Výrok předsedy vlády je hodnocen jako nepravdivý, neboť není pravdou, že by vláda nezvýšila žádnou sociální dávku. Zvýšila hranici pro vyplácení porodného a také zavedla podporu na 2. narozené dítě, což vede ke zvýšení výdajů.

Lepší valorizace důchodů byla vládou premiéra Sobotky diskutována již v únoru 2014, přičemž v březnu téhož roku byla do připomínkového řízení poslána novela menící podmínky valorizace penzí. Návrh samotný byl vládou i ministerstvem financí ČR schválen v dubnu 2014, přičemž v dalších měsících se už jen diskutovalo o přesné částce. Všechny druhy důchodů a příplatky k důchodům se potom valorizovaly od 1.1.2015, přičemž například starobní důchody vzrostly o 1,8%, což přidává k původnímu důchodu asi 205 Kč. O podobné částce hovořila v rozhovoru pro pořad Události ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová.

V případě sociálních dávek již Sobotkova vláda tolik změn neudělala, není ovšem pravda, že by vláda nezvýšila žádnou dávku. Součástí změn ve vyplácení porodného bylo zvýšení hranice pro příspěvek z výše 2,3 násobku životního minima na 2,7 násobek. To vede k rozšíření počtu lidí, kteří si na danou podporu sáhnou a tedy i k vyšším nárokům na státní pokladnu.

Stejně tak nově mohou občané získat podporu na 2. narozené dítě ve výši 10 tisíc korun, doposud byla podpora určena pouze pro 1. dítě. I v tomto případě tedy půjde o zvýšení výdajů v dané dávce.

Dané věci, které by podle ministra Babiše šly pořídit za částku, která se vybere prostřednictvím EET, není možné takto přesně kvantifikovat. Neexistuje totiž něco jako jednotková cena za kilometr dálnice nebo jeden transportér. Cena záleží na řadě externalit, které na ni působí. Dodejme ještě, že diskutabilní je také údaj 18 miliard, se kterým Babiš pracuje. To vysvětlujeme v předchozím výroku.

Průměrná cena kilometru dálnice podle NKÚ (= Nejvyšší kontrolní úřad) odpovídá v ČR 416 milionům korun za kilometr.

60 * 416 = 24 960 mil. Kč

Cena dálnice ale závisí na mnoha faktorech (množství potřebné práce, terénu), a proto se nedá jednoznačně určit, zda je výrok pravdivý, nebo nepravdivý.

Obdobná je situace u obrněných transportérů a tanků. Zde záleží na typech transportérů a tanků a dalších okolnostech. Ani zde se nedá jednoznačně určit, zda 18 mld. korun odpovídá těmto statkům. Jde např. o výbavu, vyjednávání ceny atp.

Ekonomických indikátorů, podle kterých se dá hodnotit "ekonomická situace" země je mnoho. Mezi nejčastěji používané patří tempo ekonomického růstu jako procentní změna reálného HDP, míra inflace jako přírůstek průměrného indexu spotřebitelských cen, míra nezaměstnanosti jako podíl nezaměstnaných na ekonomicky aktivním obyvatelstvu a bilance běžného účtu ve vztahu k HDP (jakožto ukazatel vnější ekonomické rovnováhy). Mezi data zahrnujeme ještě poměr hrubého státního dluhu k HDP (pro srovnání průměrný hrubý dluh ČR v letech 2013 - 2015 činil 42,8 % HDP).

201320142015*2016*Tempo růstu HDP (%)4.22,93,02,8Inflace (%) 7,58,97,47,0Míra nezaměstnanosti (%) 9,09,910,811,2Vládní dluh (% HDP)36,133,632,132,6Bilance běžného účtu (% HDP)-7,9-5,8-4,5-4,7 Zdroj dat: MMF, hodnoty zaokrouhleny, *odhad.

Mezinárodní měnový fond stav turecké ekonomiky dále komentuje ve svých výhledových zprávách z dubna a října 2015 takto:

• ekonomický růst v Turecku se v roce 2014 snížil v reakci na restriktivní opatření z roku 2013. V roce 2015 se očekává mírné oživení, (3,1 % oproti 2,9 % v roce 2014), díky nárůstu spotřeby umožněnému nižšími cenami surovin. Na Turecko nicméně nepříznivě působí ekonomická recese v Rusku a domácí politická nejistota, které ovlivňují investice a poptávku. Podle OSN(.pdf) tak Turecko, navzdory mírnému zlepšení ekonomického růstu, podobně jako další "emerging economies" například v oblasti jihovýchodní Evropy, zažívá delší období pomalejších temp růstu. Od toho je možné odvodit také rostoucí míru nezaměstnanosti.

