Výrok je označen jako pravdivý, koncepce pro řešení problematiky bezdomovectví uvádí jako hlavní důvod bezdomovectví ztrátu bydlení v souvislosti s neschopností splácet dluhy za bydlení či jiné další dluhy. Dalšími příčinami je návrat z výkonu trestu nebo z léčení závislostí. V neposlední řadě lze nalézt bezdomovce, kteří přicházejí z dětských domovů. Minoritu pak tvoří cizinci a přistěhovalci. Zmíněná koncepce také říká, že více než 80 % současných bezdomovců začalo svou profesní dráhu ekonomickou aktivitou, zbylých 20 % nikdy nepracovalo.

Např. server Aktuálně.cz skutečně již na začátku kampaně informoval o tom, že ODS vyčlenila pro první kolo senátních voleb 100 tisíc korun pro každého kandidáta. Na začátku října informoval Idnes.cz o tom, že úspěšní kandidáti dostanou dalších 100 tisíc.

Do péče dětského domova mohou být svěřeny děti do věku 18 let nebo 26 let v případě stálé přípravy na povolání (např. studium VŠ).

Po ukončení pobytu mohou takoví mladí lidé využít podle zákona o sociálních službách institut tzv. domu na půl cesty, což je služba sociální prevence poskytující ubytování pro děti a mládež do 26 let věku opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče. Po dovršení 26 let už skutečně není další bydlení těchto osob nijak řešeno.

Semelová sama mlhavě zmiňuje dále v diskuzi azylové domy a domy na půli cesty, nicméně nijak nekonkretizuje jejich význam v této problematice. Její tvrzení, že problém u těchto dětí není řešen vůbec, není pravdivé.

Poslanecká sněmovna odsouhlasila (.doc) v roce 2004 vládní návrh zákona o souhlasu s výpovědí Úmluvy o potlačování obchodu s lidmi a využívání prostituce druhých osob z roku 1950.

Stránky Poslanecké sněmovny PČR uvádějí, že návrh zákona o prostituci vláda předložila Poslanecké sněmovně v červenci 2005. Návrh zákona byl ovšem stažen v prvním čtení v březnu 2006.

Web Ministerstva vnitra (tedy zástupce navrhovatele tehdejšího zákona) popisuje tehdejší situaci následovně:

"Vzhledem k tomu, že Česká republika je vázána Úmluvou o potlačování a zrušení obchodu s lidmi a využívání prostituce druhých osob z roku 1951, se kterou je věcný záměr(zákona o prostituci - pozn. Demagog.cz) v rozporu, byl v usnesení rovněž uložen úkol zpracovat a vládě do 30. září 2004 předložit návrh na vypovězení této Úmluvy. Začátkem roku 2006 byl návrh zákona předložen Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR spolu s návrhem na vypovězení výše zmíněné úmluvy. Poslanecká sněmovna návrh na vypovězení úmluvy zamítla. Z tohoto důvodu se nezabývala ani samotným návrhem zákona."

Koncepce návrhů řešení problematiky bezdomovectví (.pdf) neobsahuje jedinou zmínku o lidech, kteří by chtěli být bezdomovci. Avšak existovali-li by takoví, mohli by využít záchranné sítě, kterou Koncepce navrhuje rozšířit (str. 15).

Koncepce upozorňuje, že „zásadní význam má diferenciace […] služeb [pro bezdomovce]. Některé služby jsou (a budou) zaměřeny na zachování života pro část zjevných bezdomovců, kteří nebudou schopni resocializace, jiné zase pro část bezdomovců, kteří ve své resocializaci nedosáhnou na vyšší stupeň služeb než na dočasné bydlení, a konečně na tu část bezdomovců, kde je možnost k postupné resocializaci, aby se mohli vrátit a integrovat do většinové společnosti“ (str. 14).

