Řeka Úhlava je jediným zdrojem pitné vody pro Plzeň. Monitorováním průtoku vody se rychle zjistí znečištění a také jeho příčina. Dále pak dochází k monitorování přítoků, odkud mohou pocházet pesticidní látky a celý tok znečišťovat. Screening řeky Úhlavy probíhá od roku 2012, kdy se TOP 09 za monitorování vody v řece Úhlavě zasloužila.

Vláda Bohuslava Sobotky si skutečně vetkla do programového prohlášení mezi jinými prioritami i podporu sociálního bydlení. V sekci 3.12 se tak píše: “ Vláda považuje za jednu ze svých priorit boj proti sociálnímu vyloučení. Bude prosazovat provázané řešení sociálního bydlení a předcházení bezdomovectví, sociální pomoci a terénní práce, poskytování dávek státní sociální podpory a hmotné nouze, inkluzivního vzdělávání, politiky zaměstnanosti, boje proti zadlužování, bezplatné právní pomoci a poradenství, zabránění zneužívání sociálního systému, např. v podobě obchodu s chudobou v předražených ubytovnách ”.

Jedna z priorit pro Ministerstvo pro místní rozvoj (3.13) pak zní: “ V oblasti územního plánování a stavebního řádu připraví vláda novelu stavebního zákona, která přinese zjednodušení a zrychlení povolovacích řízení. Vláda také připraví nový zákon o sociálním bydlení, který bude definovat standard sociálního bytu a vymezí osoby v bytové nouzi, které na něj mají při splnění stanovených podmínek nárok ”.

Na zákoně se pracuje a předložen na vládu bude v září. Zákon má více vymezit pravomoci, určit, kdo bude za sociální bydlení odpovídat a co zajistí obce, rezorty či neziskové organizace.

Program Jaroslava Malého skutečně obsahuje šest bodů v uvedených oblastech:

"1. Zdravotnictví […]

2. Školství[…]

3. Senioři […]

4. Doprava[…]

5. Bydlení[…]

6. Práce"

Na základě dokumentu Evropské komise (anglicky, pdf, strana 3) má k 1. 7. 2014 dvě snížené sazby − resp. dvě a více snížených sazeb (nebo super snížených sazeb) − celkem 17 členských zemí EU. Jedná se tedy o většinu členských zemí, a proto hodnotíme výrok Bohuslava Sobotky jako pravdivý. Dvě snížené sazby má Belgie, Řecko, Chorvatsko, Kypr, Litva, Maďarsko, Malta, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Finsko a Švédsko (celkem 12 zemí). Dvě snížené sazby plus jednu super sníženou sazbu DPH má Francie, Irsko a Lucembursko (celkem 3 země) a jednu sníženou a jednu super sníženou sazbu má Španělsko a Itálie (celkem 2 země).

Členská zeměSuper snížená sazbaSnížená sazbaZákladní sazbaMezisazba Belgie -6/122112Bulharsko-920-ČR-1521-Dánsko--25-Německo-719-Estonsko-920- Řecko -6,5/1323- Španělsko 41021- Francie 2,15,5/1020- Chorvatsko -5/1325- Irsko 4,89/13,52313,5 Itálie 41022- Kypr -5/919-Lotyšsko-1221- Litva -5/921- Lucembursko 36/121512 Maďarsko -5/1827- Malta -5/718-Nizozemsko-621-Rakousko-102012 Polsko

5/823- Portugalsko -6/132313 Rumunsko

5/924-Slovinsko-9,522-Slovensko-1020- Finsko -10/1424- Švédsko -6/1225-UK-520-

Pravomoci Senátu jsou poměrně široké. Jednou z těch nejdůležitějších je kompetence přijímat v případě rozpuštění Poslanecké sněmovny zákonná opatření ve věcech, která nesnesou odkladu, a obecně vzato zastupovat absentující prvek zákonodárné soustavy. Například v roce 2013 po rozpuštění Poslanecké sněmovny takto Senát vydal celkem 4 zákonná opatření. Jeho souhlas se například vyžaduje při jmenování ústavních soudců, navrhuje kandidáty na funkce Veřejného ochránce práv, volí členy Rady Ústavu pro studium totalitních režimů a je jediný, kdo může (se souhlasem Poslanecké sněmovny) podat žalobu proti prezidentu republiky k Ústavnímu soudu.

