ODS

Premiér Petr Fiala reaguje na Andreje Babiše, který kritizuje českou muniční iniciativu a kauzu Podnikatelské družstevní záložny, ve které měl nepřiznaný podíl i Fiala a další členové ODS. Předseda vlády se ohrazuje tržbami koncernu Agrofert v roce 2022, ke kterým měla podle jeho slov přispět ekonomická a energetická krize.

Koncern Agrofert podle výroční zprávy o hospodaření za rok 2022 dosáhl konsolidovaného zisku po zdanění ve výši 12,97 miliard korun (.pdf, str. 8). Tato částka tvořila dokonce dvojnásobek zisku z roku 2021, kdy firma vydělala 5,8 mld. Kč. Podle zprávy mělo na zvýšení zisků podíl hlavně chemické odvětví v zahraničí, odkud pocházela více než polovina tržeb.

Úspěch navzdory krizi

Předseda představenstva Agrofertu Zbyněk Průša k tržbám za rok 2022 uvedl, že zisky v zemědělství rostly díky vysokým cenám komodit. Redaktor Jan Brož z Hospodářských novin si úspěch Agrofertu vysvětluje tak, že se společnosti podařilo promítnout zdražení plynu do koncových cen hnojiv. Brož zároveň upozorňuje na to, že vysoké ceny energií se podařilo využít více podnikům, které byly úspěšné navzdory krizi.

Analytik Radim Dohnal zisky Agrofertu odůvodnil vysokými světovými cenami výrobků: „To bylo dáno válkou, panikou a náběhem energetické krize. Naopak ceny vstupů v České republice měly zemědělské subjekty spíše nízké. Jako doběh staré doby byly zafixované.“ Agrární analytik Petr Havel však upozorňuje na to, že ačkoli byla nominální výše zisků vyšší, procento zisků z celkové ceny mohlo být stejné kvůli vyšším nákladům.

Závěr

Zisky Agrofertu za rok 2022 skutečně dosáhly téměř 13 miliard korun, a to především díky chemickým továrnám v zahraničí. V porovnání s předchozím rokem se jedná o více než dvojnásobek. Analytici vysvětlují, že do nárůstu zisků se promítly vyšší ceny komodit způsobené energetickou krizí. Výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako pravdivý.

Premiér Petr Fiala v kontextu výroku zmiňuje, že se jakožto předseda vlády snaží posilovat bezpečnost českých občanů, pro kterou je podle něj důležité, aby Česko pomáhalo Ukrajině ve válce s Ruskem. Uvádí, že součástí této pomoci je také přijetí ukrajinských uprchlíků, kteří se podle jeho názoru úspěšně integrují do české společnosti, a to i s přihlédnutím k tomu, že jich 120 tisíc pracuje.

Situace uprchlíků z Ukrajiny

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) v dubnu 2024 oznámilo, že dle dat pracuje v Česku přibližně 123 000 ukrajinských uprchlíků. Zároveň uvedlo, že se každý týden počet pracujících ukrajinských uprchlíků zvyšuje zhruba o tisícovku, v současnosti tak může být číslo ještě o něco vyšší.

Zaměstnanost sleduje i Úřad práce, z jehož tiskové zprávy vyplývá, že ke konci dubna bylo zaměstnaných 118 163 ukrajinských uprchlíků (.pdf, str. 3). V nejnovější tiskové zprávě, kterou úřad zveřejnil až po námi ověřované debatě, stojí, že jich bylo již zhruba 121 tisíc (.pdf, str. 2).

Dřívější závěry výzkumné organizace PAQ Research ukazují, že v Česku pracuje 72 % z ekonomicky aktivní populace ukrajinských uprchlíků (.pdf, str. 22). Společnost mezi ekonomicky aktivní populaci řadí všechny uprchlíky starší 17 let, kteří aktuálně pracují v Česku nebo na Ukrajině či jsou nezaměstnaní (.pdf, str. 4). Ukrajinští uprchlíci většinou pracují na hůře placených pozicích, kdy čtyři z deseti pracujících vykonávají manuální a pomocné práce a dokonce dvě třetiny pracují pod svou kvalifikací (.pdf, str. 22–23).

