Operační programy v období 2014–2020 budou jiné než v předcházejícím období, tudíž bude jiné i čerpání financí. Výrok Martina Majora hodnotíme jako pravdivý.

V programovém období 2007–2013 existovalo osm tematických operačních programů (TOP) a sedm regionálních operačních programů (ROP).

V novém programovém období 2014–2020 bude větší prostor dán integrovaným nástrojům (.pdf, s. 17), jako jsou Integrované územní investice (ITI), Integrované plány rozvoje území (IPRÚ) a Komunitně vedený místní rozvoj (CLLD). Všechny tyto nástroje jsou realizovány v rámci Integrovaného regionálního operačního programu (IROP).

ITI (.pdf, s. 124) budou uskutečňovány v metropolitních oblastech celostátního významu. Mezi ně patří i olomoucká aglomerace, vymezená třemi městy – Olomouc, Prostějov, Přerov.

Vzhledem k tomu, že se jedná o polycentrickou aglomeraci (.pdf, s. 124), nositel ITI je určen na základě dohody mezi partnery (v tomto případě jsou řídícím orgánem ITI zástupci měst Olomouc, Prostějov, Přerov).

Pokud tedy hovoříme o čerpání dotací z ITI, budou se na jejich správě podílet zmíněná tři města společně, což je novinkou oproti předchozímu programovému období. Výrok Martina Majora hodnotíme jako pravdivý.

Výrok je označen jako nepravdivý, protože Městská policie Praha by měla mít 2 520 zaměstnanců, ovšem v současné chvíli jí chybí 280 strážníků, takže má pouze 2240 zaměstnanců. Dalších sto strážníků bude muset odejít na konci příštího roku. Velký podstav je způsoben také tím, že městská policie nemohla vloni nabírat nové posily. Ale celkově lze říci, že během posledních let Městskou policii Praha opustilo značné množství strážníků. Tuto situaci se však ředitelství snaží řešit, a to především formou finančních benefitů.

Na základě níže uvedených informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

Základ financování kampaně Václava Hampla tvoří příspěvek KDU-ČSL ve výši 500 tisíc Kč. Výdaje placené z tohoto příspěvku lze dohledat na transparentním účtu KDU-ČSL. Bylo potvrzeno i spojení financování se SZ, která obdobně financovala kampaň Václava Lásky, jenž kandidoval za obvod č. 21. Dále se jistým dílem na financování kampaně podíleli i jednotliví přispěvatelé, jejichž seznam lze nalézt zde.

Podle Transparency International navíc Václav Hampl dostal nejlepší možné hodnocení, tedy známku 1.0 za průhlednost své kampaně.

Lubomír Zaorálek zde reaguje na Karla Schwarzenberga a jeho poznámku, že se na otázku Krymu zapomnělo. Ačkoliv se média v poslední době věnovala spíše východní Ukrajině, Krym se z mezinárodní politiky úplně nevytratil − i o něm jednaly hlavy členských států na summitu NATO ve Walesu.

Krize na Ukrajině a vztah Severoatlantické aliance k Rusku byly jedněmi z priorit jednání na summitu NATO ve Walesu, který se konal ve dnech 4.-5. září 2014. Jedním z výstupů tohoto summitu je tzv. Deklaracez Walesu. Hlavy členských států v ní mj. odsuzují ilegální okupaci Krymu a požadují, aby se z něj Rusko stáhlo (viz bod 16). Dále jsou znepokojeni diskriminací krymských Tatarů a dalších etnik žijících na Krymském poloostrově (viz bod 17).

Ke Krymu se v nedávné době vyjádřil při jednání s krymskými Tatary také litevský ministr zahraničí Edgars Rinkēvičs. Zopakoval zde litevské stanovisko, že Litva ruskou anexi Krymu neuzná. Otázku Krymu připomněl také José Manuel Barroso ve svém telefonickém hovoru s ukrajinským premiérem Petrem Porošenkem z 11. srpna.

