Podle výroční zprávy (.pdf – s. 18) města za rok 2013 dosáhla zadluženost Olomouce ke konci roku 2013 výše 1,99 mld. Kč.

Celkové zadlužení se zvýšilo ve volebním období, o němž Jakubec mluví, zhruba o 660 milionů (viz tabulka níže), Jakubec jej pojmenovává tedy poměrně přesně.

Co se týká výdajů na aquapark, jde o cca 340 milionů (viz výpočty níže). Ročně město přispívalo v průměru zhruba 40 milionů na provoz a také v letech 2012–2014 odkupovalo akcie v ročním objemu průměrně 60 milionů. Lze tedy konstatovat, že Aleš Jakubec popisuje korektně jak výši zadlužení, tak i náklady na aquapark.

Koalice Olomouc 2010–2014Deficit rozpočtu v KčDeficit bez aquaparku2011 (.pdf – str. 14) 128 078 277,84 98 178 227,84 2012 (.pdf – str. 32) 210 736 941,50 94 536 941,50 2013 (.pdf – str. 32) 214 151 036,17 102 151 036,16 2014 (.xls – tab. Část A rek.) 108 959 000,00 24 659 000 Celkem661 925 255, 51 Kč319 525 205,50 Kč

Podle rozklikávacího rozpočtu (dohledatelné pod Běžné výdaje-Ostatní-Sportovní zařízení města) města Olomouc (a rozpočtu na rok 2011 – .xls, granty,příspěvky a dary) šlo na roční služebné (na aquapark) v letech 2011–2014 celkem 163,1 milionu Kč. Konkrétně šlo o 29,9 milionu v roce 2011, v roce 2012 pak 47,2 milionu a v letech 2013 a 2014 o 43 milionů.

Mimo ročních příspěvků na provoz aquaparku probíhal také odkup akcií aquaparku městem Olomouc. Dle rozklikávácích rozpočtů (dohledatelné pod jednotlivými roky – kapitálové výdaje-Nestavební investice-INV AQUAPARK, a. s.) za roky 2012–2014 šlo konkrétně o 69 milionů v letech 2012 a 2013 a 41,3 milionu v loňském roce. Celkem jde tedy o 179 milionů Kč.

Výrok Martina Štěpánka je hodnocen jako pravdivý, neboť korektně popisuje nastavení programu sociální inkluze včetně tzv. sociální smlouvy a povinností, jež z ní vyplývají.

Principy zmíněné sociální smlouvy uvádí město Ostrava na svém webu.

" Vybraným rodinám, které mají trvalé bydliště ve vyloučené lokalitě v jednom z těchto obvodů (Moravská Ostrava a Přívoz, Mariánské Hory a Hulváky, Vítkovice, Radvanice a Bartovice), bude nabídnut podpis tzv. sociální smlouvy, která klientovi zajistí podporu města při řešení jeho pracovního uplatnění, získání dostatečné kvalifikace pro výkon povolání a řešení bytové problematiky. Principy sociální smlouvy, resp. povinnosti klienta lze shrnout v bodech následovně:1) Dodržení všech podmínek uvedených ve Smlouvě o podnájmu (poskytnutí bytu třetí osobě, dodržování veřejného pořádku, neohrožování veřejného zdraví, péče o společné prostory v místě bydliště a veřejná prostranství v bezprostřední blízkosti místa bydliště, apod.);
2) Intenzivní spolupráce s neziskovými organizacemi, které působí v rámci programu a účast na všech aktivitách směřujících k integraci a zlepšení kvality života;
3) Participace na aktivitách směřujících ke zlepšení pozice klienta i osob žijících s ním ve společné domácnosti na trhu práce, aktivní hledání pracovního uplatnění a svědomité plnění pracovních povinností v případě získání zaměstnání;
4) Zajištění pravidelné školní docházky dětí, participace rodičů na procesu vzdělávání jejich dětí (spolupráce rodičů se vzdělávacími institucemi, domácí příprava, apod.);
5) Dodržování harmonogramu povinných očkování u svých nezletilých dětí.
Nedodržení výše uvedeného je podnětem ke zrušení přidělení bytu a k zániku podnájmu. " Média již v minulosti informovala o tom, že byly z programu inkluze škrtnuty některé rodiny (resp. jednotlivci - přišli o byt), a to právě z důvodu, že v rozporu se smlouvou odmítly přijmout práci, která jim byla nabízena. Informovaly o tom jednak Novinky.cz (listopad 2013), jednak Moravskoslezský deník (červenec 2013).

