Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť Miloslav Ransdorf počet nezaměstnaných zhruba trojnásobně nadsadil. Nezaměstnaných mezi ekonomicky aktivními je pouze 6,8 %, což představuje zhruba 630 000 lidí.

Na úvod je potřeba předeslat, že výrok operuje se třemi způsoby měření nezaměstnanosti, přičemž třetí je nesmyslný.

Prvním ukazatelem – který používá Ministerstvo práce a sociálních věcí – je podíl nezaměstnaných osob. Ten „vyjadřuje podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 – 64 let ze všech obyvatel ve stejném věku,“ přičemž jsou jeho podklady zjišťovány z evidence úřadů práce. Lednová nezaměstnanost byla podle Ministerstva práce a sociálních věcí skutečně 8,6 %.

Druhým způsobem měření je obecná míra nezaměstnanosti, která vystihuje „podíl počtu nezaměstnaných na celkové pracovní síle“ (neboli ekonomicky aktivní populaci). Je získávána pomocí výběrového šetření a využívá ji Český statistický úřad a Eurostat. Eurostat má nejnovější dostupná data z prosince minulého roku, ta ukazovala opravdu 6,8% míru nezaměstnanosti.

Třetí výpočet, jenž se Miloslav Ransdorf snaží využívat, jsou „nezaměstnaní z ekonomicky aktivní populace“. Neboť je však „ekonomicky aktivní obyvatelstvo“ pouze jiným názvem (.pdf, str. 1) pro „pracovní sílu“, jde stále o obecnou míru nezaměstnanosti, s níž počítá ČSÚ a Eurostat a která činí 6,8 %, nikoli Miloslavem Ransdorfem zmiňovaných 11,5 %.

Jiří Dientsbier se takto vyjádřil v pořadu Hyde park 7. ledna 2014.

Souběh funkcí parlamentu a vlády je běžný, ve Velké Británii dokonce dle konstituční konvence povinný. V Británii se parlament sestává z horní a dolní komory, přičemž ministr může být vybrán jak z dolní tak z horní komory a výrok proto hodnotíme jako nepravdivý. V některých zemích (.pdf, s. 59-62), jako je např. Belgie, Bulharsko, Estonsko, Portugalsko, Rakousko, Slovensko nebo Švédsko, také existuje i tzv. klouzavý mandát, kdy ministr po dobu svého působení o mandát v parlamentu de facto přichází.

Pověřený předseda nejsilnější strany v dolní komoře parlamentu, který je zároveň členem dolní sněmovny (.pdf., s. 7), navrhuje ministry. Ti teoreticky (.pdf., s. 3) nemusí být členy žádné z komor Parlamentu. V praxi je však uznávaná konstituční konvence, která říká, že ministr by měl být členem jedné z komor. Pokud není, premiér má možnost jej přímo jmenovat do horní sněmovny, čímž se kandidát stane tzv. nezvoleným ministrem.

Ministrem se tak může stát v souladu s konvencí nejen člen dolní sněmovny Spojeného království, ale i člen horní sněmovny, který je zvolený nebo přímo jmenovaný.

Jana Lorencová policejní školou zřejmě myslela Policejní akademii České republiky. Na základě vyjádření personálního oddělení PA ČR hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Vedoucí personálního oddělení nám napsal:

" Dobrý den,
K Vašemu dotazu mohu uvést pouze to, že pan Jan Klak nebyl a není v žádném pracovněprávním vztahu k Policejní akademii České republiky v Praze.
S pozdravem

Mgr. David Dlouhý
vedoucí personálního oddělení PA ČR v Praze "

Je však možné, že se Jana Lorencová spletla a měla na mysli Vysokou školu finanční a správní, na které Jan Klak opravdu v minulosti působil. Na této škole vyučoval předměty Daňová teorie a politika a Bakalářský seminář.

Tvrzení Jaroslavy Jermanové pochází z webu politické strany ANO a bylo publikováno 9. 9. 2013.

Výrok je hodnocen na základě informací z webu volby.cz jako nepravdivý.

Jaroslava Jermanová kandidovala za ODS (volby.cz) do Poslanecké sněmovny v roce 2010 ve Středočeském kraji. Je sice pravdou, že získala zhruba 4 tisíce preferenčních hlasů, konkrétně jich bylo 4149. Korektní je také fakt, že se do Poslanecké sněmovny nedostala, její výsledek stačil na pozici 6. náhradníka.

Nicméně není pravdou, že by Jermanová získala více preferenčních hlasů než Petr Tluchoř, kterého poslankyně ANO zmiňuje. Tluchoř získal o 641 preferenčních hlasů více.

Jelikož Jermanová uvádí nepravdivě fakt, že získala méně hlasů než Tluchoř, je výrok hodnocen jako nepravdivý.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť jsme nenalezli měřítko, podle kterého by byl ČEZ nejméně zadlužený. V hodnotě ukazatele, na nějž zřejmě Andrej Babiš odkazuje, je na tom lépe než ČEZ polská energetická firma PGE.

Podle výsledků hospodaření (.pdf, str. 16) činil čistý dluh ČEZu v loňském roce 156,5 mld. Kč. I jeho relativní hodnota přitom překonává některé konkurenty.

Ačkoliv to Andrej Babiš neuvádí, nejspíš hovoří o ukazateli dluh/EBITDA, pomocí něhož se měří schopnost podniku splatit své dluhy. Zatímco výsledky hospodaření uvádí čistý dluh/EBITDA 1,91 (str. 29) na konci roku 2013, aktuální prezentace pro investory (.pdf, str. 32) přetiskuje hodnotu z předminulého roku 2,3. Prezentace zároveň uvádí širší rozpětí 2–2,5, jež se shoduje s hodnotou uváděnou ministrem Babišem.