Zaražením "kšeftování" se sociálním bydlením se chce věnovat nová ministryně práce a soc. věcí Michaela Marksová-Tominová:

"Prosadíme zákon o sociálním bydlení, který definuje standard sociálního bytu a vymezí osoby, které na něj mají nárok. Zamezíme obchodu s chudobou, který spočívá v pronajímání předražených ubytoven hrazených ze sociálních dávek na bydlení. Na nových opatřeních budeme intenzivně pracovat."

V připravované novele zákona o hmotné nouzi (pdf.) jsou obsaženy tyto změny:

• doplatek na bydlení bude podle návrhu nově ubytovnám poskytován na prostor, nikoliv na počet lidí žijícím v bytě
• provozování ubytoven bude vyňato ze živnostenského zákona
• bude stanovena maximální výše nájemného podle částky v daném místě obvyklé

Václav Láska opravdu upozorňoval na podezřelé vyvádění prostředků z Dopravního podniku hl. m. Prahy. Ten si jej najal v roce 2012. " Výsledkem mé právní analýzy byl jednoznačný závěr, že v dopravním podniku v letech 2007–2011 působila organizovaná zločinecká struktura," uvedl Láska na základě analýzy stovek smluv DPP. Ročně podle něj byly vyváděny miliardy korun údajně skrze právnickou kancelář Šachta & Partners (dnes MSB Legal). Za tato vyjádření advokátní komora požadovala po Láskovi pokutu 200 tisíc korun. Pokuta byla v červnu zrušena.

V souvislosti s kauzou pak byl v únoru letošního roku zadržen Ivo Rittig a další tři osoby za podezření z praní špinavých peněz.

Vzhledem ke stále probíhajícímu šetření ovšem není možné ověřit, zda do údajných machinací byli zapleteni také politici ODS či ČSSD. Výrok je proto neověřitelný.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě studie (.pdf, en), kterou v roce 2010 zpracoval pro Evropskou komisi Institut pro finančnictví (Institut für Finanzdienstleistungen e.V., iff) ve spolupráci s Centrem pro evropskou ekonomiku (Zentrum für Europäische Wirtschaftsforschung GmbH, ZEW).

Tato studie porovnává úpravu maximálních úrokových měr v tehdejší sedmadvacítce zemí. Jak vyplývá z Tabulky 7 (str. 62), absolutní strop mají 3 země, relativně stanovený pak dalších 11 zemí. Zbývajících 13, tedy méně než polovina, žádnou regulaci nemá. V této třináctce najdeme i Českou republiku.

Země se zastropovaným úrokem (absolutní výše)

Země se zastropovaným úrokem (relativní výše) Země bez regulace ohledně výše úrokůŘecko, Irsko, MaltaBelgie, Francie, Německo, Estonsko, Itálie, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Slovensko, Slovinsko, ŠpanělskoRakousko, Bulharsko, Kypr, Česká republika, Dánsko, Finsko, Maďarsko, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Rumunsko, Švédsko, Velká Británie

Výrok hodnotíme jako pravdivý – například na základě případu, kdy se na úřad veřejného ochránce práv obrátilo sdružení Ekologický právní servis se stížností na Krajský úřad Moravskoslezského kraje a Ministerstvo životního prostředí.

Ve stanovisku Jitky Seitlové, tehdejší zástupkyně veřejného ochránce práv, se k tomuto případu píše:"Prvním pochybením příslušných úřadů je, že kvůli svému paušálnímu přístupu odepřely EPS s odvoláním na ochranu obchodního tajemství i takové informace, které za obchodní tajemství v žádném případě považovat nelze. Jako dva nejkřiklavější příklady jsem uvedla bezpečnostní listy běžně dostupných látek (např. motorové nafty) a integrované povolení krajského úřadu na původní pásovou minihuť. To, že společnost označila i takovéto informace za obchodní tajemství, názorně ukazuje, že je nezbytné, aby úřad požadavky na ochranu obchodního tajemství vyslovené podnikatelem nepřejímal nekriticky, ale podrobil je vlastnímu zkoumání, jak to ostatně požaduje i Nejvyšší správní soud."

