V České republice vychází průměrně jedna sociální pracovnice na zhruba 254 obyvatel − vycházeli jsme přitom z posledních dostupných údajů MPSV (str. 83) a ČSÚ. Zbyněk Pražák tedy velmi výrazně nadhodnocuje počet klientů na jednu pracovnici u nás, z toho důvodu je výrok hodnocen jako nepravdivý.

Pro úplnost dodáváme, že konkrétní data za Norsko a Nizozemsko se nám nepodařilo dohledat. Oceníme, pokud nás naši čtenáři odkáží na příslušné zdroje, výrok následně rádi doplníme.

Příloha k vyhlášce 1/2014 (.pdf) uvádí šest městských částí, ve kterých je provozování loterií na určitých místech povoleno. Výslovně také říká: " Na území ostatních městských částí není provozování loterií a jiných podobných her povoleno. "

Brněnská buňka KSČM ve svém programu deklaruje, že bude dodržovat "omezení provozu heren a výherních hracích automatů".

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, jelikož KSČM ve svém programu neprosazuje nulovou regulaci, jak uvedla Helena Sýkorová.

Počet nízkopodlažních vozů v Brně sice roste, avšak neblíží se ani zdaleka 70 %; aktuálně je nízkopodlažních 44 % tramvají, 50 % trolejbusů a 52 % autobusů.*

Není ani pravdou, že by byl nárůst počtu nízkopodlažních vozů pořád vyšší. Naopak, v minulých letech se nárůst výrazně zpomalil. Zatímco v roce 2009 a 2010 rostly počty nízkopodlažních vozidel o 58 a 33 vozů, v předešlých třech letech se tyto nárůsty zpomalily na 18, 6 a 19 vozů. Proto ačkoliv v tomto roce přibývala nízkopodlažní vozidla rychleji, není možné hovořit o trendu „pořád většího nárůstu“.

Výrok tudíž není pravdivý hned ve dvou svých částech.

*) aktuální data jsme získali od tiskové mluvčí Dopravního podniku města Brna, níže přikládáme její e-mailovou zprávu:

„Dobrý den,

tramvají máme celkem 307 a aktuálně je 44 % z nich nízkopodlažních, trolejbusů je 154 a 50 % z nich je nízkopodlažních, u autobusů je z 310 vozů zhruba 52 % nízkopodlažních.

S pozdravem

Linda Hailichová
tisková mluvčí
Dopravní podnik města Brna, a. s.
[…]“

Co se finančních dopadů týče, negativně je hodnotí například KSČM. Ta se prostřednictvím poslance Klána vyjádřila, že " finanční analýza zákona je provedena velice ledabyle.“ TOP 09 pak vadí proces výběru vysokých státních funkcionářů a ODS se příčí ustavení tzv. superúředníka. Dodáváme, že finanční aspekt je dlouhodobě překážkou přijetí služebního zákona a kritizuje jej i koaliční KDU-ČSL. Už v návrhu dnes bývalého premiéra Rusnoka představoval tento aspekt zásadní problém.

Z druhé strany skutečně i odboráři trvají na " vyčíslení finančních přínosů a nákladů, a to ještě před schválením normy ve Sněmovně". P ožadovali rovněž navýšení platového tarifu o 25%. Bohuslav Sobotka tedy v tomto případě mluví pravdu.

Sociální exkluze (ang.) je problémem na celém světě i v Evropské unii. O tom svědčí existence speciální politiky zaměřené na boj proti chudobě a sociální exkluzi v rámci EU nebo studie popisující problematiku v rámci USA, v rámci Latinské Ameriky nebo Asie.

Změna pro Plzeň kandiduje v celkem 5 obvodech. Do zastupitelstva města Plzeň a také na městských částech Plzeň 1–4. Celkem toto uskupení postavilo 138 kandidátů (data pochází z webu volby.cz), z nichž většina jsou ženy – celkem 72.

Pro posouzení pravdivosti druhé části výroku porovnáváme kandidaturu dalších stran v rámci těchto 5 volebních obvodů. Marek má pravdu i v této části. Žádný ze subjektů, který kandiduje v těchto 5 obvodech, nemá na kandidátce více žen než mužů. To dokládají opět data na webu volby.cz, která jsme důkladně analyzovali. Nejblíže alespoň paritě má volební strana Veřejné zájmy Plzně, poměr mezi muži a ženami na jejich kandidátkách je 83/75 ve prospěch mužů. V obvodu Plzeň 3 pak má tento subjekt na kandidátce 22 žen a 11 mužů, nicméně v součtu všech kandidátek je skutečně Změna pro Plzeň jediným subjektem, který většinu žen má.

Výrok Martina Marka pro Mladou frontu padl 4. září, hodnotíme jej tedy k tomuto datu (na účtu mohlo dojít od té doby ke znatelným pohybům).

Změna pro Plzeň založila svůj transparentní účet 13. května 2014. Do 4. září na něj vybrala přesně 16 528 korun. Konkrétně hnutí přispělo do této doby přes 40 lidí (nepočítáme Marka samotného).

Dle odpovědí na žádosti o informace podle zákona č. 106/1999, o svobodném přístupu k informacím, poskytnutých Demagogu.CZ Občanskou demokratickou stranou, došlo v období od 29. ledna 2014 (den jmenování Bohuslava Sobotky) do 15. dubna 2014 ve vládě k ukončení celkem 537 pracovních poměrů a navázání 714 nových pracovních poměrů.

Následující tabulka podrobně rozepisuje situaci na Úřadě vlády a všech ministerstvech:

Počet ukončených PP Počet nově uzavřených PP Úřad vlády 33 55 Ministerstvo financí 48 59 Ministerstvo průmyslu a obchodu 26 31 Ministerstvo práce a sociálních věcí 27 57 Ministerstvo zdravotnictví 17 27 Ministerstvo obrany 114 133 Ministerstvo spravedlnosti 33 29 Ministerstvo dopravy 18 21 Ministerstvo vnitra 82 96 Ministerstvo zahraničních věcí 16 21 Ministerstvo školství 33 41 Ministerstvo zemědělství 22 29 Ministerstvo životního prostředí 21 51 Ministerstvo pro místní rozvoj 30 35 Ministerstvo kultury 17 29 Celkem537714

Vysvětlivky:

PP = pracovní poměr

Zda se jednalo o zkušené státní úředníky, hodnotit nebudeme.

Výrok byl označen jako závádějící, protože zpráva Evropského parlamentu z roku 2011 konstatuje, že 80–95 % osob, které se prostituují, bylo před zahájením prostituce vystaveno některé formě násilí (znásilnění, incestu, pedofilii), přičemž 62 % z nich uvedlo znásilnění, nelze ale mluvit pouze o zneužívání v dětství.

Svého kandidáta na eurokomisaře oficiálně nominovalo 11 z 28 členských států. Čtyři země - Německo, Rakousko, Rumunsko a Lucembursko (ang.) − již mají vybrané své kandidáty i konkrétní portfolia. Dalších sedm zemí − Slovensko (ang.), Estonsko, Lotyšsko, Chorvatsko, Malta, Finsko a Litva (ang.) − zveřejnilo oficiálně jména kandidátů, avšak bez preferovaného rezortu.

Ostatní země svého kandidáta buď nemají, nebo jej ještě nenominovaly oficiálně.

Stejnému tématu se nedávno věnoval think-tank Evropské hodnoty.