Výrok je hodnocen jako zavádějící, neboť je sice pravdou, že projekt byl odsouhlasen výraznou většinou zastupitelů na základě řady podkladů, a také to, že jej kritizoval exministr financí, nicméně není pravdou, že Kalouskova kritika by byla tím jediným, co přineslo projektu punc kontroverznosti. Psalo se o něm také ve výroční zprávě BIS a prošetřuje jej i protikorupční policie.

V Plzni letos skutečně začalo fungovat nové depo městské dopravy. Na financování se podílela také plzeňská Škoda. Toto depo bylo bývalým ministrem financí Miroslavem Kalouskem označeno za zlodějinu. O tom, že ministerstvo považuje projekt za rizikový mluvil v médiích opakovaně i Jan Zikl, ředitel odboru Financování územních rozpočtů a programové financování (rozhovor pro MF Dnes a pro Český rozhlas o měsíc později). Plzeňské depo se objevilo také ve výroční zprávě BIS (viz kapitola 3.2 Organizovaný zločin), která uvádí: „Provází jej řada pochybností, mj. o finanční výhodnosti pro město Plzeň“. Od dubna letošního roku zakázku prošetřuje také protikorupční policie.

Samotné hlasování proběhlo na zastupitelstvu města v dubnu 2012. Pro projekt skutečně hlasovala výrazná většina zastupitelů (30 ze 40). Při tomto hlasování měli zastupitelé na stole řadu podkladů a stanovisek, na jejichž základě rozhodovali (bod 9 jednání).

Projekt státní pokladny byl spuštěn k 1. lednu 2013 a účelem bylo lépe řídit likviditu státu a jemu podřízených institucí. Na projektu pracovalo ministerstvo především v době, kdy bylo řízeno Miroslavem Kalouskem, systém ale využívá i ministr Babiš.

V revizi dokumentu Strategie financování a řízení státního dluhu (.pdf) z července 2013 se tak dočteme, že likvidita na účtu státní pokladny bez zahrnutí rezervy byla těsně před spuštěním systému téměř 70 miliard korun, ke 30. červnu pak již 136 miliard (strana 5). V textu se dále dočteme, že již během prvního pololetí bylo z těchto peněz 25,6 miliardy použito na financování splátek pokladničních poukázek. Samotná revize pak vznikla kvůli snížení plánované výpůjční potřeby o 110 miliard korun, která měla být financována právě za použití rezervy na účtu státní pokladny (strana 7).

V oficiálním programovém prohlášení vlády takovou dohodu nenajdeme. Mohlo k ní však dojít během jednání vlády za dobu jejího fungování. S žádostí o vyjádření jsme proto kontaktovali zbylé dvě koaliční strany − ANO 2011 a KDU-ČSL − a prozatím výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Do doby, než obdržíme vyjádření oslovených stran, můžeme konstatovat pouze následující: Ani v programovém prohlášení, ani v přiložené koaliční smlouvě není bod věnující se privatizaci státních a polostátních společností, který by byl zobecnitelný na všechny státní a polostátní společnosti nebo konkrétně Letiště Praha. Dodejme ale, že privatizace pražského letiště je de facto zapovězena předpisem č. 69/2010 Sb.

Jediná zmínka k tomuto tématu je v koaliční smlouvě (.pdf), která je jako příloha vládního programového prohlášení. Na straně 32 nalezneme bod: "Nebudeme privatizovat státní lesy."

Autorů článků a studií o způsobu vedení hybridní války ze stran Ruska je možné nalézt od několika relevantních autorů. O novém typu války píše v jednom ze svých komentářů americká novinářka Anne Applebaum, zde. Další článek o novém typu války vydal online deník Echo24.

O hybridním způsobu války mluví rovněž americký generál a velitel spojeneckých sil NATO Philip M. Breedlove v článku zveřejněném na Military.com (článek v angličtině) 5. září a o tématu napsal také Washington Post(článek v angličtině).

Aleš Jakubec v obou případech uvádí nepřesná čísla již mimo toleranci stanovenou Demagog.CZ a zároveň těmito čísly vylepšuje svůj obraz, výrok je proto nepravdivý.

Výrok hodnotíme na základě schválenéhostřednědobého rozpočtového výhledu (.xls) na roky 2015 a 2016.

