Vláda Petra Nečase skončila demisí předsedy vlády 17. června 2013 (do 10. července vládla v demisi). V červnu 2013 dle dat CVVM (.pdf) důvěřovalo kabinetu 18 % lidí. Sobotka tedy popisuje situaci z minulého roku korektně a jeho výrok je pravdivý.

Nepodařilo se nám nalézt žádnou studii zabývající se zhodnocením provedení projektu "Zelený prstenec", o kterou bychom se mohli opřít při posouzení optimálnosti provedené výsadby. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Projekt Zelený prstenec je součástí širšího programu ke zlepšení kvality ovzduší (.pdf, zeleň str. 7), kde se zeleni konkrétně věnují programy Izolační zeleň (např. zde). Náplní projektu je regenerace a výsadba nové zeleně s cílem " snížení možnosti rozptylu a zároveň zachycení znečišťujících látek – to znamená snížení prašnosti a tím zlepšení kvality ovzduší." Podle výše odkazovaného dokumentu ostravského magistrátu je výsadba a regenerace zeleně naplánována v několika fázích, mnohé z nich budou probíhat mezi lety 2014−2019 (.pdf, str. 7−11).

O pokračování výsadby informoval například Moravskoslezský deník nebo ekolist.cz. Většina stromů již byla vysazena, další fáze se ještě chystají. Nicméně nikde se nám nepodařilo nalézt informace o optimálním či neoptimálním provedení výsadby, a proto výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Definitivní čísla kandidátních listin ještě nejsou dostupná. Podle zákona o volbách (.pdf - harmonogram pro volby z webu ministerstva vnitra) do zastupitelstev obcí skončila možnost podávání kandidátních listin v úterý 5. srpna (16:00), nicméně všechny kandidátky nejsou stále souhrnně dohledatené, nelze tedy potvrdit Sobotkův výrok.

Je však zcela logické, že ČSSD se silným personálním zázemím oproti v regionech neukotvenému hnutí ANO postaví mnohem více kandidátek (zejména v menších obcích), konkrétní čísla však chybí a výrok prozatím hodnotíme jako neověřitelný. Po zveřejnění všech kandidátek bude výrok doplněn a hodnocení případně změněno.

Na základě informací z internetového portálu hlavního města Prahy hodnotíme výrok jako pravdivý. Dodejme, že Praha zveřejňuje v elektronické podobě všechny uzavírané smlouvy. Smlouvy nad 100 tisíc korun pak od roku 2013 podléhají schválení radou města.

Sociální exkluze (ang.) je problémem na celém světě i v Evropské unii. O tom svědčí existence speciální politiky zaměřené na boj proti chudobě a sociální exkluzi v rámci EU nebo studie popisující problematiku v rámci USA, v rámci Latinské Ameriky nebo Asie.

ČSSD prováděla obstrukce například při schvalování zdravotnické reformy nebo při hlasování o takzvané sociální, zdravotní a důchodové reformě.

" Poté, co poslanci ČSSD a KSČM šest dnů blokovali jednání sněmovny, prosadila tehdy vládní koalice sloučení rozpravy ke všem zákonům, omezila délku projevů a rozhodla jednat i o víkendu a v noci. " (Aktuálně)

Námitka, že některé metody koalice byly protiústavní, jsme již v rámci výroku Bohuslava Sobotky ověřovali. Připomeňme naše hodnocení:

Bohuslav Sobotka podle všeho odkazuje na užití institutu legislativní nouze vládní většinou k prosazení zákona č. 347/2010 Sb. Ten byl následně zrušen nálezem Ústavního soudu ze dne 1. března 2011 sp. zn. Pl. ÚS 55/10 pro zneužití institutu legislativní nouze za účelem rychlého a snadného prosazení vůle většiny a omezení práv parlamentní menšiny.

" (…) Ústavní soud dospěl k závěru, že v posuzovaném případě všechna rozhodnutí orgánů Poslanecké sněmovny činěná k návrhu vlády, jakož i samo rozhodnutí o trvání stavu legislativní nouze a o trvání podmínek pro projednání napadeného zákona ve zkráceném jednání (…) byla učiněna v rozporu se shora vysvětlenými aspekty charakterizujícími ústavní demokratický princip. Proto bylo možné ústavní přezkum uzavřít již v této fázi konstatováním, že v procesu přijímání napadeného zákona byly porušeny čl. 1 odst. 1 a čl. 6 Ústavy České republiky a čl. 22 Listiny.“

Právě Bohuslav Sobotka byl jedním z navrhovatelů ústavní stížnosti a zároveň zastupoval skupinu navrhujících poslanců před Ústavním soudem.