Závěr

Podle posledních dat MPSV a Úřadu práce v Česku v dubnu 2024 pracovalo zhruba 120 tisíc ukrajinských uprchlíků. Výrok premiéra Fialy tak hodnotíme jako pravdivý.

Premiér Petr Fiala reaguje na otázku, jakým způsobem ovlivní českou politiku rozhodnutí ukrajinského Ministerstva obrany, že všichni Ukrajinci, kteří se nacházejí v zahraničí a je jim více než 17 let, se budou muset vrátit na Ukrajinu a zaregistrovat se tam. Předseda vlády odpověděl, že si přeje, aby Ukrajinu bránili všichni, kdo mohou. Zároveň ale dodal, že česká ekonomika potřebuje ukrajinské uprchlíky, kteří u nás pracují. V tomto kontextu zdůraznil, že osoby, které mají dočasnou ochranu, podle něj česká vláda nemůže vyhostit z politické vůle.

Dočasná ochrana

Dočasnou ochranu na evropské úrovni upravuje směrnice z roku 2001, která byla do českého právního řádu později zapracována zákonem o dočasné ochraně cizinců. Rada EU dočasnou ochranu popisuje jako „krizový mechanismus EU, který se aktivuje za výjimečných okolností v případě hromadného přílivu osob“. 

Tuto směrnici musí aktivovat Rada EU na návrh Komise (.pdf, str. 3–4). Poprvé se tak stalo v březnu 2022 v reakci na ruskou vojenskou invazi na Ukrajině. Rada EU kromě toho rozhoduje o prodloužení dočasné ochrany a jejím ukončení. Vláda Petra Fialy následně přijala (.pdf) návrh tzv. Lex Ukrajina, který poté schválil Parlament a podepsal prezident. Tento zákon stanovil, že lidé s udělenou dočasnou ochranou mají oprávnění k pobytu na území Česka.

Odejmutí dočasné ochrany

V případě neudělení nebo odebrání dočasné ochrany se rozhodnutí řídí zmíněným zákonem o dočasné ochraně cizinců. V něm stojí, že povolení k pobytu za účelem dočasné ochrany nesmí být uděleno nebo musí být odebráno v případě, že žadatel o její poskytnutí představuje bezpečnostní ohrožení státu, dopustil se zločinu proti lidskosti, válečného zločinu, zločinu proti míru nebo se provinil činy, které jsou v rozporu se zásadami a cíli OSN. 

Povolení k pobytu za účelem dočasné ochrany také může být odepřeno či odejmuto, pakliže byl žadatel odsouzen za zvlášť závažný zločin a zároveň je kvůli tomu stále nebezpečný pro společnost. Dalším případem, kdy může být oprávnění k pobytu odepřeno, je důvodné podezření ze spáchání závažného trestného činu na území jiného státu nebo uvedení nepravdivých údajů či zamlčení skutečnosti klíčových pro zjištění stavu věci.

Závěr

Lidem, kteří obdrželi povolení k pobytu za účelem dočasné ochrany, lze toto povolení odebrat jen z výše vyjmenovaných závažných důvodů. Nelze je tedy poslat zpět do země původu bezdůvodně pouze z politického rozhodnutí. Výrok Petra Fialy tak hodnotíme jako pravdivý.

Premiér Petr Fiala reaguje na otázku, jestli by měla Evropa pomáhat vracet bojeschopné muže na Ukrajinu. Řekl, že toto rozhodnutí záleží na nich samotných a že ukrajinští uprchlíci podle něj na českém pracovním trhu přispívají více, než kolik z něj obdrží ve formě pomoci. Kromě toho pochválil i českou společnost za přijetí a integraci ukrajinských uprchlíků.

