TOP 09

Lidovecký předseda Marian Jurečka v Otázkách Václava Moravce (video, čas 32:54) 5. prosince 2021 uvedl, že pokud prezident Zeman nejmenuje navrženou vládu jako celek, dojde k porušení Ústavy a bude nutné podat kompetenční žalobu k Ústavnímu soudu: „Já věřím, že pan prezident tak, jak se se všemi setkává, tak si ty věci, pokud má k někomu nějaké výhrady, vydiskutuje, vyříká, a nakonec tomu návrhu pana premiéra (Fialy, pozn. Demagog.cz) vyhoví. Pokud by se tak nestalo, tak by to bylo opravdu porušení Ústavy a v ten okamžik jednoznačně musí následovat, byť je nám to nepříjemné, já jsem si neuměl představit, že ta situace tady v České republice někdy bude nastávat, ale pak nebude jiného zbytí než odeslat kompetenční žalobu k Ústavnímu soudu.“

Doplňme, že čl. 68 odst. 2 Ústavy, říká: „Předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů.“ Ústavní formulace zdánlivě prezidentu nedává možnost návrhu premiéra na jmenování člena vlády nevyhovět, praxe však přinesla vícero případů, kdy prezident odmítal jmenovat určitého kandidáta na ministra.

Jedním z možných řešení takového sporu je pak tzv. kompetenční žaloba, se kterou se může premiér obrátit na Ústavní soud. O oprávněnosti podání kompetenční žaloby ale panují i pochybnosti. V případě jmenování vlády se totiž nejedná o klasický kompetenční spor. Prezidentova kompetence jmenovat ministra je totiž jasná. Kontroverzní je podle právníků pouze lhůta, ve které tak musí učinit, což běžně není podstatou kompetenčního sporu.

Petr Fiala v důsledku odmítavého postoje Miloše Zemana ke kandidátu na ministra zahraničí Janu Lipavskému naznačil, že kompetenční žalobu k Ústavnímu soudu skutečně podá. Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský pro Deník N již dříve odhadl, že kompetenční žalobu by soud řešil dva až pět měsíců.

Již 11. listopadu 2021 podala stávající vláda Andrej Babiše demisi. 28. listopadu pak prezident Zeman na zámku v Lánech jmenoval nového premiéra Petra Fialu z ODS. Téhož dne se Andrej Babiš vyjádřil pro ČTK: „Dobrá zpráva je i to, že pan prezident do 13. prosince ukončí rozhovory s ministry, takže věřím, že ve stejném týdnu bude jmenována nová vláda.” To samé pak uvedl i na svém Twitteru.

Pro úplnost dodejme, že prezident Zeman po svém návratu z Ústřední vojenské nemocnice a po jmenování Petra Fialy novým předsedou vlády započal sérii schůzek se všemi kandidáty na ministry, která má skončit 10. prosince. Doplňme také, že Helena Langšádlová, která se s Milošem Zemanem setkala 6. prosince, je za koalici Spolu nominována na ministryni pro vědu a výzkum.

Na začátek uveďme, že kandidátka na post ministryně pro vědu a výzkum Helena Langšádlová hovoří o roztříštěnosti oblasti vědy a výzkumu mezi jednotlivá ministerstva, čímž obhajuje chystaný vznik ministerské pozice pro vědu, výzkum a inovace.

Co se týče ministerstev, která se úzce zaobírají oblastí vědy a výzkumu, uveďme v první řadě Ministerstvo zdravotnictví. Příkladem propojení s vědou a výzkumem je například Ministerstvem zdravotnictví zřízená Agentura pro zdravotnický výzkum ČR, jejíž účelem je podpora aplikovaného výzkumu ve zdravotnictví. Jedním z ústředních orgánů státní správy pro vědní politiku, výzkum a vývoj je také Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

Vědou, výzkumem a inovacemi (VaVaI) se přímo zaobírá také Ministerstvo životního prostředí, konkrétně především Vědecká rada ministra životního prostředí. Plánování v oblasti VaVaI obsahuje také Koncepce výzkumu, vývoje a inovací Ministerstva práce a sociálních věcí (.pdf) či Národní výzkumná a inovační strategie pro inteligentní specializaci České republiky (.pdf), která je v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu.

