Sociální demokracie byla vládní stranou v letech 1998-2006, kdy postupně vládly kabinety Miloše Zemana, Vladimíra Špidly, Stanislava Grosse a Jiřího Paroubka. Během vlády současného prezidenta v letech 1998-2002 byla majetková přiznání předložena do Poslanecké sněmovny hned dvakrát.

První pokus se odehrál na konci roku 1999, nicméně návrh byl zamítnut v Poslanecké sněmovně již v průběhu prvního čtení. Druhý návrh vlády Miloše Zemana byl předložen do Sněmovny v červnu 2001, byl postoupen do druhého čtení a tam zamítnut.

Bohuslav Sobotka ovšem ve svém výroku mluví o volebním období 2002-2006, kdy byl jako ministr financí členem všech 3 koaličních vlád ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU.

Mediální zmínky z tohoto období skutečně dokládají odpor KDU-ČSL i Unie svobody k majetkovým přiznáním. V březnu 2004 o této věci informovaly např. Hospodářské noviny. Celý problém se táhl i dále, další informace o přích mezi ČSSD a jejími koaličními partnery uvádí ČTK, a to z dubna 2005.

Evropská unie skutečně od roku 2012 spíše stagnuje. Pohybuje se v rozmezí půlprocenta kolem nulové hodnoty růstu. Poslankyni Konečné tedy dáváme za pravdu.

07080910111213HDP Evropské unie (28 států)3,20,4-4,52.01,6-0,40,1 Tabulka ukazuje růsty a poklesy HDP Evropské unie v posledních 7 letech.

Zavést znovu vyplácení nemocenské v prvních třech dnech nemoci byl jeden z předvolebních slibů ČSSD. Nicméně, finální podoba koaliční smlouvy mezi ČSSD, ANO a KDU-ČSL uvádí, že výplata nemocenské v prvních třech dnech nemoci bude obnovena, pokud bude takové dohody dosaženo v tripartitě (.pdf, čl. 5.2, s. 17). Sobotka tedy korektně popisuje stav okolo prosazování výplaty nemocenské v prvních třech dnech nemoci.

Nepodařilo se nám dohledat přesný počet albánských zahraničních zpravodajů akreditovaných u evropských institucí, proto tento výrok označujeme za neověřitelný.

Na portálu Inside Europe je uvedeno, že počet albánských médií s akreditací je 12 (s odvoláním na zdroje z Evropské komise).

Nicméně tento počet nemusí odpovídat počtu zpravodajů reprezentující zemi v institucích EU. Například Česká republika má u evropských institucí akreditováno zástupce ze 7 médií, nicméně v současné době má zde stálé zpravodaje pouze Česká televize, Český rozhlas a Česká tisková kancelář.

Hodnocení výroku Miloslava Ransdorfa označujeme na základě dat z oficiálních stránek Evropského parlamentu a studie think-tanku Evropské hodnoty jako nepravdivé.

Studie (.pdf) týkající se aktivity českých europoslanců v Evropském parlamentu ze dne 28. dubna 2014 zveřejněna think-tankem Evropské hodnoty hovoří o několika kvantitativních aspektech činnosti. Jedním z nich je také " vystoupení na plenárním zasedání " (viz např. str. 5 a tabulka č. 14 na str. 17), které se zmíněné vysvětlování hlasování týká.

Na stránkách Evropského parlamentu je k dnešnímu dni (30. května 2014) u Zuzany Roithové uvedeno celkově 175 vystoupení na plenárním zasedání, tedy ještě o 6 více než ve zmíněné studii. K naplnění pravdivosti výroku by musel počet těchto vystoupení uvedených jako " vysvětlení hlasování " dosáhnout počtu alespoň 166 (resp. 160 pokud využijeme data ze studie). V případě Zuzany Roithové tento počet dosáhl hodnoty 61, což z celkového počtu vystoupení představuje 34,86 %. Jelikož tento údaj neodpovídá hodnotě uvedené Miloslavem Ransdorfem, jeho výrok je tedy nepravdivý.

Ke zvyšování DPH skutečně došlo, a to v následujících intervalech:

• Od ledna 2012 vzrostla snížená sazba DPH z 10 na 14 procent, seznam položek se nezměnil. Základní sazba zůstala na 20 procentech.
• Od ledna 2013 se zvýšila spodní sazba ze 14 na 15 procent a základní z 20 na 21 procent.
• Od ledna 2014 se sazby DPH nemění.
• Podle schváleného zákona se od ledna 2016 mají obě sazby sjednotit na 17,5 procenta.

Zdroj: Aktuálně.cz

Ve chvíli, kdy bylo projednáváno zvyšování DPH, se proti tomuto kroku ostře postavila opozice. Většina politiků se ovšem omezila pouze na výroky typu, že se jedná o experiment na občanech, který zasáhne jak voliče pravice, tak i levice. Současný premiér Bohuslav Sobotka oznámil, že pokud se jeho straně podaří v příštích volbách zvítězit, bude se snažit snížit daň, a to minimálně u léků a potravin.

DPH se následně stalo výrazným tématem parlamentních voleb v roce 2013. Řada stran měla ve svém programu jeho snížení.

V kampani před parlamentními volbami ČSSD ve svém programu uvedla, že nebude dále zvyšovat DPH a že dojde ke zlevnění léků snížením DPH.

KDU-ČSL ve svém programu uvedla, že chce zachovat více pásem DPH a pokud dojde ke zlepšení ekonomické situace českého hospodářství, bude prosazovat zlevnění základních potřeb snížením DPH z 15 % na 10 %.

Hnutí ANO 2011 ve svém programu vedlo, že chce vrátit sníženou sazbu DPH na 10 % a v rámci Evropské unie bude hledat možnosti pro snížení sazby DPH u léků, knih a tiskovin na nulu.

DPH tedy skutečně zvýšila vláda Petra Nečase, ve které byl ministrem financí Miroslav Kalousek. V tu dobu opoziční ČSSD tento krok kritizovala. Další dvě strany současné koalice kritizovaly zvýšení daní (resp. slibovaly jejich snížení) ve svých předvolebních programech.

Slovensku a Rumunsku se skutečně podařilo vyjednat na půdě Evropské rady v únoru 2013 výjimku z čerpání evropských fondů ve formě prodloužení čerpání ze dvou let na tři. Výjimku definitivně schválilo hlasování Výboru pro regionální rozvoj Evropského parlamentu. Žádné další země výjimku nevyjednaly a nedostaly, proto hodnotíme výrok jako pravdivý.

Vláda Bohuslava Sobotky již schválila finanční výpomoc ve spojení s útlumem těžby v Dole Paskov. Mezi další opatření ke zlepšení situace v Moravskoslezském kraji patří např. snižování věku odchodu horníků do důchodu či podpora projektů v rámci aktivní politiky zaměstnanosti. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Sobotkova vláda opravdu schválila pomoc Dolu Paskov. Vláda vyhradila 600 miliónů korun na sociální výpomoc horníkům výměnou za další tříleté období těžby a zachování minimálního počtu 1800 horníků. Konkrétně Česká televize uvádí:

" Státní podpora 600 milionů korun pro horníky je podmíněná tím, že OKD bude do roku 2017 na vlastní náklady provozovat těžbu na Dole Paskov a že bude udržovat minimální kmenový počet zaměstnanců ve výši 1 800 zaměstnanců.
V roce 2017 pak může dojít k postupnému snižování zaměstnanců dolu až na hranici 1 600 zaměstnanců, nastínil už dříve podmínky dohody ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. "

Mezi další kroky ke zlepšení situace v Moravskoslezském kraji patří např. úprava legislativy o odchodu horníků do důchodu. Ti by tak mohli odcházet do důchodu dříve a řešil by se tím problém s vysokou nezaměstnaností v kraji.

Ministerstvo práce a sociálních věcí se rovněž rozhodlo podporovat kraj prostřednictvím projektů (.pdf, s. 1) na snížení nezaměstnanosti nejvíce ohrožených na trhu práce. Ministerstvo tak v rámci aktivní politiky zaměstnanosti vyhradilo 75 miliónů korun na projekty v oblasti vzdělávání, poradenství, rekvalifikačních institucí aj.

Kontaktovali jsme experty na evropské právo, jejichž odpovědi uvádíme níže. Z důvodu právní komplikovanosti celé problematiky nelze však jednoznačně určit pravdivostní hodnotu výroku, necháváme proto zhodnocení na čtenáři.

Odpověď doktora Sehnálka:

"Pan doktor Pospíšil má v tom svém výroku v zásadě pravdu - odpověď je tedy ANO, je tomu tak, jak on uvádí. Skutečně totiž neexistuje žádný procesní kodex Evropské unie, který by komplexně upravoval procesní postavení předaného občana v jiném členském státě. Celá právní úprava je totiž postavena na principu vzájemné důvěry, že standard zacházení je ve všech členských státech zaručen. Pokud by totiž práva českého občana měla být garantována, pak by to vztáhnuto i na ČR znamenalo, že nám jiných stát nebo dokonce EU může přímo zasahovat do našeho trestního práva procesního.

