SPD

Maďarsko skutečně shání vakcíny proti covidu-19 i mimo Evropskou unii, jak vyplývá například z vyjádření ředitelky tamního Národního střediska veřejného zdraví Cecílie Müllerové.

Maďarská vláda 14. ledna 2021 také oznámila, že uzavřela dohodu s Čínou na nákup čínské vakcíny Sinopharm. První dodávka této vakcíny by pak mohla zahrnovat až 1 milion dávek. Jestliže by používání čínské vakcíny Sinopharm maďarské úřady schválily, stalo by se Maďarsko první zemí Evropské unie, která by tak učinila.

Maďarsko se podílelo i na testování ruské vakcíny Sputnik V. Do Maďarska v prosinci 2020 dorazilo 6 000 dávek této vakcíny, její použití při hromadném očkování nicméně nebylo plánováno, jelikož Rusko podle vyjádření maďarské vlády nemá dostatečné výrobní kapacity. 22 ledna 2021 však maďarský ministr zahraničí Peter Szijjarto na brífinku s ruským ministrem zdravotnictví oznámil, že Maďarsko zakoupí „velké množství“ vakcíny Sputnik V, které by mělo dorazit v rámci tří dodávek.

Skrze Evropskou unii do Maďarska do poloviny ledna prozatím dorazilo 129 860 dávek vakcín. V rámci dodávek od EU pak má Maďarsko rezervovaných 19,7 milionu dávek. Podle maďarského ministra zahraničí je však distribuce vakcín skrze EU příliš pomalá.

Jelikož tedy Maďarsko skutečně shání vakcíny i jinak než skrze Evropskou unii, například z Číny, hodnotíme výrok jako pravdivý, 

Jelikož je ve fázi testování několik vakcín, v ověření výroku zmiňujeme vakcíny, které jsou dostupné či mají být dostupné v České republice na jaře 2021.

Strategie očkování proti covidu-19 v České republice (.pdf) byla vydána Ministerstvem zdravotnictví v prosinci 2020. Z dokumentu vyplývá, že vakcína od společnosti AstraZeneca musí být podána ve dvou dávkách během 28 dní (.pdf, str. 8). Dlouhodobě skladována má být při teplotě 2 až 8 °C (tedy v chladničce), toto rozmezí pak uvádí také společnost AstraZeneca na svých webových stránkách.

Na základě strategie očkování má být dodání vakcíny společnosti AstraZeneca do České republiky zahájeno v březnu 2021 (.pdf, str. 17). Evropská unie však tuto vakcínu dosud neschválila. K 12. lednu Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) prozatím jen přijala žádost o podmínečnou registraci vakcíny společnosti AstraZeneca, k jejímu schválení by následně mohlo dojít na zasedání EMA na konci ledna.

V EU je nyní (k datu 19. ledna 2021) Evropskou agenturou pro léčivé přípravky schválena pouze vakcína firem Pfizer/BioNTech a společnosti Moderna. Vakcína firem Pfizer/BioNTech musí být rovněž podána ve dvou dávkách, skladována musí být při teplotě -70 °C (.pdf, str. 7). Při teplotě 2 až 8 °C poté může být uchovávána nejdéle po dobu pěti dní.

Vakcína společnosti Moderna musí být rovněž podána ve dvou dávkách (.pdf, str. 7) a skladována v rozmezí -25 až -15 °C (.pdf, str. 8). Uveďme, že na stránkách výrobce se ve spojitosti s dlouhodobým skladováním například hovoří také o standardní teplotě při uchovávání v mrazničce, tedy o -20 °C. Je tak možné, že právě s Modernou v tomto ohledu Radim Fiala vakcínu AstraZeneca zaměnil. Dodejme, že vakcína společnosti Moderna může být rovněž krátkodobě (max.  30 dní) skladována při teplotě 2 až 8 °C (.pdf, str. 8).

Na jaře 2021 mají být do České republiky dodány také vakcíny společností Johnson&Johnson a CureVac (.pdf, str. 17). Vakcína firmy Johnson&Johnson je jednodávková a pro dlouhodobé skladování vyžaduje teplotu 2 až 8 °C, při níž může být uchována po dobu šesti měsíců (.pdf, str. 8). Stejně tak i dvoudávková vakcína společnosti CureVac (.pdf, str. 8), web výrobce pak zmiňuje skladování při standardní chladničkové teplotě 5 °C nejdéle po dobu 3 měsíců. Strategie očkování udává, že po delší dobu (2 roky) tato vakcína musí být skladována při -60 °C (.pdf, str. 8, 29).

