Program účasti prezidenta Miloše Zemana na zahájení olympijských her v Soči, zveřejněný na oficiálním webu www.hrad.cz, bilaterální schůzky se zahraničními představiteli nezmiňuje.

Ze zveřejněných tiskových zpráv však vyplývá, že k několika jednáním již došlo (rozhovor s prezidentem byl předtáčen). Zeman se tedy podle webu zatím setkal se zmíněným prezidentem Čínské lidové republiky Si Ťin-pchingem, s prezidentem Ázerbajdžánské republiky Ilhamem Alijevem a s prezidentem Republiky Tádžikistán Emómalí-ji Rahmónem.

S ohledem na to, že nemůžeme potvrdit ani vyvrátit zmiňovaný plán "pěti či šesti bilaterálních jednání", označujeme výrok jako neověřitelný.

Podľa Jednacieho poriadku Európskeho parlamentu (.pdf), predsedníctvo má skutočne právomoci vo finančnej oblasti

Článok 23:

2. Předsednictvo přijímá finanční, organizační a administrativní rozhodnutí ve věcech týkajících se poslanců a vnitřní organizace Parlamentu, jeho sekretariátu a orgánů.

3. Předsednictvo přijímá finanční, organizační a administrativní rozhodnutí ve věcech týkajících se poslanců na návrh generálního tajemníka nebo politické skupiny.

Je mimoriadne zložité fakticky overiť, či Oldřich Vlasák skutočne dlhodobo presadzuje uvedené zásady, v jeho vystúpeniach na pôde EP za posledný rok tím Demagóg.sk podobné známky nenašiel. Avšak nevylučujeme, že mimo oficiálnych zasadaní tieto hodnoty podporuje. Napríklad oficiálne stránky ODS. Na základe uvedeného však výrok hodnotíme ako neoveriteľný.

Hospodářskou dynamiku budeme posuzovat podle růstu HDP. Zaměřili jsme se na státy tzv. EU15, které byly součástí Unie před rozšířením v roce 2004. U těchto států jsme porovnali jejich průměrný růst HDP před rozšířením a po rozšíření.

Průměrné HDP států EU15 před rozšířením rostlo v roce 2000 o 3,9 %, 2001 o 2,1 %, 2002 o 1,2 % a 2003 o 1,2 %.

Průměrné HDP států EU15 po rozšíření rostlo v roce 2004 o 2,4 %, 2005 o 1,8 %, 2006 o 3,1 % a 2007 o 3,0 %.

Rok 2008 již posuzovat nebudeme, jelikož v tomto roce propukla hospodářská krize a hospodářská situace tím výrazně utrpěla.

Můžeme tedy sice konstatovat, že po rozšíření EU v roce 2004 došlo k hospodářskému růstu v zemích EU15, ale nedokážeme jasně určit souvislost mezi oběma jevy, výrok proto hodnotíme jako neověřitelný. Nedokážeme vyloučit, že by k růstu HDP došlo i bez rozšíření.

Tomio Okamura tato slova pronesl v rozhovoru pro iDNES.cz 21. ledna 2014.

Výrok Tomia Okamury hodnotíme jako neověřitelný, protože se nám nepodařilo dohledat závěrečnou zprávu plnění rozpočtu pro r. 1989.

Zákon o státním rozpočtu ze 13. prosince 1988 stanovuje celkové příjmy státního rozpočtu federace na rok 1989 částkou 223 640 800 000 Kčs. Celkové výdaje státního rozpočtu federace jsou stanoveny částkou 223 640 800 000 Kčs. Zákon o rozpočtu na rok 1989 tedy pracuje s vyrovnanými příjmy a výdaji.

Zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 2013 počítal se schodkem ve výši 100 miliard Kč.

Dle Ministerstva financí ČR byl však realný schodek v r. 2013 nakonec 81,3 miliard Kč.

Zákon o státním rozpočtu z 19. prosince 2013 stanovuje celkové příjmy státního rozpočtu České republiky na rok 2014 částkou 1 099 307 508 965 Kč. Celkové výdaje státního rozpočtu se stanoví částkou 1 211 307 508 965 Kč. Rozpočet na r. 2014 tedy počítá se schodkem 112 miliard Kč.

