Bavorsko jako nejvýznamnějšího obchodního partnera České republiky označuje například server Euroskop. Česko v roce 2012 vyexportovalo do Bavorska komodity v hodnotě 9,6 mld. eur (přesněji 9 584 mil. eur), zatímco do Ruské federace (.xls) ve stejném období putovalo pouze 4 696 mil. eur.

Kompletní údaje pro rok 2013 bohužel nejsou k dispozici. Pro doplnění dodáváme, že v roce 2013 činila hodnota do Ruska vyvezených produktů 116,2 mld. Kč.

Výrok Karla Schwarzenberga je tedy pravdivý.

Navzdory tomu, že se nám část výroku nepovedlo ověřit, hodnotíme ho jako pravdivý. Doplatek na bydlení skutečně může pobírat více osob obývajících stejný byt. Zda jsou doplatky „obrovské“, nehodnotíme z důvodu subjektivnosti takového výroku.

Tehdejší ministr práce a sociálních věcí František Koníček se v souvislosti s chystanou změnou legislativy vyjádřil takto: „Chceme tak docílit toho, aby se na jeden byt či jiný než bytový prostor v součtu poskytoval pouze jeden doplatek na bydlení“. V prohlášení MPSV se dále píše: „Novela by dále měla upřesnit výši odůvodněných nákladů na bydlení podílem všech osob, které užívají jeden byt nebo jiný než bytový prostor, i když tito lidé společně nehospodaří a nemají k sobě vyživovací povinnost." Z dohledaných údajů tedy vyplývá, že bylo skutečně možné přidělit doplatek na bydlení i více osobám v jednom bytě. V průběhu letošního roku pak byly v jednání dokonce 2 novely zákona, které by měly situaci změnit - senátní a vládní.

V tomto případě je také třeba rozlišovat příspěvek na bydlení a tzv. doplatek na bydlení. Martin Štěpánek pravděpodobně hovoří o doplatku na bydlení, který se vyplácí pouze ve specifických podmínkách, kdy se lidé nacházejí v hmotné nouzi nebo nejsou schopni ani s příspěvkem na živobytí pokrýt výdaje na bydlení. Doplatek na bydlení je často vyplácen právě v případě lidí žijících v ubytovnách, protože není navázán na trvalý pobyt. Výše příspěvku však může být různá, záleží na příjmech jednotlivce či rodiny a na dalších dávkách, které pobírá.

Průměrná výše (.pdf, str. 24) doplatku na bydlení v Moravskoslezském kraji byla v roce 2012 3192 Kč. V roce 2013 pak činila průměrná výše tohoto doplatku na území České republiky 3608 Kč. Průměrnou výši doplatku v Moravskoslezském kraji v roce 2013 se nám bohužel ani po kontaktování Úřadu práce v Ostravě nepodařilo zjistit.

Výše obou námi dohledaných typů příspěvků na bydlení je závislá na mnoha dalších parametrech a nelze tedy říci, že by se obecně pohybovala mezi 3300−3500 Kč, jak tvrdí Martin Štěpánek. Není však vyloučeno, že v určitých případech tohoto rozpětí dosahovat může.

Orientační výši příspěvku na bydlení a doplatku na bydlení lze dopočítat v online kalkulačce. Pro ilustraci uvádíme také příklad výpočtu příspěvku na bydlení (avšak dle tabulkových hodnot z r. 2013).

Podle webu ViennaInternational.at žije každý čtvrtý obyvatel Vídně v městském bytě. Web také uvádí, že ve vlastnictví města je zhruba 220 tisíc bytů. To odpovídá počtu bytů, který byl zveřejněn po sčítání bytů, které proběhlo v roce 2001. Tehdy bylo ve Vídni evidováno (.pdf, str. 13) 226 117 bytů v městském vlastnictví, což činí necelých 25 % z celkového počtu bytů ve městě (910 745). Aktuální data se nám bohužel nepodařilo dohledat.

Výrok Tomia Okamury je hodnocen jako zavádějící, neboť i přes to, že ostatní sněmovní subjekty neprosazují zrušení Senátu, tak ani v programových dokumentech či legislativních snahách Úsvitu není tento krok obsažen. Problematické je tedy především samotné tvrzení, že zmíněnou snahu prosazuje hnutí Úsvit samotné.

V rámci programů parlamentních stran se návrhy na zrušení Senátu neobjevují. Asi nejvýrazněji toto téma veřejně prezentoval Petr Gazdík z politického hnutí Starostové a nezávislí v roce 2012 v souvislosti se zavedením přímé volby prezidenta. Nicméně samotné hnutí STAN podobnou myšlenku již dále nerozvíjelo.

Daný výrok je dále problematický v tom, že samotné hnutí Úsvit ve svém programovém dokumentu zrušení Senátu nijak nezmiňuje. Na internetu lze dohledat pouze rozhovory s Tomiem Okamurou, v nichž poukazuje na podle něj problematické fungování Senátu a uvažuje o možnosti jeho zrušení (viz zde nebo zde). Na jiném místě pak Okamura uvádí zrušení Senátu jako příklad hlasování v referendu, pokud by byl přijat někdejší návrh zákona o všeobecném referendu ve znění prosazovaném hnutím Úsvit.

Doposud se Úsvit v Poslanecké sněmovně nepokusil předložit příslušnou změnu a ve svých programových dokumentech není zrušení Senátu popsáno také.

