Je pravdou, že v roce 2008 ČEZ prodal svou třebíčskou firmu IC Energo maďarské skupině MOL za podezřelých okolností. Podrobnosti kauzy detailně popisuje server Motejlek. Podezřelé skutečnosti se podle Idnes či Ihned rozhodl stát prošetřit.

V tomto období rovněž rezignoval na funkci místopředsedy představenstva ČEZ Jiří Borovec, který následně nastoupil jako ředitel firmy Čepro. Důvody svého odchodu neuvedl a Demagog.CZ nezjistil, že by se v této souvislosti spekulovalo o prodeji IC Energo.

Ministerstvo financí, v čele s tehdejším ministrem Kalouskem, skutečně zastupuje stát v roli většinového vlastníka ČEZ, resp. vykonává akcionářská práva státu, stejně jako řady dalších společností.

Kalousek ovšem pro Idnes tehdy uvedl, že "ministerstvo jako akcionář ČEZ o transakci nikdy nerozhodovalo a nemá jiné možnosti, jak ji prověřit." Navíc prošetření celé věci inicioval právě ministr Kalousek. Kvůli stále neukončenému šetření necháváme prozatím zhodnocení míry zodpovědnosti Ministerstva financí na čtenáři.

Prodej pak ověřili auditoři firmy KMPG, jak informovala Česká pozice. Citujeme: "V manažerském shrnutí závěrů KPMG (...) nalézáme bod, který fakticky dokládá, že ve skutečnosti žádná podezření – spojovaná s prodejem I&C Energo (ICE) - dosud vyvrácena nebyla. KPMG totiž upozorňuje, že do smluvní dokumentace mezi ČEZ a kupující maďarskou společností MOL vůbec nebyla zahrnuta pasáž ohledně „upravení rizika dalšího prodeje ICE třetím stranám“. Například těch z rizikových destinací." Dle závěrů zasedání dozorčí rady ČEZ (.pdf) k pochybení nedošlo.

Celá věc je aktuálně v rukou protikorupční policie.

Andrej Babiš popisuje celou situace korektně, ačkoliv ještě jednou upozorňujeme, že míru pochybení Ministerstva financí nelze v tuto chvíli objektivně posoudit.

O vstupu ČR do eurozóny rozhodne Vláda České republiky, Evropský parlament o zmíněné otázce skutečně rozhodovat nebude.

Proces vstupu popisuje např. Jan Filáček z ČNB: " Od chvíle, až vláda rozhodne o termínu přijetí eura, uplynou do přijetí eura zhruba tři roky. Důvodem je, že Česká republika musí splnit kurzové maastrichtské kritérium, které vyžaduje dvouleté úspěšné členství v tzv. kurzovém mechanismu ERM II. Teprve po úspěšném setrvání v tomto mechanismu a po splnění dalších kritérií bude jisté, že Česká republika zavede euro, a lze tak začít s finální fází technických příprav, jako je ražba národních eurových mincí. "

Nepodařilo se nám takové vyjádření dohledat, výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Česká republika přijde za uplynulý rok o 10 miliard korun z evropských fondů, které nestihla ze svého limitu vyčerpat. Ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová uvedla, že se celkově na úrovni EU za rok 2013 nepodařilo vyčerpat částku 16 miliard v přepočtu na české koruny.

Výrok Bohuslava Sobotky hodnotíme jako pravdivý na základě povahy instituce Evropské rady. Evropská rada je vrcholným orgánem Evropské unie. Vymezením tohoto orgánu se zabývá článek 15 Smlouvy o Evropské unii (.pdf, v konsolidovaném znění podle Lisabonské smlouvy): "1. Evropská rada dává Unii nezbytné podněty pro její rozvoj a vymezuje její obecné politickésměry a priority. Nevykonává legislativní funkci.2. Evropskou radu tvoří hlavy států nebo předsedové vlád členských států společně s jejímpředsedou a předsedou Komise. Jejího jednání se účastní vysoký představitel Unie pro zahraničnívěci a bezpečnostní politiku." Byť tedy v Evropské radě nezasedají výhradně premiéři, je to orgán složený z vrcholných představitelů exekutivy, kteří jsou zvoleni ve volbách ve svých národních státech.

