ODS

Ministr financí Zbyněk Stanjura mluví o rozdílu mezi mimořádnými výdaji a příjmy ve státním rozpočtu za rok 2023. Mimořádnými výdaji se rozumí neplánované náklady, kterými stát řeší krizovou situaci. Mimořádnými příjmy pak zisk z opatření, kterými se stát snaží tyto neplánované výdaje vyrovnat. Stanjura tvrdí, že pokud nezapočítáme platby za obnovitelné zdroje, které stát plně hradil od října 2022 do konce roku 2023, celkové neočekávané náklady v roce 2023 převyšovaly neočekávané příjmy o zhruba 18–19 miliard korun.

Mimořádné náklady během energetické krize

Kabinet Petra Fialy musel v roce 2023 řešit vysoké ceny energií, které souvisely s válkou na Ukrajině a s tím spojeným snížením dodávek plynu ze strany Ruska. Vláda na tento nárůst reagovala dotováním cen pro koncové spotřebitele, kdy zastropovala ceny elektřiny a plynu a energetickým společnostem uhradila ušlý zisk. Vedle toho stát doplatil mimořádné náklady společnosti ČEPS, která provozuje elektroenergetickou přenosovou soustavu. Také vyčlenil zvláštní podporu podnikům v energeticky náročných odvětvích (.docx).

Z výdajových položek tak stát vynaložil největší prostředky na kompenzování za dodávku elektřiny a plynu koncovým spotřebitelům. V roce 2023 jej tyto dotace vyšly na 52,8 mld. Kč. Dotace společnosti ČEPS dosáhly 18,7 mld. Kč. Podpora podniků v energeticky náročných odvětvích činila 4,6 mld. Kč. Dohromady tak na mimořádných výdajích stát vynaložil 76,1 mld. Kč (vše .pdf, str. 5).

Zisky z mimořádných opatření

Vzhledem k těmto mimořádným nákladům stát přišel s některými opatřeními, jimiž se snažil ušlé zisky vyrovnat. Vláda koncem roku 2022 představila tzv. „windfall tax“, tedy daň z neočekávaných zisků velkých společností. Zvýšené zdanění se konkrétně týkalo firem z oblasti výroby a obchodu s energiemi, bankovnictví, petrolejářství a těžby a zpracování fosilních paliv. Nadměrný zisk těchto firem stát zdanil 60 % (.pdf, str. 4). Ministerstvo financí očekávalo, že tímto opatřením do státního rozpočtu přibude cca 85 mld. Kč. Nakonec se ale díky této dani vybralo jen 39,1 mld. Kč (.xlsx, list „Příjmy SR“).

Kromě toho stát mimořádně vybíral i na odvodech z nadměrných příjmů výrobců elektřiny. Tímto způsobem získal navíc 18,5 mld. Kč (.xlsx, list „Příjmy SR“). V součtu tedy stát mimořádnými opatřeními vybral 57,7 mld. Kč. Mimořádné příjmy tak zaostaly za mimořádnými výdaji o 18,4 mld. Kč.

Závěr

Mimořádné výdaje v roce 2023 dosáhly 76,1 mld. Kč, zatímco mimořádné příjmy činily pouze 57,7 mld. Kč a byly tedy o 18,4 mld. Kč nižší. Výrok ministra Stanjury tak hodnotíme jako pravdivý.

Ministr financí Zbyněk Stanjura hovoří o předpokládaném rozdílu mezi mimořádnými výdaji a příjmy ve státním rozpočtu pro rok 2024. Mimořádnými výdaji se rozumí neplánované náklady, kterými stát řeší krizovou situaci. Mimořádné příjmy jsou pak zisk z opatření, kterými se stát snaží tyto neplánované výdaje vyrovnat. Stanjura v kontextu výroku tvrdí, že příjmy v tomto systému v roce 2024 převýší výdaje o přibližně 17 miliard korun, čímž se vyrovná negativní bilance z předchozího roku.

Mimořádné státní výdaje

Kabinet Petra Fialy musel v roce 2023 řešit vysoké ceny energií, které souvisely s válkou na Ukrajině a s tím spojeným snížením dodávek plynu ze strany Ruska. Vláda na tento nárůst reagovala dotováním cen pro koncové spotřebitele, kdy zastropovala ceny elektřiny a plynu a energetickým společnostem uhradila ušlý zisk. Vedle toho stát doplatil mimořádné náklady společnosti ČEPS, která provozuje elektroenergetickou přenosovou soustavu. Také vyčlenil zvláštní podporu podnikům v energeticky náročných odvětvích (.docx).

