Ostravská univerzita v Ostravě vydala Metodickou příručku pro výkon terénní sociální práce, kde jsou role, kompetence, práva a povinnosti terénního pracovníka definovány (.pdf, str. 15–28). Dokument na straně 26–28 definuje spolupráci pracovníka s veřejnoprávními subjekty, neziskovými organizacemi a soukromými subjekty. Terénní sociální pracovník/terénní pracovník úřadům a institucím a místním neziskovým organizacím konkrétně nabízí:

• zprostředkování kontaktu mezi uživatelem služby a úřadem,
• poskytnutí sociálního a právního poradenství na základě znalosti terénu,
• vzájemné sdílení informací a zkušeností,
• pomoc s listinami, dopisy (vysvětlení obsahu úředních dopisů a dokumentů uživateli),
• pomoc uživateli se sepsáním dopisu, žádosti, vyplněním formuláře,
• pomoc uživateli zorientovat se v situaci, vysvětlit požadavky úřadu, instituce,
• podporu a motivaci uživatele v hledání vhodných řešení,
• doprovod na jednání,
• spolupráci na řešení problému (zakázky) uživatele služby,
• zprostředkování spolupráce s jinou organizací,
• doprovod uživatele apod.

Sociální práce jsou financovány ze státního, krajského či obecního rozpočtu, státních dotací, sponzorských darů, fondů či grantů. Teologická fakulta Jihočeské univerzity uvádí (str. 2), že sociální služba může být součástí veřejných služeb. Tzn. v případě, kdy sociální služby objednává obec, kraj nebo stát.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť nelze dohledat informace o efektivitě a provozu samosběrných vozů na prach v Ostravě.

Nejstarší částí Ostravy je Moravská Ostrava. V zastupitelstvu tohoto městského obvodu je skutečně nejvíce členů hnutí Ostravak, které pořídilo tři samosběrné vozy na prach (prachožrouti). Bohužel se ale nepodařilo z veřejných informačních zdrojů zjistit, jak často a jaké množství prachu tyto vozy v Ostravě sbírají.

Tkaninové filtry, které instalovala ocelářská firma ArcelorMittal, by měly snížit emise prachu až o 270 tun ročně.

Ač přijetí zákona o státní službě spadá do předběžné podmínky (ex ante kondicionalita) č. 11 Existence strategického politického rámce pro posílení účinnosti veřejné správy členských států, včetně reformy veřejné správy (.pdf, str. 70 a dále), není v Dohodě o partnerství (.pdf) odeslané 17. dubna na Evropskou komisi dán žádný závazný termín plnění. Zároveň je nutné dodat, že se Komise vyjádřila, že v případě nesplnění podmínek přihlédne k hledisku proporcionality (v angličtině, str. 2):

" The commission will ensure proportionality in determining any potential consequences of non-fulfilment of the ex-ante conditionalities by taking into account the amounts of funds which could be affected"

Je tedy důvodné předpokládat, že nesplnění či (detailně obhájené) odložené plnění jedné z předběžných podmínek by nezapříčinilo úplné zastavení čerpání evropských fondů.

Toto potvrzuje také vyjádření 1. náměstka Ministerstva pro místní rozvoj Daniela Brauna, který uvedl: "Vážnější věc je služební zákon. Evropská komise nebude jeho absenci vázat na schválení či neschválení Dohody o partnerství. Bude ale chtít vidět průběžné verze zákona i prováděcí předpisy. Požaduje také záruky a závazky, že k jeho přijetí dojde v odpovídající podobě."

Dodejme ještě, že podle serveru Ihned, který získal vyjádření Martina Staška ze Zastoupení Evropské komise v ČR, "třebaže by měl být zákon přijat a uplatňován bez zbytečných odkladů, komise vždy zdůrazňovala, že urychlené přijetí zákona by nemělo být na úkor jeho kvality." Jinými slovy, Evropská komise na okamžité přijetí zákona "netlačí" tak, jak naznačuje premiér. Podle Staškova vyjádření má Česko čas dokonce až do konce roku 2016.

Na základě výše uvedeného hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Plánovaná doba trvání tohoto opatření byla v době jeho schvalování skutečně (pdf.str.48) tři roky.

Na základě dostupných vyjádření zainteresovaných politiků hodnotíme výrok jako pravdivý. Ministr vnitra Milan Chovanec k novému vývoji v procesu přijetí zákona o státní službě uvedl: "Teď se to (příprava služebního zákona - pozn. Demagog.CZ) rozhodnutím a politickou dohodou vrátilo na vnitro a my jsme připraveni ten úkol splnit ve prospěch státu. Jiný úkol jsem nedostal, takže ho prostě splním." Přesun legislativních prací na Ministerstvo vnitra potvrdil na tiskové konferenci také Jiří Dienstbier (viz 23. minutu záznamu TK zde), který přípravu zákona doposud zaštiťoval.

Kauzu podrobně popisuje portál Idnes. Společnost Penta v roce 2005 koupila pozemky v blízkosti tehdejšího ruzyňského letiště od Jana Hrnčíře 500 korun za metr čtvereční (ten je původně v roce 2003 odkoupil od Pozemkového fondu). Jednalo se přitom o pozemky, přes které měla vést nová letištní ranvej.

Vláda pak v roce 2008 skutečně přistoupila k privatizaci letiště (na návrh tehdejšího ministra Kalouska), problém ale byl odkup parcel vlastněných Pentou. Pozemky nakonec, přes neúspěšný pokus o vyvlastnění, stát odkoupil v ceně přes 4 miliardy korun za necelých 80 hektarů, tedy v ceně 5 000 Kč za metr čtvereční. Jedná se o rozdíl v hodnotě 3,5 miliardy korun.