Pracující uprchlíci z Ukrajiny přispívají do státního rozpočtu a zároveň české ekonomice pomáhají tím, že zaplňují neobsazená pracovní místa. V našem odůvodnění se ale zaměříme jen na to, jestli jejich příspěvky do státního rozpočtu převyšují částku, kterou stát na podporu ukrajinských uprchlíků v Česku vynakládá.

Pomoc ukrajinským uprchlíkům

Stát ukrajinským uprchlíkům pomáhá především ve formě humanitárních dávek. Tím se rozumí pomoc cizincům, kterým byla na českém území udělena dočasná ochrana „a kteří nemají prostředky na úhradu základních životních potřeb“ (.pdf, str. 3). Podle Lex Ukrajina, který nabyl účinnosti v březnu 2022, činila humanitární dávka původně 5 000 Kč za měsíc (.pdf). První dávku bylo možné získat už v měsíci, kdy byla cizinci v České republice udělena dočasná ochrana. Následně si o příspěvek mohli žádat opakovaně po dobu pěti kalendářních měsíců.

V rámci zmiňovaného zákona Lex Ukrajina se poskytoval také tzv. příspěvek pro solidární domácnost. Ten dostávaly fyzické osoby, které bezplatně ubytovaly cizince s dočasnou ochranou (.pdf, str. 14–15). Jestliže ubytovaný uprchlík sdílel bydlení přímo s ubytovatelem (např. v případě, kdy ubytovatel poskytl pokoj v domě, kde sám bydlí), činil měsíční příspěvek 3 000 Kč.

Od začátku července 2023 došlo ke zpřísnění podmínek pro nárok na humanitární dávku a příspěvek pro solidární domácnost. Částky související s bydlením jsou poskytovány přímo cizincům s dočasnou ochranou společně s humanitární dávkou. Tyto podmínky byly představeny v rámci vládní novely zákonů pod názvem Lex Ukrajina 5. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky měly zvýšit účast Ukrajinců na hrazení životních nákladů (.pdf).

Příjmy převyšují výdaje

V dubnu letošního roku Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) oznámilo, že podle dat pracuje v České republice přibližně 123 000 ukrajinských uprchlíků. Zároveň uvedlo, že se každý týden počet pracujících ukrajinských uprchlíků zvyšuje zhruba o tisícovku, v současnosti tak může být číslo ještě vyšší.

Zaměstnanost sleduje i Úřad práce, z jehož tiskové zprávy vyplývá, že ke konci dubna bylo zaměstnaných 118 163 ukrajinských uprchlíků (.pdf, str. 3). V nejnovější tiskové zprávě, kterou úřad zveřejnil až po odvysílání námi ověřované debaty, stojí, že jich bylo již zhruba 121 000 (.pdf, str. 2). Pracující uprchlíci do rozpočtu přispívají odvody z výdělků, daní z přidané hodnoty a spotřební daní.

V lednu 2024 MPSV uvedlo, že za daný měsíc přinesli ukrajinští uprchlíci do státního rozpočtu více něž dvojnásobek toho, na kolik vyšly humanitární příspěvky (.pdf). Podpora běženců stála 0,9 miliardy korun, zatímco z odvodů na pojistném nebo spotřební dani stát získal 1,9 miliardy. Z tiskové zprávy vyplývá, že trend v příjmech a výdajích na uprchlíky se změnil již ve třetím čtvrtletí roku 2023, kdy příjmy přesáhly výdaje (.pdf, str. 2).

Podle analytičky MPSV Magdaleny Klimešové stát vyplatil za první čtvrtletí roku 2024 na podporu ukrajinských uprchlíků zhruba 3,5 miliardy korun, zatímco příspěvky Ukrajinců do státní kasy činily přibližně 6,4 miliardy korun. Mnoho uprchlíků ale stále pracuje na pozicích pod svou kvalifikací. Problémem je zejména složité uznávání diplomů a případná neznalost českého jazyka.

