Střednědobá fiskální strategie (pdf., kapitola 3.1.3.) vlády skutečně počítá s tím, že v dalších letech, tedy 2015 až 2017, se podaří udržet deficity v maximální výši 2,3 % HDP. Na konci tohoto období se dokonce předpokládá díky vyšší dynamice ekonomiky pokles na 1,7 %. Daný výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Úvodem je třeba říci, že Ministerstvo pro místní rozvoj se ústy svého prvního náměstka Daniela Brauna vyjádřilo v tom smyslu, že Dohodu o partnerství, která je pro čerpání dotací základem, nepodmiňuje schválením služebního zákona (.pdf., verze aktuální v prvním čtení). Jiné zdroje však uvádějí opak. Pro hodnocení problematického výroku toto ovšem není klíčové.

K pozastavení dotací v minulosti již skutečně došlo. Přesněji se jednalo o uzavření dohody ČR a EU. Podle ní ČR nebude žádat o poskytnutí financí, neboť EU by je tak jako tak do okamžiku přistoupení k opatřením vedoucím k zefektivnění celého procesu ani neposkytla. Nicméně, jak jsme v našich analýzách již dříve rozebrali, nebylo to výlučně z důvodu neexistence služebního zákona. Šlo spíše o celkovou nespokojenost s kontrolou odčerpaných peněz, jak popisují například servery Euraktiv, Ihned.cz či Český rozhlas. Tento nedostatek by služební zákon nevyřešil, tudíž v této části je výrok premiéra Sobotky zavádějící.

Při čerpání dotací skutečně hovoříme o částkách v řádech miliard korun. Na dočasné zastavení čerpání finančních prostředků z dotací EU bylo ovšem reagováno akčním plánem a v důsledku toho dle vyjádření MMR fakticky nedošlo k žádným finančním ztrátám. Jak je navíc v témže článku ministerstvem vysvětleno, možnost čerpat máme až dva roky zpětně, tedy až do konce roku 2015.

Závěrem je třeba dodat, že i přes možnost, že fondy byly či budou nedočerpány, nemůže toto být nutným a přímým důsledkem dočasného pozastavení možnosti čerpání peněz z fondů EU. To navíc tak jako tak nebylo zapříčiněno chybějícím služebním zákonem. Výrok premiéra Sobotky je tedy nepravdivý.

ODS sice má na kampaň do Senátu zřízen svůj transparentní účet, nicméně ten nezveřejňuje fakticky nic. Jde o souhrn několika transakcí, z nichž není zřejmé, na co přesně výdaje jdou (mimochodem přímo na Schwarzovu kampaň nebyla podle něj vynaložena ani koruna – z " normálního " transparentního účtu pak také není jasné, na co mají být vynakládány jednotlivé peníze).

ODS tedy skutečně má transparentní účet k senátním volbám, nicméně se jedná spíše o pro forma aktivitu, jejíž reálný význam je fakticky nulový.

Výrok Václava Hampla je hodnocen jako nepravdivý. V České republice se bohužel vyskytly některé případy podobné neštěstí, jež se událo ve Žďáru nad Sázavou.

Co se týče různých situací z USA, smrtící útoky ve školách se skutečně stávají a mívají i značný počet obětí. Několik nejvážnějších případů uvádí Policejní noviny.

Je pravdou, že podobné incidenty jsou v ČR naštěstí spíše ojedinělé a s významně menšími následky. Nicméně v posledních letech se jich několik vyskytlo, a to i takových, při nichž přišel o život člověk. Souhrnný seznam podobných incidentů vydal server Lidovky.cz.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo zmíněnou alokaci prostředků a Vlasákovo zapojení z otevřených zdrojů dohledat.

Ve strategickém dokumentu Transevropské dopravní sítě patří úsek Hradec Králové – Nowa Sól mezi zájmové projekty. Detailnější informace o výši částky a možném termínu čerpání nabízí bussinessinfo. K dopravním stavbám je vyčleněno celkem 15 miliard eur (jde ovšem o celkem 3 možné projekty – na Vlasákem jmenovaný úsek finance přímo popsány nejsou).