K hodnocení druhé části výroku jsme analyzovali poslední funkční období Senátu ČR. Doposud má ve svém devátém funkčním období, čítající nyní necelých 21 měsíců (slib senátoři složili 21. listopadu 2012), na kontě 23 schůzí a celkově 37 jednacích dní. Schází se tedy přibližně jednou do měsíce průměrně na 1,5 dne.

Přesto, zejména kvůli první části výroku, hodnotíme tvrzení poslance Okamury jako nepravdivé.

V roce 2005 podala občanská iniciativa Naše Olomouc stížnost Krajskému úřadu Olomouckého kraje, která se vztahovala k financování aquaparku z prostředků města.

V roce 2006 případ prošetřovala protikorupční policie na žádost člena sdružení Naše Olomouc.

Prvotní vklad města Olomouc byl 90 milionů. Dalších 189 milionů zaplatí na akciích. Protože návštěvnost aquaparku není tak vysoká, jak se předpokládalo v původním plánu, celý projekt se prodražuje. Město muselo navýšit kapitál a v roce 2011 si vzalo půjčku. Provoz areálu je zatím stále prodělečný.

Zápis (.pdf, str. 43) ze zasedání zastupitelstva 21. 6. 2005 uvádí, že Kovaříková na jednání " připustila, že v Olomouci není dostatek ploch ke koupání, ale zapochybovala o vhodnosti řešení tohoto problému výstavbou aquaparku. Konstatovala, že 500 mil. Kč není zanedbatelná částka, za kterou se dá pořídit mnoho potřebnějších věcí, než je aquapark, který bude mít rozlohu současného krytého bazénu a bude stát někde u dálnice."

Dále má Demagog.CZ k dispozici stížnost (.doc), kterou Kovaříková 4. 7. 2005 zaslala Krajskému úřadu Olomouckého kraje. Ta upozorňuje na opakovaná porušení jednacího řádu zastupitelstva při projednávání bodu financování výstavby aquaparku. Stížnost kritizuje jednání části zastupitelů, jelikož projednávání mělo být v rozporu s " jednacím řádem ZMO a v rozporu se zákonem o obcích, neboť hlasování předcházela zmanipulovaná diskuse. Náprava spočívá v opětovném projednání tohoto bodu, a to postupem v souladu s jednacím řádem ZMO."

Krajský úřad pak shledal nedodržení pravidel daných jednacím řádem obce, nikoliv však porušení zákona o obcích.

Co se týče schůzky s Martinem Novotným, Kovaříková v konverzaci s Demagog.CZ uvádí, že " ze schůzky nebyl proveden zápis, zúčastnila jsem se jí já a má kolegyně z místní pobočky Hnutí DUHA Olomouc (kde jsem v té době pracovala) Jiřina Popelková." Tato část tedy zůstává neověřitelný. Celkově ale výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož Kovaříková skutečně proti financování auqaparku z veřejných rozpočtů prokazatelně od roku 2005 vystupuje.

Hodnocení jsme změnili z původního "neověřitelné" na základě informací poskytnutých Dominikou Kovaříkovou.

Na základě analýzy volebních programů pro volby do Poslanecké sněmovny z roku 2013 hodnotíme výrok Tomia Okamury jako nepravdivý. Explicitně, více či méně konkrétněji, své závazky boje s lichvou zmiňuje ve svých programech většina stran a hnutí, které v PS v současné době působí.

Při analýze volebních programů vycházíme z programů stran, jež ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR překročily 5% klausuli a v současné době v Poslanecké sněmovně působí. Jsou to tyto politické subjekty: ČSSD, ANO, KSČM, TOP 09, ODS, KDU-ČSL a Úsvit.

Hnutí Úsvit přímé demokracie skutečně ve svém programu pod bodem č. 6 uvádí: " Budeme prosazovat přijetí zákona proti lichvě a legislativně znemožníme spekulativní exekuce majetku občanů na základě lichvářských půjček. Nikdo nemůže být takto připraven o bydlení a důstojnost. Exekuce musí respektovat základní občanská práva ". Dále je v programu zmíněno předložení novely zákona o spotřebitelském úvěru, snaha o jasné stanovení " co je, a co není lichva " nebo zastropování lichvy " jako násobek lombardní sazby ČNB ".

Nicméně další, kdo boj proti lichvě přímo explicitně zmiňuje, je například strana ČSSD, která ve svém programu na webových stránkách pod bodem č. 9 uvádí: " Zpřísníme regulaci půjček tak, abychom znemožnili lichvu a zabránili předlužování domácností. Zajistíme přísný dozor státu nad exekutory, zabráníme jejich nezákonným praktikám a omezíme nemravné zisky z vymáhání pohledávek ".