Shrnutí

Podle MPSV bylo v dubnu 2024 na českém pracovním trhu přibližně 123 000 ukrajinských uprchlíků. Obdobný údaj uvádí i Úřad práce. České ekonomice tito pracující uprchlíci přispívají více způsoby. Kromě toho, že zaplňují neobsazená pracovní místa, přispívají do státního rozpočtu odvody a daněmi. Příjmy, které stát z těchto odvodů a daní získal, překročily výdaje na pomoc uprchlíkům v ČR poprvé v polovině roku 2023. V prvním čtvrtletí roku 2024 přispěli ukrajinští uprchlíci téměř dvojnásobek oproti vyplacené pomoci. Výrok Petra Fialy tak hodnotíme jako pravdivý.

Premiér Petr Fiala reaguje na tvrzení Andreje Babiše, který v debatě uvedl, že Fiala na své jednání s americkým prezidentem Joem Bidenem v Bílém domě přivedl zbrojaře Michala Strnada (video, čas 1:03:47). Ten je majitelem a předsedou představenstva průmyslově-technologického holdingu Czechoslovak Group (CSG). CSG je mimo jiné nejvýznamnější zbrojařskou firmou v Česku.

Fialova návštěva Bílého domu

Premiér Petr Fiala se s Joem Bidenem v Bílém domě setkal v rámci své třídenní návštěvy USA, která probíhala od 14. do 16. dubna 2024. S americkým prezidentem měl Fiala schůzku v pondělí 15. dubna. Po úvodní řeči před novináři pokračovala bilaterální jednání mezi představiteli obou států bez přítomnosti médií. 

Podle vládního poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara se na české straně jednání účastnil vedle něj a předsedy vlády také velvyslanec v USA Miloslav Stašek, první náměstek ministra zahraničí Jiří Kozák „a pak lidé přímo od premiéra“. Tyto osoby ovšem blíže nespecifikoval. Podle Staška o podobě týmu, který se jednání účastnil, „rozhoduje americká strana, která stanovuje formát jednání“. 

Novinky.cz uvedly, že vedle výše zmíněných osob se jednání také zúčastnili vrchní ředitelka Sekce Kabinetu předsedy vlády Petra Fojtíková, ředitel odboru komunikace Úřadu vlády Václav Smolka a ředitel Odboru strategie a analýz Úřadu vlády Jakub Kajzler. Ten o svém setkání s Joem Bidenem informoval i na síti X (dříve Twitter), stejně jako např. Jiří Kozák. Kromě nich byla s delegací ve Washingtonu také mluvčí vlády Lucie Ješátková.  

Premiér Petr Fiala o průběhu jednání novinářům řekl, že s prezidentem Bidenem mluvili především o ruské invazi na Ukrajinu, české muniční iniciativě nebo vzájemných ekonomických vztazích. Tématem podle předsedy vlády byla i přítomnost českých firem na americkém trhu a možnost posílení spolupráce v oblasti jaderné energetiky a dodávek zkapalněného zemního plynu. 

Michal Strnad v USA

Ve veřejně dostupných zdrojích jsme nenašli zmínku, že by se Michal Strnad zúčastnil jednání mezi Fialou a Bidenem. Strnad se neobjevuje ani na žádné fotografii z premiérovy návštěvy Bílého domu. Ve Washingtonu se sice v dubnu 2024 nacházel, dohledatelná je ale pouze jeho účast na galavečeři zaměřené na prezentaci českých investic v USA, která proběhla 16. dubna ve washingtonském Cosmos Clubu. Večeři pořádal spolek Jagello 2000, který se věnuje oblasti české zahraniční bezpečnostní politiky a členství ČR v NATO. Michal Strnad byl zachycen např. na fotografii u facebookového příspěvku skupiny Jagello 2000.

Na zveřejněných fotografiích lze rozpoznat, že Strnad na galavečeři seděl u stejného stolu jako premiér Petr Fiala, bližší informace o jejich jednání ale nejsou k dispozici. Podle ředitele odboru komunikace Smolky Michal Strnad do USA „přijel po vlastní ose“ jako zbytek podnikatelské delegace a nebyl součástí doprovodného týmu premiéra Fialy. Podobně se pro Demagog.cz vyjádřila i mluvčí vlády Lucie Ješátková, podle které Strnad „nebyl součástí delegace premiéra“ a návštěvy v Bílém domě se neúčastnil.

