V Ostravě běží program sociální inkluze Ostrava. Program začal s komplexní pomocí čtyřem rodinám, dále se počítalo s účastí cca 50 lidí. Podle publikace (pdf. S.10) programu z roku 2012 v Ostravě žije v sociálně vyloučených lokalitách přibližně 6000 lidí. Program skutečně zahrnuje podporu bydlení, zaměstnanosti a vzdělávání, proto hodnotíme výrok jako pravdivý.

Senát se návrhem zabýval 1. října na svém jednání. Jak dokládá stenoprotokol z tohoto jednání, Schwarz na tomto zasedání nevystoupil.

Na tomto jednání byl návrh posunut k projednání v Ústavně právním výboru, v hlasování však Schwarz nebyl přítomen, tudíž jeho stanovisko není jasné. Zda tento návrh již podpořil, resp. se veřejně vyjádřil pro, není dohledatelné (např. na webu senátora není žádné takové jeho vyjádření dostupné).

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť se rozcházejí informace od ministryně spravedlnosti a mluvčího opavského soudu.

Mluvčí soudu Tomáš Kamradek říká, že " rozhodnutí padlo na základě znaleckých posudků a lékařských zpráv“.

Naproti tomu ministryně Helena Válková, která od soudu dostala všechny materiály, po zběžném prolistování spisu uvedla, že " soud vyšel z vyjádření psychiatrické léčebny, které nebylo příliš zevrubné, a bez důkladného dokazování dospěl k závěru, že byly naplněny podmínky trestního řádu pro přeměnu léčení z ústavního na ambulantní“.

V současnosti působí na území Afghánistánu 9. Úkolové uskupení Armády ČR ISAF, trvající šest měsíců od 30. května 2014, tedy do konce listopadu 2014. Ke 3. červenci 2014 v něm působilo 273 českých vojáků.

Generál Petr Pavel byl při návštěvě mise 21. června 2014 požádán velitelem mise ISAF generálem Dunfordem k prodloužení mise i po konci roku. Ministr obrany Martin Stropnický předběžný plán zůstat v Afghánistánu ve zhruba stejném počtu do roku 2016 oznámil 19. června na tiskové konferenci: " Je možné, že participace bude o něco menší, určitě nebude větší. "

Výrok hodnotíme jako zavádějící, protože Ladislav Šnevajs pojímá otázku jako návrh vyhlášky. Otázka však návrhem vyhlášky není. Skutečná vyhláška by zřejmě vypadala podstatně jinak, bylo by v ní potřeba formulovat zákaz konkrétněji. Řešit tuto domněnku by bylo na místě teprve v případě, že by se stejná formulace objevila i v samotné vyhlášce.

Přesné znění otázky je: „Souhlasíte s tím, aby statutární město Olomouc učinilo veškeré kroky vedoucí k zákazu provozování loterií a sázkových her, zejména výherních hracích přístrojů a interaktivních videoloterijních terminálů a jiných obdobných přístrojů uvedených v § 2 písm. e), g), i), j), l), m), a § 50 odst. 3 zákona o loteriích a jiných podobných hrách, a to na celém svém území?"

Vyjmenovaná písmena v zákonu o loteriích a jiných podobných hrách zahrnují: e) sázkové hry provozované pomocí výherních hracích přístrojů, g) sázkové hry provozované pomocí žetonů, i) sázkové hry v kasinech, j) „loterie a jiné podobné hry provozované pomocí technických zařízení obsluhovaných přímo sázejícím nebo provozované po telefonu“, l) sázkové hry prostřednictvím technického zařízení centrálního loterijního systému, m) turnajové nebo hotovostní hry provozované za pomoci karet. Tombola je upravena v tomtéž paragrafu pod písmenem b). Paragraf 50 odst. 3 zákona o loteriích zmocňuje ministerstvo k tomu, aby povolilo loterie a jiné podobné hry, které nejsou zákonem upravené.

V otázce je opravdu použito slovo zejména, to v právních předpisech symbolizuje demonstrativní výčet. Nejedná se tedy o výčet konečný a úplný. Touto logikou je tedy skutečně možné pomocí gramatického výkladu dospět k závěru, že by mohla být obsažena i tombola, která je upravena ve stejném paragrafu. Gramatický výklad je však pouze jedním z možných. Dalším druhem je teleologický (účelový) výklad, kdy předpis interpretujeme podle toho, co bylo úmyslem zákonodárce. V tomto případě bychom nejspíše dospěli k závěru, že úmyslem zákonodárce nebyla regulace tomboly. Všechny tyto úvahy jsou však zbytečné, jelikož otázka položená v referendu není právním předpisem.