Dále zmiňme také Ministerstvo vnitra, v jehož gesci je například organizace bezpečnostního výzkumu či Ministerstvo zahraničních věcí, jehož pozornost se soustředí především na výzkum v oblasti mezinárodních vztahů, mimo jiné skrze Ústav mezinárodních vztahů. Ministerstvo obrany pak zpracovává například koncepci obranného aplikovaného výzkumu a vývoje.

Ministerstvo dopravy realizuje plány Koncepce výzkumu, vývoje a inovací v resortu dopravy do roku 2030. Je také zřizovatelem veřejné výzkumné instituce Centra dopravního výzkumu a realizuje resortní výzkumný program Doprava 2020+.

V neposlední řadě se oblastí VaVaI zabývají také Ministerstvo kultury a Ministerstvo zemědělství. Okrajově se oblastí vědy a výzkumu zaobírá také Ministerstvo spravedlnosti. Ministerstvo financí se pak věnuje spíše dotacím vědy a výzkumu.

Celkově se tedy oblastí vědy a výzkumu přímo zaobírá 11 ze 14 ministerstev. Vzhledem k mírné odchylce a také faktu, že Helena Langšádlová svým výrokem poukazuje na značnou roztříštěnost oblasti vědy a výzkumu, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Izraelský Centrální statistický úřad (CBS) ve své zprávě uvedl, že výdaje Izraele na vědu a výzkum za rok 2020 byly 76,2 miliard šekelů, tedy 5,4 % HDP.

V roce 2019 činily tyto výdaje 4,9 % izraelského HDP, jak uvádí CBS v loňské zprávě. Hodnotu 4,934 % HDP za rok 2019 obsahuje i statistika OECD, která s daty za rok 2020 zatím napracuje. Podle OECD vydávalo Česko ve stejném roce na vědu a výzkum necelá 2 % HDP.

Podle nejnovějších dat Českého statistického úřadu za rok 2019 představovaly (.pdf, str. 1) ženy na konci roku 27,2 % všech pracovníků ve výzkumu a vývoji.

Přibližně 14 % žen je pak v Česku v čele významných institucí vědy a výzkumu. Podle zprávy Národního kontaktního centra – gender a věda Sociologického ústavu Akademie věd ČR stálo v roce 2017 v čele výzkumných, vysokoškolských a dalších institucí výzkumu a vývoje dohromady 14,1 % (.pdf, str. 12) žen. Dle nejnovějších dostupných dat za rok 2018 se jednalo o 14,9 % (.pdf, str. 12).

Srovnání zastoupení žen mezi výzkumnými pracovníky v rámci jednotlivých evropských států lze nalézt na stránkách Eurostatu. Podle posledních dostupných dat za rok 2019 má Česká republika skutečně nejmenší podíl žen mezi výzkumnými pracovníky ve vědě z celé EU. Přesněji se jedná o podíl 27,2 %.

Toto číslo poté uvádí (.pdf, str. 1) ve své zprávě také Český statistický úřad (ČSÚ). Podle něj byla situace podobná i v předcházejícím roce, jak ukazuje graf níže, v němž ČSÚ vycházel z dat Eurostatu za rok 2018. Tehdy ženy v České republice tvořily jen 26,6 % výzkumných pracovníků ve vědě, což přestavovalo nejnižší podíl v Evropské unii. Nejvyšší podíl byl v Lotyšsku, jediné zemi, kde počet žen ve vědě a výzkumu převažoval nad počtem mužů.

Obdobný závěr vyplývá také z nejnovější publikace (.pdf, str. 3) statistického institutu UNESCO vydané v roce 2020. Podle těchto dat byla Česká republika s 26,6% podílem žen ve výzkumu v roce 2018 mezi evropskými státy na předposledním místě. 

Bohužel se nám nepodařilo dohledat další statistiky, které by byly novějšího data a také se zabývaly podílem žen ve vědě a výzkumu. Proto se musíme spokojit s daty Eurostatu z roku 2019, případně o rok staršími daty UNESCO.

