Počet nízkopodlažních vozů v Brně sice roste, avšak neblíží se ani zdaleka 70 %; aktuálně je nízkopodlažních 44 % tramvají, 50 % trolejbusů a 52 % autobusů.*

Není ani pravdou, že by byl nárůst počtu nízkopodlažních vozů pořád vyšší. Naopak, v minulých letech se nárůst výrazně zpomalil. Zatímco v roce 2009 a 2010 rostly počty nízkopodlažních vozidel o 58 a 33 vozů, v předešlých třech letech se tyto nárůsty zpomalily na 18, 6 a 19 vozů. Proto ačkoliv v tomto roce přibývala nízkopodlažní vozidla rychleji, není možné hovořit o trendu „pořád většího nárůstu“.

Výrok tudíž není pravdivý hned ve dvou svých částech.

*) aktuální data jsme získali od tiskové mluvčí Dopravního podniku města Brna, níže přikládáme její e-mailovou zprávu:

„Dobrý den,

tramvají máme celkem 307 a aktuálně je 44 % z nich nízkopodlažních, trolejbusů je 154 a 50 % z nich je nízkopodlažních, u autobusů je z 310 vozů zhruba 52 % nízkopodlažních.

S pozdravem

Linda Hailichová
tisková mluvčí
Dopravní podnik města Brna, a. s.
[…]“

Tzv. metod participativního plánování existuje celá řada. Jedná se například o veřejné projednávání, dny otevřených dveří, plánování tvorby veřejných prostranství, tvorba vize komunity, kulaté stoly, expertní panely a mnoho dalších.

Ve svém programu má pak sdružení ProOlomouc uvedeno: "Začneme s participativním rozpočtem – o užití části peněz z městského rozpočtu budou rozhodovat přímo občané. Občané budou moci přímo ovlivňovat také podobu města – prostřednictvím participativního plánování".

Změna pro Plzeň kandiduje v celkem 5 obvodech. Do zastupitelstva města Plzeň a také na městských částech Plzeň 1–4. Celkem toto uskupení postavilo 138 kandidátů (data pochází z webu volby.cz), z nichž většina jsou ženy – celkem 72.

Pro posouzení pravdivosti druhé části výroku porovnáváme kandidaturu dalších stran v rámci těchto 5 volebních obvodů. Marek má pravdu i v této části. Žádný ze subjektů, který kandiduje v těchto 5 obvodech, nemá na kandidátce více žen než mužů. To dokládají opět data na webu volby.cz, která jsme důkladně analyzovali. Nejblíže alespoň paritě má volební strana Veřejné zájmy Plzně, poměr mezi muži a ženami na jejich kandidátkách je 83/75 ve prospěch mužů. V obvodu Plzeň 3 pak má tento subjekt na kandidátce 22 žen a 11 mužů, nicméně v součtu všech kandidátek je skutečně Změna pro Plzeň jediným subjektem, který většinu žen má.

ČSSD prováděla obstrukce například při schvalování zdravotnické reformy nebo při hlasování o takzvané sociální, zdravotní a důchodové reformě.

" Poté, co poslanci ČSSD a KSČM šest dnů blokovali jednání sněmovny, prosadila tehdy vládní koalice sloučení rozpravy ke všem zákonům, omezila délku projevů a rozhodla jednat i o víkendu a v noci. " (Aktuálně)

Námitka, že některé metody koalice byly protiústavní, jsme již v rámci výroku Bohuslava Sobotky ověřovali. Připomeňme naše hodnocení:

Bohuslav Sobotka podle všeho odkazuje na užití institutu legislativní nouze vládní většinou k prosazení zákona č. 347/2010 Sb. Ten byl následně zrušen nálezem Ústavního soudu ze dne 1. března 2011 sp. zn. Pl. ÚS 55/10 pro zneužití institutu legislativní nouze za účelem rychlého a snadného prosazení vůle většiny a omezení práv parlamentní menšiny.

