Z veřejně dostupných zdrojů jsme nebyli schopni výrok zatím ověřit. Národní centrum kybernetické bezpečnosti vzniklo usnesením vlády 19. října 2011. Pracoviště se nachází v Brně v bývalém objektu Univerzity Obrany. Funkční by mělo být provizorně od ledna 2014 a plně od roku 2015.

S žádostí o informace o aktuálním stavu centra jsme se obrátili na informační oddělení NCKB. Jakmile získáme doplňkové informace k hodnocení výroku se znovu vrátíme.

Nedokážeme identifikovat, kdo jsou podle Miroslava Kalouska „solární baroni", také roční částka finanční kompenzace církvím není konstantní a proto musíme výrok hodnotit jako neověřitelný.

Vycházíme-li z údajů z webu Ministerstva kultury z r. 2012, tak předpokládaná výše finančních náhrad církvím činí zhruba 59 miliard Kč. Tato částka by měla být vyplacena v třiceti po sobě jdoucích ročních splátkách. Na každý rok tedy vychází zhruba částka 1,97 miliardy Kč (zaokrouhleno). Tato částka však každý rok nebude stejná, protože se její roční výše bude stanovovat vždy jako podíl nesplacené částky finančních náhrad a počtu zatím neuhrazených ročních splátek.

Podle Energetického regulačního úřadu (.pdf, str.9) se výkupní cena odvíjí od data uvedení elektrárny do provozu, instalovaného výkonu a tomu, zda si provozovatel elektrárny vybere garantovanou cenu či tzv. zelený bonus.

K odůvodnění přikládáme vyjádření Energetického regulačního úřadu:

„Celkové náklady na podporu elektřiny z fotovoltaických elektráren se skládají z nákladů na provozní podporu fotovoltaických elektráren, nákladů na odchylku povinného výkupu elektřiny z fotovoltaických elektráren a z administrativních a finančních nákladů povinně vykupujících (do roku 2012 provozovatelů distribučních soustav) spojených s podporou elektřiny z fotovoltaických elektráren formou výkupních cen. Náklady na provozní podporu fotovoltaických elektráren za Vámi požadované období jsou následující:

Náklady na provozní podporu fotovoltaických elektráren [tis. Kč]

2008

2009

2010

2011

2012

2013*)

139 170,84

1 061 447,47

6 708 548,62

23 583 546,09

24 734 572,96

24 876 307,93

*) hodnota nákladů v roce 2013 je predikce z konce roku 2012

Ostatní výše uvedené náklady související s podporou elektřiny z fotovoltaických elektráren jsou vyčísleny pro všechny kategorie obnovitelných zdrojů souhrnně a jejich přiřazení k jednotlivým kategoriím nelze jednoznačně provést, proto uvádíme tyto náklady pouze souhrnně pro všechny kategorie obnovitelných zdrojů:

2011

2012

2013*)

Náklady na odchylku povinného výkupu [tis. Kč]

400 153,72

331 708,37

652 445,17

Administrativní a finanční náklady [tis. Kč]

28 000,00

32 647,00

44 300,00

*) hodnota nákladů v roce 2013 je predikce z konce roku 2012"

Server ekonom.ihned.cz v minulém roce přišel s informacemi, že v protikorupční policii pracovalo více než tři stovky policistů. Do plného stavu však chybělo přes čtyřicet policistů. Takový počet chybějících znepříjemňuje výkon práce těm zbývajícím. Podle mluvčího útvaru na více policistů nebyl dostatek finančních prostředků. Tehdejší ředitel Tomáš Martinec doplnil, že i přes nedostatek policistů je nutné další snižování počtu zaměstnanců.

Zpravy.ihned.cz v září letošního roku uvedly, že Rusnokova vláda v demisi odsouhlasila navýšení výdajů protikorupční policie o patnáct miliónů korun. "Peníze by měly plynout na personální posílení protikorupční složky policie, včetně zřízení nové služebny ve Zlíně."

I přes toto navýšení dochází k restrukturalizaci celého útvaru směrem k posilování vedoucích pozic, slučování pracovišť a dalším opatřením, která by měla vést k vyšší efektivitě. Současný ředitel Milan Komárek k tomu uvedl, že změny mají vylepšit organizační a kontrolní stránku útvaru.

