ANO ve sněmovních volbách 2017. V rozhovoru pro Český rozhlas Plus navrhoval vytvořit předvolební koaliční program a společnou kandidátní listinu parlamentních středopravicových stran (čas: 9:15). 

O spolupráci byl tehdy ochotný diskutovat předseda ODS Petr Fiala, který podpořil vytvoření pravicového bloku i s mimoparlamentními stranami. Naopak tehdejší předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek vyzdvihoval personální neshody kvůli odchodu Miroslava Kalouska z KDU-ČSL v roce 2009. K vytvoření pravicové koalice před volbami nakonec nedošlo a strany ODS, TOP 09 a KDU-ČSL tak ve volbách 2017 kandidovaly zvlášť. 

Před sněmovními volbami 2021 Kalousek v Otázkách Václava Moravce uvedl, že TOP 09 má potenciál spojit tradiční politické strany (video, čas: 20:54). V říjnu 2020 se ODS, KDU-ČSL a TOP 09 rozhodly kandidovat společně, v dubnu 2021 strany podepsaly koaliční smlouvu. Miroslav Kalousek ve volbách 2021 již nekandidoval, vzniklé koalici však nabídl svou expertizu ve veřejných rozpočtech. Své rozhodnutí nekandidovat, které učinil ještě před vznikem volební koalice, zdůvodnil právě snahou o vytvoření širší předvolební spolupráce.

Závěr

Miroslav Kalousek podpořil vznik volební koalice pravicových stran na konferenci o budoucnosti pravicové politiky před sněmovními volbami v roce 2017. Před volbami 2021 vyjádřil podporu vznikající koalici stran ODS, TOP 09 a KDU-ČSL. Výrok Zbyňka Stanjury tedy hodnotíme jako pravdivý.

Ministr financí Zbyněk Stanjura reaguje na poznámku moderátora, který říká, že deficit veřejných financí v roce 2022 představoval 3,1 % HDP. Stanjura v odpovědi uvádí, že Fialův kabinet „zdědil“ po vládě Andreje Babiše ještě vyšší deficit. Zároveň se ohrazuje proti tvrzením opozice, že se současné vládě nedaří veřejné finance konsolidovat.

Vývoj deficitu

Za deficit veřejných financí se označuje deficit hospodaření sektoru vládních institucí, kam spadá hospodaření jak státu, tak např. i krajů a obcí. Tento deficit (či schodek) vzniká tehdy, pokud jsou výdaje veřejných rozpočtů za určité období (obvykle za kalendářní rok) vyšší než příjmy. V opačném případě se jedná o přebytek. Pro přesnější zhodnocení toho, jak efektivně sektor vládních institucí hospodaří, se kromě samotné výše deficitu často zohledňuje také jeho poměr vůči hrubému domácímu produktu (HDP).

Jak je vidět na následujícím grafu, hospodaření vládních institucí bylo za posledních několik let v přebytku pouze v některých letech Sobotkovy a Babišovy vlády. V roce 2020 podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) dosáhlo deficitu ve výši 5,6 % HDP a v roce 2021, na jehož konci Fialova vláda vystřídala předchozí kabinet, činilo 5 % HDP.

Pro úplnost je vhodné zmínit, že v prosinci 2021, kdy došlo ke jmenování Fialovy vlády, ještě nebyla zveřejněna konečná data za celý rok 2021. Kabinet tak nastupoval do úřadu v době, kdy měl k dispozici jen informace za předchozí rok 2020 a kdy deficit dosahoval právě 5,6 % HDP.

Závěr

V roce 2021, na jejímž konci začal vládnout Fialův kabinet, činil deficit veřejných financí 5,0 % HDP. Zbyňkem Stanjurou zmiňovaných 5,6 % HDP se tak pohybuje na hraně naší 10% tolerance. Výrok hodnotíme jako pravdivý.

