Podle dat z ÚAMK (aktualizace k 30. 7. 2014) stojí jeden litr nafty v České republice 36,120 Kč. Po přepočtu na koruny je cena nafty v Rakousku 35,926 Kč, v Polsku pak 35,415 Kč. Výrok Tomia Okamury tedy hodnotíme jako pravdivý.

Zaražením "kšeftování" se sociálním bydlením se chce věnovat nová ministryně práce a soc. věcí Michaela Marksová-Tominová:

"Prosadíme zákon o sociálním bydlení, který definuje standard sociálního bytu a vymezí osoby, které na něj mají nárok. Zamezíme obchodu s chudobou, který spočívá v pronajímání předražených ubytoven hrazených ze sociálních dávek na bydlení. Na nových opatřeních budeme intenzivně pracovat."

V připravované novele zákona o hmotné nouzi (pdf.) jsou obsaženy tyto změny:

• doplatek na bydlení bude podle návrhu nově ubytovnám poskytován na prostor, nikoliv na počet lidí žijícím v bytě
• provozování ubytoven bude vyňato ze živnostenského zákona
• bude stanovena maximální výše nájemného podle částky v daném místě obvyklé

O konfliktech Ruska a Ukrajiny o cenu plynu se obecně ví minimálně od počátku roku 2009, kdy byla velká část Evropy ohrožena výpadkem dodávek ruského plynu, který proudí na západ přes Ukrajinu. Tento konflikt skončil podpisem nové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem, na základě které se cena plynu zvýšila ze 179,5 dolarů v roce 2008 na přibližně 250 dolarů za 1000 metrů krychlových. Podobně vyhrocený konflikt proběhl již v roce 2006.

Rusko naopak nabídlo Ukrajině slevu na konci roku 2013, kdy ukrajinská vláda odmítla podepsat asociační dohodu s Evropskou unií. Další zdražení následovalo v dubnu 2014, kdy se vyhrotila situace mezi Kyjevem a Moskvou.

V roce 2013 Rusko dále zablokovalo ukrajinský export do Ruska. Kreml blokádu zdůvodňoval nálezem toxických látek v cukrovinkách. Už tehdy ale Ukrajina vyjádřila obavy, že Rusko takto penalizuje její sbližování s Evropskou unií.

Na základě výše uvedeného hodnotíme výrok jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Podle informací z otevřených zdrojů bylo možné ověřit, že Oldřich Vlasák působil jako zastupitel Hradce Králové od roku 1994 do současnosti, tedy 20 let. Podle sdružení NašiPolitici.cz je Oldřich Vlasák členem zastupitelstva Hradce Králové již od roku 1990, nenašli jsme však informace pro ověření této informace.

Od roku 1994 do roku 1998 byl autor výroku členem rady města. Na období mezi lety 1998 až 2004 se stal primátorem, jeho druhé období jako primátora skončilo 20. 10. 2004.

Do zastupitelstva HK byl také zvolen ve volbách v letech 2006, 2010 a 2014.

Vlasák ve Svazu měst a obcí působil v roli místopředsedy od roku 2000 a v roce 2001 se stal jeho předsedou. Zda tu působil i před rokem 2000 není jasné, nicméně i přes absenci dat je v tomto případě výrok hodnocen jako pravdivý.

Skrze osobu svého premiéra česká vláda skutečně již dlouho vyjadřuje obavy nad tím, že pokud dojde k plošným hospodářským sankcím zaměřeným proti Rusku - bude to mít dopad i na vývoj evropského hospodářství.

Premiér se takto vyjádřil například na dubnové tiskové konferenci po společném jednání české a slovenské vlády. Negativně se proti hospodářským sankcím proti Rusku vymezil také ministr financí Andrej Babiš.

Ve svém programovém prohlášení se současná vláda " zavazuje, že bude svou činností usilovat o věcné a časové naplnění priorit ". Mezi ně patří i aktivní členství v Evropské unii.

Je pravdou, že v posledních dnech vrcholí přetahovaná o post evropského komisaře. Zejména ČSSD a ANO stále pevně stojí za svými nominanty. Od voleb do Evropského parlamentu již byli mimo Věru Jourovou prezentováni celkem čtyři kandidáti. ČSSD navrhovala Pavla Mertlíka, ANO Pavla Teličku, KDU-ČSL Zuzanu Roithovou a Petra Blížkovského. Mezi neoficiální kanidáty, o nichž se pouze spekuluje či spekulovalo, patří například Štefan Füle, Martin Povejšil či Radek Špicar.

V současnosti působí na území Afghánistánu 9. Úkolové uskupení Armády ČR ISAF, trvající šest měsíců od 30. května 2014, tedy do konce listopadu 2014. Ke 3. červenci 2014 v něm působilo 273 českých vojáků.

