Miroslav Kalousek má na mysli zákon č. 458/2011 Sb. o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů. Tento zákon zavádí jednotné inkasní místo pro výběr daní i pojistného na jednom místě a na jednotném přiznání a dále mění některé daňové zákony. Ačkoliv byl schválen (a tedy je platný) již v roce 2011, účinný je až od 1. ledna 2015.

Mimo JIM tento zákon ruší superhrubou mzdu, navíc se snižuje sazba celkových odvodů ze mzdy. Tyto změny mají vliv na náklady práce a pro většinu zaměstnanců i živnostníků by vedly ke snížení přímých daní. Co se týče konkrétního vyčíslení vlivu těchto změn na příjmy státu, pokusil se o ně think-tank IDEA, podle jehož studie by dopad byl 19 miliard korun. Jednalo se však o změnu oproti roku 2013. Nemáme přesnější čísla, a výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož se nám nepodařilo nalézt aktuální soupis prováděných kontrol ani to, zda do nich spadá rekonstrukce olomouckého Dolního náměstí. Je však jisté, že kvůli tzv. korekcím projekty v ROP Střední Morava (kam spadá i Olomouc) přicházejí o desítky milionů korun ročně.

Podle magazínu (.pdf, str. 7–8) ROP Střední Morava může nedodržení podmínek při realizaci projektu "být důvodem k uložení finanční opravy. Výsledkem je krácení přidělené dotace, nebo odvod /penále. Pokud je porušení předpisů či podmínek ROP zjištěno před proplacením žádosti o platbu, je v kompetenci odboru kontroly a plateb vyčíslit finanční korekci dotacea krátit způsobilé výdaje o procenta stanovená v dokumentu s názvem Instrukce pro finanční opravy. K tomuto typu korekcí ve většině případů dochází porušením zákona o veřejných zakázkách, zjištěním víceprací apod."

V rámci kontrol provedených v roce 2012 řídící orgán zkontroloval 221 žádostí a krátil celkové způsobilé výdaje ve výši 51 milionů korun. Dalších 43 milionů korun bylo vymáháno jako neoprávněně proplacené zpětně (zde se však již nejedná o tzv. korekce).

Systém kontrol je podrobněji popsán také v dokumentu (.pdf) provádění finančních oprav v rámci ROP Střední Morava a také v prezentaci (.pptx) věnující se tomuto tématu.

Hnutí Žít Brno skutečně 28. srpna 2014 vypracovalo návrh novelizace (.pdf) vyhlášky č. 1/2014 (.pdf) o regulaci provozu loterií a jiných podobných her a stanovení opatření k zabezpečení veřejného pořádku. Nezpřísňuje ovšem ani tak časové podmínky jako spíše rozsah zákazu. V původním článku 3 odst. 2 se hovoří o zákazu provozování loterií a jiných podobných her mezi 7 a 14. hodinou každého pracovního dne, zatímco návrh novely dovoluje provozovatelům pohostinských a podobných zařízení (restaurací, barů, diskoték) a heren, v nichž se provozují loterie a podobné hry, určit si otevírací dobu v pracovních dnech v časovém rozmezí od 0:00 do 07:00 a od 14:00 do 24:00, zatímco v době od 7:00 do 14:00 musí být tyto provozovny zcela uzavřené.

Rozdíl je tedy v tom, že hnutí Žít Brno požaduje provozovny, kde se tyto loterijní hry vyskytují, v čase od 07:00 do 14:00 zcela uzavřít, nikoliv jen zakázat provozování těchto her.

Na povrchní úpravu cílových subjektů a jiné nedokonalosti vyhlášky upozorňovalo hnutí již před vstupem vyhlášky v účinnost v lednu roku 2014. Vyhláška mimo jiné vymezuje k provozování hazardu několik přílohou stanovených míst. Na těchto místech je totiž (za splnění podmínek v čl. 4 vyhlášky) exkluzivně povoleno provozovat i hazard "terminálového" a "automatového" typu, žetonové a karetní loterie jsou pak povoleny všude mimo MČ Brno - Královo pole. S tímto hnutí Źít Brno zásadně nesouhlasilo, což vyjádřilo mimo jiné satirickým článkem vyzdvihující provozovatele těchto heren, společnost Kajot.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Během tohoto volebního období byly v Plzni skutečně postaveny (přestavěny) jak fotbalový stadion (Štruncovy sady – Doosan aréna), tak i atletický stadion. U atletického stadionu vznikly jisté pochyby nad finanční náročností, a to hlavně z důvodu, že konečná cena byla značně navýšena oproti ceně plánované.

Data, která by popisovala počty dětí hlásících se do atletických oddílů, se nám nepodařilo dohledat. Oslovili jsme příslušný odbor města s žádostí o poskytnutí dat. Výrok musíme hodnotit jako neověřitelný.

Na webu Fakultní nemocnice Hradec Králové skutečně nalezneme zveřejňované smlouvy, a to v sekcích poradenské smlouvy, smlouvy s dodavateli a smlouvy týkající se veřejných zakázek (zde a zde). Nedokážeme říci, zda se opravdu jedná o prakticky všechny smlouvy, pravdou ale je, že nemocnice smlouvy zveřejňuje. Výrok je tedy pravdivý.

Město začalo v roce 2011 připravovat privatizaci bytového fondu, především na Barrandově a Černém Mostě. Zavázala se k ní v koaliční smlouvě tehdejší koalice ODS a ČSSD. Podle této smlouvy měly být vynosy využity “pro zajištění bytů pro sociální účely především pro začínající rodiny (startovní byty) a seniory s odpovídajícím rozsahem služeb”. Toto ustanovení však patrně nová koalice nedodržuje, protože server Finanční noviny v květnu tohoto roku informoval o průběhu privatizace a upozornil, že výnosy nejsou nijak účelově vázány. Je tak na rozhodnutí města, zda zůstanou v rezervě nebo se rozpustí v běžných výdajích. Server také odhadnul celkové výnosy z privatizace na čtyři miliardy korun. Kolik se prozatím prodalo bytů se nám však nepodařilo zjistit.

