Dle zápisu z prvního (ustavujícího) zasedání zastupitelstva města se vyslovilo pro návrh 10 zastupitelů, 23 bylo proti a 20 se zdrželo hlasování.

Dle tiskové zprávy hnutí Ostravak 10 zastupitelů hlasujících pro návrh bylo právě z tohoto hnutí. Zda ale ODS a ČSSD, resp. jejich zastupitelé Lumír Palyza a Martin Štěpánek, byly proti, se dohledat nepodařilo, neboť není z daného zasedání zastupitelstva dostupný záznam o jednotlivých hlasujících (pouze souhrnná informace).

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť je rámcově v souladu s informacemi uvedenými v médiích a v dokumentu Koncepce návrhů řešení problematiky bezdomovectví v Praze v letech 2013–2020 (.pdf).

Dodáváme však, že z metodologického hlediska je velmi obtížné bezdomovce sčítat. Poslední celorepublikové sčítání probíhalo v roce 2011 a dle údajů z Českého statistického úřadu bylo v tomto období v Praze napočítáno 1 254 lidí bez domova.

Výše zmíněná koncepce však tuto informaci specifikuje a uvádí následující: “vycházíme ze sčítání bezdomovců(...)a z dalších ověřených pramenů. Vyplývá z nich, že v HMP je v současné době kolem 4000 lidí bez domova. Těch, kteří žijí během dne především na ulicích v místech soustředění občanů a návštěvníků HMP (mluvíme o „zjevných“ bezdomovcích), je kolem 1500 osob, ‚skrytých‘ bezdomovců v běžném provozu města pak asi 2500”. Dále doplňujeme, že např. server Deník.cz uvádí následující: “Odhady počtu pražských bezdomovců se liší, často se uvádí asi 3500 až 4500”.

Tomio Okamura byl doposud jediným politikem, který se vzdal mandátu senátora ve prospěch mandátu poslance, v důsledku čehož byly vypsány doplňovací volby, a proto hodnotíme výrok jako pravdivý.

Dodejme ale, že dle Ústavy čl. 21 se Okamura funkce senátora, pokud se chtěl stát sněmovním poslancem, vzdát musel, jelikož Ústava stanoví, že "nikdo nemůže být současně členem obou komor Parlamentu".

Dalšími politiky, kteří nedokončili celé období mandátu senátora, byli: Václav Benda z důvodu úmrtí v roce 1999, Pavel Rychetský a Dagmar Lastovecká v důsledku jejich jmenování soudci Ústavního soudu v roce 2003, Josef Zielienec a Vladimír Železný z důvodu jejich zvolení poslanci Evropského parlamentu v roce 2004 (viz seznam doplňovacích voleb), Petr Skála, který odstoupil ze zdravotních důvodů v roce 2007, a Jiří Dienstbier st. z důvodu úmrtí v roce 2011.

Na konci srpna 2014 bylo vyhlášeno v Teplicích mimořádné zasedání zastupitelstva, na němž se mělo jednat o vyhlášce, která by hazard ve městě zakázala, a následně také o referendu v otázce hazardu. Hazard se přesto na zasedání neprojednával, jelikož většina zastupitelů se rozhodla hlasovat proti tomuto jednání, případně se část zastupitelů zdržela hlasování (což se v systému komunálního zastupitelstva, kde je hlasovací kvórum tvořeno vždy nadpoloviční většinou všech zastupitelů de facto rovná hlasování proti).

Nutno podotknout, že v zastupitelstvu Teplic má ODS 17 z celkových 33 křesel. Primátor města Jaroslav Kubera z ODS pak doporučil odložit téma hazardu na nové zastupitelstvo vzešlé z komunálních voleb. Výrok je proto hodnocen jako pravdivý.

V posledních 9 měsících byl skutečně v OVM host z hnutí Úsvit pouze jednou – a to sám Tomio Okamura (video) 30. března 2014 v diskuzi s ministrem Dienstbierem.

Dodejme, že den po předčasných volbách (tedy již mimo zmíněných 9 měsíců) byl v Otázkách Václava Moravce přítomný v diskuzi místopředsedů stran, jež se dostaly do Poslanecké sněmovny, také zástupce hnutí Úsvit (video). Konkrétně šlo o současného předsedu poslaneckého klubu hnutí, Radima Fialu.