Prezentace pro investory dále porovnává hodnotu dluh/EBITDA mezi dalšími společnostmi (str. 32). Lépe než ČEZ se ve srovnání umisťuje pouze polská společnost PGE, jež má i podle novějších dat (.pdf, str. 5) více hotovosti než dluhů, a překonává tak českou společnost. Není proto pravdou, že by bylo zadlužení ČEZu nejlepší ze všech energetických firem.

Na základě znění Washingtonské smlouvy hodnotíme výrok jako nepravdivý.

V článku 13 Washingtonské smlouvy stojí: “ Po dvaceti letech platnosti smlouvy může kterákoli smluvní strana odstoupit od smlouvy rok poté, co podá oznámení o odstoupení vládě Spojených států amerických, která vyrozumí vlády ostatních smluvních stran o každém oznámení o odstoupení. ” (znění v originále zde)

Proces vystoupení z NATO tedy netrvá 10 let, ale pouze jeden rok (období mezi oznámením a okamžikem, kdy stát přestává být členem NATO). Vystoupit je možné nejdříve po 20 letech platnosti smlouvy.

Pro ověření výroku jsme kontaktovali dramaturgii pořadu Otázky Václava Moravce, na základě jejich odpovědi hodnotíme výrok jako nepravdivý. Pro úplnost citujeme plné znění e-mailu od dramaturgyně pořadu Hany Andělové (zvýraznění Demagog.cz).

"Žádný ze dvou dramaturgů OVM (tedy ani pan Franěk, ani já), s panem Pecinou přímo nehovořil. Komunikace probíhala standardně na úrovni asistentky pořadu.
Pan ministr Pecina skutečně při prvním oslovení podmínil účast v OVM tím, že se nebudeme ptát na kauzu Červíček-Lessy. Asistentka pořadu za mé přítomnosti panu ministrovi sdělila, že mu něco takového samozřejmě nemůžeme v žádném případě slíbit, nicméně že rozhovor povedeme i na jiná témata. Následně pan ministr obdržel písemně seznam okruhů, který připojuji níže. Pan ministr v následném telefonickém rozhovoru s asistentkou k poslednímu bodu okruhů poznamenal, že pokud se moderátor na kauzu Lessy skutečně zeptá, nic k tématu neřekne, což ovšem je jeho nesporné právo.

Pan ministr obdržel tento seznam okruhů:
--služební zákon
--situace v elitních policejních útvarech
--efektivita spolupráce Policie a tajných služeb (viz Výroční zpráva BIS 2012)
--zvýšení počtu policistů
--boj s extremismem
--agenda MV do skončení funkčního období kabinetu

Doufám, že jsou informace dostačující. Jak jistě chápete, podobné přísliby našim hostům zásadně neposkytujeme."

Prezident Miloš Zeman se dle serveru iDNES.cz měl takto vyjádřit při návštěvě ve Žluticích dne 15. ledna 2014.

Vývoj cen uranu popisuje web InvestmentMine, cenový vrchol uran dosáhl v roce 2007, kdy v maximu stál bezmála 140 dolarů za 1 libru váhy. Tato maximální cena je skutečně desetinásobkem ceny z let přelomu tisíciletí. Nicméně od dosažení vrcholu ceny opětovně klesají, v současné době stojí libra uranu 35 dolarů, což znamená zhruba dvoj-trojnásobek cen z přelomu tisíciletí.

Miloš Zeman se mýlí také v tom, že jsme jediná evropská země s vlastními ložisky. Nalezišti uranu dle dat OECD z r. 2009 disponovaly (.pdf, s. 18) také např. Dánsko, Finsko, Francie, Německo, Řecko, Maďarsko, Itálie, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko nebo Ukrajina.

Těžba uranu pak probíhá na Ukrajině, v Rumunsku, Německu nebo Francii.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, protože Česká republika ještě k fiskálnímu paktu nepřistoupila.

Vláda ČR v čele s premiérem Bohuslavem Sobotkou sice k fiskálnímu paktu přistoupila, avšak o její ratifikaci nebylo zatím rozhodnuto. Fiskální pakt totiž musí schválit obě komory Parlamentu ČR. Až poté se může hovořit o přijetí fiskálního paktu ze strany ČR.

Nejdůležitějšími body dokumentu (.pdf) je právě zmíněných 8 kritérií. Hlavní podmínkou je, aby strukturální schodek rozpočtu nepřesáhl 0,5 % HDP. Pokud je státní dluh vyšší, než povolených 60 %, může být schodek až ve výši jednoho procenta.

Jestliže stát nebude plnit kritéria, mohou následovat sankce. Ty mohou dosáhnout až 0,1 % HDP. Všechna kritéria by měla být splněna do jednoho roku od ratifikace.

Z diskutujících (Falbr – PSE, Ransdorf – GUE/NGL, Roithová – PPE-DE, Zahradil – PPE-DE) hlasovali (.pdf, str. 75) pro přijetí Lisabonské smlouvy Falbr a Roithová, Ransdorf byl proti a Zahradil se zdržel.

Není tedy pravda, že by Zahradil "na rozdíl od ostatních" přítomných Lisabonskou smlouvu nepodpořil, neboť sice sám aktivně pro nehlasoval, nicméně oproti němu europoslanec Ransdorf byl proti přijetí Smlouvy.