Svaz obcí a měst ČR je dobrovolnickou a nepolitickou organizací a jak bylo emailem potvrzeno z jejich legislativně-právního oddělení, funkce předsedů, místopředsedů či členů předsednictva jsou vždy neplacené. Proto výrok hodnotíme jako pravdivý.

Výše dluhu města Olomouc je v tomto roce podle materiálů města (.xls, záložka Zadluženost) 2,25 miliardy korun. Změna RUD, o níž Major mluví (mimo jiné ji zmiňuje v dalším výroku v souvislosti s kompenzacemi), platí od roku 2008 (další novela zákona, která měnila příjmy obcí, se Olomouce již téměř nedotkla). V tomto roce byla podle výroční zprávy (s. 20) města zadluženost ve výši 865 milionů.

Během tohoto období se tedy město zadlužilo o 1,385 mld. Kč.

I kdyby město přišlo o Majorem zmíněnou výši každoročně (tedy za období 7 let), šlo by o cca 1,05 miliardy Kč. Dodáme také, že Major sám (byť se odchyluje ve výši) popisuje, že vláda České republiky poskytla Olomouci (viz další výrok) částku čtvrt miliardy jako jednorázovou kompenzaci (.pdf) za dopady změny v RUD. Reálně tak podle Majorových čísel jde o ztrátu 800 milionů, což se ovšem nerovná (ani téměř) výši dluhu. Rozdíl mezi výpadkem daní z RUD a celkovým zadlužením města činí 585 milionů korun.

Odůvodnění tohoto výroku bere v potaz čísla, jež uvádí Martin Major, a porovnává je s výší zadlužení v roce, kdy byla přijata novela RUD, se současným stavem zadlužení. Současně bereme v potaz vyjádření primátora o zisku kompenzace od vlády ČR.

Jak vyplývá z důvodové zprávy (z června 2014) k výstavbě II. etapy tramvajové trati, která je dostupná na webu zastupitelstva města Olomouc, výkup pozemků je pouze jedním z problémů spojených s dostavbou tramvajové trati (II. a III. etapy) až na sídliště Nové Sady.

Je pravdou, že přímo na trase tramvajové trati stojí rodinný dům, jehož jeho majitel zatím odmítá prodat. Jenže na část pozemků se například také vztahují církevní restituce. Podle zmiňované důvodové zprávy tak nebude možné začít s výstavbou dříve než v roce 2018.

Co se týče III. etapy – v důvodové zprávě (.doc, str. 8) můžeme nalézt například informace o tom, že ještě není dohodnuta závazně její trasa. Zpracována na toto téma nebyla ani základní studie.

Zpráva konkrétně uvádí:

" V současné době se diskutuje nad III. etapou tramvajové trati a případném provedení III. etapy tramvajové trati současně s realizací II. etapy, a to z důvodu možné ekonomické výhodnosti (...) Na III. etapu TT ale není doposud zpracována ani studie anení tedy upřesněna budoucí trasa, protože se diskutuje i o umístění TT v ose ul. Schweitzerova."

Nevyjasněnost budování třetí etapy podporuje také další část důvodové zprávy ke stavbě tramvajových tratí:

" Pro dořešení záměru dokončení TT až k ul. Jižní je potřeba zadat zpracování studie III. etapy včetně hlukové studie, která upřesní její trasu včetně napojení na II. etapu i případnou změnu trasy na ul. Schweitzerova ve smyslu umístění kolejí do středu komunikace. Umístění kolejí do osy komunikace Schweitzerova by vyvolalo např. zvýšené náklady. Ulice by se musela rozšířit a to na stranu soukromých pozemků, což vyvolá jednak větší zábory soukromých pozemků a i nutnost přeřešení geometrie celé křižovatky Zikova x Schweitzerova x Jeremiášova. Dále by došlo k přeložkám významných inženýrských sítí. Moravská cyklostezka - pokud by se stavba realizovala před rokem 2020, by se musela přeložit a tak by se musela vrátit dotace na její realizaci.Náklad by se v takovém případě zvýšil cca o 100 mil.Kč. "

Nedořešené je pak hlavně financování celého projektu. Výše zmíněná studie se financováním zabývá také: " Realizace stavby TT ať již II. či i III.etapy není možná pouze z vlastních zdrojů města a proto se uvažuje s podáním žádosti o přidělení dotačních prostředků."

Pro výrok se jako zásadní informace jeví závěr výše citované důvodové zprávy: " Z výše uvedeného vyplývá, že zahájení realizace II. či současně i III. etapy TT nelze předpokládat dříve než v roce 2018.Dnešní příprava se odehrává pouze v úrovni dokumentace pro územní řízení pro II. etapu. Studie III. etapy a dokumentace pro stavební povolení II. etapy nejsou v plánu roku 2014."

Z výše uvedených informací tedy jasně vyplývá, že zdržení okolo výkupu zmíněné "nemovitosti" je pouze jedním z mnoha problémů spojených s realizací projektu dostavby II. a III. etapy tramvajové trati v Olomouci.