Spíše pro informaci dodáváme rovněž názor některých mimoparlamentních stran na dané téma. Mezi politické strany prosazující zrušení Senátu patří Aktiv nezávislých občanů, v jehož programu se uvádí: "Požadujeme zavedení jednokomorového parlamentu poslanců, zrušení imunity vyjma politické činnosti. Senát považujeme vzhledem k jeho pravomocím za zbytečný a neefektivní".

Zrušení horní komory obhajují také Česká strana národně sociální (viz zde v sekci Řízení státu a výběr daní), Česká strana národně socialistická (viz zde v části zaměřené na státní správu a legislativu), Dělnická strana sociální spravedlnosti (viz zde v bodě Reforma ústavních institucí) a politická strana Moravané (viz zde v odstavci věnovaném ústavnímu pořádku).

Na základě zjištěných informací hodnotíme výrok Bohuslava Sobotky o vyjednávání s Evropskou komisí ohledně návrhu služebního zákona jako pravdivý. Vyjednáváním s EU o zákoně byl původně pověřen Jiří Dienstbier (od 00:38). Dle informací z webu České televize se vyjádřila Věra Jourová, že na vyjednávání zákona o státní službě v EU bude neformálně spolupracovat, oficiálně by vše mělo vést ministerstvo vnitra, které bude novelu i zastřešovat. Ve stejném duchu se Bohuslav Sobotka vyjádřil již včera: "Odpovědnost za přípravu zákona se přesouvá z Úřadu vlády na ministerstvo vnitra, a je tedy zcela logické, že ji bude zajišťovat ministr vnitra Chovanec."

Sociální exkluze (ang.) je problémem na celém světě i v Evropské unii. O tom svědčí existence speciální politiky zaměřené na boj proti chudobě a sociální exkluzi v rámci EU nebo studie popisující problematiku v rámci USA, v rámci Latinské Ameriky nebo Asie.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože data uváděná Petrem Fialou odpovídají skutečnosti.

Ústavně právní výbor Sněmovny se novelou služebního zákona zabýval hned několikrát, naposled na své 13. schůzi (.doc) 27. června 2014, kde byl hlasy koalice schválen komplexní pozměňující návrh. Ten byl poslancům rozeslán jako sněmovní tisk 71/8 3. července 2014. O čtyři dny později, 7. července, pak předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček svolal (.pdf) mimořádnou schůzi na 15. července, na kterou je novela služebního zákona zařazena jako bod 6. Poslanci tak mají 12 dní (od 3. do 15. července) na to, aby se s návrhem, který má 83 stran, seznámili.

Výrok byl označen jako nepravdivý, protože město Hradec Králové se umístilo na první pozici v žebříčku nezávislé studie (MasterCard česká centra rozvoje) měst podle kvality života poprvé v roce 2010. Oldřich Vlasák byl primátorem v Hradci Králové od 28. 11. 1998 do 26. 10. 2004. Město tedy tuto soutěž vyhrálo v době, kdy byl primátorem Otakar Divíšek a Oldřich Vlasák byl pouze členem zastupitelstva města, v němž působí od roku 1990 dodnes.

Poprvé zmiňovaná studie vyšla v roce 2008 a v době založení byla první svého druhu. Město Hradec Králové se nikdy dříve než v roce 2010 neumístilo na prvním místě v jakékoli jiné soutěži, jež by hodnotila kvalitu života ve městě.

Výrok hodnotíme jako pravdivý s ohledem na minulé mediální výroky Vladimíra Duchka.

Ten z role opozice varoval před obrovskými náklady (13,6 mld. Kč) pro městskou pokladnu spojenými s vybudováním nového depa. Tyto náklady byly podle něj za hranicí schopností plzeňského rozpočtu.

Sám Duchek přitom navrhoval alternativní variantu v podobě jednoduchého zázemí pro trolejbusy a autobusy, které by vyšlo na 300 mil Kč.

Podle zákona o loteriích všechny obce získávají část z 30 % odvodu dle § 41i odst. 3 zákona a dále pak jako druhou složku 80 % z odvodu dle § 41b odst. 1 zákona, kde se však výnos rozděluje pouze mezi obce, které na svém území povolují provozování výherních hracích přístrojů a jiných technických herních zařízení. V zákoně není nikde uvedeno, že by tyto prostředky byly účelově vázány na určitou rozpočtovou položku obce.

Dále pak podle § 4 předpisu č. 300/2011 Sb. (jenž upravuje zákon o loteriích) putuje část výtěžku z loterií a dalších her "ve výši nejméně 20 % z rozdílu, o který příjem provozovatele (...) převyšuje výhry vyplacené sázejícím, správní poplatky, místní poplatky a náklady státního dozoru" na zdravotní, sportovní, ekologické, kulturní či jinak veřejně prospěšné akce. V tomto případě se ale nejedná o příjem obce.

Informační portál města Olomouc v souvislosti s touto problematikou uveřejnil v červnu tohoto roku následující: " Peníze jako výtěžek z hazardu rozděluje město Olomouc letos už potřetí. Od roku 2012 mu to umožňuje novela zákona o loteriích a hazardu(...) Přestože nám to legislativa výlučně neukládá, a finance bychom mohli použít i na jiné účely, rozhodli jsme se všechny peníze z loterií rozdělit do kultury, sportu a dalších oblastí, kterými jsou cestovní ruch nebo životní prostředí,“ zdůraznil náměstek primátora Jan Holpuch".