Jak vyplývá z důvodové zprávy (z června 2014) k výstavbě II. etapy tramvajové trati, která je dostupná na webu zastupitelstva města Olomouc, výkup pozemků je pouze jedním z problémů spojených s dostavbou tramvajové trati (II. a III. etapy) až na sídliště Nové Sady.

Je pravdou, že přímo na trase tramvajové trati stojí rodinný dům, jehož jeho majitel zatím odmítá prodat. Jenže na část pozemků se například také vztahují církevní restituce. Podle zmiňované důvodové zprávy tak nebude možné začít s výstavbou dříve než v roce 2018.

Co se týče III. etapy – v důvodové zprávě (.doc, str. 8) můžeme nalézt například informace o tom, že ještě není dohodnuta závazně její trasa. Zpracována na toto téma nebyla ani základní studie.

Zpráva konkrétně uvádí:

" V současné době se diskutuje nad III. etapou tramvajové trati a případném provedení III. etapy tramvajové trati současně s realizací II. etapy, a to z důvodu možné ekonomické výhodnosti (...) Na III. etapu TT ale není doposud zpracována ani studie anení tedy upřesněna budoucí trasa, protože se diskutuje i o umístění TT v ose ul. Schweitzerova."

Nevyjasněnost budování třetí etapy podporuje také další část důvodové zprávy ke stavbě tramvajových tratí:

" Pro dořešení záměru dokončení TT až k ul. Jižní je potřeba zadat zpracování studie III. etapy včetně hlukové studie, která upřesní její trasu včetně napojení na II. etapu i případnou změnu trasy na ul. Schweitzerova ve smyslu umístění kolejí do středu komunikace. Umístění kolejí do osy komunikace Schweitzerova by vyvolalo např. zvýšené náklady. Ulice by se musela rozšířit a to na stranu soukromých pozemků, což vyvolá jednak větší zábory soukromých pozemků a i nutnost přeřešení geometrie celé křižovatky Zikova x Schweitzerova x Jeremiášova. Dále by došlo k přeložkám významných inženýrských sítí. Moravská cyklostezka - pokud by se stavba realizovala před rokem 2020, by se musela přeložit a tak by se musela vrátit dotace na její realizaci.Náklad by se v takovém případě zvýšil cca o 100 mil.Kč. "

Nedořešené je pak hlavně financování celého projektu. Výše zmíněná studie se financováním zabývá také: " Realizace stavby TT ať již II. či i III.etapy není možná pouze z vlastních zdrojů města a proto se uvažuje s podáním žádosti o přidělení dotačních prostředků."

Pro výrok se jako zásadní informace jeví závěr výše citované důvodové zprávy: " Z výše uvedeného vyplývá, že zahájení realizace II. či současně i III. etapy TT nelze předpokládat dříve než v roce 2018.Dnešní příprava se odehrává pouze v úrovni dokumentace pro územní řízení pro II. etapu. Studie III. etapy a dokumentace pro stavební povolení II. etapy nejsou v plánu roku 2014."

Z výše uvedených informací tedy jasně vyplývá, že zdržení okolo výkupu zmíněné "nemovitosti" je pouze jedním z mnoha problémů spojených s realizací projektu dostavby II. a III. etapy tramvajové trati v Olomouci.

Výrok je hodnocen jako pravdivý na základě dohledaných informací o zahraničních zkušenostech v této oblasti.

Model poskytnutí bydlení je předmětem výzkumů a je aplikován v různých státech světa, v USA, Jižní Africe, Indii a Filipínách. Koncepty pro poskytnutí bydlení nejsou zaměřeny pouze na bezdomovce, ale také třeba na osoby s mentálními poruchami. Model poskytnutí bydlení využívá i OSN při řešení problémových situací ve velkých afrických městech, do kterých se stěhuje chudé venkovské obyvatelstvo.