Zbyněk Stanjura v kontextu výroku reaguje na kritiku od opozice a od bývalého ministra financí Miroslava Kalouska, kteří se shodují, že se vládě nedaří konsolidovat veřejné finance. Stanjura argumentuje, že pokud by tato tvrzení byla pravdivá, Česká republika by nechyběla na seznamu zemí, se kterými EU vede řízení kvůli vysokým deficitům jejich rozpočtů.

Řízení EU

Rada Evropské unie 26. července 2024 opravdu zahájila řízení vůči sedmi státům EU (Belgii, Francii, Itálii, Maďarsku, Maltě, Polsku a Slovensku) kvůli tomu, že překračují stanovené rozpočtové deficity. Rada rozhodnutím reagovala na červnovou zprávu Evropské komise, ve které překročení limitů popisuje a navrhuje Radě řízení zahájit. Právě Rada by pak do konce roku měla přijmout doporučení určená těmto členským státům, aby přijaly účinná opatření ke snížení schodku ve stanovené lhůtě.

Nadměrný schodek

Nadměrný schodek je definován na základě dvou kritérií stanovených ve Smlouvě o fungování Evropské unie. V prvním případě se zkoumá, zda poměr plánovaného či skutečného schodku veřejných financí k HDP nepřekračuje 3 %. Druhým hlediskem je, zda poměr veřejného dluhu k HDP nepřekračuje 60 %. U obou kritérií zároveň smlouva stanovuje určité výjimky. Roli tak například hraje i to, jestli se schodek či dluh v daném státě snižuje a blíží se určenému limitu.

Nesplňuje‑li členský stát jedno či obě z těchto kritérií, Evropská komise může Radě navrhnout zahájit řízení s tímto členským státem. Pokud se Rada usnese, že v členském státě nadměrný schodek skutečně vznikl, přijme Rada doporučení, která mají pomoci situaci napravit. Jestliže členský stát ve stanovené lhůtě nepřijme žádná opatření k nápravě schodku, může Rada mimo jiné i udělit státu pokutu.

Závěr

Zbyněk Stanjura má tedy pravdu, že ČR není na seznamu sedmi zemí, se kterými EU vede řízení kvůli vysokým schodkům rozpočtů. Evropská komise vydala v červnu 2024 zprávu, ve které na problémy rozpočtů těchto zemí poukazuje a doporučuje Radě EU, aby s dotčenými státy zahájila řízení. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Ministr financí Zbyněk Stanjura reaguje na poznámku redaktora, že životní úroveň za poslední dva roky poklesla. Uvádí, že se v letech 2022 a 2023 snížily i reálné mzdy „z externích důvodů“, které ale dále nespecifikuje.

Vývoj reálné mzdy

Jako reálná mzda se označuje skutečná (nominální) mzda snížená o inflaci. Reálná mzda tedy zohledňuje to, kolik si toho za vydělané peníze koupíme.

Průměrná mzda v roce 2022 podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) dosáhla 40 353 korun a oproti předchozímu roku se zvýšila o 6,5 %. Kvůli nárůstu spotřebitelských cen o 15,1 % ale mzda v celoročním srovnání reálně klesla o 7,5 %.

V roce 2023 průměrná mzda činila 43 341 Kč a v porovnání s rokem 2022 tak vzrostla o 7,5 %. Kvůli vysoké inflaci dosahující hodnoty 10,7 % se reálně snížila o 2,9 %.

Jak je vidět na následujícím grafu, reálná mzda v letech 2022 a 2023 v meziročním porovnání opakovaně klesala. Poprvé po devíti čtvrtletích se zvýšila až v prvním čtvrtletí 2024.

Vliv na výši reálné mzdy

Podle analýzy České národní banky (ČNB) za poklesem reálné mzdy stojí zejména období vysoké inflace. Podle jejích ekonomů byl následný růst ovlivněn dvěma faktory – nárůstem průměrných mezd a zpomalením inflace, díky čemuž mohou domácnosti utrácet více peněz za zboží a také snadněji spořit. Co se týče vysoké inflace, ekonomové i ČNB za ní přisuzovali hlavní vliv mezinárodním faktorům a v menší míře také vládnímu hospodaření.