Závěrečné účty za roky 2012 a 2013 neuvádí žádné významné příjmy z prodeje majetku. Rozpočet pro rok pak 2014 počíná s výnosem z prodeje nemovitostí ve výši 818 milionů korun.

Petr Fiala reaguje na vyjádření premiéra, který v pořadu tvrdil, že nepřijetí služebního zákona by znamenalo zastavení evropských dotací od 1. ledna příštího roku.

Dle Dohody o partnerství (.pdf) odeslané dne 17. dubna 2014 na Evropskou komisi spadá přijetí zákona o státní službě do předběžné podmínky (ex ante kondicionalita) č. 11 Existence strategického politického rámce pro posílení účinnosti veřejné správy členských států, včetně reformy veřejné správy (.pdf, str. 70 a dále). Zmiňovaná dohoda však neobsahuje žádný závazný termín plnění.

Zároveň je nutné dodat, že se Komise vyjádřila, že v případě nesplnění podmínek přihlédne k hledisku proporcionality (v angličtině, str. 2):

"The commission will ensure proportionality in determining any potential consequences of non-fulfilment of the ex-ante conditionalities by taking into account the amounts of funds which could be affected."

Je tedy důvodné předpokládat, že nesplnění či (detailně obhájené) odložené plnění jedné z předběžných podmínek by nezapříčinilo úplné zastavení čerpání evropských fondů.

Toto potvrzuje také vyjádření 1. náměstka Ministerstva pro místní rozvoj Daniela Brauna, který uvedl: "Vážnější věc je služební zákon. Evropská komise nebude jeho absenci vázat na schválení či neschválení Dohody o partnerství. Bude ale chtít vidět průběžné verze zákona i prováděcí předpisy. Požaduje také záruky a závazky, že k jeho přijetí dojde v odpovídající podobě."

Dodejme ještě, že podle serveru Ihned, který získal vyjádření Martina Staška ze Zastoupení Evropské komise v ČR, "třebaže by měl být zákon přijat a uplatňován bez zbytečných odkladů, komise vždy zdůrazňovala, že urychlené přijetí zákona by nemělo být na úkor jeho kvality." Jinými slovy, Evropská komise na okamžité přijetí zákona "netlačí". Podle Staškova vyjádření má Česko čas dokonce až do konce roku 2016.

Ačkoliv je tedy daná kondicionalita v Dohodě o partnerství uvedena, fakticky se skutečně nejedná o nutnou podmínku pro čerpání evropských fondů. Výrok je tedy pravdivý.

Výrok je hodnocen jako pravdivý s výhradou. Malý skutečně zveřejňuje všechny položky na transparentním účtu ČSSD. Výhrada se týká celkové vydané výše, nicméně podle dopočítané sumy má Malý nižší výdaje, než sám uvádí.

Na účtu ČSSD pro senátní volby jsou zachyceny všechny bankovní převody v rámci financování senátních voleb pro celou ČSSD. U každého kandidáta však lze přesně určit, na co daný výdaj šel a v rámci čí kampaně. Lze tedy dohledat i přesnou výši nákladů Jaroslava Malého (dopočítali jsme celkovou výši cca 650 tisíc korun, Malý tedy své výdaje ještě nadhodnocuje).

Co se týče ostatních kandidátů do Senátu za volební obvod Hradec Králové, pak

na internetovém profilu Oldřicha Vlasáka lze pouze zjistit, jaké osobnosti jej podporují. Transparentní účet či odkaz na něj chybí.

Internetový profil Přemysla Štáchy se nepodařilo nalézt vůbec, pouze zmínka o jeho kandidatuře na stránkách hnutí ANO.

Transparentní účet kandidátky za KDU-ČSL Anny Maclové je opět centrální účet KDU-ČSL pro volby.

To je také případem kandidáta za KSČM Lubomíra Štěpána. Jeho KSČM má více transparentních účtů.

Jiří Oliva za koalici TOP+STAN má také uveden centrální transparentní účet strany TOP09.

ODS má transparentních účtů více – jeden “normální/dlouhodobý”, jeden “pro budoucnost” a také jeden speciální na senátní volby.

ODS sice má na kampaň do Senátu zřízen svůj transparentní účet, nicméně ten nezveřejňuje fakticky nic. Jde o souhrn několika transakcí, z nichž není zřejmé, na co přesně výdaje jdou (mimochodem přímo na Kladívkovu kampaň nebyla podle něj vynaložena ani koruna – z "normálního" transparentního účtu pak také není jasné, na co mají být vynakládány jednotlivé peníze).

ODS tedy skutečně má transparentní účet k senátním volbám, nicméně se jedná spíše o pro forma aktivitu. Jeho reálný význam je fakticky nulový.

Modelů poměrného systému je skutečně vícero. Česká republika například pro volby do Poslanecké sněmovny od roku 1990 změnila poměrný volební systém celkem 4x, a to například změnou dělitele (od roku 2002 přešla ČR od Hagenbach-Bishoffovy metody k přijetí d΄Hondtovy metody) či změnou počtu volebních obvodů (do voleb v r. 1998 jich bylo 8, od r. 2002 jich je 14).

Další z takových metod pak může být systém jednoho přenosného hlasu (.pdf), jenž oproti Českem využívanému listinnému poměrnému volebnímu systému dává větší důraz na vůli voliče a personalizaci volby.

Další metodou je bonus pro vítěze voleb, který nyní funguje například v Itálii (.pdf).

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.