Z výdajových položek tak stát vynaložil největší prostředky na kompenzování za dodávku elektřiny a plynu koncovým spotřebitelům. V roce 2023 jej tyto dotace vyšly na 52,8 miliardy Kč. Dotace společnosti ČEPS dosáhly 18,7 miliardy Kč. Podpora podniků v energeticky náročných odvětvích činila 4,6 miliardy Kč. Dohromady tak na mimořádné výdaje stát vynaložil 76,1 miliardy korun (vše .pdf, str. 5). 

Windfall tax

Vzhledem k těmto mimořádným nákladům stát přišel s některými opatřeními, jimiž se snažil ušlé zisky vyrovnat. Vláda koncem roku 2022 představila tzv. „windfall tax“, tedy daň z neočekávaných zisků velkých společností. Zvýšené zdanění se konkrétně týká společností z oblasti výroby a obchodu s energiemi, bankovnictví, petrolejářství a těžby a zpracování fosilních paliv. Sazba daně činí 60 % a je aplikována na nadměrný zisk těchto firem jako přirážka ke stávající 19% dani z příjmů právnických osob (.pdf, str. 4).

Ministerstvo financí očekávalo, že tímto opatřením do státního rozpočtu za rok 2023 přibude cca 85 miliard. Nakonec se ale díky této dani vybralo jen 39,1 mld. Kč (.xlsx, list „Příjmy SR“). Kromě toho stát mimořádně vybíral i na odvodech z nadměrných příjmů výrobců elektřiny. Tímto způsobem získal navíc 18,5 mld. Kč (.xlsx, list „Příjmy SR“). V součtu tedy stát mimořádnými opatřeními vybral 57,7 miliardy korun.

Vláda Petra Fialy předpokládá, že v roce 2024 do státního rozpočtu díky výběru windfall tax přibude 17 miliard korun (.pdf, str. 114–115 z 358). Zastropování cen energií přitom na letošní rok nebylo prodlouženo a s ostatními mimořádnými výdaji rozpočet nepočítá. Rozdíl mezi mimořádnými příjmy a výdaji tak dle plánu činí právě 17 miliard.

Dodejme, že podle původního návrhu mělo být toto mimořádné zdanění platné až do konce roku 2025. Ministr Stanjura ale v březnu sdělil, že v případě výběru plánovaných 17 mld. Kč za rok 2024 bude navrhovat zrušení systému již na konci tohoto roku. Své rozhodnutí vysvětloval tím, že předpokládaný zisk v letošním roce by vyrovnal ztrátu způsobenou mimořádnými výdaji v loňském roce.

Závěr

Rozpočet na rok 2024 tedy počítá s tím, že se díky dani z neočekávaných zisků vybere 17 miliard korun. Dotování cen energií pro koncové spotřebitele skončilo s rokem 2023 a v případě, že nenastanou žádné mimořádné výdaje, by mimořádné příjmy dle plánu měly být vyšší právě o 17 mld. Kč. Výrok ministra Stanjury proto hodnotíme jako pravdivý.

Ministr financí Zbyněk Stanjura mluví o povinnosti platit odvody z nadměrných příjmů pro výrobce elektřiny, která byla schválená v listopadu 2022. Podle něj vláda, respektive resort financí předpokládal, že díky němu do státního rozpočtu přibude 60–70 mld. Kč. Tento předpoklad se dle jeho vyjádření setkal s kritikou kvůli tomu, že byl příliš nízký.

Návrh odvodů z nadměrných příjmů a windfall tax

Toto opatření vychází z nařízení Evropské komise, jež stanovila doporučené maximum příjmu z prodeje jedné megawatthodiny (MWh) elektřiny na 180 eur. Česká republika skrze tento nástroj zavedla různé stropy podle způsobu, jakým se energie vyrábí. Hranice 180 eur/MWh platila např. pro příjmy vyrobené využitím energie větru, slunečního záření, vody nebo geotermální energie. V případě výroby elektřiny z plynného paliva z biomasy byla hranice určena na 240 eur/MWh. Nejnižší strop byl stanoven u využití jaderné energie.