Jak spočítal v únoru ostravský magistrát, za sedmileté období 2007–2013 činily investice do životního prostředí dohromady 14,1 miliardy. V průměru tedy přibližně 2 miliardy ročně.

Tato částka zahrnuje následující položky (údaje za období 2007–2013 v tis. Kč):

Monitoring ochrany ovzduší11,968 Studie a strategické dokumenty na úseku ochrany ovzduší9,363 Osvětové akce na úseku ochrany ovzduší3,800 Opatření ke zlepšení ovzduší na úseku dopravy7,048,642 Čištění komunikací34,504 Nadlimitní čištění komunikací23,070 Humanizace řeky Ostravice - Cyklostezky (Projekt)94,797 Opatření ke zlepšení ovzduší na úseku energetických úspor (Projekty)256,140 Zeleň jako opatření ke zlepšení kvality ovzduší (Projekty)232,944 Studie a strategické projekty na úseku veřejné zeleně4,313 Veřejná zeleň - běžné výdaje1,013,154 Lesní hospodářství38,668 Ochrana přírody a krajiny, ekologická výchova19,996 Vodní hospodářství a protipovodňová ochrana3,606,070 Odpady a Brownfields1,710,412

Jak je ze seznamu vidět, patří sem i čištění komunikací, a výrok tak hodnotíme jako nepravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě zápisů z hlasování a rozprav zastupitelstva HMP a informací z volebního programu KSČM.

V zápisu (.pdf) z jednání Zastupitelstva HMP (27. 2. 2014), se Marta Semelová vyslovila pro návrh opatření ukládající radě HMP “ předložit nově zpracovanou metodiku rozdělování finančních prostředků, obdržených jako odvod z loterií tak, aby motivovala městské části ke skutečnému omezení hazardu...“ (str. 6–7).

Mimo to Semelová např. na zasedání zastupitelstva (.pdf, 19. 9. 2013) uvedla následující: “ Považuji opravdu za naprosto postavené na hlavu, pokud rozdělujeme tyto peníze městským částem podle toho, kolik má která povolených výherních hracích přístrojů a jiných technických herních zařízení a podle počtu dnů, na které byla vydána povolení. My tím přece vyložena nabádáme starosty městských částí, aby tam ty herny, aby tam tyto přístroje herní měli. Čím víc jich budete mít, tím víc budete mít peněz. (...) Znovu požaduji na Radě hl. m. Prahy, aby připravila novou metodiku rozdělování těchto peněz, např. podle počtu obyvatel ” (str.101).

Pravdou také je, že součástí volebního programu KSČM pro Prahu je následující bod: Nulová tolerance k hazardu: likvidace sítě herních automatů a kasín ”.

Výměr ve výši 227 milionů s výhledem na možných 400 milionů za projekt Státní pokladna se nepodařilo z veřejných zdrojů dohledat, proto hodnotíme tento výrok jako neověřitelný.

Je v zásadě pravdou, že míra zdanění léku u nás patří v evropském kontextu (pdf.str.4) k těm vyšším - ovšem toto srovnávání je problematické, protože některé státy užívají v rámci zdanění léků systém více sazeb (např. Francie či Itálie).

Na základě změny kurzu v domácí politice se v dubnu tohoto roku koalice vedená premiérem Sobotkou shodla na snížení DPH na 10 % na léky, knihy, pleny a dětskou výživu.

Vláda v říjnu letošního roku jednala o návrhu zákona o osvojení dítěte druhým partnerem z registrovaného partnerství. Zmíněný návrh zákona byl předložen ministrem pro lidská práva, legislativu a rovné příležitosti Jiřím Dienstbierem na návrh 13 poslanců. Vládní kabinet však nezaujal k zákonu žádné stanovisko. Předloha nebyla ministrem schválena (pro zákon hlasoval pouze jeden ministr) ani zamítnuta (zamítnout ji chtělo jen pět ministrů). Nicméně shoda nepadla ani na neutrálním stanovisku, proto je výrok hodnocen jako pravda s výhradou. Pokud vláda k poslaneckému návrhu nezaujme stanovisko do 30 dnů, bude to automaticky znamenat její souhlas. Schválení návrhu by tak zůstalo na rozhodnutí Poslanecké sněmovny, Senátu a prezidenta.