Závěr

Reálná mzda ve všech čtvrtletích let 2022 a 2023 meziročně klesala. Poprvé od třetího čtvrtletí 2021 se zvýšila až v roce 2024. Výrok ministra financí Stanjury tak hodnotíme jako pravdivý.

Ministr financí Zbyněk Stanjura v kontextu výroku mluví o snaze snížit schodek státního rozpočtu a odpovídá na otázku redaktora, jestli je nutné důchodový věk prodlužovat. Podle Stanjury je to nezbytný krok, který představuje ukázku mezigenerační solidarity. Dále uvádí, že vládní koalice podpoří kompromisní návrh, který zavádí zvýšení věku odchodu do penze o jeden měsíc ročně.

Důchodová reforma

V listopadu 2023 Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) oznámilo, že dokončilo návrh důchodové reformy. Vláda tento návrh novely zákona o důchodovém pojištění schválila (.pdf) v dubnu 2024. Návrh následně zamířil k projednání do Poslanecké sněmovny, kde ke dni vydání rozhovoru prošel prvním a druhým čtením. Jednání o reformě provázely obstrukce opozičních poslanců, kteří kritizovali posouvání věku odchodu do důchodu a trvali na zachování současné hranice 65 let. Opozice vystupuje i proti pasáži, podle níž by se mezi lety 2026 až 2035 snižoval výpočet nových penzí.

Podle představitelů vládních stran jsou však tato opatření nutná především kvůli dlouhodobé neudržitelnosti současného důchodového systému. Pokud by byl současný systém zachován, podle MPSV by to znamenalo, že na jednoho důchodce by v roce 2050 připadali pouze dva lidé v produktivním věku, zatímco dnes je to 3,5 a v roce 2000 to bylo pět lidí. Na penze se zároveň v současné době podle resortu vynaloží téměř třetina peněz státního rozpočtu.

Pozměňovací návrhy

Reforma v průběhu schvalování ve Sněmovně prošla změnami, původní návrh např. počítal s nárůstem věku odchodu do důchodu až o dva měsíce mezi jednotlivými ročníky narození. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka nicméně už na konci srpna avizoval, že dojde k úpravám a věk odchodu do penze poroste pomaleji, a to o jeden měsíc ročně.

Sněmovní Výbor pro sociální politiku poté v září přijal usnesení (.pdf), ve kterém poslancům doporučuje, aby návrh důchodové reformy schválili, a to s úpravami, které výbor navrhl. Jednou z nich je právě prodloužení věku odchodu do penze pouze o jeden měsíc ročně (str. 3). Ještě v roce 2030 bude hranice stanovená na 65 letech, v roce 2040 by se pak dle návrhu mělo jednat o 65 let a deset měsíců (str. 3). Tato úprava byla následně poslancům předložena jako pozměňovací návrh (.pdf, str. 1–2), o kterém bude Sněmovna hlasovat ve třetím čtení.

Během druhého čtení bylo ve Sněmovně předloženo několik dalších pozměňovacích návrhů jak z opozičních, tak vládních řad. Návrh (.docx) skupiny poslanců v čele s Jiřím Navrátilem (KDU-ČSL) například navrhuje, aby došlo k zastropování růstu věku odchodu do důchodu na 67 let, což by se s plánovaným růstem o jeden měsíc ročně týkalo ročníků narozených v roce 1989 a později.

Závěr

V rámci důchodové reformy byl skutečně předložen pozměňovací návrh, na základě kterého by se důchodový věk měl zvyšovat o jeden měsíc ročně, a to u lidí narozených v roce 1966 a později. Podle návrhu by hranice odchodu do penze ještě v roce 2030 byla nastavená na 65 letech, v roce 2040 už by se ale mělo jednat o 65 let a deset měsíců. Výrok ministra Stanjury tak hodnotíme jako pravdivý.

Kandidát koalice SPOLU na středočeského hejtmana Jan Skopeček (ODS) v kontextu výroku mluví o nutnosti posílit kapacitu středních škol v kraji. Jako jeden z důvodů pro své tvrzení uvádí, že podle demografických projekcí se počet obyvatel ve věku 15 až 18 let ve Středočeském kraji zvýší ze současných 64 tisíc o 10 tisíc.