Nedostatek financí pro správný chod protikorupční policie a letošní změny naznačují, že existuje prostor pro zlepšování jejího fungování. Přesto nelze objektivně rozhodnout, jaké byly podmínky pro výkon práce.

Ústava Ruské federace z roku 1936, platná právě i v roce 1954, kdy došlo k připojení oblasti Krymu k Ukrajině, vysvětluje ve svém článku 18, že ke změně území nemůže dojít bez souhlasu dané svazové republiky.

Jakkoliv byl v té době právní systém relativní, vedení SSSR deklarovalo souhlas obou stran (ukrajinského i ruského parlamentu), tudíž připojení neodporovalo ústavním normám. Zdroje se ovšem v této oblasti rozchází, objevují se jak souhlasné názory, tak ty, které tvrdí, že k souhlasu nedošlo a jednání bylo jen jednostranné.

Nebyla porušená žádná jiná norma tehdejší ústavy, ústavně vyžadováno nebylo ani referendum. Přesto hodnotíme výrok jako neověřitelný, neboť nejsme v tomto případě korektně schopni posoudit, zda bylo připojení Krymu v roce 1954 konformní se sovětskou ústavou.

Tento výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože se nám nepodařilo dohledat ani statistiky ztrát státního rozpočtu v souvislosti s karuselovými obchody ani potvrzení bližšího vztahu mezi výběrem mýta a bojem proti karuselovým podvodům.

Karuselové obchody jsou jedním z největších problémů při výběru daní. Jde o nelegální daňový únik spojený s neodváděním DPH fiktivními firmami. Proti těmto podvodům může stát bojovat rychlejší a efektivnější kontrolou odvodů DPH nebo tzv. reverse charge mechanismem (pdf., s.8), kdy za odvod daně odpovídá konečný odběratel, který si ji může později uplatnit jako odpočitatelnou položku. Vzhledem k tomu, že jsou tyto podvody velmi obtížně odhalitelné, nelze z nich vzniklé ztráty rozpočtu vyčíslit.

Na Slovensku funguje od 1. 1. 2010 systém satelitního mýtného, který umožňuje zdanit nákladní automobily a autobusy nad 3,5 tuny. Bohužel se nám však nepodařil dohledat žádný důkaz o možné souvislosti mezi efektivním výběrem mýta a bojem proti karuselovým podvodům. Bez důkazu vztahu mezi mýtem a karuselovými podvody a bez odhadů ztrát státního rozpočtu musíme výrok hodnotit jako neověřitelný.

Není přesně jasné, co má ministr Babiš na mysli pod pojmem "600 miliard kešů", výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.

Pokud by se mělo jednat o pokladní hotovost v bankách, z přehledu ČNB vyplývá, že měly české banky k 31. 12. 2013 na účtech hotovost ve výši 43 miliard korun.

Podle zpráv E15 drží české banky vládní dluhopisy za více než 600 miliard, je ale otázkou, jestli se držení dluhopisů do splatnosti dá označit jako "keše".

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť nelze dokázat přímou implikaci nově zvoleného rámce EU pro politiku v oblasti energetiky a klimatu a vyššími energetickými náklady českých výrobců.

Evropský parlament na základě hlasování vyzval, že státy EU do roku 2030 sníží emise CO2 o 40 %, budou mít podíl z obnovitelných zdrojů 30 % a zvýší energetickou účinnost o 40 %.

Podle Zprávy cen a nákladu na energie (. pdf EN) budou tímto nově zvoleným rámcem nejvíce zatíženy energeticky intenzivní části průmyslu, jako chemický, hutnický a papírenský.

Zpráva ale také udává (str. 137), že i přes zvyšující se cenu energií by mělo docházet ke zvyšování energetické účinnosti a náklady na energie by tak růst nemusely.

Výrok europoslance Tošenovského tak hodnotíme jako neověřitelný.

Výrok jako celek hodnotíme jako neověřitelný, neboť jsme nenašli relevantní informace o zmíněném upozorňování v roce 2008 ze strany klub KSČM, který měl být v této činnosti osamocen.