Pro kontext nejprve uveďme, že kandidátka na post ministryně pro vědu a výzkum Helena Langšádlová poukazuje na to, že české firmy často odvádí své zisky do zahraničí. Tuto situaci porovnává s finským modelem investic do vědy.

Ve Finsku veřejný i soukromý sektor investují značné prostředky do výzkumu a vývoje. Například v roce 2018 činily celkové investice do těchto oblastí 6,4 miliardy eur, přičemž financování ze soukromého sektoru tvořilo přibližně dvě třetiny (cca 4,3 mld. eur) z celkové částky. 

Aby stát tyto iniciativy firem podpořil, zřídil organizaci Business Finland (dříve společnost Tekes), která přerozděluje především menším a středním firmám půjčky a dotace. Ty mohou dosahovat i výše 50 % nákladů na daný projekt. Business Finland na svém webu například uvádí, že podle mezinárodních i finských studií veřejné financování výzkumu a vývoje následně vede k tomu, že společnosti zvyšují své vlastní investice. 

Právě motivace soukromých firem k investování do vědy a výzkumu je jednou z prioritních oblastí finského Národního plánu pro výzkum, vývoj a inovace (.pdf), dle kterého jsou společnosti klíčovými partnery výzkumných institucí (.pdf, str. 6). Doplňme, že od začátku roku 2021 ve Finsku mohou firmy, které na výzkumných projektech spolupracují s univerzitami či dalšími výzkumnými institucemi, díky novému zákonu dosáhnout poměrně vysokého snížení daní.

Aktuální statistika Českého statistického úřadu ukazuje, že na vědu a výzkum bylo v České republice v roce 2020 vydáno 113,4 mld. Kč, což skutečně tvořilo 1,99 % českého HDP. Následující graf zachycuje výdaje v minulých letech a lze na něm vidět setrvalý růst relativní i absolutní výše výdajů od roku 2016.

Předsedkyně TOP 09 zmiňuje fungování AntiCovid týmu jako důkaz toho, že koalice SPOLU má se záležitostmi ohledně řešení pandemie covidu-19 zkušenosti. Iniciativa AntiCovid tým funguje již od listopadu roku 2020. Hlavním úkolem týmu je připravovat návrhy postupu při boji s pandemií. Poslankyně Pekarová Adamová také kritizuje (video, čas 2:45) vládu za to, že se návrhy AntiCovid týmu neřídila: „Kdyby byla bývalá vláda některá z nich už dávno aplikovala, tak jsme se do té situace dnešní ani nemuseli dostat.“

Tzv. AntiCovid tým vytvořily politické strany ODS, KDU-ČSL a TOP 09 v polovině listopadu roku 2020. Momentálně má osm členů. Za ODS jsou to poslanci Bohuslav Svoboda, Martin Baxa a Martin Kupka. Za KDU-ČSL jsou členy poslanci Vít Kaňkovský a Marek Výborný a senátor Lumír Kantor. TOP 09 nominovala poslance Vlastimila Válka a také místopředsedu strany Lukáše Otyse. Dříve byl členem i bývalý poslanec Dominik Feri.

Tento tým koalice SPOLU se zavázal každý týden podávat konstruktivní návrhy, jak koronavirovou krizi řešit. Své návrhy také předkládali příslušným ministerstvům. Uveďme také, že členové své návrhy konzultují s odborníky.

20. října iniciativa oznámila, že se AntiCovid tým stane týmem nezávislých odborníků, který by měl být k dispozici současnému i nadcházejícímu vedení Ministerstva zdravotnictví. Na webu AntiCovid tým uvádí, že „úkolem odborného týmu bude konzultovat postup vlády především z odborného, ale také nezávislého a objektivního, hlediska. Jeho členy budou odborníci, kteří nejsou spojeni se žádnou politickou stranou. Tým se bude skládat výhradně z odborníků z akademické sféry, vědy a odborných institucí“. Jména členů by měla být zveřejněna během týdne od 25. října.