Rovněž hnutí ANO ve svém zkráceném programu pro volby z roku 2013 zmiňuje závazek: " Omezíme hazard, zamezíme lichvě " i s podrobnějšími kroky (např. novela zákona o spotřebitelském úvěru, omezení neúměrných sankcí za nesplácení úvěru atp.).

Stejně tak strana KSČM deklaruje na straně 5 svého volebního programu (.pdf), že " hodnota dluhu by neměla nepřiměřeně narůstat o lichvářské úroky a nadměrné sankce ".

Strana TOP 09 ve svém volebním programu (.pdf, str. 23) uvádí: " V minulém období jsme prosadili řadu norem, které chrání spotřebitele proti spekulativnímu jednání na finančním trhu (zákon o spotřebitelském úvěru, směnárenský zákon, zákon o finančním arbitrovi). Rovněž v civilním právu proběhla zásadní rekodifikace spotřebitelského práva, která posiluje ochranu spotřebitelů před lichváři, před neférovým chováním mobilních operátorů a jiných dominantních korporací ".

Otázku existence většího dohledu nad exekutory a snahu, aby malé dluhy nepřerůstaly " do neřešitelných závazků " řeší ve svém programu (.pdf, str. 23) i strana ODS, ačkoliv na lichvářství konkrétně se program nesoustředí.

V neposlední řadě i strana KDU-ČSL do svého programu (.pdf, str. 5) zahrnuje explicitně boj s lichvou prohlášením: " Zvýšíme ochranu občanů před lichvou - zakážeme půjčky s úrokem nad 20 % RPSN ".

Úsvitem navrhovanou hmotnou, trestní a osobní odpovědnost politiků detailně rozebíráme v následujícím výroku. Zde se zaměříme na povinnost řádného hospodáře a pojem hmotné odpovědnosti samotný.

De facto identický výrok Tomia Okamury jsme již ověřovali v předchozí diskusi s výsledným hodnocením nepravda. Na tomto hodnocení trváme i tentokrát, níže naleznete naše odůvodnění.

Nejprve je nutné podívat se z hlediska práva na pojem "péče řádného hospodáře". Ten do českého práva poprvé " zavedl " (nikoliv přesně definoval) dnes již neúčinný obchodní zákoník, který byl nahrazenzákonem o obchodních korporacích (částečně samozřejmě také novým občanským zákoníkem).

V souhrnu můžeme říci, že dle původního obchodního zákoníku je pojem "péče řádného hospodáře" chápán (.pdf, str.10–11) jako:"základní míra péče, kterou musí členové představenstva akciové společnosti, jednatelé společností s ručením omezeným, komplementáři komanditní společnosti, členové dozorčích rad, společníci veřejné obchodní společnosti a likvidátoři vynaložit při výkonu svých funkcí, a to při plnění všech povinností vyplývajících pro ně ze zákona nebo zakládajících dokumentů" – definice převzata z diplomové práce PÉČE ŘÁDNÉHO HOSPODÁŘE (.pdf) Markéty Keilové z Masarykovy univerzity z roku 2007, pro srovnání předchozí odkaz na e.pravo.cz.

Přestože se pojem péče (a zásady) řádného hospodáře v posledních několika letech objevil i v jiných zákonech (viz dále), než je původní obchodní zákoník, zákonodárce nikde tento pojem nevymezuje (ani v předpisech na obchodní zákoník navazujících). Nalezení jeho obsahu tedy zůstává především na judikatuře, odborné veřejnosti (viz naše citace) a také na podnikatelské praxi samotné.

Nyní musíme konstatovat, že obecně se tedy "péče řádného hospodáře" vztahuje na všechny politiky (starosty, hejtmany, poslance, zastupitele, členy vlády atd.), kteří jsou za stát či územně samosprávný celek (ÚSC) účastni v kontrolních orgánech právnických subjektů (soukromoprávní subjekty s majetkovou účastí státu či ÚSC), jež jsou zřízeny na základě výše uvedených zákonů, ale i dalších zákonů (viz dále), které pracují se zásadami a znaky poměrně obtížně vymezeného pojmu "péče řádného hospodáře". Tomio Okamura se však zásadně mýlí, když tvrdí, že jsou z něho (ve výše nastíněném kontextu a vymezení pojmu) vyloučeni např. ministři či hejtmani.

