Výrok Bohuslava Sobotky o znovuzavedení porodného na druhé dítě hodnotíme jako pravdivý. Záměr zrušit porodné na další dítě byl zveřejněn v Koaliční smlouvě (pdf) mezi ODS, TOP 09 a VV z roku 2010. Konkrétně se o něm píše na straně 5: "Porodné bude vypláceno pouze na první dítě a pouze u rodin, které budou mít příjem menší než 2,4 násobek životního minima." Konkrétně se pak jednalo o zákon č. 347/2010 Sb., § 44 (Sbírka zákonů, pdf).

Současná vláda Bohuslava Sobotky rozhodla o změně ve vyplácení porodného. Tisková zpráva MPSV (pdf) z 2. července 2014 uvádí, že rodiny budou mít nárok na porodné i na druhé narozené dítě. Zároveň se má zvyšovat koeficient pro výplatu porodného ze současných 2,4 násobku životního minima na 2,7 násobku.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, neboť je sice pravdou, že projekt byl odsouhlasen výraznou většinou zastupitelů na základě řady podkladů, a také to, že jej kritizoval exministr financí, nicméně není pravdou, že Kalouskova kritika by byla tím jediným, co přineslo projektu punc kontroverznosti. Psalo se o něm také ve výroční zprávě BIS a prošetřuje jej i protikorupční policie.

V Plzni letos skutečně začalo fungovat nové depo městské dopravy. Na financování se podílela také plzeňská Škoda. Toto depo bylo bývalým ministrem financí Miroslavem Kalouskem označeno za zlodějinu. O tom, že ministerstvo považuje projekt za rizikový mluvil v médiích opakovaně i Jan Zikl, ředitel odboru Financování územních rozpočtů a programové financování (rozhovor pro MF Dnes a pro Český rozhlas o měsíc později). Plzeňské depo se objevilo také ve výroční zprávě BIS (viz kapitola 3.2 Organizovaný zločin), která uvádí: „Provází jej řada pochybností, mj. o finanční výhodnosti pro město Plzeň“. Od dubna letošního roku zakázku prošetřuje také protikorupční policie.

Samotné hlasování proběhlo na zastupitelstvu města v dubnu 2012. Pro projekt skutečně hlasovala výrazná většina zastupitelů (30 ze 40). Při tomto hlasování měli zastupitelé na stole řadu podkladů a stanovisek, na jejichž základě rozhodovali (bod 9 jednání).

Výrok Dominiky Kovaříkové hodnotíme jako pravdivý, neboť dostavba tramvajové trati je skutečně rozjednána, avšak v cestě jí stojí zmiňované komplikace.

Nehodnotíme, zda je třeba projekty dokončit, či nikoliv, avšak stavba tramvajové trati na sídliště Nové sady je skutečně rozjednaná. Tehdejší primátor Martin Novotný v listopadu 2013 pro iDnes řekl: „My jsme se rozhodli, že této budoucí reprezentaci města předáme kompletní projektovou dokumentaci a všechna potřebná povolení. Já bych považoval za optimální, aby ta druhá etapa byla dostavěna v horizontu příštích tří let“.

O sedm měsíců později však portál Olomoucká drbna upozornil na to, že kvůli nevyřešenému financování projektu a nevykoupeným pozemkům stavba dříve než v roce 2018 nezačne. Mezitím však novopečený poslanec Novotný z primátorského křesla odstoupil.

Druhou etapou tramvajové trati se na svém zasedání zabývalo zastupitelstvo města. V materiálu (.doc) z tohoto zasedání stojí, že vykoupení pozemků je podmínkou pro zahájení stavebního řízení a vydání stavebního povolení. Majitele jednoho z rodinných domů se podle této zprávy nepodařilo přesvědčit k "prodeji, výměně či jinému způsobu majetkoprávního vypořádání". Z toho plyne, že s vlastníkem nemovitosti není uzavřena žádná smlouva.

Další pozemky na plánované trati jsou původním církevním majetkem a nelze je tedy dle zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými organizacemi, do 5. prosince 2014 převést. Pokud nebudou tyto pozemky ve vlastnictví města, nelze vydat stavební povolení.