• inflacezůstává relativně vysoká, cca 7,5 % (a 2,5% nad cílovou hodnotou), což je zapříčiněno uvolněnou monetární politikou, depreciací směnného kurzu a nárůstem domácích cen potravin. Inflace však, v návaznosti na velmi nízké míry inflace v eurozóně, vykazuje klesající tendenci.

• deficit běžného účtu se zmenšuje, zejména díky nižším cenám importovaných surovin, nicméně Turecko nadále zůstává čistým dlužníkem.

Další data o stavu turecké ekonomiky, zahrnující domácí i zahraniční zdroje, je možné nalézt například zde či zde.

Pokud by se pro hodnocení "ekonomické situace" použily výše uvedené indikátory, je možné konstatovat, že kombinace vysoké a rostoucí míry nezaměstnanosti, relativně vysoké (a nesplňující cíl monetární autority) inflace, a zpomalování ekonomického růstu, není dobrá. Výrok ministra Zaorálka je proto možné označit za pravdivý.

Výše sazby daně z přidané hodnoty je určena § 47 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.

Do roku 2015 se rozlišovaly dvě sazby, základní a snížená (v roce 2015 byla vytvořena třetí, nejvíce zvýhodněná kategorie pro léky, knihy a kojeneckou výživu). Snížená zahrnovala potraviny (kromě alkoholických nápojů), knihy, dřeviny a rostliny, dětské autosedačky, některé služby (sběr, přeprava a likvidace komunálního odpadu, opravy invalidních vozíků, hromadná pravidelní doprava) aj., což určoval výčet v příloze zákona.

Snížená sazba DPH byla až do roku 2007 5 %, poté se během vlády Mirka Topolánkazvýšila na 9 %. Základní zůstala v tomto období nezměněná, a to ve výši 19 %.

K dalšímu zvyšování snížené sazby došlo v letech 2010 (na 10 %), 2012 (14 %) a 2013 (15 %), tedy za vlády Petra Nečase. Zvýšila se také základní sazba, a to v roce 2010 (na 20 %) a v roce 2013 (na 21 %).

Za období vlád ODS od doby, kdy snížená sazba DPH byla ve výši 5 %, tedy skutečně došlo k zvýšení této daně, a to z 5 % na 15 % pro sníženou sazbu a z 19 % na 21 % pro základní sazbu.

Existuje poměrně mnoho studií zabývajících se dopadem zvýšení DPH na výdaje domácností, nepodařilo se však dohledat žádnou, která by porovnávala daňové zatížení konkrétně pro sazby 5 % a 15 %. Tuto částku se nám nepodařilo ověřit ani z jiných zdrojů a z toho důvodu hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Jelikož Ivo Valenta nedisponuje transparentním účtem (tím disponuje Strana soukromníků České republiky, za níž kandiduje, ale na výpisu z tohoto účtu nefigurují prostředky spojené s jeho kampaní), nebylo možné ověřit, zda výrok je pravdivý, či nikoliv.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť v minulém týdnu Poslanecká sněmovna na 3 schůzích projednala řadu zákonů a zřídila mimo jiné novou komisi.

Proběhla 1 řádná a 2 mimořádné schůze (jednu z nich svolalo samo hnutí ANO), na kterých poslanci schválili ve 3. čtení 7 vládních zákonů (např. novelu zákona o azylu a pobytu cizinců). Ve 2. čtení byl projednán zákon o obcích a v 1. čtení se projednalo celkem 6 zákonu (1 byl zamítnut). Byla také zřízena stálá komise pro dohled nad FAÚ.

V rámci mimořádných schůzí se ve čtvrtek řešila situace okolo uprchlíků (od 9 do 18 hodin) a také (na návrh Babišova hnutí) situace v České poště (nebylo doprojednáno).

Miroslav Kalousek svým projevem blokoval Sněmovnu 30. září při projednávání zákona o hazardu; není ovšem pravda, že by poslanci neudělali kvůli Kalouskovi v tomto týdnu nic.