Nepodařilo se nám bohužel dohledat konkrétní hlasování, a proto musíme hodnotit výrok jako neověřitelný. O věci ale informoval Plzeňský deník, který zmiňuje nesouhlas zástupců KSČM Jiřího Valenty a Jany Bystřické.

Řeka Úhlava je jediným zdrojem pitné vody pro Plzeň. Monitorováním průtoku vody se rychle zjistí znečištění a také jeho příčina. Dále pak dochází k monitorování přítoků, odkud mohou pocházet pesticidní látky a celý tok znečišťovat. Screening řeky Úhlavy probíhá od roku 2012, kdy se TOP 09 za monitorování vody v řece Úhlavě zasloužila.

Tomio Okamura mluví o pozměňovacím návrhu poslance Urbana na snížení spotřební daně z pohonných hmot, který byl předložen v průběhu projednávání návrhu zákona o tzv. zelené naftě.

Smyslem Urbanova návrhu bylo snížit spotřební daň (viz. důvodová zpráva návrhu) – na naftu o 2,50 Kč za litr a na benzín o 1,50 Kč za litr – a tím i cenu pohonných hmot. Urban počítal s tím (odvolávajíc se na analýzu Národohospodářské fakulty VŠE), že díky snížené ceně budou motoristé a přepravci tankovat v České republice a výběr spotřební daně se zvýší. Okamura k tomu dodává, že zůstane lidem více peněz a utratí je za jiné komodity, což může pomoci české ekonomice.

Během projednávání ve sněmovně Babiš skutečně o zmíněném možném efektu nemluvil. Jeho vyjádření se odvolávalo na neslučitelnost s právem EU a absenci analýzy, která by dopředu následky přijetí Urbanova návrhu reálně popsala.

Je také pravdou, že někteří ekonomové o potřebě snížení spotřební daně veřejně hovoří. Například v listopadu 2012 se pro snížení vyjádřil Aleš Rod, v lednu 2013 Miroslav Ševčík, oba pro Český rozhlas. Netroufáme si však hodnotit, zda jde o ekonomy špičkové, jak Okamura uvádí. Jejich erudici nehodnotíme.

Oba ekonomové společně v listopadu 2010 vydali publikaci zabývající se touto problematikou s názvem "Spotřební daň z pohonných hmot v České republice – když více znamená méně" (.pdf).

Výroční zpráva (.pdf, str. 18) potvrzuje zadlužení obce: "Město Olomouc vykázalo ke konci roku 2013 celkovou zadluženost bez úroků ve výši 1 991 206 779,00 Kč. Oproti […] roku 2012 se jedná o nárůst zadluženosti o cca 220,76 mil. Kč."

Z olomouckých veřejných zakázek, které někteří politici problematizovali, jsme již ověřovali prodloužení tramvajové trati na Nové sady,rekonstrukci Dolního náměstí, nákup tramvají, Aquapark a náhon kolem ulice Domovina.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo zmíněnou alokaci prostředků a Vlasákovo zapojení z otevřených zdrojů dohledat.

Ve strategickém dokumentu Transevropské dopravní sítě patří úsek Hradec Králové – Nowa Sól mezi zájmové projekty. Detailnější informace o výši částky a možném termínu čerpání nabízí bussinessinfo. K dopravním stavbám je vyčleněno celkem 15 miliard eur (jde ovšem o celkem 3 možné projekty – na Vlasákem jmenovaný úsek finance přímo popsány nejsou).

Co se týká samotného čerpání, server uvádí: " Do konce roku 2016 budou moci státy čerpat prostředky formou „národních obálek", tzn., každý stát bude mít nárok na čerpání podle stejných pravidel, stejně jako je tomu v případě Kohezního fondu. Od roku 2017 bude již o tom, jaký projekt získá podporu z CEF rozhodovat Komise a členské státy se budou muset snažit uspět v silné mezinárodní konkurenci. " Celému projektu TEN-T je věnována samostatná prezentace na stránkách Evropské komise (ang.), nicméně informace o alokaci pro ČR se nám nepodařilo nalézt. Ředitelství silnic a dálnic vede evidenci projektů financovaných z evropských zdrojů (seznam je aktuální k 12/2013), ale ani tam jsme projekt nenalezli.

Jak jsme již rozebrali ve výroku Jitky Seitlové, neexistuje žádné závazné právo ani povinnost v tom smyslu, že by vítěz voleb musel být prezidentem pověřen k sestavení koalice. V Česku sice existuje široce uznávaný úzus v tom smyslu, že první prezidentem jmenovaný premiér je z řad vítězné strany, žádné vymahatelné právo však vítězná strana nemá. Zákonný postup dle Ústavy je rozebrán v článku 68.

Výrok Antonína Prachaře je tedy pravdivý.

Občanské sdružení Čisté nebe vzniklo v roce 2010 s cílem prosazovat právo obyvatel Ostravska na čistý vzduch. V listopadu 2013 představilo veřejnosti projekt Čistý komín: "projekt webové a mobilní aplikace si klade za cíl osvětovou metodou upozornit na problematiku znečišťování ovzduší nevhodným způsobem vytápění v domácnostech. "