Podle zprávy je potřeba získat také pozemky firem Billa a Gemo. Na závěr autoři zprávy konstatují: "Z výše uvedeného vyplývá, že zahájení realizace II. či současně i III. etapy TT nelze předpokládat dříve než v roce 2018".

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě zpravodajství agentury Reuters.

Podle agentury Reuters (ang.) prohlásila německá kancléřka Merkelová po summitu NATO, že pokud bude dodrženo příměří a Rusko stáhne své vojáky z Ukrajiny, mohlo by být od další vlny sankcí upuštěno. Zprávu přejal i server Novinky.

Počet nízkopodlažních vozů v Brně sice roste, avšak neblíží se ani zdaleka 70 %; aktuálně je nízkopodlažních 44 % tramvají, 50 % trolejbusů a 52 % autobusů.*

Není ani pravdou, že by byl nárůst počtu nízkopodlažních vozů pořád vyšší. Naopak, v minulých letech se nárůst výrazně zpomalil. Zatímco v roce 2009 a 2010 rostly počty nízkopodlažních vozidel o 58 a 33 vozů, v předešlých třech letech se tyto nárůsty zpomalily na 18, 6 a 19 vozů. Proto ačkoliv v tomto roce přibývala nízkopodlažní vozidla rychleji, není možné hovořit o trendu „pořád většího nárůstu“.

Výrok tudíž není pravdivý hned ve dvou svých částech.

*) aktuální data jsme získali od tiskové mluvčí Dopravního podniku města Brna, níže přikládáme její e-mailovou zprávu:

„Dobrý den,

tramvají máme celkem 307 a aktuálně je 44 % z nich nízkopodlažních, trolejbusů je 154 a 50 % z nich je nízkopodlažních, u autobusů je z 310 vozů zhruba 52 % nízkopodlažních.

S pozdravem

Linda Hailichová
tisková mluvčí
Dopravní podnik města Brna, a. s.
[…]“

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože na osvobození Jezídů a boji proti jednotkám Islámského státu se vedle kurdských bojovníků podílí i irácká armáda a americké letectvo.

Podle České televize Kurdové zaútočili po boku irácké armády na město Amirlí, které je obléháno radikály z hnutí Islámský stát, kteří již v červnu vyhlásili tzv. chalífát nazvaný Islámský stát.

Kurdským jednotkám se také podle zpráv podařilo osvobodit jezídy, kteří byli islamisty obklíčeni v pohoří Džabal Sindžár, za vzdušné pomoci amerických jednotek. O zásahu informoval například britský Guardian.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, neboť z veřejně dostupných zdrojů není možné dohledat a ověřit hned několik částí výroku Martina Zrzaveckého.

Nové depo Plzeňských městských dopravních podniků (dále jen PMDP) za více než 1,2 miliardy se slavnostně otevřelo 29. srpna 2014. Dopravní podniky jsou společností stoprocentně ovládanou Plzní.

Podle rozpočtu města na letošní rok jde do PMDP celkem 791 milionů. Tento rozpočet (.pdf – str. 36) také dokládá, že za poslední 3 roky transfer města do Dopravních podniků postupně roste. Ve výhledu na další 3 roky je růst nákladů přítomen také a mezi rokem 2014 a 2015 dokonce znatelně, o zhruba 8,5 procenta. Jde o celkový transfer města vůči svým Dopravním podnikům, v této částce ono snížení o 36 milionů nebude započítáno.

Na straně 27 rozpočtu je ke splácení depa uvedeno (město jej bude splácet 29 let): " Od roku 2015 zapracován v rámci kapitálových výdajů poprvé vklad do základního jmění PMDP, a.s. v souvislosti s realizací technické základny, který se bude opakovatkaždoročně po dobu realizace PPP projektu Technická základna PMDP ". Tento vklad do základního jmění je dohledatelný na straně 45 rozpočtu, kdy pro rok 2015 půjde o cca 57 milionů a pro roky 2016–17 o cca 98 milionů.

Samotnou smlouvu (a klauzuli o růstu nákladů maximálně do výše inflace) se nám nepodařilo z veřejně dostupných zdrojů dohledat, tudíž není možné tuto skutečnosti potvrdit/vyvrátit.

