Podle dostupných údajů roste průmyslová produkce v České republice už téměř rok a v letošním červnu dosáhl tento růst hodnoty 8,1 %.

Co se týče kondice české ekonomiky, HDP skutečně zaznamenalo v posledních dvou čtvrtletích růst (dodejme ale, že celkově česká ekonomika za rok 2013 zaznamenala :pokles o 0,9 %).

Období1. Q 20132. Q 20133. Q 20134. Q 20131. Q 2014HDP meziročně (%)-2,2-1,3-1,21,22,9*Zdroj dat: ČSÚ via Kurzy.cz; *předchozí odhad 2,5 % byl ČSÚ upraven

Podle informací ČSÚ také "výdaje domácností na konečnou spotřebu byly v uplynulém čtvrtletí meziročně vyšší o 1,5 %."

Všechny tři složky Sobotkova výroku tedy odpovídají realitě, výrok hodnotíme jako pravdivý.

Ostravský podnikatel a lobbista Martin Dědic je trestně stíhán v souvislosti se zakázkami dopravního podniku a nemocnice. V březnu ho proto zadržela protikorupční policie. Soud pak rozhodl o jeho vzetí do vazby.

Podle státního zástupce "díky svým vazbám na regionální politiky získal neformální vliv na chod a řízení Dopravního podniku Ostrava, akciové společnosti ovládané městem, a Městské nemocnice Ostrava, příspěvkové společnosti města. Prostřednictvím tohoto vlivu dokázal zajistit některým uchazečům o veřejné zakázky podmínky pro to, aby uspěly. Ale vítězné firmy za to následně dávaly úplatky."

Od června je Dědic vyšetřován na svobodě, soud ho propustil na kauci. Soud zatím neproběhl, a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Starostou Ostravy-Poruby je skutečně Lumír Palyza. V Moravské Ostravě a Přívozu, kde je Lukáš Semerák členem zastupitelstva, jsou skutečně tito "prachožrouti" využíváni ke sběru prachu. Pravdou také je, že technika na snížení prašnosti, kterou pořídily Technické služby Moravská Ostrava a Přívoz, p.o., byla z velké části kofinancována z dotací (.xls) ze Státního fondu životního prostředí a Fondu soudržnosti, jehož realizačním orgánem je také SFŽP.

Mluvčí obvodu Moravská Ostrava a Přívoz Jana Pondělíčková popsala fungování prachožroutu následovně: "Místa, kde uklízí, nejdříve pokropí, poté je zamete a následně vysaje." Dochází tedy také k postřiku chodníků vodou. Ve dnech, kdy panovalo tropické počasí, byl využíván také stroj „prachostřik“, který kropil chodníky a silnice. Podle slov místostarosty Dalibora Mouky je však k tomuto účelu v Moravské Ostravě a Přívozu využívána užitková voda.

O kropení silnic informovala radnice na svém webu například v roce 2010, zde se však informace o tom, jaká je k těmto účelům využívána voda, neobjevila. Tato informace se vyskytuje ve zprávě z roku 2009, kdy výrobní náměstek Ostravských komunikací Antonín Bína řekl: "Ke splachování silnic využíváme vodu z vlastní vodárny, která se kvalitou blíží pitné vodě.“ O kropení silnic v Porubě informovala např. i Česká televize v roce 2008, kdy jí náměstek měl sdělit, že se ke kropení používá pouze pitná voda a ke splachování vozovek voda užitková. Naše hodnocení vychází z těchto informaci, jelikož aktuálnější zprávy o využívání vody v Porubě jsme nenalezli. Výrok Lukáše Semeráka tedy hodnotíme jako pravdivý.

Výrok byl označen jako pravdivý, protože Lázně Teplice v Čechách jsou skutečně jediným lázeňským městem v České republice, kde není vybírán lázeňský poplatek. Tento poplatek byl zrušen vyhláškou, která vstoupila v platnost 1. ledna 2010 a která rušila i další místní poplatky. To vše za účelem zmírnění dopadů ekonomické krize a učinění města Teplice přitažlivějším pro lázeňské hosty a turisty a příjemnějším pro jeho obyvatele.

V souvislosti se zákazem vydání vyhlášky zakazující zahalování obličeje, od které si zastupitelé slibovali eliminaci znečišťování města arabskými lázeňskými hosty, zastupitelstvo Teplic uvažuje o znovuzavedení lázeňského poplatku, který by pokryl zvýšené náklady na úklid města.

Výrok je zavádějící, jelikož Michálek naznačuje, že povinné subjekty mají povinnost zveřejňovat smlouvy, což není pravda.

Hlavní město Praha je majoritním akcionářem akciové společnosti Pražské služby. Povinné subjekty jsou dle § 2 zákona č. 106/1999 Sb. státní orgány, územní samosprávné celky a jejich orgány a veřejné instituce. Pražské služby jsou však skutečně povinny zveřejňovat informace. Vyvozujeme tak z judikatury Nejvyššího správního soudu, jenž v rozsudku ze dne 6. 10. 2009, č. j. 2 Ans 4/2009-93, publ. pod č. 1972/2010 Sb. NSS judikoval, že akciová společnost ČEZ, která je většinově vlastněna státem, je povinna informace zveřejňovat. Tato judikatura se dle našeho názoru dá analogicky vztáhnout i na Pražské služby, a. s., jež jsou většinově vlastněny hlavním městem Praha.