Tam na kartě "Souhrnná rekapitulace" najdeme plánované kapitálové výdaje (řádek 54) pro rok 2015 ve výši 266 milionů korun. Z této sumy má 226 milionů jít na investice zahájené již v roce 2014 (řádek 52) a zbylých necelých 40 milionů (řádek 53) pak na nové investice. Kvůli těmto nepřesnostem v uváděných částkách výrok hodnotíme jako nepravdivý.

Částky v tisících KčUpravený rozpočet 2014 po ZMO 1.3.

Rozpočtový výhled 2015Rozpočtový výhled 2016Investiční výdaje – zahájené v roce 2014

226 438

Nové investice

39 907

CELKEM KAPITÁLOVÉ VÝDAJE621 350266 345128 854

Lázně Teplice jsou skutečně akciovou společností, Kubera však zcela opomíjí, že město Teplice má v této společnosti 5% podíl. Dokládá to výroční zpráva společnosti za rok 2013. Údaje jsou dostupné na straně 3 v bodu B. Příjmy za lázeňskou turistiku mají tedy samotné lázně, v nichž má město svůj podíl, nicméně nelze tvrdit, že by lázeňští hosté nepřinesli do pokladny města žádné peníze. Při svém pobytu utrácejí ve městě u místních obchodníků, v restauracích etc., z čehož město získává svůj díl (.xls – rozpočet – záložka příjmy) z daní, např. na DPH. Nadto má společnost Lázně Teplice, a. s., své sídlo v Teplicích a odvádí zde tedy část daní z příjmu právnických osob. Také lázně jako takové platí daň z nemovitosti, což by bez hostů jistě nemohly. Z těch jde rovněž městu část.

Navíc na červnové valné hromadě (.pdf) společnosti Lázně Teplice byly vyplaceny mimořádné dividendy (v hodnotě 4 Kč na akcii) akcionářům, tedy i městu Teplice.

Olomouc skutečně již řadu let podrobuje své finance kontrole agentury Standard & Poor’s (podle magistrátu již od roku 1997, web S&P uvádí rok 1998). Aktuální rating je A- pro dlouhodobé závazky (třetí nejvyšší možné hodnocení, .pdf, en; znamená, že subjekt je velmi pravděpodobně schopný dostát svým závazkům, je však více ohrožen případnými nepříznivými změnami například v ekonomickém prostředí než subjekty s vyšším hodnocením AA či AAA) a A-2 pro krátkodobé závazky (druhé nejvyšší možné hodnocení; definice stejná jako výše). Toto hodnocení platí pro závazky jak v domácí, tak cizí měně. Městu byl navíc udělen pozitivní výhled do budoucna, což znamená, že hodnocení se může ještě zlepšit.

V doprovodné zprávě (.pdf, en) z května 2014, kde agentura potvrdila stávající hodnocení, pak S&P konstatuje, že ačkoliv vývoj hospodaření je poněkud horší, než se očekávalo v roce 2013, dá se stále pro roky 2014–2016 počítat se zlepšením. Zpráva hodnotí dluh i likviditu města jako přiměřené, kritizuje však například nedostatky v dlouhodobém plánování, kdy je rozpočet upravován několikrát během fiskálního roku.

I přes výše zmíněné výtky si město drží tento rating od roku 2012, kdy byl výhled zlepšen z hodnoty "stabilní" na "pozitivní". V roce 2006 bylo hodnocení pro závazky v lokální měně ještě o stupeň lepší než nyní.

Deklarace summitu ve Walesu skutečně neobsahuje žádné prohlášení o přímé hrozbě Ruské federace či agresi vůči EU. Oficiální text hovoří mimo jiné o pokračující aspirací NATO na konstruktivní partnerství s Ruskou federací založeném na kooperaci. Text rovněž uvádí, že NATO nevyhledává konfrontaci a nepředstavuje pro Rusko žádnou hrozbu. V tomto kontextu hodnotíme výrok jako pravdivý.

Bod 23 deklarace doslova uvádí následující: " The Alliance does not seek confrontation and poses no threat to Russia. But we cannot and will not compromise on the principles on which our Alliance and security in Europe and North America rest. NATO is both transparent and predictable, and we are resolved to display endurance and resilience, as we have done since the founding of our Alliance. The nature of the Alliance's relations with Russia and our aspiration for partnership will be contingent on our seeing a clear, constructive change in Russia's actions which demonstrates compliance with international law and its international obligations and responsibilities. "