Na základě informací od Tomáše Carby, volebního manažera kampaně Jaroslava Malého, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Z kalendáře akcí poskytnutého volebním štábem vyplývá, že v období kampaně se od 21. srpna zúčastnil Jaroslav Malý více než 75 akcí, včetně návštěv obcí.

Kalendář tak poskytuje zápis na webu Jaroslava Malého, kde se píše: " Profesor Jaroslav Malý včera završil celé své turné po obcích volebního obvodu. Dodržel tak své předsevzetí, že během volební kampaně osobně navštíví všech 66 obcí svého "rajonu". Turné jeho Senátorské ambulance, která zdarma měřila hladinu cukru a cholesterolu v krvi a také výši krevního tlaku, odstartovalo 18.8. a trvalo tak 54 dní. "

Zelení skutečně po volbách v roce 2006 utvořili koalici s ČSSD, KDU-ČSL a Brnem 2006, jak dokládá jejich programové prohlášení.

V koalici se stranou KSČM nebyla ani v roce 2010, kdy již Strana Zelených byla opoziční, stejně jako v roce 2002, kdy SZ stála proti koalici ODS a KDU-ČSL, v roce 1998 (.pdf) proti koalici ODS, KDU-ČSL, ODA, DEU a Hnutí za prosperitu Brna.

V roce 1994 získala strana jeden zastupitelský mandát. Volby vyhrála ODS, sestavovala také koalici a měla svou primátorku a není tak možné, aby se v městské koalici setkali spolu Zelení a komunisté.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož vláda ČR jedná o portfoliu českého euro-komisaře, stejně jako o kandidátech na tento post.

Bohuslav Sobotka s Jean-Claudem Junckerem měl několik rozhovorů, které se týkaly jeho podpory nominace do čela Komise, ale také českých priorit. Vláda vyjádřila zájem o rezorty ekonomické, jako jsou doprava, průmysl nebo regionální rozvoj, což potvrdil Bohuslav Sobotka i v rozhovoru s předsedou Evropské rady Hermanem von Rompuyem.

O situaci v minulosti informoval Brněnský deník. Podle vyjádření vedoucího oddělení magistrátního odboru školství Martina Jelínka nastupuje do brněnských základních škol zhruba 3 500 dětí ročně a ředitel brněnské pedagogicko-psychologické poradny Libor Mikulášek uvedl, že odklad se týká každého pátého dítěte. Počet dětí s odkladem tedy odpovídá vyjádření Františka Viždi.

Co se týká novely školského zákona, tak ten v paragrafu 47 skutečně uvažuje o zřízení tzv. přípravným tříd. Konkrétně uvádí: " Obec, svazek obcí, kraj a registrovaná církev a náboženská společnost, které bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy, mohou zřizovat přípravné třídy základní školy pro děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky. "

Tomio Okamura mluví o pozměňovacím návrhu poslance Urbana na snížení spotřební daně z pohonných hmot, který byl předložen v průběhu projednávání návrhu zákona o tzv. zelené naftě.

Smyslem Urbanova návrhu bylo snížit spotřební daň (viz. důvodová zpráva návrhu) – na naftu o 2,50 Kč za litr a na benzín o 1,50 Kč za litr – a tím i cenu pohonných hmot. Urban počítal s tím (odvolávajíc se na analýzu Národohospodářské fakulty VŠE), že díky snížené ceně budou motoristé a přepravci tankovat v České republice a výběr spotřební daně se zvýší. Okamura k tomu dodává, že zůstane lidem více peněz a utratí je za jiné komodity, což může pomoci české ekonomice.

Během projednávání ve sněmovně Babiš skutečně o zmíněném možném efektu nemluvil. Jeho vyjádření se odvolávalo na neslučitelnost s právem EU a absenci analýzy, která by dopředu následky přijetí Urbanova návrhu reálně popsala.

Je také pravdou, že někteří ekonomové o potřebě snížení spotřební daně veřejně hovoří. Například v listopadu 2012 se pro snížení vyjádřil Aleš Rod, v lednu 2013 Miroslav Ševčík, oba pro Český rozhlas. Netroufáme si však hodnotit, zda jde o ekonomy špičkové, jak Okamura uvádí. Jejich erudici nehodnotíme.

Oba ekonomové společně v listopadu 2010 vydali publikaci zabývající se touto problematikou s názvem "Spotřební daň z pohonných hmot v České republice – když více znamená méně" (.pdf).

Tento výrok uvedl Jaroslav Kubera už v rozhovoru pro deník Právo (cit. Novinky.cz). Ve veřejně přístupných zdrojích se nám bohužel nepodařilo najít informace, které by toto vyjádření vyvracely nebo potvrzovaly. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný. Nejvýznamnějším zaměstnavatelem ve městě je sklářská firma AGC Flat Glass Czech, jež v roce 2013 vyhrála titul nejlepší zaměstnavatel Ústeckého kraje.