Generál Petr Pavel byl při návštěvě mise 21. června 2014 požádán velitelem mise ISAF generálem Dunfordem k prodloužení mise i po konci roku. Ministr obrany Martin Stropnický předběžný plán zůstat v Afghánistánu ve zhruba stejném počtu do roku 2016 oznámil 19. června na tiskové konferenci: " Je možné, že participace bude o něco menší, určitě nebude větší. "

Navzdory tomu, že se nám část výroku nepovedlo ověřit, hodnotíme ho jako pravdivý. Doplatek na bydlení skutečně může pobírat více osob obývajících stejný byt. Zda jsou doplatky „obrovské“, nehodnotíme z důvodu subjektivnosti takového výroku.

Tehdejší ministr práce a sociálních věcí František Koníček se v souvislosti s chystanou změnou legislativy vyjádřil takto: „Chceme tak docílit toho, aby se na jeden byt či jiný než bytový prostor v součtu poskytoval pouze jeden doplatek na bydlení“. V prohlášení MPSV se dále píše: „Novela by dále měla upřesnit výši odůvodněných nákladů na bydlení podílem všech osob, které užívají jeden byt nebo jiný než bytový prostor, i když tito lidé společně nehospodaří a nemají k sobě vyživovací povinnost." Z dohledaných údajů tedy vyplývá, že bylo skutečně možné přidělit doplatek na bydlení i více osobám v jednom bytě. V průběhu letošního roku pak byly v jednání dokonce 2 novely zákona, které by měly situaci změnit - senátní a vládní.

V tomto případě je také třeba rozlišovat příspěvek na bydlení a tzv. doplatek na bydlení. Martin Štěpánek pravděpodobně hovoří o doplatku na bydlení, který se vyplácí pouze ve specifických podmínkách, kdy se lidé nacházejí v hmotné nouzi nebo nejsou schopni ani s příspěvkem na živobytí pokrýt výdaje na bydlení. Doplatek na bydlení je často vyplácen právě v případě lidí žijících v ubytovnách, protože není navázán na trvalý pobyt. Výše příspěvku však může být různá, záleží na příjmech jednotlivce či rodiny a na dalších dávkách, které pobírá.

Průměrná výše (.pdf, str. 24) doplatku na bydlení v Moravskoslezském kraji byla v roce 2012 3192 Kč. V roce 2013 pak činila průměrná výše tohoto doplatku na území České republiky 3608 Kč. Průměrnou výši doplatku v Moravskoslezském kraji v roce 2013 se nám bohužel ani po kontaktování Úřadu práce v Ostravě nepodařilo zjistit.

Výše obou námi dohledaných typů příspěvků na bydlení je závislá na mnoha dalších parametrech a nelze tedy říci, že by se obecně pohybovala mezi 3300−3500 Kč, jak tvrdí Martin Štěpánek. Není však vyloučeno, že v určitých případech tohoto rozpětí dosahovat může.

Orientační výši příspěvku na bydlení a doplatku na bydlení lze dopočítat v online kalkulačce. Pro ilustraci uvádíme také příklad výpočtu příspěvku na bydlení (avšak dle tabulkových hodnot z r. 2013).

Město začalo v roce 2011 připravovat privatizaci bytového fondu, především na Barrandově a Černém Mostě. Zavázala se k ní v koaliční smlouvě tehdejší koalice ODS a ČSSD. Podle této smlouvy měly být vynosy využity “pro zajištění bytů pro sociální účely především pro začínající rodiny (startovní byty) a seniory s odpovídajícím rozsahem služeb”. Toto ustanovení však patrně nová koalice nedodržuje, protože server Finanční noviny v květnu tohoto roku informoval o průběhu privatizace a upozornil, že výnosy nejsou nijak účelově vázány. Je tak na rozhodnutí města, zda zůstanou v rezervě nebo se rozpustí v běžných výdajích. Server také odhadnul celkové výnosy z privatizace na čtyři miliardy korun. Kolik se prozatím prodalo bytů se nám však nepodařilo zjistit.

Závěrečné účty za roky 2012 a 2013 neuvádí žádné významné příjmy z prodeje majetku. Rozpočet pro rok pak 2014 počíná s výnosem z prodeje nemovitostí ve výši 818 milionů korun.

K zmražení civilně-vojenské spolupráce NATO a Ruské federace došlo 1. dubna v souvislosti s odmítnutím anexe Krymu a dalšího narušování státní suverenity Ukrajiny. V daném prohlášení se rovněž uvádí: "politický dialog v Radě NATO - Rusko může dále pokračovat, jak je to nutné na úrovni velvyslanců a výše, který nam umožní výměnu pohledů, především na tuto krizi." Tento postoj NATO opětovně deklarovalo i v oficiální deklaraci ze summitu ve Walesu (bod 22. a 23).