" (…) Ústavní soud dospěl k závěru, že v posuzovaném případě všechna rozhodnutí orgánů Poslanecké sněmovny činěná k návrhu vlády, jakož i samo rozhodnutí o trvání stavu legislativní nouze a o trvání podmínek pro projednání napadeného zákona ve zkráceném jednání (…) byla učiněna v rozporu se shora vysvětlenými aspekty charakterizujícími ústavní demokratický princip. Proto bylo možné ústavní přezkum uzavřít již v této fázi konstatováním, že v procesu přijímání napadeného zákona byly porušeny čl. 1 odst. 1 a čl. 6 Ústavy České republiky a čl. 22 Listiny.“

Právě Bohuslav Sobotka byl jedním z navrhovatelů ústavní stížnosti a zároveň zastupoval skupinu navrhujících poslanců před Ústavním soudem.

Výrok Václava Hampla je hodnocen jako nepravdivý. V České republice se bohužel vyskytly některé případy podobné neštěstí, jež se událo ve Žďáru nad Sázavou.

Co se týče různých situací z USA, smrtící útoky ve školách se skutečně stávají a mívají i značný počet obětí. Několik nejvážnějších případů uvádí Policejní noviny.

Je pravdou, že podobné incidenty jsou v ČR naštěstí spíše ojedinělé a s významně menšími následky. Nicméně v posledních letech se jich několik vyskytlo, a to i takových, při nichž přišel o život člověk. Souhrnný seznam podobných incidentů vydal server Lidovky.cz.

Investigativní prohlídkou náhonu Mlýnského potoka podél ulice Domovina jsme zjistili, že v této části skutečně chybí břehy pro vystupování vodáků. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

první úsek náhonu

druhý úsek náhonu

třetí úsek náhonu

čtvrtý a závěrečný úsek náhonu

Výrok hodnotíme jako zavádějící. Kandidátka na senátorku Jitka Seitlová se zavázala podpořit všechny návrhy Rekonstrukce státu (RS). Ve svých programových prioritách ale uvádí pouze některé z těchto návrhů.

RS předkládá devět zákonů, jimiž jsou "politika bez tajných sponzorů, majetková přiznání politiků, smlouvy na internetu, zrušení anonymních akcií, konec trafik ve státních firmách, odpolitizování státní správy, nezávislé vyšetřování korupce, zákony bez přílepků a rozšíření pravomocí NKÚ".

Ve volebním programu na oficiálním webu Jitky Seitlové těmto zákonům obsahově odpovídají pouze tři sliby, a "to boj proti korupci a všem právním předpisům, které pro korupci vytváří podmínky"(podle RS: nezávislé vyšetřování korupce),"transparentnost jednání a rozhodování o veřejných penězích a ve veřejné správě" (podle RS: politika bez tajných sponzorů), "posílení demokratických principů v politice i řízení státu, jako jsou limity financování volebních kampaní" (podle RS: majetková přiznání politiků).

Ostatní návrhy nejsou v jejím programovém prohlášení na webu explicitně zahrnuty nebo jsou vzhledem k ověřovanému tvrzení zavádějící (Heslo "budu prosazovat příznivější podmínky pro podnikání a zaměstnanost, stabilní daňový systém a přehledné právní prostředí" nelze chápat jako podnět ke zrušení anonymních akcií nebo konci trafik ve státních firmách). Výrok je proto hodnocen jako zavádějící.

Koaliční smlouva (.pdf – bod 9.1, str. 24) mezi vládními stranami obsahující závazek k přijetí zákona byla podepsána 6. ledna 2014, tedy ještě předtím, než byl 29. ledna podán návrh hnutí Úsvit. K zamítnutí návrhu hlasováním Poslanecké sněmovny pak došlo až 25. března 2014. Tudíž na tom, že se téma všeobecného referenda dostalo do koaličního prohlášení, resp. koaliční smlouvy, nemůže Okamura a Úsvit nést podíl.

Je pravdou, že vláda po Okamurově neúspěšném návrhu (s nímž vyslovila nesouhlas jak vláda (.pdf), tak následně Poslanecká sněmovna) předložila jasný termín přijetí vlastního návrhu zákona do konce tohoto roku. Vláda ale v tomto případě postupuje na základě předcházejících dohod koaličních stran, na nichž se hnutí Úsvit nepodílí (pozn. – při hlasování o důvěře vládě poslanci Úsvitu opustili jednací sál právě s odkazem na to, že vládní koalice nepodpořila daný návrh zákona).

