Zákon o obcích ani zákon o volbách do zastupitelstev v obcích skutečně neobsahuje ustanovení, které by vítěznému uskupení dalo právo sestavit první návrh koalice. Stejně tak je tomu ale v případě vlády. V ČR sice existuje široce uznávaný úzus v tom smyslu, že první prezidentem jmenovaný premiér je z řad vítězné strany (na jeho návrh pak prezident zpravidla jmenuje i ostatní členy vlády,) žádné vymahatelné právo však vítězná strana nemá. Nedávná historie rovněž potvrzuje, že úzus není závazný.

Zákonný postup dle Ústavy je vymezen pouze takto: "(2) Předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů.
(3) Vláda předstoupí do třiceti dnů po svém jmenování před Poslaneckou sněmovnu a požádá ji o vyslovení důvěry.
(4) Pokud nově jmenovaná vláda nezíská v Poslanecké sněmovně důvěru, postupuje se podle odstavců 2 a 3. Jestliže ani takto jmenovaná vláda nezíská důvěru Poslanecké sněmovny, jmenuje prezident republiky předsedu vlády na návrh předsedy Poslanecké sněmovny".

Vítězná strana tedy nemá zákonné právo navrhnout složení vládnoucí koalice, tím méně pak právo „stanovit další postup".

Výrok hodnotíme jako pravdivý s odkazem na následující informace. Hampl je kandidátem v senátním obvodě Praha 1 za koalici KDU-ČSL a Strany zelených.

Strana zelených podporuje (.pdf, bod 79 a 80) zavedení stejné legislativy v oblasti vztahů stejnopohlavních a různopohlavních párů a odstranění diskriminace sexuálních menšin. Strana zelených také prosazuje novelizaci zákona o registrovaném partnerství umožňující individuální adopci.

Na rozdíl od SZ má KDU-ČSL vůči adopci registrovanými partnery značně negativní postoj a odmítá ji.

Hnutí ANO nevede transparentní účet. Na svém webu zveřejňuje jmenovitý seznam dárců straně, uvádí také dárce za rok 2013. V záložce “ transparentní financování ” pak hnutí ujišťuje potenciální dárce, že jejich podpora se odzrcadlí i na webu, což je ovšem pouhý příslib a deklarace, kterou nelze nijak reálně ověřit.

Mezi dárci hnutí ANO Zuzana Baudyšová nefiguruje, a to ani v tomto, ani v minulém roce. Web u aktuálního roku uvádí, že “ stránku právě teď aktualizujeme ”, sama Baudyšová v pořadu uvedla, že ještě tuto částku neposlala, je, citujeme, “připravena poslat homebankingem” 100 tisíc.

Výrok je hodnocen prozatím jako neověřitelný, bude doplněn podle toho, zda bude na webu ANO v příštích dnech přidán dar 100 tisíc od Zuzany Baudyšové.

Integrované teritoriální investice jsou zaměřeny na jiný typ projektů, než jsou sportovní haly. O tom, zda z nich chtěl hokejovou halu financovat bývalý primátor Martin Novotný, jsme nedohledali informace, a proto hodnotíme výrok Antonína Staňka jako neověřitelný.

Podporované cíle (.pdf, str. 124 a 134) v rámci Integrovaných teritoriálních investic (ITI) jsou:

• SC 1.1 Zvýšení regionální mobility prostřednictvím modernizace a rozvoje síti regionální silniční infrastruktury navazující na síť TEN - T
• SC 1.2 Zvýšení podílu udržitelných forem dopravy
• SC 2.1 Zvýšení kvality a dostupnosti služeb, vedoucí k sociální inkluzi
• SC 2.2 Vznik nových a rozvoj existujících podnikatelských aktivit v oblasti sociálního podnikání
• SC 2.4 Zvýšení kvality a dostupnosti infrastruktury pro vzdělávání a celoživotní učení
• SC 3.1 Zefektivnění prezentace, posílení ochrany a rozvoje kulturního a přírodního dědictví

Protože se žádný z těchto cílů nezaměřuje na oblast stavby budov typu sportovní haly, ani hokejová hala v Olomouci pravděpodobně nemůže být financována z tohoto programu.