Závěr

Petr Fiala vyvrací tvrzení Andreje Babiše, že s sebou na jednání do Bílého domu vzal zbrojaře Michala Strnada. Podle veřejně dostupných informací se Strnad jednání s americkým prezidentem Joem Bidenem opravdu nezúčastnil, což pro Demagog.cz potvrdila i mluvčí Úřadu vlády Lucie Ješátková. Z dostupných zdrojů vyplývá, že se schůzky neúčastnil ani jiný český zbrojař. Z těchto důvodů hodnotíme výrok premiéra Petra Fialy jako pravdivý.

Premiér Petr Fiala reaguje na otázku, kdy se česká veřejnost dozví, kolik peněz Česko přispívá do muniční iniciativy pro Ukrajinu. Předseda vlády odpověděl, že již v minulosti řekl, že jde o vyšší stovky milionů korun. Přesnou částku prý ale v tuto chvíli říct nemůže, protože se jedná o utajené informace. Zároveň dodal, že veřejnost se přesnou částku dozví, až to bude možné.

Vyjádření Petra Fialy

Muniční iniciativu pro Ukrajinu představil premiér Petr Fiala na mimořádném summitu EU na začátku února 2024. Prostřednictvím bilaterální spolupráce s třetími zeměmi (státy mimo EU) chce Česká republika Ukrajině dodávat zbraně, munici a jinou zbrojní techniku. Český návrh se podle prezidenta Petra Pavla k polovině dubna 2024 rozhodlo podpořit 20 států. 

Přesná částka, kterou Česko na nákup munice vyčlenilo, není známá, protože její výši vláda přijala v utajeném režimu. Premiér uvedl, že toto rozhodnutí podle něj bylo správné kvůli bezpečnosti lidí, kteří na muniční iniciativě pracují. 

Petr Fiala na začátku dubna v pořadu Co na to premiér na CNN Prima News řekl, že na nákup munice pro Ukrajinu dá Česká republika vyšší stovky milionů korun (video, čas 23:15). Dodal, že množství finančních prostředků podle jeho názoru odpovídá „podílu, který by země naší velikosti a prosperity měla do těch věcí vložit“.

Muniční iniciativa

Česká pomoc Ukrajině, která se týká oblasti dodávek dělostřelecké munice, je podle Ministerstva obrany založená na třech pilířích. Prvním pilířem je spolupráce s Dánskem a Nizozemím na dodávkách těžké techniky (např. tanků, bojových vozidel, dronů nebo velkorážní munice). Druhý pilíř stojí na přímé spolupráci mezi Ukrajinou a českými firmami (zejména se týká dodávek velkorážové munice sovětského typu). 

Třetí pilíř tvoří právě zmíněná muniční iniciativa, v rámci které chce Česko Ukrajině zajistit zejména dělostřeleckou munici ráže 155 milimetrů. Konkrétní ambicí je dodat Ukrajině 800 000 nábojů do konce roku 2024. Petr Fiala před jednáním o bezpečnosti s evropskými státníky v Praze na konci května řekl, že do iniciativy už přispělo 15 zemí částkou 39,5 miliardy korun.

Závěr

Předseda vlády Petr Fiala dříve opravdu řekl, že česká vláda na pomoc Ukrajině v rámci muniční iniciativy vyčlení vyšší stovky milionů korun. Vyjádřil se tak na začátku dubna na CNN Prima News. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Premiér Petr Fiala v debatě zmiňoval, že je v zájmu České republiky, aby se Ukrajina dokázala ubránit ruské agresi. Podle jeho slov se jedná o „jedinou cestu k míru“, a proto je dle něj důležité, aby Česko Ukrajině pomáhalo. Uvádí, že v rámci této pomoci Česko organizuje iniciativu nákupu munice pro Ukrajinu, a tvrdí, že se do této iniciativy spolu s ČR zapojilo 15 států.