Jelikož se ve velmi nízkých teplotách skladují jen vakcíny firem Pfizer/BioNTech a CureVac, nedá se říci, že podobně nízkou teplotu vyžadují všechny ostatní vakcíny, jak uvádí Radim Fiala. Vakcína společnosti AstraZeneca také může být skladována při standardní chladničkové teplotě, nikoliv při -20 °C, a je dvoudávková. Z těchto důvodů proto výrok hodnotíme jako nepravdivý.

Ve Velké Británii je k vakcinaci skutečně používána i vakcína Oxford/AstraZeneca, která byla vyvinuta společností AstraZeneca ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou. Tato vakcína byla schválena britskou lékovou agenturou MHRA 30. prosince 2020, k jejímu schválení ze strany Evropské komise však prozatím nedošlo. Stát by se tak nicméně mohlo 29. ledna.

Dodejme, že k datu 18. ledna 2021, kdy probíhal rozhovor, byly ve Velké Británii kromě vakcíny Oxford/AstraZeneca tamní lékovou agenturou schváleny také vakcíny od společností Moderna a BioNtech/Pfizer. Právě poslední zmíněnou vakcínou začalo Spojené království očkovat své občany nejdříve, první dávku dostala již 8. prosince 2020 91letá Margaret Keenan.

Vakcíny Oxford/AstraZeneca má britská vláda objednáno 100 milionů dávek, první člověk jí byl naočkován 4. ledna 2021. V následujících dnech začala distribuce vakcíny do očkovacích center. Data o aktuálním počtu naočkovaných vakcínou Oxford/AstraZeneca se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat. Podle informací BBC však Spojené království k 21. lednu 2021 používá jen dvě vakcíny, a to Oxford/AstraZeneca a BioNTech/Pfizer.

Výrok je tedy hodnocen jako pravdivý, jelikož vakcína Oxford/AstraZeneca byla ve Velké Británii schválena a je zde používána.

Piráti a STAN se na koaliční smlouvě dohodli v úterý 22. prosince 2020. Jedním z programových bodů v koaliční smlouvě (.pdf) je zahájení přípravy na přijetí eura (str. 10). V dokumentu rovněž stojí, že Piráti a STAN podporují „postupné zapojení ČR do Eurozóny“ (str. 14). Smlouvu ještě budou schvalovat členské základny obou subjektů.

Koalice ODS, KDU-ČSL a TOP 09 společný program zatím nepředstavila. Koaliční smlouvu chce uskupení představit do konce ledna a program vypracovat do konce února.

Jednotlivé strany této koalice se však na přijetí eura neshodnou. ODS dlouhodobě nepodporuje přijetí eura. Předseda ODS Petr Fiala v březnu 2019 uvedl, že přijetí eura není pro Českou republiku momentálně výhodné.

TOP 09 ovšem přijetí eura prosazuje. Rovněž KDU-ČSL podporuje přijetí společné evropské měny. Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka pro deník Echo24 uvedl, že „z dlouhodobého hlediska je přijetí eura i pro KDU-ČSL důležitá součást našeho programu“. 

V souvislosti s možným přijetím eura proběhl názorový střet mezi Janem Zahradilem a Miroslavem Kalouskem na Twitteru. V pondělí 28. prosince Jan Zahradil v tweetu uvedl, že programový bod koalice Pirátů a STAN o přijetí eura poskytl prostor pro ODS, aby se proti zavedení eura vymezila.

Miroslav Kalousek následně reagoval tím, že „TOP 09 se svého cíle přijmout euro nikdy nevzdá.“ V tomto tweetu Miroslav Kalousek napsal, že koalice přispěje k zavedení eura, jak uvádí Tomio Okamura. Ten v citaci ovšem vynechal kontext tvrzení, neboť Miroslav Kalousek uvedl, že koalice k zavedení eura přispěje výraznou měrou tím, že bude rozpočtově odpovědná. Na Kalouskův tweet Jan Zahradil odpověděl: „dělejte, co vám libo. Hlavní je, že ve společném programu to není“.

Z této debaty, ale i z toho, že program koalice by měl být hotový až na konci února, vyplývá, že koalice není v otázce přijetí eura jednotná a zatím tedy není známo, zda bude přijetí eura prosazovat, či jestli se tento bod ve společném programu vůbec objeví. Postoj Miroslava Kalouska nelze chápat jako program celé koalice, navíc před zveřejněním koaliční smlouvy a volebního programu.

SPD na svých webových stránkách uvádí, že je proti přijetí eura. V programu SPD taktéž stojí, že požaduje referendum o vystoupení z Evropské unie.