Podle demografické studie z února 2024, kterou si Středočeský kraj nechal zpracovat, bylo v roce 2022 ve Středočeském kraji 64 265 obyvatel ve věku 15 až 18 let (.xlsx). Podle prognózy bude nárůst této věkové skupiny pokračovat přibližně do roku 2025, kdy má čítat přibližně 74 tisíc obyvatel (.pdf, str. 81). Poté má dojít k ustálení tohoto počtu a mírný pokles dle predikce nastane až po roce 2035 (str. 6, 81).

Závěr

Podle demografické studie pro Středočeský kraj v regionu v roce 2022 žilo cca 64 tisíc obyvatel ve věku 15 až 18 let. Dle predikce má tento počet skutečně narůst o deset tisíc, a to přibližně do roku 2025. Výrok Jana Skopečka tak hodnotíme jako pravdivý.

Místopředseda Poslanecké sněmovny a lídr koalice SPOLU v krajských volbách ve Středočeském kraji reaguje na slova Magdaleny Davis, která v debatě tvrdila, že v okrese Praha-západ není žádné gymnázium. To dle Skopečka není pravda, jelikož se nachází v Hostivicích.

Gymnázium v Hostivicích opravdu je. Bylo založeno 1. ledna 2011 a jeho zřizovatelem je Středočeský kraj. Škola na svých webových stránkách uvádí, že k jejímu založení došlo kvůli demografickému vývoji a potřebám obyvatel na rozšíření nabídek středních škol. V době vzniku bylo a v současné době stále je jediným veřejným gymnáziem v okrese Praha-západ.

V okrese existují také dvě soukromá gymnázia. Jedno z nich se nachází v Dolních Břežanech, kde vzniklo jako součást tamní školy v roce 2015. Druhé, bilingvní gymnázium je pak v Jesenici.

Jan Skopeček má tedy pravdu v tom, že se v okrese Praha-západ nachází gymnázium. To veřejné je přitom skutečně v Hostivicích. Jeho výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Kandidát na hejtmana Středočeského kraje za koalici SPOLU Jan Skopeček kritizuje, že kraj podle něj neinvestoval peníze do středních škol. Upozorňuje také na problém, že některé školy sídlí v památkově chráněných budovách, což investice prodražuje.

Střední průmyslová škola v Mladé Boleslavi byla v roce 2017 mezi 15 nemovitými památkami, které tehdejší vláda Bohuslava Sobotky svým nařízením zapsala na seznam národních kulturních památek, a je tedy chráněna Národním památkovým úřadem. Ministerstvo kultury ji na seznam navrhlo, jelikož představuje „stavbu občanské vybavenosti z první poloviny 20. století dokumentující architektonickou různorodost daného období“.

Jak stojí v památkovém katalogu, budova patří mezi díla architekta Jiřího Krohy, který ji zrealizoval mezi lety 1923 až 1927. Památkovou hodnotu podle katalogu představuje zachovalý původní stav, který reprezentuje Krohův funkcionalistický styl.

Budova Střední průmyslové školy v Mladé Boleslavi je tedy skutečně chráněna památkovým úřadem. Výrok Jana Skopečka tak hodnotíme jako pravdivý.

Poslankyně Renáta Zajíčková (ODS) reaguje na výtku Karly Maříkové (SPD), že vládní koalici nezajímají názory opozice ohledně zavedení korespondenční volby pro Čechy žijící v zahraničí. Poslanecká sněmovna návrh novely zákona o správě voleb schválila v červnu 2024. Pokud jej schválí Senát a poté podepíše prezident, bude se možnost hlasování poštou týkat sněmovních, prezidentských a evropských voleb (.pdf, str. 14 ze 46).