Česká muniční iniciativa

Na mimořádném summitu EU na začátku února 2024 se lídři unijních zemí shodli, že EU musí urychlit dříve přislíbené dodávky munice na Ukrajinu, které se nepodařilo dodat podle původního plánu. Premiér Fiala tehdy na summitu navrhl, aby Unie dělostřeleckou munici nakupovala i mimo země EU, což by podle něj mohlo pomoct unijní slib splnit. Schválení takového návrhu ovšem později zablokovalo několik členských zemí EU.

Česká republika se nakonec rozhodla postupovat nezávisle na Evropské unii. V polovině února prezident Petr Pavel oznámil, že se Česku podařilo mimo EU najít zdroje dělostřelecké munice, kterou by ČR mohla nakoupit a poměrně rychle dodat Ukrajině, pokud by další země pomohly s financováním. Do českého projektu se poté skutečně rozhodly zapojit i další státy.

Počet států zapojených do muniční iniciativy

Jednotlivé státy se mohou k iniciativě oficiálně připojit podepsáním memoranda o porozumění s Českou republikou. Podle informací dostupných před ověřovanou debatou, které ministryně obrany Jana Černochová uvedla koncem května, se k iniciativě připojilo celkem 18 států. Stejné číslo zmínil předtím i náměstek ministryně obrany Daniel Blažkovec.

Jednotlivé státy v rámci iniciativy přislíbí konkrétní částku, kterou následně pošlou České republice. Ke konci května 2024 peníze přišly jenom od pěti států, konkrétně od Kanady, Dánska, Nizozemska, Portugalska a také od Německa. Konkrétní částku ale přislíbilo i Norsko, Švédsko, Finsko, Island, Lotyšsko, Litva, Slovinsko, Lucembursko a Belgie. Polsko rovněž Česku přislíbilo konkrétní částku, kterou posléze dokonce zdvojnásobilo, její výše nicméně není z veřejných zdrojů dohledatelná. Vedle toho slíbilo i logistickou pomoc.

Připojení k iniciativě deklarovala i Francie, která ovšem neuvedla, zda poskytne finanční prostředky. Ve veřejně dostupných zdrojích je možné naopak dohledat jen zmínky o tom, že se Francie podílí na vyhledávání dostupných zásob munice a střelného prachu. Řecko se rozhodlo zapojit tím, že prodá iniciativě munici ze svých zásob.

Závěr

Podle informací, které byly veřejně dostupné v době debaty, se zavázalo poslat peníze na českou muniční iniciativu celkem 15 zemí, 5 z nich už tehdy finanční prostředky Česku přímo zaslalo. Některé další státy, např. Řecko, se rozhodly do českého projektu zapojit jiným způsobem. Dle vyjádření ministryně obrany Jany Černochové z konce května se tak do iniciativy zapojilo celkově 18 států. Výrok premiéra Fialy tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Lídr koalice SPOLU ve volbách do Europarlamentu Alexandr Vondra odpovídá na otázku, jestli má jednoznačný názor na rušení práva veta v EU. Reaguje, že právo veta rušit nechce, protože by to podle něj vedlo k oslabení Česka, k omezení prostoru pro společná jednání a v konečném důsledku i k rozložení EU. V tomto kontextu uvádí, že koalice SPOLU se proti zrušení vyslovuje i ve svém volebním programu.

Právo veta

Právo veta znamená, že každý členský stát může odmítnout navrhované rozhodnutí Rady EU, které se týká citlivých oblastí. Jedná se například o daňovou politiku, rozhodnutí o přijetí nového člena do EU nebo společnou zahraniční a bezpečnostní politiku. Pokud se tedy na takovém rozhodnutí neshodnou všechny členské země, není přijato.