Koaliční smlouva (.pdf – bod 9.1, str. 24) mezi vládními stranami obsahující závazek k přijetí zákona byla podepsána 6. ledna 2014, tedy ještě předtím, než byl 29. ledna podán návrh hnutí Úsvit. K zamítnutí návrhu hlasováním Poslanecké sněmovny pak došlo až 25. března 2014. Tudíž na tom, že se téma všeobecného referenda dostalo do koaličního prohlášení, resp. koaliční smlouvy, nemůže Okamura a Úsvit nést podíl.

Je pravdou, že vláda po Okamurově neúspěšném návrhu (s nímž vyslovila nesouhlas jak vláda (.pdf), tak následně Poslanecká sněmovna) předložila jasný termín přijetí vlastního návrhu zákona do konce tohoto roku. Vláda ale v tomto případě postupuje na základě předcházejících dohod koaličních stran, na nichž se hnutí Úsvit nepodílí (pozn. – při hlasování o důvěře vládě poslanci Úsvitu opustili jednací sál právě s odkazem na to, že vládní koalice nepodpořila daný návrh zákona).

Vláda ve zmiňovaném návrhu počítá se zavedením přísnějších podmínek, které budou muset být splněny pro vypsání referenda a jeho platnost. Dále by měl být zúžen okruh možných otázek, o nichž bude možno v referendu rozhodovat. Z vyjádření hnutí Úsvit vyplývá, že i za těchto okolností budou jeho poslanci hlasovat pro vládní návrh daného zákona.

Není také pravdou, že by byl Sobotkův kabinet prvním, který má ve svém programovém prohlášení zakotven příslib prosazení zákona o obecném referendu.

Prosazení zákona o obecném referendu se objevilo v rámci programových prohlášení hned několika minulých vlád (ČSSD). Konkrétně u vlády Miloše Zemana (.pdf – čl. 4), Vladimíra Špidly (.pdf – čl. 3.1), Stanislava Grosse (.pdf – čl. 7.1) a Jiřího Paroubka (.pdf – čl. 7.1). Vlády Mirka Topolánka (druhá) a Petra Nečase měly ve svých programových prohlášeních také zmínku o referendu, nicméně oba kabinety jej chápaly omezeněji.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť obě jeho části jsou problematické – v minulosti již obsahovaly vládní programy závazky o obecném referendu a vláda Bohuslava Sobotky připravuje svůj návrh bez ohledu na legislativní pokus hnutí Úsvit.

Že by se další kolo zvažovaných sankcí EU vůči Rusku nemělo týkat obráběcích strojů, potvrdil premiér Sobotka. Informoval o tom například Český rozhlas.

Dle ruské zpravodajské služby ITAR-TASS (rus.) bylo v roce 2013 Německo největším importérem obráběcích strojů do Ruska s obratem 766 mil. USD, následováno bylo Itálií a Čínou.

Městská část Brno-střed se elektronického zápisu dětí do MŠ skutečně neúčastní.

Po zavedení tohoto typu regulace prostituce ve Švédsku se skutečně podíl prostitutek a prostitutů ve vztahu k Dánským údajům přiblížil na téměř 10 %. Bohužel jsme nenašli data, která by potvrzovala dřívější podobné hodnoty. Navíc v poklesu hrály svoji roli také další faktory.

Ve Švédsku jsou postihováni pouze ti, kdo si za sexuální služby platí, nikoliv nabízející prostitutky či prostituti. Legislativně byl tento model přijat v roce 1998 (švédsky) a platí od 1. ledna 1999.

Prostituce v Dánsku je sice dekriminalizována, ale samotní zákazníci nejsou trestáni jako ve Švédsku. Přestože Švédsko má téměř o čtyři miliony více obyvatel než zmíněné Dánsko, počet švédských prostitutek a prostitutů je téměř desetinový (zhruba 650 oproti 5500).

Švédské odhady z roku 1995 přitom hovořily až o třech tisících (švédsky). Nordic Gender Institute ovšem připouští, že přijetí zákona nemusí být jedinou příčinou poklesu. Dánská data ze stejného období bohužel nejsou k dispozici, nicméně by tehdejší hodnoty musely být o polovinu nižší než ty dnešní, aby se alespoň blížily švédské realitě.

O švédské praxi, která se později rozšířila i do dalších zemí (nikoliv však do Dánska), psal před několika lety také ihned.cz.