Za poslední měsíce se řešila výměna ministra zdravotnictví pouze dvakrát (do dne rozhovoru 26. října 2020). V prvním případě 21. září odstoupil téměř po třech letech ve funkci Adam Vojtěch (za ANO), který funkci ministra zdravotnictví zastával od složení první Babišovy vlády od prosince 2017. Velice rychle po své rezignaci byl hned 21. září nahrazen Romanem Prymulou, který na počátku koronavirové epidemie působil jako náměstek ministra zdravotnictví. Po ustavení Ústředního krizového štábu na jaře 2020 byl také například krátce jeho předsedou, než byl vystřídán ministrem vnitra Janem Hamáčkem. 

23. října však přišel deník Blesk s odhalením, že Roman Prymula byl pozdě v noci na schůzce s Jaroslavem Faltýnkem bez roušky, a to navíc v restauraci, které mají být podle usnesení (str. 2) vlády pro veřejnost uzavřeny. Premiér Andrej Babiš následně ještě v pátek 23. října Romana Prymulu vyzval k rezignaci a poté předložil prezidentu republiky návrh na jeho odvolání. Na postu ministra zdravotnictví jej pak 29. října vystřídal dětský hematolog a náměstek ředitele FN Brno Jan Blatný.

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že se ministr zdravotnictví za poslední měsíce mění podruhé, nikoliv potřetí, jak uvádí předseda SPD Tomio Okamura. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako nepravdivý. Dodejme však, že za poslední dobu má Česká republika již třetího ministra zdravotnictví.

V období od vypuknutí pandemie koronaviru v České republice podali poslanci SPD dva návrhy novelizace zákonů, které lze přímo vztáhnout k tématu finančních kompenzací. Ty jsou spojeny s náhradami či úlevami pro firmy i občany ve finanční tísni, která je způsobena koronavirovou pandemií či následnými opatřeními a vyhlášením nouzového stavu. 

Konkrétně zástupci SPD předložili novelu zákona o daních z příjmu a novelu zákona o kompenzačním bonusu. Ani v jednom případě nebyla novelizace doposud přijata, přičemž vláda v obou případech zaujala nesouhlasné stanovisko. Zmínit můžeme také návrh SPD na snížení (.pdf) daně z příjmů právnických osob s příjmy do 3 milionů korun.

Více aktivity lze u poslanců SPD pozorovat v souvislosti s podáváním pozměňovacích návrhů k projednávaným zákonným normám. Co se týče zmíněných finančních kompenzací, celkem bylo od března 2020 za poslanecký klub SPD podáno 39 pozměňovacích návrhů. Tyto pozměňovací návrhy, které podali poslanci Jan Hrnčíř a Lucie Šafránková, byly mířeny k celkem 18 návrhům zákonů. 

Celkový přehled souvisejících pozměňovacích návrhů shrnuje následující tabulka. Ta vychází z dat uvedených na stránkách Poslanecké sněmovny PČR, která se vztahují k aktivitě členů klubu SPD. Ačkoliv je možné u poslanců SPD pozorovat i další legislativní činnost směřovanou k finančním a ekonomickým tématům, nelze je přímo spojovat s otázkou finančních kompenzací.

Z uvedených 39 pozměňovacích návrhů bylo k hlasování v Poslanecké sněmovně postoupeno 27 a z nich byl přijat pouze jeden. O zbytku podaných návrhů nebylo hlasováno z toho důvodu, že se k nim daní poslanci při podrobné rozpravě již nepřihlásili, nebo jejich možné přijetí bylo vyloučeno předchozím přijetím jiného pozměňovacího návrhu. Celkově tedy hodnotíme výrok jako pravdivý, neboť zástupci hnutí SPD skutečně předložili cca 40 návrhů, které by znamenaly buď přímo kompenzaci, či alespoň snížení daňové zátěže. 

Vláda tedy jak k navrhovaným novelizacím, tak i téměř ke všem zmíněným pozměňovacím návrhům SPD přijala nesouhlasné stanovisko. Jedinou výjimkou je pozměňovací návrh č. 6454, který byl přijat. Samostatné pozměňovací návrhy pak byly zamítnuty Poslaneckou sněmovnou, a nikoliv vládou.

Závěrem se zaměřme na dosavadní aktivitu vlády směrem k finančním kompenzacím. Na webových stránkách vlády ČR jsou uvedena veškerá usnesení související s bojem proti epidemii koronaviru, a to od březnových až po ty aktuální. Můžeme zde nalézt i podrobnější přehled podpory a úlev pro podnikatele a zaměstnance.

Co se týče konkrétních vládních návrhů zákonů, které byly v době od března přijaty, můžeme pro ilustraci jmenovat například zákon č. 255/2020 Sb., o snížení penále z pojistného na sociální zabezpečení, nebo zákon č. 160/2020 Sb., o některých úpravách v oblasti dávek státní sociální podpory a příspěvku na péči. Dále pak i zákon č. 177/2020 Sb., o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů, zákon č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu (či jeho následné novelizace), nebo zákon č. 210/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru na nájemce prostor sloužících podnikání.

