Velkými volebními tématy v Plzni jsou zadluženostměsta a projektPlzeň – evropské hlavní město kultury 2015. V posledních letech se rovněž řešil název nového plzeňského divadla.

Změna pro Plzeň na svém webu prezentuje jako svá hlavní témata následující: Plzeň bez hazardu, petice za divadlo Miroslava Horníčka v Plzni, park v Komenského ulici – MO Plzeň 1.

Obyvatelé Plzně podepisovali petici, aby se divadlo nejmenovalo podle prvního polistopadového prezidenta Václava Havla, nýbrž aby neslo jméno Miroslava Horníčka. Jak je patrné, členem petičního výboru byl i sám Marek. Primátor Plzně Martin Baxa v reakci na to začal prosazovat neutrální název divadla – Nové divadlo. Nové divadlo bylo s tímto názvem otevřenov září 2014.

Hazard byl rovněž velkým tématem letošních podzimních voleb, kdy TOP 09 usilovala o referendum o hazardu v termínu komunálních voleb. Straně se ovšem nepodařilo získat dostatek podpisů lidí pro to, aby bylo referendum vyhlášeno. TOP 09 byla ve snahách o referendum podporována také hnutím Změna pro Plzeň a Stranou zelených.

Zastupitelstvo odmítlo návrh na vyhlášení referenda již v dubnu 2014. Na tomto jednání byl také předložen návrh na nulovou toleranci hazardu, což iniciovala právě Změna (informace k tomuto jednání jsou dostupné na webu města – jednání zastupitelstva, bod 44).

Tomáš Hudeček byl do funkce primátora zvolen 20. června 2013. Údaje o hospodaření hlavního města Prahy jsou ve formě tzv. rozklikávacího rozpočtu s možností exportu do strojově čitelných formátů dostupné právě do roku 2013. Data pro současný návrh rozpočtu na rok 2014 a soubor rozpočtů hlavního města Prahy na tentýž rok jsou sice zveřejněna ve srovnatelném rozsahu, avšak výhradně formou jednotlivých souborů ve formátu .pdf. Ze zjištěných informací tedy vyplývá, že změna ve vedení magistrátu vedla i ke změně ve způsobu prezentace rozpočtu města.

Argumentace Karla Schwarzenberga se nejspíš opírá o původní plán příměří navržený Vladimírem Putinem, který skutečně zahrnoval jednostranné stažení vládních jednotek. Současné příměří se však řídí podle dohody podepsané 5. září v Minsku. Tato dohoda (.pdf, RJ; neoficiální překlad dohody, AJ) v bodě 10 obsahuje požadavek na stažení všech nelegálních vojenských skupin, vojenského vybavení, bojovníků a žoldáků z území Ukrajiny.

Aleš Jakubec v obou případech uvádí nepřesná čísla již mimo toleranci stanovenou Demagog.CZ a zároveň těmito čísly vylepšuje svůj obraz, výrok je proto nepravdivý.

Výrok hodnotíme na základě schválenéhostřednědobého rozpočtového výhledu (.xls) na roky 2015 a 2016.

Tam na kartě "Souhrnná rekapitulace" najdeme plánované kapitálové výdaje (řádek 54) pro rok 2015 ve výši 266 milionů korun. Z této sumy má 226 milionů jít na investice zahájené již v roce 2014 (řádek 52) a zbylých necelých 40 milionů (řádek 53) pak na nové investice. Kvůli těmto nepřesnostem v uváděných částkách výrok hodnotíme jako nepravdivý.

Částky v tisících KčUpravený rozpočet 2014 po ZMO 1.3.

Rozpočtový výhled 2015Rozpočtový výhled 2016Investiční výdaje – zahájené v roce 2014

226 438

Nové investice

39 907

CELKEM KAPITÁLOVÉ VÝDAJE621 350266 345128 854

Trend zastoupení opozice v orgánech státních podniků potvrzuje i Bohuslav Sobotka a Petr Nečas.

Pro potvrzení jsme však kontaktovali několik bývalých předsedů vlád, na jejichž vyjádření nyní čekáme. Po jeho obdržení pak hodnocení upravíme.

Úplný seznam členů orgánů například státního podniku ČEZ můžete najít po jeho vyhledání v online obchodním rejstříku. Politické složení jeho orgánů však nic nevypovídá o tom, zda opozice byla či nebyla vyzvána k účasti ve společnostech.