Nicméně i za předpokladu, že by se daný judikát vztahoval na Pražské služby, zákon jim neukládá povinnost, aby samy od sebe informace jako smlouvy zveřejňovaly, jak naznačuje Michálek. Subjekty jsou povinovány poskytnout takovéto informace na základě žádosti podle zákona 106/1999 Sb., o tomto případě ovšem Michálek nehovoří.

Společnost Pražské služby na svých webových stránkách skutečně žádné smlouvy nezveřejňuje. V sekci Info pro akcionáře lze sice nalézt například výroční zprávy a záznamy z jednání valné hromady, ovšem úplné znění smluv, o kterých se v těchto dokumentech hovoří, zveřejněno není.

Je pravdou, že některé průmyslové podniky na Ostravsku, jako je ArcelorMittal nebo Třinecké, železárny oznámily ekologické modernizace provozu v řádech miliard korun. Ty by měly regionu ulevit od řádově stovek tun prachu ročně.

Podle informací Moravskoslezského kraje již v minulosti " průmyslové podniky však díky investicím v řádu několika miliard korun do ekologických opatření své emise výrazně snížily. (...) Společnosti ArcelorMittal Ostrava se podařilo snížit celkové roční emise prachu na 669 tun, rovněž Třinecké železárny snížily své emise prachových částic pod 700 tun ročně ".

Třinecké železárny a ArcelorMittal přitom patří (.pdf, str. 9, data za rok 2012) k největším stacionárním emisním zdrojům v Moravskoslezském kraji. Při posuzování emisí se sleduje celkové množství vypouštěných částic, takzvaných tuhých znečišťujících látek (TZL). Ty, jak ukazuje graf níže (zdroj), na Ostravsku skutečně každoročně klesají.

Jak ale uvádí organizace Čisté nebe, imise pro PM10, PM2,5 (polétavý prach) a benzo(a)pyren se naopak v posledních letech nelepší a obzvlášť v zimních měsících (prosinec−únor) se drží nad celoročními průměry. Není také výjimkou, že emisní limity (tj. počet povolených dnů, kdy je v ovzduší naměřeno více částic polétavého prachu, než je povolených 50 mikrogramů na metr krychlový) bývají v některých částech Ostravska vyčerpány už v březnu.

Vláda Petra Nečase skončila demisí předsedy vlády 17. června 2013 (do 10. července vládla v demisi). V červnu 2013 dle dat CVVM (.pdf) důvěřovalo kabinetu 18 % lidí. Sobotka tedy popisuje situaci z minulého roku korektně a jeho výrok je pravdivý.

Na webu města Brna nelze dohledat v tuto chvíli (25. září) zápis z jednání Rady města Brna. Poslední zveřejněný zápis pochází z jednání 10. září. V navrženém programu pro jednání, o němž Roman Onderka mluví, tento bod absentuje také.

Nicméně v tiskové zprávě po jednání Rady města Brna je zmíněn na závěr bod " RMB souhlasí s úplným zákazem provozování loterií a jiných podobných her na území statutárního města Brna ". TZ tento bod uvádí číslem 165, program jednání obsahoval pouze 164 bodů. Je tedy zřejmé, že oproti plánovanému programu byl bod na jednání Rady navržen až při samotném jednání.

Zda Rada odsouhlasila zmíněný bod jednomyslně a to na návrh Romana Onderky, není možné doložit, neboť ze samotného jednání není dohledatelný žádný zápis.

Následující tabulka představuje vývoj dotací Dopravního podniku hl. m. Prahy:

201011,43 mld.201111,13 mld.201210,63 mld.201310,83 mld.201411,63 mld.

Zdroje dat: výroční zpráva 2013 (pdf., str. 41), výroční zpráva 2012 (.pdf, str. 84), výroční zpráva 2010 (.pdf, str. 52), komentář k běžným výdajům rozpočtu 2014 (str. 24).

Jak tedy vidíme, dotace Dopravnímu podniku za doby primátorského působení Bohuslava Svobody poklesly.

Jak se píše ve výroční zprávě za rok 2013, původní plánovaná kompenzace byla ve výši 10,6 mld. korun. Tato kompenzace byla naplánována za doby, kdy byl ještě v čele magistrátu primátor Svoboda. V červnu (tedy měsíc nástupu primátora Hudečka) byla tato kompenzace navýšena na 10,69 mld. korun “ v souvislosti s vícenáklady na náhradní provoz v období povodně v červnu 2013 a vyšší kompenzace za provoz linky 128 pro kalendář­ní rok 2013 ”.

K dalšímu navýšení na 10,77 mld. korun došlo “ dodatkem č. 8 Smlouvy, jehož předmětem je vyhodnocení výkonů a kompenzace za 3. čtvrtletí roku 2013 ”. Závěrečná suma pak vznikla ještě odsouhlasením pohledávky. Dodejme ale, že k takovýmto navyšováním v průběhu roku docházelo i za primátora Svobody.

Na základě dat o kupní síle v jednotlivých okresech lze skutečně říct, že oba okresy patří k těm chudším v jednotlivých krajích.

Mapa okresů Ústeckého kraje:

Mapa okresů Středočeského kraje: