Nalezené výsledky
Markéta Pekarová Adamová
Interview ČT24, 17. ledna 2024V minulém volebním období právě hnutí ANO připravilo zákon o korespondenční volbě.
Nepravda
Návrh zákona o správě voleb, jehož cílem bylo zavést korespondenční volbu, navrhla v minulém volebním období vláda Andreje Babiše. Tento návrh však pocházel od resortu vnitra, v jehož čele stál Jan Hamáček z ČSSD.
Pravda
Novelu, která by zavedla korespondenční hlasování ze zahraničí, předložil v roce 2015 (tedy za Sobotkovy vlády) Sněmovně Marek Ženíšek (TOP 09). Poslanci TOP 09 se během následné Babišovy vlády podíleli i na tvorbě dalších návrhů, jejichž cílem bylo korespondenční volbu prosadit.
Markéta Pekarová Adamová
Pravda
Na základě vládního návrhu novely zákona o správě voleb by českým občanům v zahraničí bylo umožněno volit korespondenčně už od voleb do Poslanecké sněmovny, které se mají konat na podzim roku 2025.
Markéta Pekarová Adamová
Pravda
Andrej Babiš se ke korespondenční volbě vyjádřil na mimořádné schůzi Sněmovny, která začala 17. ledna. Ve svém projevu zmínil také to, že by Češi žijící v zahraničí měli přijet volit do České republiky, nikoliv pouze na nejbližší ambasádu.
Pravda
Opoziční poslanci ANO a SPD, kteří odmítají korespondenční volbu, v roce 2020 podpořili zákon o tzv. drive‑in hlasování. V návrhu přitom nebylo upřesněno, jak bude zajištěna tajnost hlasování.
Markéta Pekarová Adamová
Interview ČT24, 17. ledna 2024Zhruba 600 000 lidí v zahraničí v době voleb pobývá.
Pravda
Přesná statistika o Češích žijících v zahraničí není dostupná. Ministerstvo zahraničních věcí ale odhaduje, že v zahraničí pobývá zhruba 600 000 českých občanů s volebním právem, kterých by se korespondenční volba týkala.
Markéta Pekarová Adamová
Pravda
V některých státech funguje korespondenční volba dlouhodobě. Velká Británie zavedla první formu takového hlasování už v roce 1918, a to pro vojáky, kteří se po první světové válce stále nacházeli v zahraničí. Desítky let mohou poštou hlasovat např. i občané Německa či Rakouska.
Markéta Pekarová Adamová
Pravda
První volby do slovenské Národní rady, v nichž mohli slovenští občané volit ze zahraničí, se uskutečnily v roce 2006. Hlasy ze zahraničí v nich představovaly pouze 0,14 % z celkového počtu. V posledních volbách v roce 2023 volila ze zahraničí pouze necelá 2 % Slováků.
Nepravda
Korespondenční hlasování ze zahraničí (v parlamentních či prezidentských volbách) umožňuje zhruba 60 % evropských států, ve zbývajících 40 % zemí tato možnost zavedena stále není. V případě EU tento způsob hlasování neumožňuje kromě ČR dalších 8 států, tedy cca 30 % států EU.
Markéta Pekarová Adamová
Interview ČT24, 17. ledna 2024Musí cestovat (Češi, kteří chtějí volit v zahraničí, pozn. Demagog.cz) někdy i tisíce kilometrů.
Pravda
V některých zemích se skutečně může stát, že český občan k nejbližšímu zastupitelskému úřadu musí cestovat více než tisíc kilometrů, aby mohl odvolit. Jde např. o USA, Austrálii, Indii nebo Čínu.