Vláda ve zmiňovaném návrhu počítá se zavedením přísnějších podmínek, které budou muset být splněny pro vypsání referenda a jeho platnost. Dále by měl být zúžen okruh možných otázek, o nichž bude možno v referendu rozhodovat. Z vyjádření hnutí Úsvit vyplývá, že i za těchto okolností budou jeho poslanci hlasovat pro vládní návrh daného zákona.

Není také pravdou, že by byl Sobotkův kabinet prvním, který má ve svém programovém prohlášení zakotven příslib prosazení zákona o obecném referendu.

Prosazení zákona o obecném referendu se objevilo v rámci programových prohlášení hned několika minulých vlád (ČSSD). Konkrétně u vlády Miloše Zemana (.pdf – čl. 4), Vladimíra Špidly (.pdf – čl. 3.1), Stanislava Grosse (.pdf – čl. 7.1) a Jiřího Paroubka (.pdf – čl. 7.1). Vlády Mirka Topolánka (druhá) a Petra Nečase měly ve svých programových prohlášeních také zmínku o referendu, nicméně oba kabinety jej chápaly omezeněji.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť obě jeho části jsou problematické – v minulosti již obsahovaly vládní programy závazky o obecném referendu a vláda Bohuslava Sobotky připravuje svůj návrh bez ohledu na legislativní pokus hnutí Úsvit.

Výrok je označen jako pravdivý, protože na základě zákona 172/1991 Sb. byl převeden rozsáhlý bytový fond z majetku státu do majetku obcí. Pro obce byl provoz obecních bytových domů velmi nákladnou záležitostí, která přesahovala možnosti obecních rozpočtů, a z toho důvodu se obce rozhodly (kapitola č. 4) prodávat části bytového fondu do soukromých rukou. Za počáteční rok privatizace obecních bytových fondů lze tedy označit rok 1991, i když do roku 1994 byl její rozsah marginální. Největší dynamiku (tab 4.1.) prodej obecních bytových fondů zaznamenal na konci 90. let.

Hnutí Žít Brno skutečně 28. srpna 2014 vypracovalo návrh novelizace (.pdf) vyhlášky č. 1/2014 (.pdf) o regulaci provozu loterií a jiných podobných her a stanovení opatření k zabezpečení veřejného pořádku. Nezpřísňuje ovšem ani tak časové podmínky jako spíše rozsah zákazu. V původním článku 3 odst. 2 se hovoří o zákazu provozování loterií a jiných podobných her mezi 7 a 14. hodinou každého pracovního dne, zatímco návrh novely dovoluje provozovatelům pohostinských a podobných zařízení (restaurací, barů, diskoték) a heren, v nichž se provozují loterie a podobné hry, určit si otevírací dobu v pracovních dnech v časovém rozmezí od 0:00 do 07:00 a od 14:00 do 24:00, zatímco v době od 7:00 do 14:00 musí být tyto provozovny zcela uzavřené.

Rozdíl je tedy v tom, že hnutí Žít Brno požaduje provozovny, kde se tyto loterijní hry vyskytují, v čase od 07:00 do 14:00 zcela uzavřít, nikoliv jen zakázat provozování těchto her.

Na povrchní úpravu cílových subjektů a jiné nedokonalosti vyhlášky upozorňovalo hnutí již před vstupem vyhlášky v účinnost v lednu roku 2014. Vyhláška mimo jiné vymezuje k provozování hazardu několik přílohou stanovených míst. Na těchto místech je totiž (za splnění podmínek v čl. 4 vyhlášky) exkluzivně povoleno provozovat i hazard "terminálového" a "automatového" typu, žetonové a karetní loterie jsou pak povoleny všude mimo MČ Brno - Královo pole. S tímto hnutí Źít Brno zásadně nesouhlasilo, což vyjádřilo mimo jiné satirickým článkem vyzdvihující provozovatele těchto heren, společnost Kajot.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.