Tyto odvody z nadměrných příjmů z prodeje elektřiny www.zakonyprolidi.cz/cs/2022-365#f7477715">platily od prosince 2022 do konce roku 2023. Odvody se týkaly částek, které tvořily 90 % z rozdílu mezi prodejní cenou a stanoveným stropem. Takto získané finance chtěla vláda využít na kompenzace vysokých cen energií pro domácnosti.

V tomto ohledu je však nutné zmínit, že v době, kdy začínal platit odvodový nástroj, byla schválená také tzv. windfall tax, neboli daň z neočekávaných zisků. Ta, podle Ministerstva financí (MF), platí „pro mimořádně ziskové společnosti z oblasti výroby a obchodu s energiemi, bankovnictví, petrolejářství a těžby a zpracování fosilních paliv“. Kvůli podobnému zaměření obou nástrojů se jejich přínos do státní pokladny často spojoval.

Odhady přínosu do státního rozpočtu

Při představování windfall tax MF nejdříve uvedlo, že odvody z nadměrných příjmů pro výrobce elektřiny do státního rozpočtu přinesou 15 mld. Kč (.pdf, str. 5). Společně s windfall tax měly tyto výnosy dosáhnout 100 mld. Kč. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela při projednávání energetického zákona na plénu Sněmovny ovšem uvedl, že vláda ze zavedení odvodů očekává příjem přibližně 80 mld. Kč. Stejné číslo obsahuje i návrh novely, kterou se toto opatření zavedlo (.pdf, str. 15 ze 48).

MF své odhady přínosu odvodu z nadměrných příjmů během roku 2023 upravovalo. V dubnu odhadovalo příjem do státního rozpočtu 12,3 mld. Kč, ale v srpnu tento odhad stoupl na 18,5 mld. Kč. V listopadu pak ministr Stanjura tvrdil, že inkaso za odvody z nadměrných příjmů společně s windfall tax bude kolem 60 mld. Kč, což se nakonec potvrdilo.

Kritika opatření

Obě zmíněná opatření mířila na mimořádné zisky firem a například podle Hospodářské komory docházelo ke dvojímu zdanění. Kritika se snášela také na to, že nebylo jasné, kdo by odvod z nadměrných zisků spravoval nebo na časovou platnost odvodů.

Ve smyslu, že předpoklady zisku, které ministerstvo očekávalo, jsou příliš nízké, se vyjádřil například Michal Šnobr, investor a poradce investiční skupiny J&T. Ten pro Seznam zprávy uvedl, že podle Stanjury se na kompenzaci zastropování cen energií pro spotřebitele díky windfall tax a odvodům z nadměrných zisků vybere 100 mld. Kč. Od energetických společností se ale podle Šnobra na základě propočtů mělo vybrat více peněz (video, čas: 9:09). Tato kritika se týkala obou nástrojů dohromady, nikoli pouze odvodů z nadměrných zisků.

Shrnutí

Při představení odvodů z nadměrných příjmů pro výrobce elektřiny odhadovalo MF jeho přínos na 15 mld. Kč. Schválený návrh už ale příjmy odhadoval na 80 mld. Kč. Odvody čelily kritice zejména kvůli obavám z dvojího zdanění a nejasnostem v implementaci. Poradce investiční skupiny J&T Michal Šnobr tvrdil, že odvody společně s windfall tax přinesou do státní kasy více, než se původně předpokládalo. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok ministra financí jako pravdivý.

Vláda Petra Fialy schválila zastropování cen energií pro domácnosti a firmy v říjnu 2022 s platností od začátku roku 2023. Hladina tohoto stropu byla pro nákup elektřiny určena na 6 000 Kč za megawatthodinu (MWh), pro nákup plynu pak na 3 000 Kč za MWh. Premiér Fiala na tiskové konferenci k nařízení o kompenzacích cen energií uvedl, že státní kasa na opatření vydá odhadem 130 miliard korun. Stejnou částku před schválením opatření zmínil i ministr financí Zbyněk Stanjura (video).