31. schůze (řádná)

29. září - projednávaly se opoziční návrhy zákonů. Koalice se s opozicí dohodla, že připustí projednání 1 opozičního návrhu za každý klub - tj. KSČM, TOP 09, ODS a Úsvit.

KSČM předložila novelu zákoníku práce (proplácení prvních 3 dnů nemoci) a protlačila jej do 2. čtení.

Návrh z dílny TOP 09 byla novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu – rovněž nebyl zamítnut v prvním čtení.

ODS navrhla zrušit daň z nabytí nemovitých věcí, ovšem poslanci tuto věc zamítli již v prvním čtení.

Nakonec hnutí Úsvit předložilo novelu zákona o státních svátcích, podle něhož by byl 31. srpen vyhlášen významným dnem (spojení přemyslovské a lucemburské dynastie). Tento návrh do 2. čtení prošel.

30. září Poslanci nejprve ve 3. čtení schválili vládní návrh zákona o pedagogických pracovnících. Dále poslanci přijali ve 3. čtení vládní návrh zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. V tento den pak poslanci projednávali novelu zákona o hazardu, kterou skutečně svým vystoupením zablokoval Miroslav Kalousek.

2. října Jednání začalo o hodinu později kvůli přestávce ČSSD. Následně prošly vládě následující návrhy (všechno třetí čtení):

• novela zákona o spotřebních daních
• návrh zákona o Hasičském záchranném sboru České republiky
• novela zákona o azylu a o pobytu cizinců na území ČR
• novela zákona o evidenci obyvatel a rodných číslech
• návrh zákona o poštovních službách

Ve 2. čtení prošel vládní návrh zákona o obcích a v z prvního čtení byly do výboru propuštěny vládní návrhy zákona o podpoře malého a středního podnikání a zákon o audiovizuálních dílech a podpoře kinematografie.

Navíc byla zřízena stálá komise Poslanecké sněmovny pro kontrolu činnosti Finančního analytického útvaru Ministerstva financí (ta musí ještě zvolit svého předsedu, aby mohla začít fungovat).

Nestihl se v 1. čtení doprojednat návrh zákona o prokazování původu majetku.

Kromě této řádné schůze, jak jsme již uvedli v úvodu, proběhly v tomto týdnu 2 mimořádné schůze (obě ve čtvrtek 1. října).

30. schůzeMimořádná schůze k informaci předsedy vlády České republiky o řešení nelegální imigrace na území EU navázala na stejné jednání z června tohoto roku. Začala V 9 hodin a skončila v 18 hodin. Diskuze se účastnili jak zástupci opozice, tak i vlády. Výsledkem bylo přijetí několika usnesení (vládní koalice zde hlasovala spolu s TOP 09, kdy přijala jako základ usnesení poslankyně Chalánkové z této strany).

32. schůze Další mimořádnou schůzi vyvolalo samo hnutí ANO. Šlo o informaci vlády České republiky o aktuální situaci kolem zakázek v České poště, s.p.. Hnutí také chce zřídit vyšetřovací komisi k zakázkám České pošty. Samotná schůze netrvala příliš dlouho (18:13 - 19:28) a přerušena byla kvůli tomu, že Sněmovna nebyla usnášeníschopná (tj. nebylo přítomno alespoň 67 poslanců). Nutno dodat, že jednání bylo poněkud chaotické a vyvolání této schůze nekritizovala pouze opozice, ale např. i poslanec ČSSD Koskuba.

Vládní novela zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, je nyní ve druhém čtení ve Sněmovně jako tisk 569. První čtení proběhlo 20. října a nyní je zákon předložen k projednání Kontrolnímu výboru a Ústavně právnímu výboru.

"Navrhovaná právní úprava by měla zajistit vyšší míru transparentnosti financování politických stran a politických hnutí, a to především v kontextu s jejich finanční a věcnou podporou třetím osobami, a vyšší míru kontroly hospodaření stran a hnutí doplněnou o efektivnější systém sankcí," dočteme se v důvodové zprávě (.pdf). Zákon zavádí například úřad pro dohled nad hospodařením stran a hnutí (bod 26 návrhu), povinné zřízení transparentního účtu pro financování kampaní (bod 23), omezení hotovostních transakcí (bod 23) či limit na výši darů stranám a hnutím (bod 24).