Zároveň se ve stanovisku dočteme, že část sporu byla řešena soudní cestou.

Výrok jako celek musíme označit jako nepravdivý, protože hnutí Úsvit nebylo jediné a ani první, které by navrhovalo novelu zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád). Vláda navíc boj proti exekucím slíbila ve svém programovém prohlášení a se schvalováním příslušných zákonů počítá v legislativním plánu vlády. Programové prohlášení, v němž se zavazuje bojovat i proti exekucím, přijala vláda na svém zasedání 12. února 2013 a hnutí Úsvit předložilo svůj návrh zákona do Poslanecké sněmovny až 21. února 2013. Neplatí tedy, že by vládu přiměl něco dělat s exekucemi až návrh hnutí Úsvit.

Není pravdou, že by hnutí Úsvit bylo jediné, které navrhovalo novelu zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád). Poslanecká sněmovna se totiž zabývala dvěma návrhy zákonů skupiny poslanců – v obou případech byla zástupkyní navrhovatele Helena Langšádlová z TOP 09 (mimo tuto stranu návrhy podali i poslanci ODS, KDU-ČSL a ČSSD). První i druhý návrh byl předložen 23. ledna.

Poslanci hnutí Úsvit ve spolupráci s poslanci Václavem Snopkem, Kateřinou Konečnou (KSČM) a Stanislavem Berkovcem (ANO) předložili svůj návrh (.pdf) na změnu tohoto zákona až o necelý měsíc později.

Vláda vydala k návrhu zákona negativní stanovisko, tudíž nebyl později zákon vládními poslanci schválen. Na návrh Jeronýma Tejce byl návrh zákona hlasováním č. 185 vrácen zpět k dopracování. Poslanec Hnutí Úsvit Radim Fiala navrhoval zřízení expertní komise, která by se tímto problémem zabývala, avšak návrh byl zamítnut.

Pracovní skupina však nakonec zřízena byla, a to usnesením (.pdf) ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny z 21. května, kterým byl zároveň poslanec Marek Černoch zvolen jejím předsedou.

Nepodařilo se nám však dohledat zápis, který by potvrzoval či vyvracel slova Tomia Okamury o analýze z ministerstva a o vypracování novely. V plánu legislativních prací na rok 2014 je však novela tohoto zákona zařazena až na prosinec. Vláda také vyhlásila "nesmlouvavý boj proti zneužívání exekucí" mezi svými prioritami v programovém prohlášení.

Dále tento bod rozvádí v resortních prioritách Ministerstva spravedlnosti: "Vláda posílí dozor nad činností exekutorů s cílem zabránit zneužívání exekucí a vymáhání dluhů, a zajistí, aby exekutor jako zástupce státu své právo vykonával způsobem garantujícím jak práva věřitele, tak dlužníka. Náklady exekuce a odměna exekutora musí odpovídat jeho skutečnému výkonu. Exekuce podle exekučního řádu bude nepřípustná v případech, kdy je možné vymáhat splnění povinností správní exekucí".

Tomáš Hudeček byl do funkce primátora zvolen 20. června 2013. Údaje o hospodaření hlavního města Prahy jsou ve formě tzv. rozklikávacího rozpočtu s možností exportu do strojově čitelných formátů dostupné právě do roku 2013. Data pro současný návrh rozpočtu na rok 2014 a soubor rozpočtů hlavního města Prahy na tentýž rok jsou sice zveřejněna ve srovnatelném rozsahu, avšak výhradně formou jednotlivých souborů ve formátu .pdf. Ze zjištěných informací tedy vyplývá, že změna ve vedení magistrátu vedla i ke změně ve způsobu prezentace rozpočtu města.