Do debaty o zastropování cen vstupovali např. ekonomičtí experti. Hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek v září 2022 uvedl, že bez nákladů na malé firmy, živnostníky, průmysl a veřejný sektor odhaduje zátěž zastropování na státní kasu na 172 miliard korun. Hlavní ekonom společnosti Roklen Pavel Peterka předpokládal, že cena opatření převýší 200 miliard korun. Podobného názoru byl také hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda, který odhadoval, že celkové náklady se „budou pohybovat realisticky spíše kolem 200 miliard ročně“.

Experti na energetiku ve veřejném prostoru konkrétní částku nezmiňovali. Pouze převážně zpochybňovali, zdali avizovaných 130 miliard korun bude opravdu stačit, případně se vyjadřovali k zastropování jako takovému. Analytik společnosti ENA Jiří Gavor také například řekl, že i přes zastropování se cena energií pro koncové zákazníky zvýší. Dodejme, že zatímco vláda na konci roku 2022 počítala s náklady až 170 miliard korun, Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) v té době hovořilo o 200 miliardách. Energetický regulační úřad (ERÚ) dokonce odhadoval náklady ve výši 242 miliard Kč.

Někteří experti v září 2022 předpokládali, že opatření nevyřeší vysoké ceny energií na trhu. Distributoři podle nich neměli kvůli kompenzacím motivaci energii zlevňovat – ekonom Michal Skořepa pak dokonce varoval, že bez konkurenčního tlaku na nízké ceny by distributoři mohli energie zdražit a využít tak státních dotací. Navzdory těmto odhadům ale začali dodavatelé energií už od začátku roku 2023 své ceny snižovat – někteří dokonce pod vládní cenový strop. Spolu s poklesem cen elektřiny a plynu se tak snížily i výdaje státu na jejich zastropování.

V září 2023 Fialův kabinet rozhodl, že cenový strop pro rok 2024 neobnoví. Platnost nařízení tak skončila s rokem 2023. Podle předběžného odhadu MPO z října 2023 náklady na zastropování cen energií stát vyšly přibližně na 50 miliard korun, což je méně, než kolik vláda původně předpokládala.

Závěr

Vláda Petra Fialy počítala s tím, že se náklady na zastropování cen energií vyšplhají na 130 miliard korun. Tomu ale rozporovali především ekonomičtí experti, kteří odhadovali, že výsledná částka bude mnohem vyšší. Ekonomové Peterka a Kovanda uvedli, že opatření přijde až na 200 miliard korun. Podle ERÚ se dokonce mělo jednat až o 242 miliard. Stát ale ve výsledku na toto opatření dle předběžného odhadu MPO vynaložil výrazně menší částku, konkrétně pouze 50 miliard korun. Ministr financí Stanjura má tak pravdu v tom, že skutečnost byla lepší, uvádí ovšem mírně nepřesné částky. Výrok z tohoto důvodu hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Marek Benda reaguje na otázku moderátorky, která se ptá, zda zemědělci účastnící se protestní blokády Prahy v pondělí 19. února mají opodstatněné problémy, či zda byla demonstrace politicky zneužita. Benda odpovídá právě tvrzením, že tato akce podle něj byla zneužita, což dle jeho názoru tvrdili i samotní zemědělci.

Nejdříve uveďme, že tuto protestní akci společně (video) organizovali podnikatel Zdeněk Jandejsek a Odborový svaz pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR (OSPZV-ASO). Právě ASO se ohradilo například proti slovům ministra zemědělství Marka Výborného, který ještě před protestem tvrdil, že organizátoři uspořádáním akce sledují své vlastní politické cíle a nezastupují ostatní zemědělce.

Někteří zemědělci skutečně svou účast na akci ukončili předčasně a z Prahy odjeli okolo jedné hodiny odpoledne. Dle plánu měl být přitom oficiální program zahájen až v 15:00. Zdeněk Jandejsek jako reakci na brzký odjezd některých zemědělců prohlásil, že dotyční museli odjet „pracovat na svá pole“. Tomu ovšem odporuje vyjádření koordinátora akce pro Ústí nad Labem a Litoměřice Miloše Malého, který tvrdil, že akci podle něj ukradli nezvaní lidé, kteří provolávali protivládní hesla. Což dle jeho vyjádření nebylo to, co organizátoři zamýšleli (video, čas: 05:10).

Malý se o předčasném ukončení protestu ze strany několika zemědělců vyjádřil také pro server Novinky.cz, kterému řekl, že odjelo přibližně 230 lidí. Jako důvod odchodu popsal, že se tito účastníci už neztotožňovali s obsahem stávky, kterou považovali za ukradenou.