Volby do zastupitelstev krajů (a zpravidla ve stejném termínu konané senátní volby) se musí konat "ve lhůtě počínající třicátým dnem před uplynutím volebního období a končící dnem jeho uplynutí" (viz zákon č. 130/2000 Sb.), tedy na podzim 2016. Navržená účinnost zmíněného zákona jako celku je k 1. lednu 2017. Část novely, která zřizuje Úřad pro dohled nad hospodařením stran a hnutí, nabývá účinnost dnem vyhlášení, nikoliv však ustanovení ohledně náplně činnosti tohoto úřadu (bod 28 novely, § 19f a další). Vzhledem ke lhůtám v legislativním procesu je skutečně nepravděpodobné, že by se zákon schválil včas tak, aby na podzimní volby bylo vše plně připravené. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako pravdivý.

Výrok je nepravdivý, jelikož několik zdrojů nezávisle na sobě potvrzuje, že “pozorovatelé” se na ukrajinské území dostali ilegální cestou přes Rostov na Donu (přechod kontrolovaný ruskou stranou), což dále v rozhovoru potvrzuje i sám Doubrava; ještě navíc bez oficiálního povolení ukrajinských úřadů.

Senátor Doubrava se pozorovací míse dle svých slov účastnil i s dalšími osobami (“kromě mě tu byli další dva Češi, Slovák, ale i Francouzi, Němci.”), avšak dle serveru Deník přijeli do země ilegálně.

V podobném duchu se vyjádřil i odborník na pravicový extremismus Anton Šechovcov, který na svém blogu (aj.) zveřejnil seznam pozorovatelů voleb, přičemž usuzuje, že se do Doněcku dostali přes Rostov na Donu, a tudíž také ilegální cestou. Konkrétně uvádí: " This means that they have all entered Ukraine illegally, as they did not pass the official Ukrainian border control. Thus, all of them can be prosecuted for the crime of illegal border crossing. "

Reportérka Lidových novin se vyjádřila, že se senátor Doubrava na ukrajinském území ocitl nelegálně. Konkrétně uvedla: “ On se v tuto chvíli ocitl na ukrajinském území, ale bez jakéhokoliv oficiálního vstupu na Ukrajinu. On překročil nelegálně hranice Ukrajiny s Ruskem a je tedy na Ukrajině, aniž by mi k tomu daly svolení ukrajinské orgány.”

Vládní návrh zákona (.pdf, str. 14) původně určuje pro podání kontrolního hlášení lhůtu jednoho kalendářního měsíce. Poslanecká sněmovna tento návrh schválila (.pdf, str. 1), a to ve znění (.pdf, str. 41) se lhůtou totožnou jakou navrhla vláda.

Návrh pak postoupila Senátu, který skutečně návrh vrátil, a to se změnou (.pdf, str. 2) lhůt pro podání kontrolního hlášení. U právnických osob byl zachován kalendářní měsíc, avšak fyzické osoby mají podávat kontrolní hlášení ve lhůtě pro podání daňového přiznání. Řídí se tedy daňovým řádem, který udává lhůtu tří měsíců.

Poslanecká sněmovna Senátem pozměněný návrh přijala (.pdf, str. 1). Všichni přítomní poslanci za ANO přitom hlasovali pro.

V roce 2011 byla schválena novela zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, účinná od 1. ledna 2012. Zákon skutečně předkládal Miroslav Kalousek coby ministr financí v Nečasově vládě. Tato novela zavádí 20% odvody z rozdílu mezi přijatými sázkami a vyplacenými výhrami. Odvod je z 80 % příjmem obcí a z 20 % příjmem státu v případě výherních automatů, u ostatních druhů hazardu dostanou obce 30 %. Před zavedením této úpravy odváděly firmy část zisku na veřejně prospěšné účely.

Nejedná se však o první zavedení zdanění hazardu. Až do roku 1998 podléhaly příjmy z loterií dani z příjmů právnických osob. Z této povinnosti byly loterijní společnosti osvobozeny novelou č. 333/1998 Sb., kterou předložilavláda Miloše Zemana s ministrem financí Ivem Svobodou a která v bodě 27 přidává příjmy z loterií a jiných podobných her k příjmům osvobozeným od DPPO.