Na webu Fakultní nemocnice Hradec Králové skutečně nalezneme zveřejňované smlouvy, a to v sekcích poradenské smlouvy, smlouvy s dodavateli a smlouvy týkající se veřejných zakázek (zde a zde). Nedokážeme říci, zda se opravdu jedná o prakticky všechny smlouvy, pravdou ale je, že nemocnice smlouvy zveřejňuje. Výrok je tedy pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě studie (.pdf, en), kterou v roce 2010 zpracoval pro Evropskou komisi Institut pro finančnictví (Institut für Finanzdienstleistungen e.V., iff) ve spolupráci s Centrem pro evropskou ekonomiku (Zentrum für Europäische Wirtschaftsforschung GmbH, ZEW).

Tato studie porovnává úpravu maximálních úrokových měr v tehdejší sedmadvacítce zemí. Jak vyplývá z Tabulky 7 (str. 62), absolutní strop mají 3 země, relativně stanovený pak dalších 11 zemí. Zbývajících 13, tedy méně než polovina, žádnou regulaci nemá. V této třináctce najdeme i Českou republiku.

Země se zastropovaným úrokem (absolutní výše)

Země se zastropovaným úrokem (relativní výše) Země bez regulace ohledně výše úrokůŘecko, Irsko, MaltaBelgie, Francie, Německo, Estonsko, Itálie, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Slovensko, Slovinsko, ŠpanělskoRakousko, Bulharsko, Kypr, Česká republika, Dánsko, Finsko, Maďarsko, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Rumunsko, Švédsko, Velká Británie

Iniciativě Teplice proti hernám se poprvé nepodařilo vyvolat referendum v otázce zákazu hazardu v září 2012. Magistrát jim tehdy podpisový arch odmítl z důvodu řady nedostatků, které úřad v archu s přiloženými podpisy objevil. K dalšímu odmítnutí podpisového archu došlo v červenci 2014.

Tehdy Mráček uvedl: „Dostali jsme to zpět s tím, že ty původní podpisy, které už jsme dříve měli, nejsou nyní už platné. Po konzultaci s právníky ale mohu konstatovat, že to není pravda. Takže jim to budeme vracet ve lhůtě zase na magistrát zpět. Pokud se nedohodneme, tak pak to půjde k soudu". V případě části výroku, v němž se Jakub Mráček odvolává na rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem, ten uznal platnost podpisů, které byly sesbírané již před dvěma lety. 890 podpisů však z 4 776 odevzdaných označil za neplatné. Iniciativě tak ve výsledku chybělo, jak správně uvádí Jakub Mráček, 188 podpisů k dosažení 4 074 potřebných podpisů k vyvolání referenda.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože se nám prozatím nepodařilo zjistit jaké stanovisko Evropská komise v otázce přijetí služebního zákona zastává. Otázkou je rovněž, zda zatažení Evropské komise do české vnitropolitické debaty mělo skutečně za následek to, že EK přestala vydávat stanoviska. Oslovili jsme Zastoupení Evropské komise v ČR a hodnocení výroku případně na základě jeho vyjádření doplníme.

Neformálním stanoviskem Evropské komise argumentoval poslanec TOP 09 Miroslav Kalousek na schůzi Sněmovny 16. 7. 2014. Kalousek z dokumentu citoval: „Plánované nabytí účinnosti k 1. lednu 2015 je všeobecně vítáno. Nicméně Komise vždy zdůrazňovala, že rychlost by nikdy neměla být na úkor kvality předpisu. Navíc vzhledem k více než dvouletému přechodnému období je jasné, že některé části předpisu vstoupí v účinnost až po zákoně samotném,“.

Ministr Jiří Dientsbier stejně jako kandidátka na eurokomisařku Věra Jourová však tvrdí, že schválení služebního zákona je podmínkou Evropské komise. Jourová se k tomu vyjádřila následovně: „Jednoznačně potvrzuji, že Evropská komise při jednání o evropských fondech dává jasnou podmínku, že od 1. 1. 2015 máme mít účinný služební zákon a od 1. 1. 2016 mají fungovat prováděcí předpisy, to znamená, že ta informace, která dnes zazněla, není pravdivá. Já tímto potvrzuji, že jsem absolvovala osobně několik jednání, kde toto jasně zaznělo, máme to i v dokumentech. “

Jediným stanoviskem EK, které se nám podařilo dohledat, jsou neformální připomínky ke služebnímu zákonu ze 14. 7. 2014, které Miroslav Kalousek použil na zmíněné schůzi Sněmovny. Je tedy otázkou, zda asi měsíc staré stanovisko již lze považovat za zastaralé a vyvozovat, že Evropská komise raději v této otázce stanoviska přestala vydávat.