Část zemědělců tedy skutečně protestní akci předčasně ukončila a přibližně okolo jedné hodiny odpoledne odjela. Tito protestující tak podle Miloše Malého, koordinátora akce pro Ústí nad Labem a Litoměřice, učinili kvůli pocitu, že jim demonstrace byla ukradena, kvůli čemuž se už zcela neztotožňovali s jejím obsahem. Výrok Marka Bendy tak hodnotíme jako pravdivý.

Takzvaný Green Deal neboli Zelenou dohodu pro Evropu představila Evropská komise v prosinci 2019. Cílem tohoto plánu je připravit Evropskou unii (EU) na udržitelné hospodaření a snížení emisí skleníkových plynů. Evropská komise chce (.pdf, str. 4) do roku 2030 snížit produkci veškerých skleníkových plynů (včetně oxidu uhličitého) alespoň o 55 % oproti hodnotám z roku 1990. Do roku 2050 by pak EU dle plánu měla dosáhnout klimatické neutrality.

Návrh Evropské komise v prosinci 2020 schválila Evropská rada, která se také rozhodla tento plán zakomponovat do evropského právního rámce pro klima a navrhla jeho urychlené schválení (.pdf, str. 5). V tomto sehrál roli bývalý předseda vlády Babiš. V Evropské radě totiž Českou republiku zastupuje její premiér, jímž byl tehdy právě Andrej Babiš, který se tohoto jednání zúčastnil. Zástupci všech členských států (s výjimkou Bulharska) v Radě EU posléze schválili evropský rámec pro klima v červnu 2021.

Green Deal tedy za Českou republiku na Evropské radě skutečně odsouhlasil někdejší premiér Andrej Babiš. Výrok Marka Bendy proto hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec Marek Benda (ODS) zmiňuje reakci internetového prodejce Rohlík, který v souvislosti se zemědělskými protesty ukončil spolupráci s firmou jednoho z pořadatelů akce, Zdeňka Jandejska. Tím Benda ilustruje, že nejen vládní představitelé upozorňovali na to, že protestní akci „zneužily síly, kterým jde o něco jiného,“ než jen o změnu zemědělské politiky.

Zdeněk Jandejsek a protest z 19. února

Dne 19. února zemědělci vyjeli do ulic Prahy protestovat zejména proti Zelené dohodě pro Evropu (Green Deal) a byrokracii, a přidali se tak k vlně protestů farmářů v Evropě. Jedním z hlavních pořadatelů protestu, během kterého traktory blokovaly dopravu, byl Zdeněk Jandejsek, podnikatel v zemědělství a bývalý prezident Agrární komory. V současnosti je majitelem holdingu Rabbit CZ, který se orientuje především na rostlinnou a živočišnou výrobu.

Jandejska kritizoval například europoslanec Alexandr Vondra (ODS), který ho den před protesty v televizní debatě na CNN Prima News (video, čas 1:00) označil za „proruského kolaboranta“. To dokládal dopisem, který podle jeho slov napsal Jandejsek ruské ambasádě po začátku války na Ukrajině a nabízel v něm pomoc ruským okupantům. Jandejsek toto obvinění později odmítl, z veřejně dostupných zdrojů ovšem nelze určit, jestli byl dopis pravý, či nikoliv. Vondra dále Jandejska obvinil, že je „figurkou“ Andreje Babiše (ANO).

V den protestů média také upozorňovala, že firmy, ve kterých Jandejsek figuruje, získaly na dotacích více než dvě miliardy korun ze státních a evropských zdrojů. „Přesto je jednou z hlavních tváří protestů proti politice české vlády i politice Bruselu,“ dodal k tomu zpravodajský server Novinky.cz.

Vyjádření obchodu Rohlík

Právě ve spojitosti se získanými dotacemi kritizoval Jandejskovo zapojení do protestů také největší online obchod s potravinami Rohlik.cz. „Vyjádřit nesouhlas s politikou je právem každého z nás, ale omezovat dopravu a osobní svobody obyvatel už nikoliv. Je také špatně, když organizátorem stávky proti současnému systému je člověk, který právě díky němu načerpal na dotacích přes 2 miliardy korun,“ uvedl e-shop Rohlík ve svém prohlášení na facebooku. Na závěr také oznámil, že se z popsaných důvodů rozhodl „dále nenabízet produkty RabbitCZ“.