Uvést můžeme také některé z návrhů, se kterými AntiCovid tým přišel. V červenci 2021 to bylo například téma uznávání protilátek po prodělání onemocnění covid-19. Iniciativa zastávala názor, že by se dostatečná hodnota protilátek měla uznávat jako alternativa testů nebo očkování. Tým se však zabýval také finančními kompenzacemi pro podniky nebo způsobem, jakým fungují opatření na školách.

Závěrem uveďme, že tématem AntiCovid týmu koalice SPOLU jsme se zabývali již dříve.

K rušení protiepidemických opatření Ministerstva zdravotnictví přistoupily soudy opakovaně. V listopadu 2020 bylo zrušeno opatření nařizující nošení roušek v budovách a na zastavěných prostranstvích, v únoru poté nařízení o povinném testování zaměstnanců domovů pro seniory. Ke zrušení dalšího opatření, které se týkalo nutnosti předložit negativní test před návratem ze zahraničí a které bylo vydáno za doby působení ministra Jana Blatného, došlo v březnu 2021. V dubnu poté Nejvyšší správní soud kvůli nedostatečnému odůvodnění rozhodl, že dřívější opatření související s testováním ve firmách bylo v rozporu se zákonem. Později byla zrušena i opatření o povinném testování pracovníků malých podniků či OSVČ.

Za doby působení tehdejšího ministra Petra Arenbergera byla zrušena opatření omezující obchod a setkávání, nařízení ohledně testování zaměstnanců a regulace provozu restaurací a kasin. Za nezákonné bylo také označeno tehdy již ministerstvem zrušené opatření zakazující noční prodej ve večerkách, nařízení o provozu vleků a lanovek či opatření týkající se uzavření restaurací.

Soud v červnu za nezákonná zpětně označil také opatření o uzavření škol, nařízení týkající se omezení provozu sportovišť a pro nedostatečné odůvodnění také povinnost nošení ochrany dýchacích cest. Stejně tomu bylo i v případě opatření vztahujícího se k omezení stravovacích a ubytovacích služeb z přelomu dubna a května. Podobný závěr Nejvyšší správní soud vyslovil i v případě opatření Ministerstva zdravotnictví ze 14. května 2021, které nezahrnulo hladinu protilátek mezi faktory umožňující vstup do některých vnitřních prostor nebo účast na hromadných akcích. 

V červnu 2021 zrušil (.pdf) Městský soud v Praze opatření vydané ministerstvem již za doby úřadování Adama Vojtěcha, které nařizovalo absolvovat test před návratem do České republiky individuální dopravou.

Další zrušené opatření se týká povinnosti nošení roušek a respirátorů uvnitř budov. Nejvyšší správní soud postrádal dostatečné odůvodnění červnového opatření a dal Ministerstvu zdravotnictví tři dny na nápravu. Ministerstvo nicméně v této lhůtě stihlo nařízení upravit, povinnost nosit ochranu úst a nosu tak nadále zůstává. Právě opatření týkající se povinnosti nosit ochranu úst a nosu tedy bylo soudem rušeno opakovaně, jak uvádí Markéta Pekarová Adamová.

Na fakt, že některá opatření byla rušena opakovaně, a to pro stejné vady, upozornil i sám Nejvyšší správní soud: „V právním státě není možné, aby moc výkonná nerespektovala jasně vyjádřený názor soudu a kladla překážky moci soudní při dbání na dodržování zásad demokratického právního státu, který je založen na úctě k právům a svobodám člověka a občana. Soud po ministerstvu pouze vyžaduje naplnění požadavků na odůvodnění, které jasně stanoví pandemický zákon. Přesto tomuto požadavku není ministerstvo schopno dostát.“

Zatím naposledy zrušil pražský městský soud opatření Ministerstva zdravotnictví týkající se povinnosti vyplnit příjezdový formulář po návratu ze zahraničí a také část opatření, které nařizovalo pobýt minimálně pět dní po návratu v takzvané samoizolaci pro lidi vracející se ze zemí s vysokou mírou rizika nákazy.