ODS má transparentních účtů více – jeden "normální/dlouhodobý", jeden "pro budoucnost"a také jeden speciální na senátní volby.

Z centrálního transparentního účtu, o němž Vlasák mluví, od jeho založení neodešlo přímo na kampaň Vlasáka (na jeho účet) nic, na účet ODS Hradce Králové odešlo celkově 200 tisíc. U této částky ovšem nelze potvrdit, zda tyto prostředky jdou na kampaň Oldřicha Vlasáka a také zda-li pocházejí od drobných sponzorů.

ODS má na kampaň do Senátu zřízen svůj transparentní účet, nicméně z něj nelze dohledat konkrétní informace. Jde o souhrn několika transakcí, z nichž není zřejmé, na co přesně výdaje jdou (senátní účet eviduje v souvislosti s ODS Hradcem Králové odešlé platby ve výši 115 tisíc).

Problematické je (z hlediska kontextu o transparentnosti kampaně), že centrální účet uvádí 2 platby ve úhrnné výši 200 tisíc korun. Není však vůbec specifikováno, za co tyto prostředky měly být využity – např. inzerce, tisk, billboardy, reklamní předměty etc. Stejný problém je s transparentním účtem pro senátní kampaň ODS.

ODS tedy skutečně má transparentní účet k senátním volbám, nicméně se jedná spíše o pro forma aktivitu, jeho reálný význam je fakticky nulový.

Na základě informací z rejstříku ÚFIS a z webu města hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Pojem dluhová služba, tak jak ho vymezuje Ministerstvo financí, zahrnuje zaplacené úroky a splátky vydaných dluhopisů, jistiny úvěru či leasing. Takzvaný ukazatel dluhové služby se pak počítá porovnáním těchto nákladů dluhové služby na dluhovou základnu, kterou tvoří příjmy města.

Údaje v naší tabulce pocházejí z ÚFISu (2010, 2011, 2012), ze Závěrečného účtu města Plzně za rok 2009 (.xls, odtud i čísla za rok 2007 a 2008), ze Závěrečného účtu za rok 2013 (.pdf, tyto údaje ještě nejsou dostupné v ÚFISu) a Rozpočtu města Plzně na rok 2014 (.pdf).

xxx20072008200920102011201220132014 (rozpočet) Příjem celkem (po konsolidaci) 25 541 831,07 a)5 791 117,51 a)5 230 389,00 a)5 811 609,715 387 279,575 852 834,555 214 450,00 d)5 511 999,00 g) Úroky 320 537,75 b)21 926,29 b)26 438,38 b)40 430,3144 871,5047 078,7459 684,00 e)66 870,00 h) Uhrazené splátky dluhopisů a půjčených prostředků 4130 916,10 c)158 124,63 c)351 905,26 c)350 924,63260 579,7792 841,2877 407,00 f)58 532,00 i) Dluhová služba celkem/3 4/5151 453,85180 050,92378 343,64391 354,94305 451,27139 920,02137 091,00125 402,00 Ukazatel dluhové služby (v %)/5 : 2/62,733,117,236,735,672,392,632,28

a) Závěrečný účet za rok 2009, list str. 1, ř. Příjmy v daném roce
b) Závěrečný účet za rok 2009, list str. 3, ř. Placené úroky
c) Závěrečný účet za rok 2009, list str. 4, ř. Splátky – splátky úvěrů, půjček
d) Závěrečný účet za rok 2013, str. 32, ř. Příjmy v daném roce
e) Závěrečný účet za rok 2013, str. 34, ř. Placené úroky
f) Závěrečný účet za rok 2013, str. 35, ř. Splátky – splátky úvěrů, půjček
g) Rozpočet na rok 2014, str. 34, ř. Příjmy v daném roce
h) Rozpočet na rok 2014, str. 36, ř. Placené úroky
i) Rozpočet na rok 2014, str. 37, ř. Splátky – splátky úvěrů, půjček