Zakladatel a majitel akciové společnosti Rohlik Group Tomáš Čupr uvedl, že se Rohlík distancuje od metod, které organizátoři protestů používají. „Chceme tímto krokem zdůraznit, že podpora, kterou poskytujeme, je založena na principech udržitelného rozvoje, férového jednání a vzájemného respektu,“ řekl Čupr. V tiskové zprávě obchod Rohlík také napsal, že organizátoři protestů berou „veřejnost jako rukojmí v politickém boji“, což společnost považuje za nepřijatelné.

Shrnutí

Internetový prodejce potravin Rohlík dne 19. února vydal prohlášení, ve kterém kritizoval Zdeňka Jandejska, jednoho z hlavních pořadatelů tehdejšího zemědělského protestu. V textu upozorňoval, že Jandejsek organizoval protestní akci proti politice vlády a EU, přestože jeho společnosti získaly od státu a EU více než dvoumiliardové dotace. 

Rohlík sice přímo neuváděl, že se Jandejsek snaží „destabilizovat zemi”, kritizoval ovšem organizátory akce kvůli metodě protestu a za to, že si podle něj vzali celou veřejnost jako „rukojmí v politickém boji“. V závěru prohlášení Rohlík oznámil, že se rozhodl ukončit spolupráci s Jandejskovou společností Rabbit CZ. Výrok Marka Bendy proto hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec Marek Benda (ODS) ve svém výroku zmiňuje profesní zemědělské organizace, které se dle něj distancovaly od protestní jízdy zemědělců do centra Prahy. Ta proběhla ve stejný den, kdy se odvysílala námi ověřovaná debata, tedy 19. února.

Protest zemědělců

Tuto protestní akci společně (video) organizovali podnikatel Zdeněk Jandejsek a Odborový svaz pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR (OSPZV-ASO). Zemědělská technika se v centru Prahy objevila 19. února už v brzkých ranních hodinách. Dopoledne se zemědělci s traktory začali shromažďovat na magistrále poblíž Ministerstva zemědělství, kde šéfovi resortu předali dopis, ve kterém požadovali odstup Česka od Zelené dohody pro Evropu. Některé transparenty zemědělců také vyjadřovaly nesouhlas s vládou nebo způsobem rozdělování dotací v EU.

Stanovisko zemědělských organizací

Největší domácí zemědělské organizace – Agrární komora, Zemědělský svaz a Asociace soukromého zemědělství – se skutečně vymezily proti formě protestu z 19. února. Např. prezident Agrární komory Jan Doležal k tomu uvedl, že „nejde o akci Agrární komory, která se distancovala od pořadatelů i od formy protestu. My opravdu nechceme nikoho držet jako rukojmí, nikoho omezovat, nicméně rozumíme rozčarování zemědělců, kteří se chtějí přidat, i když možná mnozí z nich netuší, ke komu se přidávají.“

22. února proběhl další protest zemědělců, kteří svou protestní jízdu tentokrát směřovali do ostatních velkých měst i k českým hranicím, kde protestovali proti agrární politice Evropské unie. Tuto akci naopak Agrární komora i Zemědělský svaz podpořily, zatímco Asociace soukromého zemědělství se k němu nepřipojila.

Závěr

Agrární komora, Zemědělský svaz i Asociace soukromého zemědělství tedy opravdu nepodpořily protest zemědělců, který se konal 19. února. Výrok Marka Bendy tak hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala mluví o nedávném rozhodnutí vlády zařadit látku HHC na seznam návykových látek, což bude znamenat zákaz jejího používání, a to od 1. března letošního roku. Premiér odpovídá na dotaz moderátorky, zda tento zákaz neměl vstoupit v účinnost okamžitě po jeho schválení (.pdf). Tvrdí, že se tak stane v nejdřívějším možném termínu, jelikož ho bude muset ještě notifikovat Evropská komise (EK).

Nejprve uveďme, že se v právních předpisech rozlišuje platnost a účinnost. Platnost znamená, že se daný předpis stává součástí právního řádu. Vstupem v účinnost, o které Fiala mluví, je pak předpis závazný a normy, jež jsou jeho součástí, jsou právně vynutitelné.