Zastánci reformy práva veta zdůrazňují potřebu větší flexibility v rozhodování EU, protože s rostoucím počtem zemí je stále složitější najít jednomyslnou shodu. Odpůrci naopak poukazují na to, že bez práva veta by menší státy mohly být snadno přehlasovány.

Program SPOLU

Program, se kterým jde koalice SPOLU do Evropských voleb 2024, obsahuje čtyři hlavní tematické okruhy, ve kterých SPOLU prezentuje svůj souhlasný či odmítavý postoj k jednotlivým problematikám (.pdf, str. 9–21).

Stanovisko k zachování práva veta obsahuje konkrétně závěrečný okruh nazvaný Budoucnost EU. V části, ve které se koalice mimo jiné hlásí k podpoře rozšiřování EU o státy východní a jihovýchodní Evropy včetně Ukrajiny, se SPOLU zároveň vyslovuje proti „rušení práva veta v klíčových oblastech zahraniční politiky, obranné politiky nebo daní“ (.pdf, str. 21).

Závěr

Volební program koalice SPOLU před volbami do Evropského parlamentu skutečně obsahuje nesouhlas se zrušením práva veta. Výrok Alexandra Vondry tak hodnotíme jako pravdivý.

Lídr koalice SPOLU do eurovoleb Alexandr Vondra reaguje na kritiku od lídryně kandidátky ANO Kláry Dostálové, která tvrdí, že koalice SPOLU je nejednotná v otázce zachování práva veta v EU. Vondra poukazuje na to, že je podle něj hnutí ANO v některých ohledech méně jednotné než koalice SPOLU. Argumentuje tím, že se s hnutím ve volebním období 2014–2019 rozešli dva z jeho čtyř europoslanců a ve volebním období 2019–2024 se s ANO rozešli tři z jeho šesti europoslanců.

Europoslanci ANO ve volebním období 2014–2019

Ve volbách do Evropského parlamentu (EP) v roce 2014 získalo hnutí ANO čtyři mandáty, byli zvoleni Pavel Telička, Petr Ježek, Dita Charanzová a Martina Dlabajová. Ti následně vstoupili do politické skupiny ALDE (Aliance liberálů a demokratů pro Evropu).

Europoslanec Pavel Telička ovšem v roce 2017 ukončil s ANO spolupráci. Od hnutí se podle svých slov odstřihnul kvůli neshodám ohledně politického směřování hnutí a nedostatečnému prosazování evropské tematiky. Mandát europoslance si ale ponechal. Na začátku roku 2018 se s hnutím rozešel europoslanec Petr Ježek, kterému vadila podpora Miloše Zemana v prezidentských volbách a spolupráce s KSČM. Oba europoslanci v roce 2019 založili nové politické hnutí Hlas.

Europoslanci ANO ve volebním období 2019–2024

V evropských volbách v roce 2019 hnutí ANO vyhrálo se ziskem šesti křesel a následně se stalo součástí nové frakce Renew Europe, která vznikla jako nástupce skupiny ALDE. Zvoleni byli Dita Charanzová, Martina Dlabajová, Martin Hlaváček, Radka Maxová, Ondřej Knotek a Ondřej Kovařík.

Hnutí v roce 2020 opustila Radka Maxová, která kritizovala, že podle ní v ANO převažují marketingové zájmy nad původními idejemi hnutí. Později v roce 2021 navázala spolupráci se sociální demokracií (SOCDEM), kterou poté v EP zastupovala jako nezávislá. Současně přestoupila z frakce Renew Europe do frakce S&D (Progresivní aliance socialistů a demokratů).

V roce 2023 spolupráci s ANO ukončila Dita Charanzová, která uvedla, že se v nadcházejících volbách do europarlamentu už za hnutí kandidovat nechystá. Na hnutí kritizovala konzervativní a „národovecké“ směřování. Místopředseda ANO Karel Havlíček naopak odchod Dity Charanzové vysvětloval její nespokojeností s pravděpodobně nízkým umístěním na kandidátce hnutí ANO v nadcházejících eurovolbách.