Zákon o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky říká: „Ředitele Pojišťovny jmenuje a odvolává Správní rada Pojišťovny.“ V září Správní rada odmítla návrh člena rady a bývalého náměstka na Ministerstvu zdravotnictví Filipa Vrubela, aby byl nový ředitel vybrán ve výběrovém řízení. Dodejme, že funkční období současného ředitele VZP Zdeňka Kabátka končí 30. listopadu 2020.

Správní rada Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), jež je společně s Dozorčí radou vrcholným orgánem, se skládá ze 30 členů. Deset z nich je jmenováno vládou ČR a zbylých 20 zvoleno Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR podle principu poměrného zastoupení politických stran v dolní komoře. SPD má v Poslanecké sněmovně 19 zástupců, a tak na ni připadají dvě místa ve Správní radě.

Pokud nepočítáme výměnu zástupce z Pirátské strany Zdeňka Hřiba za Pavla Východského v únoru 2019, Poslanecká sněmovna naposledy podobu Správní rady obměnila (.pdf) 24. ledna 2018. Právě tehdy do ní byli za SPD zvoleni poslanec Jaroslav Dvořák a poradce Tomia Okamury Jaroslav Novák. O kandidatuře uvažoval původně také sám Tomio Okamura, nakonec však byla jeho nominace stažena.

Dozorčí rada VZP pak má členů 13 – deset z nich volí Poslanecká sněmovna opět dle principu poměrného zastoupení politických stran, zatímco zbylé tři jmenuje vláda na návrh ministra financí, ministra práce a sociálních věcí a ministra zdravotnictví. Zde má hnutí SPD jednoho zástupce, poslance Zdeňka Podala. Ten byl do funkce zvolen (.pdf) 28. února 2018.

Poslanec za ČSSD a místopředseda Správní rady VZP ČR Jiří Běhounek pro server iDNES.cz uvedl, že na pozici ředitele VZP je navržen její současný ředitel Zdeněk Kabátek. Tomu končí mandát 30. listopadu 2020. Zda ho navrhoval v rámci rady přímo Jiří Běhounek, se nám však nepodařilo ve veřejně dostupných zdrojích dohledat. S dotazem jsme proto oslovili VZP, její tiskový mluvčí Vlastimil Sršeň ale pouze uvedl, že „volba je plně v kompetenci Správní rady VZP“, a doporučil, ať se obrátíme přímo na případné navrhovatele. O vyjádření jsme požádali také samotného Jiřího Běhounka, zatím jsme však žádnou odpověď neobdrželi.

VZP je největší českou zdravotní pojišťovnou, která byla zřízena zákonem č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně. Organizační strukturu této veřejné instituce představují dva orgány – Správní rada, skládající se z 30 členů, a Dozorčí rada, skládající se ze 13 členů.

Deset členů Správní rady je jmenováno vládou a dvacet členů je voleno Poslaneckou sněmovnou podle zásady poměrného zastoupení. SPD tak má ve Správní radě dva zástupce, prvním z nich je lékař a poslanec za SPD Jaroslav Dvořák, druhým bývalý novinář a poradce Tomia Okamury Jaroslav Novák.

V čele VZP stojí ředitel, kterého jmenuje Správní rada na dobu 4 let. Právě letos 30. listopadu pak končí funkční období současného ředitele VZP Zdeňka Kabátka. Správní rada tedy nyní na podzim rozhoduje, kdo bude tento post vykonávat v příštích čtyřech letech. V mediích se spekuluje o dvou jménech. Prvním z nich je výše zmíněný současný ředitel Zdeněk Kabátek a druhým je jeho náměstek David Šmehlík. Právě jméno náměstka ředitele VZP Šmehlíka pravděpodobně nepřesně uvedl Tomio Okamura.

Ve veřejně dostupných zdrojích se nám nepodařilo dohledat podrobné zápisy z jednání Správní rady VZP, k dispozici jsou pouze návrhy programu a usnesení. Poslední záznam pak pochází z 29. září 2020 a podrobnosti o kandidátech na místo ředitele VZP se v něm nenacházejí (.pdf). Protože však místopředseda Správní rady Jiří Běhounek po jednání rady v pondělí 26. října, tedy v den rozhovoru, uvedl, že Davida Šmehlíka oficiálně na jednání Správní rady nikdo nenavrhl, hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Doplňme, že teprve dva dny po konání rozhovoru s Tomiem Okamurou, tedy 28.10., podle informací Seznam Zpráv skutečně došlo k nominaci Davida Šmehlíka.