Poskytnutí dlouhodobého a stálého bydlení pro bezdomovce jako klíč k řešení situace bezdomovectví využil i americký stát Utah v roce 2005 v programu “ Housing First ”. Stejný model byl využit i v dalších amerických velkoměstech se stejně pozitivními výsledky. V roce 2012 se počet bezdomovců snížil o 10 %. Od roku 2005 klesl počet bezdomovců o 75 %. S aplikací modelu jsou spojeny i další benefity jako snižování nezaměstnanosti nebo růst příjmů. Praktické příklady tedy dokazují funkčnost tohoto modelu.

Výrok hodnotíme jako pravdivý s ohledem na zákon č. 137/2006 Sb. a program Strany zelených.

V zákoně č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, účinné od 1. ledna 2014 (pdf.) v paragrafu 147a je řečeno:

„Veřejný zadavatel uveřejní podle odstavce 1 písmene a) celé znění smlouvy nebo rámcové smlouvy do 15 dnů od jejího uzavření. povinnost posle odstavce 1 písmene e) se nevztahuje na:
a) smlouvy na veřejné zakázky malého rozsahu, jejichž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez DPH.“

Strana zelených ve svém programu prosazuje centrální registr smluv. Díky tomu by měly být zveřejněny všechny smlouvy na veřejné zakázky obecních a městských úřadů.

Vznik nového občanského zákoníku má poměrně dlouhou historii, neboť věcný záměr nového občanského zákoníku (NOZ) byl zpracován již v roce 2000 Legislativní radou vlády Miloše Zemana. Avšak je pravdou, že Jiří Pospíšil měl na prosazení NOZ zásadní vliv, neboť byl od 4. září 2006 do 9. ledna 2007 a od 13. července do 13. července 2011 předsedou Legislativní rady vlády a především od 4. září 2006 do 8. května 2009 a od 13. července 2010 do 27. června 2012 ministrem spravedlnosti. Návrh zákona byl schválen Poslaneckou sněmovnou 9. listopadu 2011 a ve třetím čtení pro něj mimo vládní koalici hlasovali také dva poslanci ČSSD (Stanislav Křeček a Miroslav Svoboda). Je však pravdou, že byl prosazen Jiřím Pospíšilem, potažmo ODS. NOZ je platný od 22. 3. 2012.

Výrok však musíme hodnotit jako nepravdivý, neboť není pravdou, že by NOZ vyhodil zaměstnance z dozorčích rad akciových společností. Zákon o obchodních korporacích (ZOK) přijatý v návaznosti na NOZ pouze změnil praxi, kdy dvě třetiny radních volila valná hromada a třetinu zaměstnanci. Od 1. 1. 2014 volí celou dozorčí radu pouze valná hromada. Mandáty radních zvolených před účinnosti zákona však platí i nadále. Tomuto tématu se ve svém článku věnoval také týdeník Euro, kterému vyjádření poskytl mj. také právník odborů Vít Samek a řekl: "Zákon jasně uvádí v přechodných ustanoveních, že funkční období těchto členů má doběhnout jako za starých pořádků." Zaměstnanec se může stát členem dozorčí rady společnosti i nyní, avšak musí být zvolen valnou hromadou.

Na základě zjištěných informací hodnotíme výrok Bohuslava Sobotky o vyjednávání s Evropskou komisí ohledně návrhu služebního zákona jako pravdivý. Vyjednáváním s EU o zákoně byl původně pověřen Jiří Dienstbier (od 00:38). Dle informací z webu České televize se vyjádřila Věra Jourová, že na vyjednávání zákona o státní službě v EU bude neformálně spolupracovat, oficiálně by vše mělo vést ministerstvo vnitra, které bude novelu i zastřešovat. Ve stejném duchu se Bohuslav Sobotka vyjádřil již včera: "Odpovědnost za přípravu zákona se přesouvá z Úřadu vlády na ministerstvo vnitra, a je tedy zcela logické, že ji bude zajišťovat ministr vnitra Chovanec."