Jednání ústavně právního výboru

Ústavně právní výbor se zabývá zejména zákony, které předkládá Ministerstvo spravedlnosti. Nejvýznamnější činností výboru je projednávání ústavních zákonů, věnuje se ale také revizím občanského a trestního práva. Současným předsedou je bývalý šéf dolní komory Radek Vondráček (ANO) a mezi členy výboru jsou poslanci koaličních stran i opozičních hnutí.

Jednání o korespondenční volbě, respektive projednání návrhu novely zákona o správě voleb, proběhlo na ústavně právním výboru celkem čtyřikrát. Poprvé výbor projednával hlasování poštou 14. února 2024 (.pdf, str. 1), kdy se schůze účastnili zástupci koalice i opozičních hnutí (.pdf). Následně se členové výboru sešli 27. března (.pdf, str. 1; .pdf). Schůze ale byla přerušena, protože členové vládních stran slíbili navrhnout opozici ústupky, které by byly probírané na dalším jednání.

Ústavně právní výbor při svém třetím jednání o korespondenční volbě 24. dubna (.pdf, str. 1; .pdf) schválil celkem šest změn koaliční novely. Podpořil např. návrh na zvýšení počtu krajů, do kterých se budou počítat hlasy z ciziny, ze dvou na čtyři. Požadoval také, aby politické strany mohly nominovat své zástupce do volebních komisí na zastupitelských úřadech nebo aby volič v zahraničí mohl vyzvednout hlasovací sady nejvýš pro sedm dalších lidí.

Poslední schůze výboru, na které se jednalo o korespondenční volbě, proběhla 5. června (.pdf, str. 2). Na ní poslanci projednávali předložené pozměňovací návrhy (.pdf) a navrhli zamítnout například návrh Radka Vondráčka, který chtěl, aby hlasování poštou platilo až od roku 2026 (.pdf, str. 15 z 18). Sněmovna tento návrh následně ve třetím čtení opravdu nepřijala.

Shrnutí

Poslanci vládních stran s opozičními poslanci o zavedení korespondenční volby skutečně jednali. Schůze probíhaly v rámci ústavně právního výboru a dohromady se uskutečnily čtyřikrát. Výrok poslankyně Zajíčkové tak hodnotíme jako pravdivý.

Poslankyně Renáta Zajíčková (ODS) mluví o projednávání návrhu novely zákona o správě voleb, která pro české občany žijící v zahraničí zavádí možnost hlasovat korespondenčně. Sněmovna novelu schválila v letošním červnu, platit má již pro sněmovní volby v roce 2025.

Zajíčková reaguje na dotaz moderátora, jestli poslance z vládních stran zajímají argumenty opozice. Poslankyně odpovídá, že zajímají, což ilustruje na tom, že se s opozicí uskutečnila řada schůzek a projednávání návrhu v Poslanecké sněmovně probíhalo i po půlnoci.

Dlouhá jednání

Poslanecká sněmovna o návrhu jednala od ledna letošního roku. Ačkoli poslanci o návrhu debatovali standardně ve třech čteních, projednávání se často protáhlo na několik dní a včetně závěrečného hlasování šlo nakonec přibližně o 96 hodin čistého času.

Dolní komora návrh probírala konkrétně na 88., 102., a 107. schůzi. Ze stenografických zápisů vyplývá, že některá jednání pokračovala až do pozdních nočních hodin. Jednání v lednu v rámci 88. schůze skončilo téměř hodinu po půlnoci. Celkově zabralo první čtení zhruba 63 hodin.

Do jedné hodiny ráno trvalo i druhé čtení v květnu na 102. schůzi. Závěrečná schůze se už nočního jednání nedočkala. Sněmovna na základě návrhu poslanců z vládního tábora stanovila pevný termín hlasování na pátek 21. června v 13:00. Návrhy zákonů ve třetím čtením totiž můžou poslanci obvykle schvalovat jen o středách a pátcích vždy mezi 09:00 a 14:00.

Závěr

Jednání o návrhu, který zavádí korespondenční volbu pro Čechy v zahraničí, v Poslanecké sněmovně během prvního i druhého čtení skončilo až po půlnoci. Výrok Renáty Zajíčkové tak hodnotíme jako pravdivý.