Skutečná vyhláška by však mohla vypadat úplně jinak a formulace použitá v otázce by se v ní nevyskytla. Zastupitelstvo by ji mohlo formulovat konkrétněji. Pravdou však je, že pokud by se ve vyhlášce objevila formulace použitá v otázce, tak by mohla být při doslovném výkladu chápána jako zakazující tombolu. Mohla by však být vykládána i teleologicky, čili jako tombolu neregulující. V konečném důsledku by se o stanovení výkladu musely postarat nejspíše soudy.

Weby Echo24.cz a Idnes.cz informovaly v dubnu a květnu tohoto roku, že výběrovými testy k pražské městské policii prošlo pouze 27 osob z 470 uchazečů pozvaných k výběrovému řízení, což je značně méně než každý sedmý.

Většina dotyčných vypadla na psychotestech. Web regiony.impuls.cz v článku z prosince 2013 uvádí úspěšnost kandidátů okolo 8–9 %. Podle Idnes letos uspělo pouhých 49 uchazečů z 2 100 zájemců.

Vznik nového občanského zákoníku má poměrně dlouhou historii, neboť věcný záměr nového občanského zákoníku (NOZ) byl zpracován již v roce 2000 Legislativní radou vlády Miloše Zemana. Avšak je pravdou, že Jiří Pospíšil měl na prosazení NOZ zásadní vliv, neboť byl od 4. září 2006 do 9. ledna 2007 a od 13. července do 13. července 2011 předsedou Legislativní rady vlády a především od 4. září 2006 do 8. května 2009 a od 13. července 2010 do 27. června 2012 ministrem spravedlnosti. Návrh zákona byl schválen Poslaneckou sněmovnou 9. listopadu 2011 a ve třetím čtení pro něj mimo vládní koalici hlasovali také dva poslanci ČSSD (Stanislav Křeček a Miroslav Svoboda). Je však pravdou, že byl prosazen Jiřím Pospíšilem, potažmo ODS. NOZ je platný od 22. 3. 2012.

Výrok však musíme hodnotit jako nepravdivý, neboť není pravdou, že by NOZ vyhodil zaměstnance z dozorčích rad akciových společností. Zákon o obchodních korporacích (ZOK) přijatý v návaznosti na NOZ pouze změnil praxi, kdy dvě třetiny radních volila valná hromada a třetinu zaměstnanci. Od 1. 1. 2014 volí celou dozorčí radu pouze valná hromada. Mandáty radních zvolených před účinnosti zákona však platí i nadále. Tomuto tématu se ve svém článku věnoval také týdeník Euro, kterému vyjádření poskytl mj. také právník odborů Vít Samek a řekl: "Zákon jasně uvádí v přechodných ustanoveních, že funkční období těchto členů má doběhnout jako za starých pořádků." Zaměstnanec se může stát členem dozorčí rady společnosti i nyní, avšak musí být zvolen valnou hromadou.

O konfliktech Ruska a Ukrajiny o cenu plynu se obecně ví minimálně od počátku roku 2009, kdy byla velká část Evropy ohrožena výpadkem dodávek ruského plynu, který proudí na západ přes Ukrajinu. Tento konflikt skončil podpisem nové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem, na základě které se cena plynu zvýšila ze 179,5 dolarů v roce 2008 na přibližně 250 dolarů za 1000 metrů krychlových. Podobně vyhrocený konflikt proběhl již v roce 2006.

Rusko naopak nabídlo Ukrajině slevu na konci roku 2013, kdy ukrajinská vláda odmítla podepsat asociační dohodu s Evropskou unií. Další zdražení následovalo v dubnu 2014, kdy se vyhrotila situace mezi Kyjevem a Moskvou.

V roce 2013 Rusko dále zablokovalo ukrajinský export do Ruska. Kreml blokádu zdůvodňoval nálezem toxických látek v cukrovinkách. Už tehdy ale Ukrajina vyjádřila obavy, že Rusko takto penalizuje její sbližování s Evropskou unií.

Na základě výše uvedeného hodnotíme výrok jako pravdivý.

Výrok Martina Zrzaveckého hodnotíme jako pravdivý. Dluh města Plzně skutečně činí 2,3 miliardy Kč a celková částka na účtech města mírně převyšuje zmíněné 2 miliardy Kč.

Dle Výroční zprávy města Plzně 2013 (.pdf, str. 30) činil celkový dluh města 2 298,2 mil. Kč, tedy téměř 2,3 miliardy Kč.

Současně se v Závěrečném účtu města Plzně za rok 2013 (.pdf, kap. 1.3) uvádí, že zůstatky finančních prostředků na účtech fondů města činily k 31. 12. 2013 téměř 1 957 tisíc Kč. Po převedení přebytků z hospodaření v příslušném roce se disponibilní zůstatky dostaly i na více než 2 miliardy Kč.

Vzhledem ke skutečnostem popsaným v předchozím výroku je toto prohlášení Zdeňka Schwarze hodnoceno jako neověřitelné.