Problém výstavby paralelní dráhy podrobně shrnuje Wikipedie. Výstavba na problematických pozemcích skutečně doposud započata nebyla. Podle stránek letiště"v současnosti probíhá výběrové řízení na zpracovatele dokumentace pro územní řízení a následné stavební povolení. Podle aktuálně platného harmonogramu letiště počítá, že by novou dráhu zprovoznilo nejdříve v roce 2020."

V kontexu výroku je zřejmé, že neziskovým sektorem v Brně Onderka myslí ty organizace, jimž město poskytuje nějaké dotace. Např. pro letošní rok jde o 64 organizací. Celkem pak v Brně sídlí 170 neziskovek (podle evidence nestátních neziskových organizací), což je znatelný rozdíl.

Pro rok 2014 byly naplánovany dotace (xls.) ve prospěch nestátních neziskových organizací poskytující sociální služby ve výši 47 050 000 Kč. Pro rok 2013 (xls.) tato částka činila 44 050 000 Kč. Město tedy navýšilo příspěvěk pro neziskovky o 3 miliony, nicméně vycházelo z nižšího základu a ani po tomto zvýšení se nedostalo na úroveň 50 milionů.

Z těchto všech organizací se nám podařilo dohledat, že problematikou prostituce se zabývá pouze Rozkoš bez rizika, nejde tedy o část organizací, jak uvádí primátor Onderka.

Schválené dotace této organizaci od města Brna byly v letech 2012 (xls.), 2013 (xls.) a 2014 (xls.) vždy 50 tisíc Kč na rok. Je tedy pravdou, že dotace neziskovkám obecně rostly i přes úspory u příspěvkových organizací (informace České televize), nicméně na problematiku prostituce u zmíněné organizace dotace města nevzrostla.

Výrok je tedy hodnocen jako zavádějící a to vzhledem k některým nepřesnostem ve výroku primátora Onderky. V kontextu diskuze o prostituci a podpory města neziskovkám (neziskovce), která se tématu věnuje, je nejvýznamnější fakt, že město jí podporu během posledních tří let nezvýšilo, což Onderka ve svém výroku naznačuje.

Na webových stránkách města Ostrava je skutečně k nalezení část věnovaná fondu pro děti ohrožené znečištěným ovzduším, který je určen k hrazení ozdravných pobytů. Média přinesla v červnu 2014 zprávu, že zájem o pobyty výrazně překračuje finanční možnosti města.

ČTK: " [Město] přijalo 33 žádostí s požadavky za téměř 17,5 milionu korun. Ve fondu má však o více než polovinu méně. Zvažuje proto, že do budoucna sníží příspěvek na žáka, který je nyní 4500 korun, aby mohlo za čistým vzduchem poslat více dětí."
V roce 2014 se zúčastnilo ozdravných pobytů 1798 dětí. Žádost (pdf.) o poskytnutí finančních prostředků z fondu mohou správci fondu předkládat školy provozující svou činnost na území statutárního města Ostravy, a to mateřské a základní školy (víceletá gymnázia pouze pro žáky ve věku odpovídajícím školní

docházce základních škol) . Dle dat ČSÚ (pdf.) z roku 2012 v Ostravě bylo 42 196 dětí do 14 let. To představuje 4,2 % dětí, které absolvovaly ozdravný pobyt. Protože se ale jedná o neaktuální data, která ani nezahrnují celou vybranou věkovou skupinu, musíme hodnotit výrok jako neověřitelný.

Původní poslanecký návrh novely služebního zákona se skutečně výrazně změnil. První čtení proběhlo 22. ledna 2014, aktuální verze projednávaná v Poslanecké sněmovně je skutečně pozměňovacím návrhem.

To, zda-li je aktuální pozměňovací návrh "úplně jiný zákon", nejsme schopni posoudit. Faktem je, že oproti původnímu návrhu nedošlo ke shodě například v penalizaci za kárné provinění (novela zachovává 15 % oproti navrhovaným 25 %, bod 46) či v podmínkách pro funkci generálního ředitele (návrh v bodě 35 žádá šest let praxe, novele postačuje věk a zkušenost s nižšími pozicemi ve státní službě). Návrh dále v bodech 40 a 43 žádá přiznání podílů na právnických osobách a cenných papírů uchazeči o místo ve státní službě či skončení pracovního poměru za určitých podmínek již při spáchání přestupku, což ale novela zcela vypustila. Texty se notně rozcházejí také v otázce vzdělávání státních zaměstnanců, příplatků a odměn obecně.

Dáváme tedy ke srovnání původní návrh, aktuální pozměňovací návrh a nynější znění služebního zákona a ohledně pravdivostní hodnoty označujeme výrok jako neověřitelný.

Na konci srpna 2014 bylo vyhlášeno v Teplicích mimořádné zasedání zastupitelstva, na němž se mělo jednat o vyhlášce, která by hazard ve městě zakázala, a následně také o referendu v otázce hazardu. Hazard se přesto na zasedání neprojednával, jelikož většina zastupitelů se rozhodla hlasovat proti tomuto jednání, případně se část zastupitelů zdržela hlasování (což se v systému komunálního zastupitelstva, kde je hlasovací kvórum tvořeno vždy nadpoloviční většinou všech zastupitelů de facto rovná hlasování proti).

Nutno podotknout, že v zastupitelstvu Teplic má ODS 17 z celkových 33 křesel. Primátor města Jaroslav Kubera z ODS pak doporučil odložit téma hazardu na nové zastupitelstvo vzešlé z komunálních voleb. Výrok je proto hodnocen jako pravdivý.