Ve stejné době Charanzovou následovala europoslankyně Martina Dlabajová, která hnutí vytýkala odklon od liberálních hodnot a obávala se možné budoucí spolupráce ANO s SPD. Europoslankyně Charanzová a Dlabajová nadále zůstaly ve frakci Renew Europe jako nezávislé. Hnutí ANO tak v Evropském parlamentu zbyli už jen tři europoslanci: Martin Hlaváček, Ondřej Knotek a Ondřej Kovařík.

Závěr

V minulém volebním období (2014–2019) opustili hnutí ANO dva ze čtyř zvolených europoslanců. V tomto volebním období (2019–2024) mělo původně ANO v europarlamentu šest mandátů, tři europoslankyně se ovšem postupně s hnutím rozešly. Výrok Alexandra Vondry tak hodnotíme jako pravdivý.

Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) v kontextu výroku porovnává jednotu v rámci hnutí ANO a v rámci koalice SPOLU. Mluví proto o svém kolegovi z koalice SPOLU Luďku Niedermayerovi (TOP 09) a argumentuje, že v zásadních otázkách oba zastávají podobný názor.

Emisní norma Euro 7

Emisní normy Euro stanovují limity škodlivin, které do ovzduší vypouštějí motorová vozidla. Jedná se o závazné právní akty, které se postupem času zpřísňují. Nejnovější normu Euro 7 schválili europoslanci v březnu 2024.

Euro 7 nahrazuje předcházející normy, a to konkrétně normu Euro 6, která platila pro osobní automobily, dodávky a lehká vozidla, a také Euro VI, která platila pro nákladní automobily a těžká nákladní vozidla. Euro 7 je tedy jedinečnou normou v tom, že se vztahuje na oba druhy vozidel.

Významnou změnou, kterou Euro 7 přináší, jsou nová opatření ke snížení emisí pevných částic z opotřebovávání pneumatik a brzd. Kromě toho např. zavádí požadavky na zvýšení životnosti baterií. Někteří europoslanci nakonec schválenou podobu návrhu kritizovali za to, že byla mírnější než původní představený návrh. Především u osobních automobilů totiž emisní limity z výfukových plynů zůstaly na úrovni předchozí normy (.pdf, str. 26).

Hlasování o Euro 7

Zpravodajem nové normy byl v Evropském parlamentu sám Alexandr Vondra. Jeho spolustraníci z ODS a kolegové z koalice SPOLU hlasovali pro přijetí této normy. Jedním z hlasů pro byl i ten Luďka Niedermayera, který měl dříve výhrady k tomu, že podle něj norma zasáhne jen málo aut nebo k údajně nedostatečné akcentaci zdravotních dopadů emisí.

Proti přijetí normy pak skutečně hlasovali všichni tři poslanci hnutí ANO, tedy Martin Hlaváček, Ondřej Knotek a Ondřej Kovařík, které Vondra označil za „zbylé“. Tím odkazuje na skutečnost, že z hnutí Andreje Babiše v tomto volebním období odešly tři europoslankyně, původně zvolené právě za ANO.

Jako první se s hnutím ANO rozešla Radka Maxová, která jej opustila v roce 2020 a později navázala spolupráci se sociálními demokraty (SOCDEM). V roce 2023 se pro podobný krok rozhodla i místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová a také europoslankyně Martina Dlabajová, které nyní v europarlamentu působí jako nezávislé. Ve zmiňovaném hlasování normu Euro 7 podpořila Dita Charanzová i Radka Maxová, stejně jako zástupci koalice SPOLU. Martina Dlabajová se tehdy hlasování neúčastnila.

Závěr

Alexandr Vondra (ODS) správně uvádí, že jeho kolega z koalice SPOLU Luděk Niedermayer (TOP 09) hlasoval pro přijetí nové emisní normy Euro 7. Proti jejímu přijetí naopak hlasovali všichni tři z původních šesti zástupců hnutí ANO v Evropském parlamentu.