Co se týká samotného čerpání, server uvádí: " Do konce roku 2016 budou moci státy čerpat prostředky formou „národních obálek", tzn., každý stát bude mít nárok na čerpání podle stejných pravidel, stejně jako je tomu v případě Kohezního fondu. Od roku 2017 bude již o tom, jaký projekt získá podporu z CEF rozhodovat Komise a členské státy se budou muset snažit uspět v silné mezinárodní konkurenci. " Celému projektu TEN-T je věnována samostatná prezentace na stránkách Evropské komise (ang.), nicméně informace o alokaci pro ČR se nám nepodařilo nalézt. Ředitelství silnic a dálnic vede evidenci projektů financovaných z evropských zdrojů (seznam je aktuální k 12/2013), ale ani tam jsme projekt nenalezli.

Podle závěrečného účtu Teplic 2013 (.xls – záložka 71 DŽP) město vydává na dopravní obslužnost cca 47 milionů. Údaj 75 milionů vychází pouze při připočtení podílu nájemného v kapitole městské dopravy, na samotnou dopravní obslužnost město vydalo v roce 2013 uvedených 47 milionů.

Ve stejném roce vydal Frýdek-Místek (viz. výroční zpráva 2013 – podrobný rozbor výdajů – PAR 2221) na dopravní obslužnost 67,5 milionu.

Z těchto čísel je patrné, že výrok Michala Kasala je nepravdivý, neboť se mýlí ve všech jeho částech.

Vedle zmíněné žaloby (.doc) vyvíjí město Ostrava také další aktivity s cílem zlepšení kvality ovzduší. Jako příklady lze uvést vypracování Integrovaného plánu mobility Ostrava, kde je jedním z cílů právě zlepšení kvality ovzduší. Město taktéž provozuje informační portál zaměřený na danou problematiku a každoročně pořádá odbornou konferenci.

Mezi doposud realizovaná praktická opatření pak můžeme zařadit vybudování nového zařízení pro ukládání smeteného prachu v roce 2012, podporu přesnějších způsobů měření imisí nebo realizaci projektů výsadby a údržby městské zeleně.

Dále lze jmenovat Projekt Zelený prstenec. Ten je součástí širšího programu ke zlepšení kvality ovzduší (.pdf, zeleň str. 7), kde se zeleni konkrétně věnují programy Izolační zeleň (např. zde). Náplní projektu je regenerace a výsadba nové zeleně s cílem " snížení možnosti rozptylu a zároveň zachycení znečišťujících látek – to znamená snížení prašnosti a tím zlepšení kvality ovzduší. "

Podle výše odkazovaného dokumentu ostravského magistrátu je výsadba a regenerace zeleně naplánována v několika fázích, mnohé z nich budou probíhat mezi lety 2014−2019 (.pdf, str. 7−11).

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, jelikož jsme nenalezli žádné návrhy zákona, kterými by výbor zjednodušoval postup při vývozu. Tyto návrhy zákona nepotvrdil ani Tomáš Kladívko ve svém dovysvětlení výroku.

Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost vydal usnesení, v němž žádá ministra průmyslu, aby ztížil vydání nesouhlasu k exportní licenci v oblasti obranného a bezpečnostního průmyslu. Zda bylo usnesení vyhověno jsme nedohledali.

Co se týče spolupráce mezi výborem a Asociací, tak je pravdou, že tito 2 aktéři spolupracovali v minulém období. Na 7. schůzi výboru 24. dubna 2013 na jednání výboru bylo právě za účasti zástupce Asociace projednávána problematika exportu.

Na tomto jednání vystoupil mimo jiné také senátor Kladívko, jenž uvedl:

„Samozřejmě nikdo nezpochybňuje to, že tento segment obchodu by měl být státem regulován. Na tom se asi shodneme všichni, ale co nám trošičku vadí, je ta předvídatelnost rozhodnutí, to znamená předvídatelnost určité obchodní operace do určitého světového pole s tím, že nevíme, jak to rozhodnutí dopadne. Na jedné straně víme, že do těch zemí exportují naši partneři z členských zemí EU, partneři z NATO, ale my při té žádosti nevíme, jak vlastně budeme posouzeni, jak náš výrobce bude posouzen. A to si myslím, že je věc, která tady vadí nejvíc, ta předvídatelnost rozhodnutí.“

Obecně se problematikou vývozu zbraní a regulace exportu zabýval server Česká pozice. Popisuje také zapojení Senátu do snahy o pomoc Asociaci obranného průmyslu.

