Výrok Tomia Okamury hodnotíme jako pravdivý na základě informací ohledně legislativního procesu daného návrhu ze stránek Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. RPSN, tedy tzv. roční procentní sazba nákladů, je číslo zahrnující celkové náklady úvěru, tedy " úroky, provize, poplatky pro zprostředkovatele úvěru a jiné poplatky související s úvěrovou smlouvo u" vyjádřené formou ročního procenta z celkové výše úvěru. Podrobnější vysvětlení dále např. na této stránce.

Skupina poslanců za hnutí Úsvit skutečně dne 29. listopadu 2013 předložila návrh novely zákona o spotřebitelském úvěru, který stanovuje nejvyšší přípustnou míru RPSN, jak uvádí poslanec Okamura. Návrh prošel v legislativním procesu až do 3. čtení, v němž byl na 10. schůzi Poslanecké sněmovny dne 20. června 2014 zamítnut.

Výrok hodnotíme jako zavádějící vzhledem k velkému zjednodušení v označení původce problému znečištění ovzduší benzo(a)pyrenem.

V Ostravě Porubě je skutečně zdokumentovaný dlouhodobý problém s benzo(a)pyrenem. Hodnoty naměřené v průběhu roku 2013 jsou dostupné na portálu ČHMÚ. Přidáváme i tabulku srovnávající hodnoty této látky v ovzduší v ostravském regionu taktéž z roku 2013. Souhrnná tabulka za roky 2006−2011 ukazuje, že v ročních průměrech dochází k překračování povolených limitů pravidelně.

Vypíchnutí hlavních tříd můžeme brát pouze jako rétorický nástroj, měřící stanice nejsou natolik četné a přesné, aby bylo možné takovou specifikaci podepřít konkrétními čísly. Je však více než pravděpodobné, že problém se neomezuje na hlavní třídy. Benzo(a)pyren je látka, která je schopná putovat až stovky kilometrů.

Ke zdrojům benzo(a)pyrenu uvádí nezisková organizace Arnika: " Benzo(a)pyren je přítomen v kouři ze spalování uhlí, dřeva, v automobilových výfukových plynech a v cigaretovém kouři. Významným zdrojem jsou průmyslové procesy, jako výroba plynu, koksu, zpracování černouhelného dehtu, výroba tepla a elektrické energie spalováním uhlí, spalovny. Benzo(a)pyren je také produkován při spalování v lokálních topeništích."

Neexistuje žádná studie, která by zvýšené hodnoty benzo(a)pyrenu v Ostravě Porubě přisuzovala hlavně dopravě. Vzhledem k výše uvedeným možným zdrojům benzo(a)pyrenu, zmíněné schopnosti putovat na dlouhé vzdálenosti nebo výkyvům v hodnotách v souvislosti s topnou sezónou lze konstatovat, že omezení příčiny na dopravu je velké zjednodušení situace. Ani absence továren v Porubě nemusí znamenat, že benzo(a)pyren naměřený právě tam nepochází odjinud.

Kvůli jednoznačnému označení dopravy jako původce problému, který skutečně existuje, hodnotíme výrok jako zavádějící. Neexistují podklady označující jako zdroj nadlimitních hodnot benzo(a)pyrenu v Ostravě Porubě právě dopravu. Pokud bychom argumentaci Lumíra Palyzy vzali z druhé strany, muselo by pak každé velké město čelit stejnému znečištění. Pohled na mapu EEA (European Enviromental Agency) znázorňující nadlimitní znečištění v Evropské unii však takovou tezi vyvrací.

Není pravdou, že by Úsvit jako jediný kritizoval absenci zastropování příspěvků na bydlení. V předvolební debatě na Českém rozhlasu se např. na nutnosti zastropování příspěvků na bydlení shodli kandidáti napříč politickým spektrem (hosty byli Martin Komárek z ANO 2011, Jan Bartošek z KDU-ČSL, Soňa Marková z KSČM, Helena Langšádlová z TOP 09, Jaroslav Foldyna z ČSSD, Yvona Legierská ze SPOZ a Drahomíra Miklošová z ODS).

Na únorové schůzi Poslanecké sněmovny byl skutečně projednáván návrh na změnu zákona č.111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, dle kterého by doplatek na bydlení bylo možné poskytnout jen „do takové výše, která odpovídá v místě a čase horní výši obvyklého bytového nájemného“.O tom, že tento doplatek bývá skutečně zneužíván, informovalo na svém webu i Ministerstvo práce a sociálních věcí. Tento návrh byl skutečně zamítnut. Ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiří Dienstbier při projednávání prohlásil: „Je to priorita a předpokládáme, že z resortu by to mělo jít do meziresortního připomínkového řízení nejpozději do dvou měsíců“.

Avšak tvrzení, že byli ministři přinuceni hnutím Úsvit, aby na mikrofon odpověděli, musíme hodnotit jako zavádějící. Jednalo se totiž o dotaz poslance ČSSD Jaroslava Foldyny, který řekl: „Chtěl bych tedy od paní ministryně slyšet, kdy předloží nová vláda, současná vláda, legislativní návrh svého řešení, kde budou zohledněny výtky, které tady zřejmě oprávněně byly vůči návrhu Úsvitu vzneseny. Pro mě je důležité slyšet, kdy se ty věci budou řešit, protože situace v mém volebním obvodu je už strašná“. Později se o slovo přihlásil Jiří Dienstbier, kterého předseda Poslanecké Sněmovny Jan Hamáček uvedl slovy: „Nyní má slovo pan ministr Dienstbier, který chtěl právě odpovědět formou faktické poznámky na dotaz pana poslance Foldyny. Prosím, pane ministře“. Na to Jiří Dienstbier odpověděl onou výše citovanou větou o dvou měsících.