Jak je z tabulky patrné, v posledních letech se naopak dluhová služba snižuje (po nárůstu v roce 2009), a to jak v absolutních číslech, tak v ukazateli, který porovnává náklady dluhové služby s celkovými příjmy města. To je způsobeno nízkými splátkami jistiny, samotná částka zaplacených úroků skutečně roste.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý. Ačkoliv se totiž mezi lety 2009–12 snižovaly prostředky pro investice, stát stále investoval (př.: [1] [2] [3]).

V letech 2009–12 docházelo ve státním rozpočtu ke snižování kapitálových výdajů, tedy potažmo i investic. Avšak není možné říci, že se od roku 2010 neinvestovalo, neboť mezi lety 2009–12 výdaje i přes 15% pokles stále dosahovaly 113,62 mld. Kč. Zda bude nová vláda investovat více, není zatím ověřitelné.

RokSkutečné kapitálové výdaje státního rozpočtu2009

133,16 mld. Kč2010 130,22 mld. Kč2011 118,87 mld. Kč2012 113,62 mld. Kč Zdroje: Státní závěrečný účet za rok 2010; Státní závěrečný účet za rok 2011; Návrh státního závěrečného účtu České republiky za rok 2012 (.pdf; oddíl C, str. 2)

Pokud vycházíme ze zápisu (.docx) jednání primátora s Radiem Jüttnerem, tak tam - alespoň dle zápisu samotného - Onderka skutečně formulaci, kterou uvádí Matěj Hollan (prosazení vyhlášky, která by měla "vracet" hazard do Brna), nepronesl. Podle zápisu dal Onderka Jüttnerovi pouze neurčitý příslib k " vyřešení situace".

Nemůžeme ovšem potvrdit ani vyvrátit, zda při jiné situaci k takovému "pokynu" skutečně nedošlo.

Upozorňujeme, že vzhledem k neoficiální povaze dokumentu nemůžeme říci, zda schůzka skutečně proběhla tak, jak je popisována.

Ministerstvo financí obměnilo 27. června členy dozorčích rad společností Mero, Čepro, ČEZ a Český Aeroholding. U prvních dvou jmenovaných navíc snížilo počet členů dozorčí rady z osmi na pět.

Nepodařilo se nám však dohledat informace o tom, které kandidáty měli nominovat do dozorčích rad Českého Aeroholdingu, resp. Čepra lidovci a ČSSD. Do Čepra byli dosazeni Otokar Krejsa, Ivan Souček, Petr Blažek a Roman Vaigel. Do dozorčí rady Aeroholdingu nově zasednou Jan Švejnar, Tomáš Šabatka, Jiří Opletal, Petr Blažek a Michal Požár. V případě některých, jako například Ivana Součka, se opravdu jedná o odborníky.

Co se týče nominantů KDU-ČSL a ČSSD, oslovili jsme jmenované strany s žádostí o potvrzení/vyvrácení tvrzení ministra financí. Doposud jsme však odpověď nezískali. Výrok případně na základě dodaných informací upravíme.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý. Část výroku o jednání s protikandidáty nelze z veřejně dostupných zdrojů ověřit. Před druhým kolem senátních voleb Oldřicha Vlasáka podpořil kromě nově zvoleného primátora Zdeňka Finka i Pavel Křížek, jenž kandidoval za SZ. Na webové stránce Oldřicha Vlasáka mu vyjadřuje podporu také Jiří Oliva z TOP 09. Podpořili jej tedy pouze 3 z 10 protikandidátů prvního kola senátních voleb, což nelze považovat za většinu.