Kateřina Konečná se narodila 20.1.1981, v samotném vedení ÚV KSČM není nikdo, kdo by byl mladší než ona, nicméně vzhledem ke skutečnosti, že se nám nepodařilo dohledat seznam členů celého ÚV KSČM (na stránkách KSČM nejsou tito členové uvedeni), hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Pro představu níže uvádíme přehled roků narození jednotlivých členů vedení ÚV KSČM:

1. JUDr. Vojtěch Filip: narozen 1955
2. Petr Šimůnek: narozen 1965
3. Ing. Miloslava Vostrá: narozena 1965
4. Ing. Jiří Dolejš: narozen 1961
5. Zdeněk Levý: narozen 1951
6. JUDr. Zdeňka Lišková: narozena 1954
7. Ing. Pavel Kováčik: narozen 1955

Andrej Babiš takto odpověděl v online chatu iDnes.cz z 8. 10. 2013.

Bohužel se nám nepodařilo z nezávislých zdrojů ověřit, zda měl Andrej Babiš pravdu, a výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Na otázku pěstování řepky olejky reagoval sám Agrofert po zveřejnění článkuBabiš odírá lidi: Může za vysoké ceny potravin, sám dostává miliardy od státu! na serveru Blesk. Blesk zde označil Agrofert za největšího pěstitele řepky olejky v České republice. Agrofert se toto později snažil vyvrátit s tím, že podniky AGF Holding produkují pouze 4 % z celkové produkce v rámci ČR. Nám se však toto číslo nepodařilo ověřit z nestranných zdrojů.

Tvrzení Andreje Babiše pochází z rozhovoru publikovaného na serveru Novinky.cz 18. ledna 2014.

Pavel Čihák je bývalý vedoucí odboru dopravy Středočeského kraje a bývalý šéf krajské Správy a údržby silnic. Na základě informací, které přinesl server iHNED.cz existovala údajně silná vazba mezi Davidem Rathem a Pavlem Čihákem. Čihák s Rathem pak měli mít vliv na dopravní investice v kraji.

Tyto informace rozzlobily šéfa poslanců ANO Jaroslava Faltýnka, který požaduje od Pavla Čiháka vysvětlení celé situace.

Je možné, že tyto informace hrály roli ve skutečnosti, že Pavel Čihák nebyl nominován na ministra dopravy, jak vyplývá z vyjádření předsedy hnutí ANO Andreje Babiše. Nicméně nepodařilo se nám dohledat žádné další doklady o tom, že by tato skutečnost opravdu hrála roli v nenavržení Pavla Čiháka na post ministra dopravy. Rozhodnutí také mohlo být ovlivněno dalšími faktory a z tohoto důvodu tedy musíme výrok hodnotit jako neověřitelný.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě analýzy zákona o dani z příjmů.

Daň z příjmu fyzických osob je dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZDP") je daň, jejímž předmětem jsou dle § 3 odst. 1 ZDP příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky, příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, příjmy z kapitálového majetku, příjmy z pronájmu a ostatní příjmy (např. příjmy z příležitostných činností, z převodu vlastní nemovitosti, výživné, důchody atd.).

ZDP v § 3 odst. 4 stanoví v písmenech a) - h), co předmětem daně z příjmu fyzických osob není. Jde např. o příjmy získané nabytím akcií nebo podílových listů, úvěry a půjčky, příjmy získané převodem majetku mezi osobami blízkými atd.Ustanovení § 4 odst. 1 ZDP stanoví v písmenech a) - zm) (tj. v 39 písmenech) případy (resp. příjmy), kdy je fyzická osoba od daně z příjmu osvobozena. Další osvobození od daně z příjmu je upraveno v § 6 odst. 9 v písm. a) - u) (tj. v 21 písmenech).