Pokud se podíváme přímo na údaje z výročních zpráv PMDP, vzhledem k podstatě výroku (tedy nové technické základně) můžeme porovnávat zejména výdaje podniku na opravy a udržování (struktura výdajů ve výročních zprávách nepracuje s jednotným pojmem provozní náklady – nicméně do nich bychom mohli zahrnovat také mzdy zaměstnanců, náklady na sociální a zdravotní či pojištění vozů, což vhledem k tomu, že Zrzavecký mluví pouze o depu, by bylo zavádějící).

RokNáklady na opravu a udržování 2010 (.pdf – str. 39) 109 milionů 2011 (.pdf – str. 20) 90 milionů 2012 (.pdf – str. 42) 81 milionů 2013 (.pdf – str. 41) 146 milionů

Výrok byl označen jako pravdivý, protože strana TOP 09 byla v Olomouci jednoznačně proti rekonstrukci olomouckého hradu dle projednávaného projektu, jehož rozpočet měl být přibližně 120 miliónů korun. Část prostředků pro tento projekt by ovšem byla pokryta dotacemi.

Diskutovány byly i návrhy na vyškrtnutí objektu restaurace z tohoto projektu, což by ušetřilo cca 20 miliónů korun, či návrh na vypsání zcela nové soutěže, což by také mělo přinést jisté úspory, takže by cena projektu mohla klesnout až na 90 miliónů korun. Městský rozpočet by z toho hradil zhruba třetinu.

Kvůli neshodám v zastupitelstvu byl však tento bod z programu vyškrtnut, a to až do uskutečnění komunálních voleb.

Výrok je zavádějící, protože Teplice sice takovouto studii skutečně nezpracovaly, ovšem průvodní jevy hazardu, včetně informací o počtu zařízení v Teplicích či výnosech z hazardu, jsou zmapovány.

Státní dozor nad sázkovými hrami a loteriemi Ministerstva financí ČR zveřejňuje každý měsíc informativní přehled povolených zařízení. Poslední přehled (.xlsx) zveřejnilo MF ke 30. 9. 2014. Podle něj v současné době existuje v ČR na 57 370 zařízení. V Teplicích existuje 1 141 herních zařízení přibližně na 90 místech.

MF rovněž každoročně monitoruje výsledky provozování loterií a dalších podobných her. Podle statistikyMF bylo v roce 2013 sázejícími vloženo do hry 123,9 mld. Kč, zároveň 95,3 mld. Kč bylo vyplaceno na výhrách a příjmy provozovatelů byly 28,6 mld. Kč. V roce 2012 vydalo MF studii (.pdf) o sociálně patologických dopadech hazardních her na společnosti v ČR.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože ačkoliv situaci ohledně uznání podpisů Kubera popisuje korektně, některé jeho kroky (zejména zabránění jednání o referendu o hazardu na mimořádném jednání zastupitelstva) se dají označit jako "bránění heren".

Není pravdou, že by Kubera neprojevil vstřícný postoj k hazardu. Ilustrují to obstrukce, které provázely mimořádné zasedání zastupitelstva, jež se konalo 29. srpna. Na tomto zasedání sice měla být projednávaná vyhláška zakazující hazard a mělo také dojít k jednání o konání případného referenda, ani jeden z těchto bodů se však díky zdržení při hlasování většinou přítomných zastupitelů do programu mimořádného zasedání nakonec nedostal.

Kubera k tomuto uvedl: "Je zde ale ještě další věc, a sice, že zákon o referendu říká, že referendum nemá zavazovat budoucí zastupitelstvo. Takže udělat ho při komunálních volbách není dobré. Říci tomu novému, co musí hned udělat, není možné".Přitom ale Nejvyšší správní soud (.pdf) i Ústavní soud judikoval, že je vhodné zajistit konání místního referenda v termínu voleb, a to zejména z důvodu zajištění co nejvyšší účasti.

Krajský soud v Ústí nad Labem skutečně i přes uznání platnosti dva roky starých podpisových archů rozhodl, že iniciativa Teplice proti hernám nenasbírala k vyvolání referenda dostatečný počet podpisů. Soud uznal platnost jen 3 886 z 4 776 odevzdaných podpisů, k dosažení nutné hranice 4 074 podpisů k vyvolání referenda jich tak chybělo 188.