Výrok je však postaven způsobem, který vyznívá, že náš občan není chráněn vůbec. To ale samozřejmě není pravda, protože je tu Listina základních práv EU a obecné zásady právní, které musí být při výkladu a uplatňování příslušného rámcového rozhodnutí zohledněny. V extrémním případě by pak dle mého názoru bylo možné českého občana nepředat.

Problematická je též část výroku, která uvádí trestné činy obecně, ve skutečnosti je totiž použití evropského zatykače, a to je důležité, omezeno jen na vyjmenované nejzávažnější ŤC, případně na TČ trestné oboustranně. I v tom je jistá záruka ochrany pachatele..."

Odpověď docenta Křepelky:

"- ano, existují různé garance procesních práv na různých úrovních práva EU, Rady Evropy apod.

- realita v jednotlivých členských státech je ale dosti rozdílná a nedělejme si přílišné iluze.

Určité obavy ohledně procesních práv vydávaných občanů jsou tedy pochopitelné.
Je to otázka důrazu, při zohlednění zkušeností.
Navíc každý trestní proces je jedinečný a mohou být velmi odlišné názory na jeho spravedlnost (viz Amanda Knox - USA-Itálie)."

Zároveň doplňujeme náš vlastní komentář:

Evropský zatýkací rozkaz zajišťuje, aby jiný členský stát na svém území zatkl vyžádanou osobu a předal ji za účelem trestního stíhání nebo výkonu trestu odnětí svobody nebo ochranného opatření spojeného se zbavením osobní svobody. Členská země prakticky nemůže odmítnout vydání hledané osoby, pouze za podmínky, že by sama převzala její trestní stíhání nebo výkon trestu odnětí svobody.

Na jeho základě by skutečně byl občan České republiky vydán do Rumunska kvůli podezření pro trestný čin spáchaný v Rumunsku a byl souzen tamními soudy.

V souvislosti s tímto byla také vydána příručka, která v Článku 11 (strana 36) a dále definuje práva vyžádané osoby a další postup v řízení. Z příručky tak vyplývá, že v souladu s vnitrostátním právem vykonávajícího členského státu má zadržený právo na právního zástupce a tlumočníka a i v dalších aspektech je nutno dodržet právo vykonávajícího členského státu, v příkladu Jiřího Pospíšila by se pak v případě českého občana postupovalo podle rumunského práva.

Dodejme ovšem, že daná příručka nemá vysloveně závazný charakter. Citujeme: "Poznámky zde uvedené nejsou závazné a nedotýkají se vnitrostátních právních předpisů provádějících rámcové rozhodnutí o EZR. Uvedené poznámky jsou spíše doporučeními. Justičním orgánům se však nicméně připomíná jejich povinnost vykládat jejich vnitrostátní právní předpisy v souladu s rámcovým rozhodnutím (viz věc Pupino Evropského soudníhodvora C-105/03)."

O navýšení platů státních zaměstnanců jednala vládní koalice několik měsíců. V únoru 2014 ministr financí prohlásil, že plánuje plošné navýšení mzdy o 2 %. Zhruba v polovině května už Andrej Babiš hovořil o navýšení o 2,5 %, přičemž představa premiéra Bohuslava Sobotky byla o něco vyšší. Poslední zprávy o průběhu jednání uvnitř koalice hovoří o plánovaném plošném zvýšení o 3,5 procenta. Podle všeho se však ještě nemusí jednat o konečnou dohodu.

Částí, která se týká 40% vratky do státního rozpočtu, myslí zřejmě ministr Babiš odvody a daň, tedy odvody na sociální pojištění ve výši 6,5 % 25 % (za zaměstnance a zaměstnavatele, zdravotní pojištění je odváděno pojišťovně) z hrubé mzdy, plus daň ze mzdy snížená o slevu na poplatníka a případné další slevy.

Ilustrativní výpočet výše odvodů na průměrné mzdě v nepodnikatelské sféře shrnuje následující tabulka, v tomto případě odvede zaměstnanec státu přibližně 44 procent z hrubé mzdy

Hrubá mzda27 593Odvody z hrubé

mzdy (%)Ze superhrubé

mzdy (%) Sociální

(zaměstnanec)1 794 6.5 5 Zdravotní

(zaměstnanec)1 2424.53 Sociální

(zaměstnavatel)6 898 25 19 Zdravotní

(zaměstnavatel)2 48397 Superhrubá mzda36 975 Daň5 5502015 Sleva (poplatník)2 070 Daň po slevě3 480 12.6