Na základě Smlouvy o Evropské unii hodnotíme výrok jako pravdivý.

V článku 17, ods. 3 Smlouvy o Evropské unii (.pdf, str. 25) je stanoveno: Členové Komise jsou vybíráni podle celkové způsobilosti a evropanství z osob, které poskytují veškeré záruky nezávislosti.
Komise vykonává své funkce zcela nezávisle. Aniž je dotčen čl. 18 odst. 2, členové Komise nevy­žadují ani nepřijímají pokyny od žádné vlády, orgánu, instituce ani jiného subjektu. Zdrží se jaké­hokoli jednání neslučitelného s povahou své funkce nebo plněním svých úkolů. Evropští komisaři jsou tedy podle primárního práva nezávislí a nemohou příjimat pokyny od národních vlád, tedy nemohou národní zájmy hájit.

Výrok ministra Jurečky hodnotíme jako pravdivý, protože předseda správní rady Ústavu paměti národa Ondrej Krajňák se vyjádřil ve stejném duchu, když pro ČTK (dostupné na webu Českého rozhlasu) řekl: " V každém konkrétním bodě jsme se snažili vyvrátit jakékoli argumenty naší protistrany. Přesto soud rozhodl, jak rozhodl. Ústav paměti národa bere rozhodnutí na vědomí, respektuje ho, ale neztotožňuje se s ním. Proti takovému rozhodnutí soudu se odvoláme."

Zavést znovu vyplácení nemocenské v prvních třech dnech nemoci byl jeden z předvolebních slibů ČSSD. Nicméně, finální podoba koaliční smlouvy mezi ČSSD, ANO a KDU-ČSL uvádí, že výplata nemocenské v prvních třech dnech nemoci bude obnovena, pokud bude takové dohody dosaženo v tripartitě (.pdf, čl. 5.2, s. 17). Sobotka tedy korektně popisuje stav okolo prosazování výplaty nemocenské v prvních třech dnech nemoci.

Lenka Kohoutová v článku pro Parlamentní listy dne 6.3.2014 prohlásila:

"Ukazuje se, že bylo chybou sociální práci předávat z obcí směrem k úřadům práce. Nikdy nebudou dělat sociální práci tzv. na ulici, tady bych viděla nutnou diskuzi nad tím, zda sociální práci, včetně šetření a rozhodování nepřenést zpět na obec. Výpočet a výplata dávek může zůstat na úřadech práce."

V tomto její názor koresponduje s názorem generální ředitelky Úřadu práce Marie Bílkové. Marie Bílková jednala s předsedou Svazu měst a obcí ČR Danem Jiránkem o možnosti, že by obce mohly rozhodovat o tom, zda má konkrétní žadatel nárok na dávku. Tím by došlo k Úřadu práce k zjednodušení jejich práce a o výplatu dávek by se mohli starat přímo ti, kteří mají k žadatelům nejblíže.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Evropská bezpečností strategie (.pdf) z roku 2009 na str. 12 uvádí: "Terorismus zůstává v rámci Evropy i celosvětově významnou hrozbou pro naši existenci."

Ve Stockholmském programu (.pdf), který stanovuje priority v oblasti bezpečnosti pro roky 2010 - 2014, na str. 5 stojí: "Evropa jako ochránce: měla by být vypracována strategie vnitřní bezpečnosti s cílem dále zvyšovat bezpečnost v Unii, a chránit tak život a bezpečnost občanů Unie a řešit problémy související s organizovanou trestnou činností, terorismem a dalšími hrozbami."

Dokumenty Evropské unie skutečně zmiňují terorismus jako "celosvětově významnou hrozbu". Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.