Pravda

O situaci v minulosti informoval Brněnský deník. Podle vyjádření vedoucího oddělení magistrátního odboru školství Martina Jelínka nastupuje do brněnských základních škol zhruba 3 500 dětí ročně a ředitel brněnské pedagogicko-psychologické poradny Libor Mikulášek uvedl, že odklad se týká každého pátého dítěte. Počet dětí s odkladem tedy odpovídá vyjádření Františka Viždi.

Co se týká novely školského zákona, tak ten v paragrafu 47 skutečně uvažuje o zřízení tzv. přípravným tříd. Konkrétně uvádí: " Obec, svazek obcí, kraj a registrovaná církev a náboženská společnost, které bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy, mohou zřizovat přípravné třídy základní školy pro děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky. "

Pravda

Výrok Zbyňka Pražáka je hodnocen jako pravdivý, neboť v roce 2011 skutečně došlo ke schválení legislativních změn, které znamenaly přechod řešení dávek hmotné nouze od obcí na úřady práce, a to včetně pracovníků.

Dávky v hmotné nouzi jsou legislativně upraveny zákonem č.111/2006 Sb., o hmotné hnouzi. Ten popisuje v § 6 orgány, které mají činnost spojenou s touto dávkou na starosti. Původní znění zákona dávalo pravomoc následovně:

"Orgány pomoci v hmotné nouzi jsou
a) pověřené obecní úřady,
b) obecní úřady obcí s rozšířenou působností,
c) krajské úřady,
d) Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen "ministerstvo")
. " Sociální reforma z pera Jaromíra Drábka z roku 2011 však novelizovala také tento zákon a změnila tento paragraf. Nově přešly kompetence skutečně pod jednotlivé úřady práce:

"Orgány pomoci v hmotné nouzi jsou
a) Úřad práce České republiky - krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“),
b) Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „ministerstvo“).
" V souvislosti s takto zavedenou změnou (v rámci změn výplat dávek v celé sociální reformě) přešlo z obcí na úřady práce, jak informuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, zhruba 1600 pracovníků. Co se týče samotných dávek hmotné nouze, úřad uvádí, že úřady práce přebraly po obcích stávající zaměstanance. " V případě dávek hmotné nouze, příspěvku na péči a dávek osobám se zdravotním postižením jsou tyto dávky vypláceny v řadě případů také na stejném místě, neboť ÚP převzal pracovníky obce a bude platit obci nájem. "

Pravda

Pravdivost tohoto výroku vyplývá z § 5 zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby. V tomto zákoně se píše: „O výběru majetku a majetkových účastí státu na podnikání právnických osob vhodných k privatizaci rozhoduje vláda České republiky“.

Neověřitelné

Herny se vyskytují v určitých částech Teplic, přičemž v Trnovanech je jich nejvíce. Zároveň je kriminalita v Trnovanech nižší než např. v centru Teplic. Nicméně máme data pouze za celou oblast a nemůžeme proto říci, zda je daná kriminalita koncentrovaná v okolí heren a v jaké míře.

Herny:

Podle posledních údajů je v Teplicích (.pdf) na 90 heren. Pokud se podíváme na mapu, vidíme, že herny se nachází převážně v Trnovanech a v centru (mapa obsahuje některé neaktuální údaje a je spíše ilustrativní).

Více než 50 heren je v Trnovanech, v centru se nachází okolo 40 heren.

Dalších 9 heren se nachází v okolí ulice Pražská, okolo 15 heren v okolí ulice Duchcovská. Ojediněle se pak vyskytují další herny.

Můžeme tedy říct, že herny se vyskytují v určitých částech Teplic.

Kriminalita:

Kriminalita v Teplicích je vysoká ve dvou městských částech – v centru a v Trnovanech, přičemž v centru je kriminalita v období od června 2013 do června 2014 vyšší.

Teplice – centrum

Teplice – Trnovany

Trestné činy celkem

1065

919

Zdroj: www.mapakriminality.cz

Přestože obecně v ČR nebo v Teplicích není oficiální statistika zjišťující spojitost trestných činů a heren, v zahraničních výzkumech (.pdf) je spojitost kriminality s výskytem heren prokázána.

Pravda

Výrok Martina Zrzaveckého hodnotíme jako pravdivý. Dluh města Plzně skutečně činí 2,3 miliardy Kč a celková částka na účtech města mírně převyšuje zmíněné 2 miliardy Kč.

Dle Výroční zprávy města Plzně 2013 (.pdf, str. 30) činil celkový dluh města 2 298,2 mil. Kč, tedy téměř 2,3 miliardy Kč.