Výrok je označen jako nepravdivý, protože Ministerstvo vnitra na svých webových stránkách průběžně zveřejňuje uzavřené smlouvy. Nejstarší smlouvu lze nalézt z roku 2011 a nejnovější pak z roku 2014.

Je pravdou, že Jiří Tyc, kterého zmiňuje ministr financí Andrej Babiš, je zaměstnancem dceřiné firmy ČEZu Energoservis. Tato firma, jak je ve výroku uvedeno, se pak skutečně mimo další činnosti zaměřuje na údržby a investice. Ačkoliv nelze zcela souhlasit s výrokem, že Jiří Tyc řídí tuto firmu, je jedním z nejvíce postavených zaměstnanců, konkrétně pak zastává pozici ředitele jedné z divizí, a to ETE - Jaderná elektrárna Temelín.

Co se týká části, že jej doporučila paní Veverková, tak zde nejsme schopni z veřejně dostupných zdrojů výrok vyvrátit, ani potvrdit. Paní Drábová nám e-mailem ovšem potvrdila, že Jiřího Tyce neoficiálně odsouhlasila jako člověka kompetentního na post v dozorčí radě ČEZu.

Z těchto důvodů výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou, že Jiří Tyc sice přímo neřídí celou servisní firmu Energoservis, nicméně je na velmi vysoké pozici, a bude tedy patrně expertem na danou problematiku.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož se na postu ředitele společnosti Plzeň 2015 vystřídalo skutečně 5 osob.

Jako první zde působil Milan Svoboda, kterého později nahradil Tomáš Froyda. Poté dočasně funkci převzali Erich Beneš a Jiří Sulženko. Stávajícím ředitelem je Jiří Suchánek, jenž je ve funkci od listopadu 2013.

Také je pravdou, že budoucnost stavby kulturní továrny Světovaru je nejistá. Kvůli problému s kontaminací s ropnými látkami totiž došlo k posunutí termínu. Pokud se ji nepodaří dokončit do září 2015, pravděpodobně přijde o evropskou dotaci ve výši 114 milionů Kč. Prozatím však zastupitelé její stavbu nezastavili a o dalším osudu rozhodnou noví zastupitelé, kteří vzejdou z říjnových komunálních voleb.

Na základě tiskových zpráv nejvyšších orgánů Evropské unie hodnotíme výrok Lubomíra Zaorálka jako pravdivý.

Evropská rada na svém zvláštním zasedání 30. srpna 2014 vyzvala (.pdf, ang., bod 12) Evropskou komisi, aby připravila návrh dalších sankcí proti Rusku v reakci na pokračující boje na Ukrajině. Evropská komise návrh připravila (ang.) k projednání 3. září a postoupila jej k jednání členským státům. (Informace o podobě navrhovaných sankcí např. agentura Reuters nebo idnes.cz.)

Předseda Evropské rady Herman van Rompuy a předseda Evropské komise José Manuel Barroso ve společném dopise (.pdf, ang.) na téma chystaných sankcí uvádějí, že přijetí bude projednáno v pondělí 8. září, a to formální písemnou procedurou.

Zákon o obcích ani zákon o volbách do zastupitelstev v obcích skutečně neobsahuje ustanovení, které by vítěznému uskupení dalo právo sestavit první návrh koalice. Stejně tak je tomu ale v případě vlády. V ČR sice existuje široce uznávaný úzus v tom smyslu, že první prezidentem jmenovaný premiér je z řad vítězné strany (na jeho návrh pak prezident zpravidla jmenuje i ostatní členy vlády,) žádné vymahatelné právo však vítězná strana nemá. Nedávná historie rovněž potvrzuje, že úzus není závazný.

Zákonný postup dle Ústavy je vymezen pouze takto: "(2) Předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů.
(3) Vláda předstoupí do třiceti dnů po svém jmenování před Poslaneckou sněmovnu a požádá ji o vyslovení důvěry.
(4) Pokud nově jmenovaná vláda nezíská v Poslanecké sněmovně důvěru, postupuje se podle odstavců 2 a 3. Jestliže ani takto jmenovaná vláda nezíská důvěru Poslanecké sněmovny, jmenuje prezident republiky předsedu vlády na návrh předsedy Poslanecké sněmovny".

Vítězná strana tedy nemá zákonné právo navrhnout složení vládnoucí koalice, tím méně pak právo „stanovit další postup".