Hnutí Úsvit skutečně předložilo novelu zákona o dani z přidané hodnoty, která by zakládala režim hotovostního účetnictví, a povinnost odvést daň by tak vznikala až po obdržení úhrady za poskytnuté plnění. Proti návrhu se vyslovily všechny strany kromě Hnutí Úsvit (hlasovalo se o zamítnutí návrhu).

Zda podporu pro tuto novelu předjednával s vládou (dodáváme, že zákon byl předložen na konci listopadu minulého roku, tedy ještě za vlády Jiřího Rusnoka), se nám nepodařilo dohledat. Zeptali jsme se na tuto informaci ministra Babiše, ale jeho vyjádření jsme zatím nezískali. Dodáme, že Babišovo hnutí hlasovalo v drtivé většině pro zamítnutí tohoto návrhu.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě následujících informací o nákupu CNG autobusů.

Díky Operačnímu programu Životní prostředí Brno skutečně koupilo 12 CNG autobusů a dalších 88 by měly přidat na přelomu let 2014/2015.

Ty by měly být ekologičtější a úspornější než jejich předchůdci.

„Stlačený zemní plyn má nejlepší ekologické i ekonomické parametry a tak ve většině dopravních podniků českých měst probíhá obnova vozového parku právě za autobusy na CNG. Podniky s 30 autobusy mohou ušetřit ročně přes deset milionů korun.“

Technologie stlačeného plynu použitého jako palivo skutečně existuje několik desetiletí.

Co se týká zdrženlivosti nákupu těchto strojů, lze tomu přisoudit i ekonomický význam. Nynější nákup 100 CNG autobusů byl umožněn také díky dotaci 394 mil. Kč, kterou město Brno získalo.

Poslední zápis z Rady města Brna v době ověření výroku, který je oficiálně zveřejněn na webu města, je z 10. září 2014. Zápis z dnešního jednání tedy není zveřejněn a výrok je nutno hodnotit jako neověřitelný.

Výrok je označen jako pravdivý, protože Roman Onderka skutečně dlouhodobě odmítá spolupráci ČSSD s KSČM. Dokonce se snažil v ČSSD prosadit úplný zákaz spolupráce s KSČM a to na jakékoli úrovni.

A například v předvolební diskuzi z roku 2010, kterou přinesl Český rozhlas veřejnost opětovně ujišťoval, že " Nikdy nebude podpis Romana Onderky na koaliční smlouvě s komunistickou stranou ", což dokazuje stálost Onderkova přesvědčení.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože vzhledem k povaze fenoménu, jehož se výrok týká, není možné zjistit relevantní informace.

První a zatím poslední sčítání bezdomovců, proběhlo v roce 2011. Počet bezdomovců v Praze byl podle údajů ČSÚ 1 254. Sčítání neposkytuje informace o reálném počtu bezdomovců, protože bylo prováděno především v azylových domech. Někteří bezdomovci se odmítli do sčítání zapojit. Předpokládá se, že dvě třetiny bezdomovců nejsou ve statistice vůbec zahrnuty. Průzkum z roku 2009 ukázal na vzorku 157 bezdomovců dočasně ubytovaných v azylových domech, že 43,9 % osob z této skupiny bylo závislých na kouření, 7,6 % bylo závislých na alkoholu, 0,6 % bylo drogově závislých a 20 % osob kombinovalo tyto tři závislosti (.pdf, str. 9).

Tento vzorek a jeho výsledky nelze aplikovat na jinou skupinu bezdomovců, neboť se změnily podmínky bezdomoveckého prostředí. Z informací ohledně počtu drogově závislých zase nelze odvodit procento bezdomovců ve skupině uživatelů drog.

Odhaduje se, že v zemích EU je 25 až 40 % bezdomovců s duševními problémy. Přikládáme rovněž statistiku z USA.