Státní podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie zavedl v roce 2005 speciální zákon č. 180/2005 Sb. (pdf.), ve kterém byly také vyhlášeny dotační podmínky a garantované výkupní ceny pro solární elektrárny.

Hlasování o výše zmíněném návrhu zákona proběhlo následovně:

Výsledky 513. hlasování podle politických klubů:

Politický klub

PRO

PROTI

zdržel se

celkem

ČSSD

57

0

2

59

ODS

0

42

6

48

KSČM

22

1

10

33

KDU-ČSL

17

1

0

18

US-DEU

6

0

17

nezařazení

1

00

1

celkem

103

4419

166

Na základě výsledků hlasování je vidět, že schválení tohoto zákona bylo v režii ČSSD, KSČM a KDU-ČSL. Všichni přítomní poslanci za ODS (mimo těch, co se zdrželi) hlasovali proti tomuto návrhu.

Vyhlášené dotační podmínky vedly zejména v letech 2009 a 2010 k prudkému nárůstu výstavby solárních elektráren od malých až po velkoplošné, který způsobil hrozbu zdražení elektrické energie pro odběratele ve státě o desítky procent. Kritická situace vedla vládu k tomu, že nechala v režimu legislativní nouze v září 2010 schválit novelu zákona, která pro další nově postavené solární elektrárny, zejména velkoplošné, podporu značně omezuje. Pro tento návrh hlasovaly strany napříč politickým spektrem. Elektrárny postavené do konce roku 2010 však mají zaručeny extrémně zvýhodněné výkupní ceny elektřiny na dobu 20 let. Zákon pak byl od 1. ledna 2013 nahrazen zákonem č. 165/2012 Sb. (pdf.), o podporovaných zdrojích energie.

Nepodařilo se nám dohledat informace, které by potvrzovaly či vyvracely, že KSČM byla jediným politickým klubem, který (od r.2008) upozrňoval na tento zákon, jakožto špatně nastavený. Podíváme-li se např. na vystoupení samotné poslankyně Konečné v Poslanecké sněmovně za rok 2008, zjistíme, že ona osobně tuto problematiku ve svých vystoupeních neřešila. Nicméně nelze vyloučit, že zmíněnou otázku neotevřen jiný poslanec KSČM a to jak ve Sněmovně, tak i mimo ni.

Mediální zmínku o této problematice lze dohledat v Parlamentních listech z 18. března 2010 ze článku samotné poslankyně Konečné. Ta upozorňuje na to, že " Již při projednávání zákona v roce 2005 byli poslanci upozorňováni na rizika spojená s nastavením nepřiměřeně vysokých výkupních cen. Tehdejší oponenti byli automaticky označováni za antiekology a díky tomuto tlaku byly jejich hlasy úspěšně umlčeny."

Je však otázkou, když již při schvalování byli poslanci na tato rizika upozorňováni, proč pro zákon hlasovalo 22 poslanců KSČM a proti byl jen 1.

Nicméně ani tato zmínka nedokládá, že klub KSČM jako jediný na problém již v roce 2008 upozorňoval. Výrok jako celek je tedy hodnocen jako neověřitelný a to právě z toho důvodů, že jsme nedohledali fakta o postojích klubů v PSP k této věci v roce 2008.

Česká republika se stala členským státem Evropské unie 1. května 2004. Jedním z hlavních prvků společného vnitřního trhu EU je princip volného pohybu zboží.

Ustanovení o volném pohybu zboží upravují (.pdf, str.3) články 34–36 Smlouvy o fungování Evropské Unie.

Bohužel se nedá dohledat, zda Andrej Babiš na sobotním jednání mezi zástupci ANO a ČSSD opravdu navrhoval podpis koaliční smlouvy všemi poslanci a výrok proto hodnotíme jako neověřitelný. O vyjádření jsme však požádali vyjednavače z týmu ČSSD a v případě odpovědi hodnocení upravíme.

Andrej Babiš se však v podobném duchu vyjádřil 30. října, kdy po volbách probíhaly spory uvnitř ČSSD mezi křídlem Michala Haška a příznivci Bohuslava Sobotky. Babiš tehdy řekl, že bude chtít od sociálních demokratů podpisy poslanců, kteří budou podporovat vládu.