Členské státy Evropské unie mají povinnost Evropské komisi oznamovat změny vnitrostátních technických předpisů a důvody, proč k nim přistoupily (.pdf, str. 6). Toto pravidlo se přitom vztahuje právě i na změny v českém nařízení o seznamu návykových látek (.docx, str. 6, 9), jehož úpravy tak Česká republika Komisi nahlašovala už v minulosti. EK pak tato nová opatření oznámí ostatním zemím, přičemž jak samotná EK, tak i ostatní členské státy mohou k návrhu podat připomínky (.pdf, str. 6).

Podle směrnice, ze které tato povinnost vyplývá, členský stát musí za standardních okolností odložit „přijetí návrhu technického předpisu o tři měsíce“ ode dne, kdy Komise jeho oznámení obdržela (.pdf, str. 7). To zajišťuje, že mají ostatní státy a EK dostatečný čas na podávání připomínek (.pdf, str. 14–15).

Ze zmíněného tříměsíčního pravidla ale existuje výjimka v případě, že stát navrhuje předpis z naléhavých důvodů ve spojitosti s ochranou veřejného zdraví (.pdf, str. 8). Unijní stát ovšem musí Evropské komisi naléhavost přijetí předpisu řádně odůvodnit. EK se potom podle směrnice k dané věci „vyjádří co nejdříve“ a kromě jiného posuzuje, jestli je použití tohoto výjimečného postupu oprávněné.

Právě ochranou veřejného zdraví odůvodňuje Fialův kabinet zařazení HHC na seznam zakázaných látek (.docx, str. 7). Podle dokumentů, které vláda zveřejnila, byl návrh předpisu nahrán do unijního Informačního systému technických předpisů (TRIS) 7. února 2024 (.docx, str. 6). Ministr zemědělství Marek Výborný k tomu později řekl, že dle jeho odhadu by notifikace ze strany EK měla trvat 10 až 20 dní. Podle plánu vlády tak zákaz HHC bude účinný nejpozději od 1. března. Dodejme, že Ministerstvo zdravotnictví po odvysílání námi ověřovaného rozhovoru obdrželo souhlas ze strany EK a nabytí účinnosti zákazu je dle něj očekáváno právě na začátku března.

Účinnost zákazu prodeje HHC tedy závisí na notifikaci ze strany Evropské komise, které Česká republika změnu v seznamu návykových látek musí oznámit. Výrok Petra Fialy tak hodnotíme jako pravdivý.

Premiér Petr Fiala v kontextu výroku mluví o zařazení látky HHC na seznam návykových látek, což bude znamenat zákaz jejího používání. Uveďme, že HHC (hexahydrokanabinol) je polosyntentická droga, která se vyrábí chemickou úpravou hlavní psychoaktivní látky v konopí (THC) nebo kanabidiolu (CBD), jenž je v konopí druhou nejvíce zastoupenou látkou. Na evropském trhu byla droga poprvé identifikována v květnu 2022 (.pdf, str. 10).

V prosinci téhož roku uspořádalo Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) konferenci, která se zaměřila na výměnu informací o HHC a jeho výskytu na evropském trhu. Jedním ze závěrů setkání bylo, že HHC má podobné účinky jako psychoaktivní THC. V té době bylo HHC identifikováno v nejméně 13 členských státech Evropské unie (EU).

Po konferenci EMCDDA nastaly legislativní úpravy prodeje HHC v mnoha evropských zemích. První plošný zákaz v EU zavedlo Estonsko v únoru 2023, v červnu ho pak následovala Francie. Nedlouho poté HHC zakázalo i Rakousko, Belgie a Dánsko. K tomuto kroku přistoupilo také Maďarsko, Itálie, Slovinsko (.pdf), Švédsko, Finsko, Litva, Polsko (.pdf, str. 2), nebo Řecko.

Zakázat HHC se kromě České republiky chystá také Bulharsko nebo Slovensko. Dodejme, že v Česku bude HHC zakázáno od 1. března 2024. V některých členských státech ale HHC zůstává legální. Podle dostupných informací se jeho omezení nechystá v Holandsku, Španělsku nebo Irsku.

Petr Fiala tedy správně uvádí, že HHC není ilegální ve všech zemích EU. V několika státech je naopak zakázané a některé další státy zákaz této polosyntentické drogy chystají. Jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.