Ve vztahu k (veřejnému) majetku veřejnoprávních korporací (nikoliv soukromoprávních osob s majetkovou účastí státu) – státu (protože ten je veřejnoprávní korporací) či ÚSC – je však vymezení pojmu a zásad odpovídajících "péči řádného hospodáře" často i daleko přísnější, nežli je tomu ve výše nastíněném případě (dnes účinného) zákona o obchodních korporacích či občanského zákoníku.

Obecně jsou zásady odpovídající pojmu "péče řádného hospodáře" v této oblasti vymezeny a rozprostřeny mezi několik zákonů. Typicky se jedná o zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky, či tzv. velká rozpočtová pravidla (zákonč. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů), zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku atd. ve vztahu ke státnímu majetku. Dále tzv. "malá rozpočtová pravidla" (zákonč. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů) a zákony o krajích, obcích, či hl. města Prahy, ve vztahu k majetku ÚSC.

Více o celé materii hovoří stanovisko vlády ČR (.pdf). Ta posoudila návrh vydání zákona o péči řádného hospodáře u svěřeného majetku veřejnoprávních korporací, který předložila skupina poslanců hnutí Úsvit v čele s Tomiem Okamurou.

Naše odůvodnění však nekončí. Je nutné definovat i pojem hmotná odpovědnost, který předseda hnutí Úsvit používá naprosto bezprecendentně a nesprávně.

Hmotná odpovědnost je specifický právní statut, který upravuje vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem (a to samozřejmě i státním zaměstnancem, nikoliv však zaměstnancem ÚSC, který má svoji vlastní úpravu) ve věci: ..."hospodaření s prostředky svěřenými zaměstnavatelem, povinnosti střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele. Odpovědností zaměstnavateli za škodu, kterou zaměstnaneczpůsobí zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním..." (viz předchozí odkaz) a je upraven zákoníkem práce (tzv. "dohoda o hmotné odpovědnosti" musí mít např. písemnou podobu, jinak je neplatná atd.).

S výše popsanými zásadami "péče řádného hospodáře" však takto definovaná a v českém právu zakotvená "hmotná odpovědnost" nemá – a ani nemůže (alespoň prozatím) – mít absolutně nic společného, neboť starostové, hejtmani, ministři atd. nejsou zaměstnanci státu či ÚSC a zodpovídají se pouze svým voličům.

Na závěr je tedy nutné konstatovat, že všichni politici jsou samozřejmě za "nevhodnou péči o veřejný majetek" odpovědní (nikoliv však "hmotněodpovědní", neboť hmotná odpovědnost je specifický právní vztah, jak jsme popsali výše) za porušení různě ve výše uvedených právních předpisech vymezených a specifikovaných "zásad péče řádného hospodáře", a to dle příslušných sankcí uvedených v těchto či v jiných zákonech (např. i v trestnímzákoně, protože ten samozřejmě obsahuje přečiny a zločiny proti majetku či hospodářské trestné činy).

Výrok byl označen jako pravdivý, protože strana TOP 09 byla v Olomouci jednoznačně proti rekonstrukci olomouckého hradu dle projednávaného projektu, jehož rozpočet měl být přibližně 120 miliónů korun. Část prostředků pro tento projekt by ovšem byla pokryta dotacemi.

Diskutovány byly i návrhy na vyškrtnutí objektu restaurace z tohoto projektu, což by ušetřilo cca 20 miliónů korun, či návrh na vypsání zcela nové soutěže, což by také mělo přinést jisté úspory, takže by cena projektu mohla klesnout až na 90 miliónů korun. Městský rozpočet by z toho hradil zhruba třetinu.

Kvůli neshodám v zastupitelstvu byl však tento bod z programu vyškrtnut, a to až do uskutečnění komunálních voleb.

Dagmar Waicová nám na požádání zaslala volební program teplické ČSSD z roku 2010, ve kterém se k hazardu uvádí: " A ještě je tu jedna důležitá oblast, na které bychom v rámci bezpečnosti a boji s kriminalitou chtěli pracovat a pokusit se ji regulovat. Touto oblastí je hazard. Město Teplice je bohužel známo tím, že se v něm daří hernám, které se zde nesetkávají s výraznějšími překážkami. Považujeme za chybu, že se nevyužívá všech možných a dostupných prostředků. k zabránění dalších instalací herních automatů."

Výrok tedy dodatečně hodnotíme jako pravdivý.