Současně se v Závěrečném účtu města Plzně za rok 2013 (.pdf, kap. 1.3) uvádí, že zůstatky finančních prostředků na účtech fondů města činily k 31. 12. 2013 téměř 1 957 tisíc Kč. Po převedení přebytků z hospodaření v příslušném roce se disponibilní zůstatky dostaly i na více než 2 miliardy Kč.

Nepravda

Výrok hodnotíme jako nepravdivý z následujících důvodů:

1) Trest odnětí svobody na dva roky (např. v případě usmrcení z nedbalosti může být vyšší – až šest let) může viník (zde autonehody) obdržet ve specifickém případě těžkého ublížení na zdraví dle § 147 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb. trestního zákoníku. V tomto případě se dále šetří podmínka toho, zda jednáním viníka dopravní nehody nedošlo k porušení některé z tzv. důležitých povinností stanovených zákonem o silničním provozu (viz níže). 2) Payne absolutně nezohledňuje náhradu škody poškozenému (zmíněné "poplatky poškozenému"), a to jak v trestněprávní, tak občanskoprávní rovině (viz níže). 3) Kandidát mystifikuje též v otázce "ostatních států Evropy". Problematika je obdobně upravena např. na Slovensku (viz níže).

První bod hodnocení, věnující se specifickému trestu dva roky odnětí svobody, nejlépe odůvodňuje následující část článku ze serveru e-právo, jež se zabývá přestupky a trestněprávními důsledky dopravních nehod:

"V rámci samotného šetření skutkového stavu dopravní nehody se mimo jiné šetří i zavinění nehody konkrétním viníkem. Dojde-li na základě šetření policejní nebo jiný správní orgán k závěru, že konkrétní osoba porušila některou z povinností stanovených zákonem o silničním provozu, bude tato osoba zpravidla obviněna ze spáchání přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích dle ustanovení § 22 a 23 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, a hrozí jí dle § 11 a násl. tohoto zákona některá ze sankcí od napomenutí, přes pokutu či zákaz řízení až po propadnutí věci. Nadto je třeba upozornit, že ve stanovených případech se řidiči motorového vozidla, kterému byla příslušným orgánem uložena sankce za přestupek, navíc zaznamená v registru řidičů stanovený počet bodů. V případě dopravní nehody, při které dojde k ublížení na zdraví jiné osoby, se současně šetří, zda jednáním jejího viníka nedošlo k porušení některé z tzv. důležitých povinností stanovených zákonem o silničním provozu. Je-li tento předpoklad potvrzen, může být proti této osobě zahájeno trestní stíhání pro trestný čin ublížení na zdraví z nedbalosti dle ustanovení § 148 odst. 1 trestního zákoníku, případně v závislosti na míře újmy i těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti dle § 147 odst. 1 a 2 trestního zákoníku, resp. trestného činu usmrcení z nedbalosti dle § 143 odst. 1 a 2 trestního zákoníku, za což pachateli hrozí trest až šesti let odnětí svobody. Klíčovým při posuzování rozdílů a okolností poranění a jejich důsledků je pro soudy vždy lékařský nález či posudek, nikoli pouze skutečnost, jak se poškozený po útoku zdravotně cítil. V souvislosti se způsobením těžké újmy na zdraví, případně smrti, je nutné podotknout, že dobu, po kterou nebyl postižený léčen z důvodu vyčkávání na lékařský zákrok nelze zahrnovat do obsahu zaviněného následku, za který je odpovědný viník nehody.Pokud jde o porušení tzv. důležité povinnosti stanovené zákonem o silničním provozu, pak je třeba uvést, že za porušení důležité povinnosti není dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu České republiky (kupř. rozhodnutí sp.zn. 6 Tdo 538/2002) v souvislosti s ustanovením § 148, resp. § 147 trestního zákoníku automaticky považováno porušení jakéhokoli ustanovení pravidel silničního provozu, jež mají za následek ublížení na zdraví či smrt, nýbrž jen porušení takové relevantní povinnosti, jejíž vědomé nerespektování má za dané situace zpravidla za následek nebezpečí pro lidský život nebo zdraví, kdy jejím porušením může snadno dojít k takovému následku.

Následně výčet „důležitých povinností“ není možné učinit taxativně, neboť je každé jednání posuzováno ve světle konkrétní situace. Typickými příklady, které soudy považují za porušení důležité povinnosti jsou kupříkladu:

  • řízení motorového vozidla pod vlivem návykové látky;
  • řízení motorového vozidla bez potřebného oprávnění;
  • hrubě nepřiměřeně rychlá jízda;
  • řízení vozidla za snížené viditelnosti se silně znečištěným čelním sklem a světlomety;
  • předjíždění v místech, kde je to zakázáno;
  • nesledování technického stavu vozidla;
  • nevěnování se plně řízení;
  • jízda ve vzdálenosti od vozidla, která nebyla s ohledem na rychlost vozidel bezpečná; aj.