Ustanovení § 15 ZDP, který upravuje v 9 odstavcích nezdanitelnou část základu daně (tj. odečítání od základu daně), má více než 1800 slov. Pro příklad zde uvádíme ust. § 15 odst. 1 ZDP:

" Od základu daně lze odečíst hodnotu darů poskytnutých obcím, krajům, organizačním složkám státu, právnickým osobám se sídlem na území České republiky, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek podle zvláštního zákona, a to na financování vědy, vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství, na policii, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat a jejich zdraví, na účely sociální, zdravotnické a ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, a politickým stranám a politickým hnutím na jejich činnost, dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poskytovateli zdravotních služeb nebo provozují školy a školská zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat, na financování těchto zařízení, dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poživateli invalidního důchodu nebo byli poživateli invalidního důchodu ke dni přiznání starobního důchodu nebo jsou nezletilými dětmi závislými na péči jiné osoby podle zvláštního právního předpisu, na zdravotnické prostředky nejvýše do částky nehrazené zdravotními pojišťovnami nebo na rehabilitační a kompenzační pomůcky uvedené ve zvláštním právním předpise nejvýše do částky nehrazené příspěvkem ze státního rozpočtu a na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání, pokud úhrnná hodnota darů ve zdaňovacím období přesáhne 2 % ze základu daně anebo činí alespoň 1000 Kč. Obdobně se postupuje u darů na financování odstraňování následků živelní pohromy, ke které došlo na území České republiky nebo členského státu Evropské unie, Norska nebo Islandu. V úhrnu lze odečíst nejvýše 10 % ze základu daně. Jako dar na zdravotnické účely se hodnota jednoho odběru krve bezpříspěvkového dárce oceňuje částkou 2000 Kč a hodnota odběru orgánu od žijícího dárce se oceňuje částkou 20000 Kč. Ustanovení tohoto odstavce se použije i pro dary poskytnuté právnickým nebo fyzickým osobám se sídlem nebo bydlištěm na území jiného členského státu Evropské unie, Norska nebo Islandu, pokud příjemce daru a účel daru splňují podmínky stanovené tímto zákonem. "

Výrok Milana Urbana zazněl 22. listopadu během rozhovoru pro Radiožurnál (v čase 16:20) a na základě dostupných informací z médií ho hodnotíme jako pravdivý.

Německá energetická politika prochází v posledních letech poněkud turbulentním obdobím. V roce 2007 rozhodla německá vláda, že uzavře do roku 2018 všechny uhelné elektrárny a opustí těžbu uhlí, zejména z důvodů nerentability a nekonkurenceschopnosti. Koncem roku 2011 se v reakci na havárii jaderné elektrárny Fukušima německá vláda usnesla ukončit provoz všech jaderných elektráren do roku 2022 a nahradit je energií z obnovitelných zdrojů při snižování celkové spotřeby elektřiny.

Velmi rychle se však ukázalo, že přechod na obnovitelné zdroje (solární a větrné) bude zdlouhavým procesem a energetickou mezeru nyní paradoxně zaplňují uhelné elektrárny, které zažívají renesanci i vzhledem k nízké ceně emisních povolenek. V roce 2012 Německo spustilo nové uhelné elektrárny poblíž Kolína nad Rýnem či Boxbergu, v minulém roce pak například nedaleko Duisburgu a města Lünen. Pod záštitou společností RWE či Vattenfall probíhá stavba elektráren u Hamburku či Mannheimu, s čímž také souvisí rozšiřování dosavadních hnědouhelných těžebních oblastí, např. povrchového dolu Garzweiler, kde dochází k vysídlování obyvatel, či snahy o rozšíření těžby v oblastech bývalé Lužice s centrem v Chotěbuzi (dnes součástí Braniborska). Absence jasné a kontinuální energetické politiky je v německém případě zřejmá. Dotace pro obnovitelné zdroje energie navíc prodražují koncovou cenu elektřiny pro domácnosti a průmysl.

Vzhledem k faktu, že se nepodařilo dohledat případ, kdy by prostřednictvím referenda došlo k úplnému zrušení parlamentu, hodnotíme daný výrok jako pravdivý.