Vládní návrh zákona o pomoci v hmotné nouzi byl projednáván v prvním čtení 17. července, což je od 12. února bezmála pět měsíců a nikoliv čtyři, jak říká Tomio Okamura. Navíc vláda Bohuslava Sobotky dostala důvěru až 18. února. Mohla tedy jen stěží před tímto datem předkládat jakékoliv návrhy zákonů.

V Ostravě běží program sociální inkluze Ostrava. Program začal s komplexní pomocí čtyřem rodinám, dále se počítalo s účastí cca 50 lidí. Podle publikace (pdf. S.10) programu z roku 2012 v Ostravě žije v sociálně vyloučených lokalitách přibližně 6000 lidí. Program skutečně zahrnuje podporu bydlení, zaměstnanosti a vzdělávání, proto hodnotíme výrok jako pravdivý.

Všechny priority hnutí jsou vyjmenovány na olomouckém webu strany, potvrzují tak Sýkorův výrok.

Co se týká samotného zadlužení města, podle výroční zprávy města (.pdf – str. 18) za rok 2013 dosáhla celková zadluženost Olomouce výše necelých 2 miliard korun. Z aktuálních materiálů (.xls, Zadluženost) pak vyplývá, že v roce 2014 se počítá s výší cca 2 a čtvrt miliardy.

Sýkora tedy uvádí výši zadlužení korektně a jeho výrok je pravdivý.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý. Pokuta za odhozenou láhev by byla v ČR hodnocena jako přestupek proti veřejnému pořádku. Na základě zákona o přestupcích č. 200/1900 Sb. podle § 47 Přestupky proti veřejnému pořádku lze za znečištění veřejného prostranství, veřejně přístupného objektu nebo veřejně prospěšného zařízení uložit pokutu do výše 20 000 Kč.

Odhazování odpadků ve Velké Británii je na místě pokutováno 75 librami. V Londýně je tento přestupek pokutován 80 librami. Maximální pokutu, kterou je možné uložit, je 2 500 liber.

Lubomír Zaorálek ve svém vyjádření kombinuje dvě otázky dohromady, a proto tvrzení vyznívá v neprospěch Ukrajiny.

Ve svém (jednostranném) sedmibodovém mírovém plánu Vladimir Putin ze dne 3. září 2014 skutečně požaduje (bod č. 2) " stažení prokyjevských ozbrojených složek do vzdálenosti vylučující možnost palby na osídlená území ".

Na druhou stranu multilaterální dohoda (rusky), tzv. Minská dohoda z 5. září 2014, mezi ukrajinskou vládou a zástupci separatistické Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky vůbec stažení ukrajinských vojsk nezmiňuje. Hovoří pouze o (bod č. 10) " stažení nelegálních ozbrojených skupin, vojenské výbavy a žoldáků z Ukrajiny ".

Ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek má tedy sice pravdu, ale struktura jeho tvrzení je zavádějící, jelikož Putinovy požadavky, ať jsou jakékoliv, netvoří mezinárodněprávní odpovědnost pro ukrajinskou vládu v otázkách ústupu. To, že Ukrajinci neopustili pozice, neznamená, že by porušili dohodu o příměří.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě informací poslaných magistátem Teplic.

Ten v e-mailu mimojiné uvádí:

„Člen ZM Teplice Ing. Michal Kasal byl jedním z členů, kteří podepsali žádost o svolání mimořádného zastupitelstva.“

Výrok Martina Zrzaveckého hodnotíme jako neověřitelný. Plzeň díky půjčkám od Evropské investiční banky získala majetek v hodnotě miliard korun, ale zda se jedná o 13,5 miliard, není jasné.

Plzeň uzavřela s Evropskou investiční bankou (EIB) za posledních deset let tři smlouvy (.pdf, str. 3). První byla uzavřena v roce 2005, další v roce 2008 a poslední v roce 2009.

Financována byla vodohospodářská infrastruktura a infrastruktura města Plzně. První dva úvěry byly použity na kanalizaci. Z úvěru z roku 2009 vyčerpala Plzeň jen část peněz a ty byly použity (.pdf, str. 1) na stavbu divadla, fotbalového stadionu, atletického stadionu aj.

První půjčka byla využita na vodohospodářskou strukturu za 1,5 miliardy. Další projekty (od roku 2008), na něž Plzeň použila úvěr, jsou v hodnotě 3,5 miliardy Kč.

Z toho divadlo stálo celkem 880 milionů, fotbalový stadion 360 milionů a atletický stadion 107 milionů. To je celkem 1 347 000 000 Kč.

Půjčky tedy pomohly projektům, jejichž celkové náklady na stavbu byly 5 miliard Kč.

Kolik celkově stojí majetek, který byl získán na základě úvěrů od EIB, není možné zjistit bez podkladů. Ty však nejsou k dispozici.

Podle webu města Brna byla kapacita mateřských škol ve školním roce 2010-2011 na celém území města 10 380. Během dvou následujících let stoupla na 11 055. Dále pak od 1. září 2013 (tedy v dalším školním roce) bylo počítáno s nárůstem kapacit o dalších 458 míst. Celkem tedy mezi školním rokem 2010-2011 a současným, který začal 1. září, jde o nárůst ve výši 1133 míst. Je třeba však podotknout, že zmíněných 458 míst bylo předpokladem a nepodařilo se nám tuto výči prokazatelně potvrdit či vyvrátit aktuálnějším zdrojem, což je případ i Vižďou zmíněných 300 míst pro rok 2015.

Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný z důvodu absence prokazatelných dat, byť je třeba dodat, že Vižďou popisovaný trend zvyšování kapacit MŠ v Brně je zcela reálný.