Podle zákona o loteriích všechny obce získávají část z 30 % odvodu dle § 41i odst. 3 zákona a dále pak jako druhou složku 80 % z odvodu dle § 41b odst. 1 zákona, kde se však výnos rozděluje pouze mezi obce, které na svém území povolují provozování výherních hracích přístrojů a jiných technických herních zařízení. V zákoně není nikde uvedeno, že by tyto prostředky byly účelově vázány na určitou rozpočtovou položku obce.

Dále pak podle § 4 předpisu č. 300/2011 Sb. (jenž upravuje zákon o loteriích) putuje část výtěžku z loterií a dalších her "ve výši nejméně 20 % z rozdílu, o který příjem provozovatele (...) převyšuje výhry vyplacené sázejícím, správní poplatky, místní poplatky a náklady státního dozoru" na zdravotní, sportovní, ekologické, kulturní či jinak veřejně prospěšné akce. V tomto případě se ale nejedná o příjem obce.

Informační portál města Olomouc v souvislosti s touto problematikou uveřejnil v červnu tohoto roku následující: " Peníze jako výtěžek z hazardu rozděluje město Olomouc letos už potřetí. Od roku 2012 mu to umožňuje novela zákona o loteriích a hazardu(...) Přestože nám to legislativa výlučně neukládá, a finance bychom mohli použít i na jiné účely, rozhodli jsme se všechny peníze z loterií rozdělit do kultury, sportu a dalších oblastí, kterými jsou cestovní ruch nebo životní prostředí,“ zdůraznil náměstek primátora Jan Holpuch".

Dostavba pražského okruhu patří k dlouhodobým prioritám Tomáše Kladívka. To lze doložit citací z programu pro senátní volby v roce 2008, kdy Tomáš Kladívko deklaroval: " Vyvinu veškeré úsilí směřující k urychlenému dokončení vnitřního okruhu a všech komunikací, které odlehčí přetížené dopravě v Praze a v naší oblasti – napojení dálnice na Hradec a Ústí, přemostění u Suchdola, a další ".

Ačkoliv je tedy pravděpodobné, že senátor Kladívko podnikal v této záležitosti jisté kroky, záznamy o konkrétních schůzkách s jednotlivými starosty, respektive úředníky Ministerstva dopravy, se nám z veřejně dostupných zdrojů dohledat nepodařilo. Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Ministr financí Andrej Babiš uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce v neděli 29. 6. 2014, že Český Aeroholding a.s. by měl vstoupit na burzu. Myšlenkou je prodat 40% podíl a obdržet každoroční dividendu. Babiš chce rovněž navrhnout, aby se stal generálním ředitelem a předsedou představenstva Českého Aeroholdingu a.s. Václav Řehoř a nahradil v souvislosti s privatizací ČSA do rukou Korean Air v pozici stávajícího Miroslava Dvořáka. Privatizace letiště Praha-Ruzyně, jak sám Babiš uvádí, není ze zákona (Zákon č.69/2010 Sb. o vlastnictví letiště Praha-Ruzyně) možná. Právě Řehoř by měl jako nový generální ředitel Českého Aeroholdingu připravit společnost pro vstup na burzu. Sám Babiš ve výše uvedených OVM uvádí, že s ním koaliční partneři v této záležitosti nesouhlasí.

Řeč je o Milanu Bajgarovi, bývalém členovi dozorčí rady ČEZ. Bajgar je podle serveru Lidovky lékař a ředitel rehabilitačního centra Čeladná, kde je skutečně propagátorem tzv. terapie tmou. Bajgar se tedy skutečně s trochou nadsázky dá označit za "léčitele tmou", výrok je tedy pravdivý.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť nelze dohledat informace o efektivitě a provozu samosběrných vozů na prach v Ostravě.

Nejstarší částí Ostravy je Moravská Ostrava. V zastupitelstvu tohoto městského obvodu je skutečně nejvíce členů hnutí Ostravak, které pořídilo tři samosběrné vozy na prach (prachožrouti). Bohužel se ale nepodařilo z veřejných informačních zdrojů zjistit, jak často a jaké množství prachu tyto vozy v Ostravě sbírají.

Tkaninové filtry, které instalovala ocelářská firma ArcelorMittal, by měly snížit emise prachu až o 270 tun ročně.