Každá dopravní nehoda je však vždy posuzována samostatně s ohledem na její okolnosti a soud při tomto posuzování, zda byly naplněny znaky daného trestného činu, musí mimo jiné zkoumat existenci příčinné souvislosti mezi porušením důležité povinnosti a následkem jednání."

Druhý bod hodnocení rozporoval tzv. "poplatky poškozenému". Těmi je pravděpodobně myšlena náhrada škody poškozenému (zde nemajetkové škody – zdraví) způsobené trestným činem, na níž trestní zákoník pamatuje. Náhrada škody poškozenému v kontextu trestněprávní odpovědnosti se pak nevylučuje ani s odpovědností občanskoprávní, konkrétně s ustanoveními občanského zákoníku. Povinnost peněžité náhrady za ublížení na zdraví stanovuje především § 2958 a § 2962 násl. občanského zákoníku.

Třetí bod hodnocení: "Všechny ostatní státy v Evropě to řeší dlouhodobými poplatky poškozenému...", nejlépe vyvrátíme odkazem na článek Zákonný postih vinníka dopravnej nehody Ministerstva vnútra Slovenskej republiky, který popisuje celou problematiku na Slovensku. Ta je velmi obdobná výše popsanému řešení problematiky v ČR.

Neověřitelné

Ve výroční zprávě FN Motol (.pdf) za rok 2013 je na stranách 85–87 rozepsán personál nemocnice (resp. všichni zaměstnanci). V tomto výčtu (profesní složení, rozdělení podle kvalifikace, vzdělání a platu) ovšem není popsána kategorie, kterou Miloslav Ludvík zmiňuje.

Z mediálních zpráv se také nepodařilo dohledat, že by FN Motol zaměstnávala zmíněné osoby na dané práce. Nelze tak korektně říci, zda Ludvíkův výrok sedí, či nikoli.

Neověřitelné

Lumír Palyza je starostou městského obvodu Ostrava-Poruba. O kropení silnic, které v Porubě zajišťují Ostravské komunikace, radnice informovala v roce 2010. Aktuálnější informace se nám na webu Ostravy-Poruby ani v médiích nalézt nepodařilo. Ostravské komunikace podle svého webu skutečně "zajišťují čištění komunikací samosběry, kropícími vozy a strojní sečení travních porostů na místních komunikacích I. a II. tříd, silnicích I.- III. tříd na území Statutárního města Ostrava."

Palyza ve svém výroku reaguje na předchozí tvrzení lídra hnutí Ostravak, který srovnával využití tzv. prachožroutů s využíváním cisteren s vodou v Porubě. Nejsme schopni posoudit efektivitu obou přístupů a srovnat jejich účinnost a z tohoto důvodu je výrok hodnocen jako neověřitelný.

Pravda

Město Plzeň zavedlo zveřejňování veřejných zakázek již od 50 000 Kč v květnu roku 2012, skutečně na návrh strany TOP 09. Proto hodnotíme výrok jako pravdivý. Přehled realizovaných zakázek najdete na městském webu.

Nepravda

ODS má transparentních účtů více – jeden "normální/dlouhodobý", jeden "pro budoucnost"a také jeden speciální na senátní volby.

Z centrálního transparentního účtu, o němž Vlasák mluví, od jeho založení neodešlo přímo na kampaň Vlasáka (na jeho účet) nic, na účet ODS Hradce Králové odešlo celkově 200 tisíc. U této částky ovšem nelze potvrdit, zda tyto prostředky jdou na kampaň Oldřicha Vlasáka a také zda-li pocházejí od drobných sponzorů.

ODS má na kampaň do Senátu zřízen svůj transparentní účet, nicméně z něj nelze dohledat konkrétní informace. Jde o souhrn několika transakcí, z nichž není zřejmé, na co přesně výdaje jdou (senátní účet eviduje v souvislosti s ODS Hradcem Králové odešlé platby ve výši 115 tisíc).

Problematické je (z hlediska kontextu o transparentnosti kampaně), že centrální účet uvádí 2 platby ve úhrnné výši 200 tisíc korun. Není však vůbec specifikováno, za co tyto prostředky měly být využity – např. inzerce, tisk, billboardy, reklamní předměty etc. Stejný problém je s transparentním účtem pro senátní kampaň ODS.

ODS tedy skutečně má transparentní účet k senátním volbám, nicméně se jedná spíše o pro forma aktivitu, jeho reálný význam je fakticky nulový.