V březnu tohoto roku pak byl v Senátu uspořádán kulatý stůl k Problematice výzkumu a vývoje obranného a bezpečnostního průmyslu.

Níže překopírováváme odpověď Tomáše Kladívka na prosbu o bližší informace k upozorněním a návrhům zákona, o nichž hovořil. Za zprávu senátorovi děkujeme.

„Dobrý den,

jednalo se o usnesení [odkaz Demagog.cz] Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost ve věci udělování licencí, ve kterém výbor vyzval příslušná ministerstva o předložení zákonné úpravy nebo nařízení vlády, které by řešilo rozporná stanoviska jednotlivých ministerstev. Dále to byly např. závěry ‚kulatých stolů‘ pořádaných Výborem ve spolupráci s Asociací OBP ve věci udělování vývozních licencí a ve věci financování projektů vědy a výzkumu z rozpočtů MV a MO.

Zdraví Tomáš Kladívko“

Výrok byl změněn z původní hodnoty neověřitelný na základě informací dodaných Tomášem Kladívkem.

K prvnímu navýšení DPH Nečasovou vládou došlo ještě před krizí.

K prvnímu navýšení spodní sazby DPH z 5 na 9 % došlo v roce 2008 v rámci reformy veřejných financí tehdejší vládní koalice, jejímž členem byla i ODS (viz zákon č. 261/2007 Sb., část čtvrtá, čl. VIII). Ke schválení tohoto navýšení přitom došlo v roce 2007, kdy ekonomika skutečně rostla − krize se v České republice projevila až na konci roku 2008.

K dalšímu navýšení spodní sazby došlo v roce 2010, a to z 9 na 10 %. Tato změna byla schválena za úřednické vlády Jana Fischera (viz zákon č. 362/2009 Sb., část pátá, čl. VII).

Spodní sazba DPH se od té doby změnila ještě dvakrát − v roce 2012 byla zvýšena na 14 % (viz zákon č. 370/2011 Sb., část první, čl. I) a o rok později porostla o další procento (viz zákon č. 500/2012 Sb., část druhá, čl. III).

Jak ukazuje následující tabulka, s krizí se Česká republika potýkala až o rok později, než došlo k prvnímu navýšení DPH (ekonomický vývoj podle statistik Eurostatu):

Růst spodní sazby DPHRůst/pokles DPH

1993-20075 %

---

Od 1.1.2008

9 %

+3,1; -4,5Od 1.1.2010

10 %

+2,5; 1,8Od 1.1.2012

14 %

-1,0Od 1.1.2013

15 %

-0,9

Lázně Teplice jsou skutečně akciovou společností, Kubera však zcela opomíjí, že město Teplice má v této společnosti 5% podíl. Dokládá to výroční zpráva společnosti za rok 2013. Údaje jsou dostupné na straně 3 v bodu B. Příjmy za lázeňskou turistiku mají tedy samotné lázně, v nichž má město svůj podíl, nicméně nelze tvrdit, že by lázeňští hosté nepřinesli do pokladny města žádné peníze. Při svém pobytu utrácejí ve městě u místních obchodníků, v restauracích etc., z čehož město získává svůj díl (.xls – rozpočet – záložka příjmy) z daní, např. na DPH. Nadto má společnost Lázně Teplice, a. s., své sídlo v Teplicích a odvádí zde tedy část daní z příjmu právnických osob. Také lázně jako takové platí daň z nemovitosti, což by bez hostů jistě nemohly. Z těch jde rovněž městu část.

Navíc na červnové valné hromadě (.pdf) společnosti Lázně Teplice byly vyplaceny mimořádné dividendy (v hodnotě 4 Kč na akcii) akcionářům, tedy i městu Teplice.