Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě rozhovoru s Martinem Anderem (místopředsedou Strany zelených a předseda klubu zastupitelů Strany zelených v Zastupitelstvu města Brna), který 30.8.2013 uveřejnil Server centrumnews.

Níže uvádíme výňatek z tohoto rozhovoru: "Město by si mělo pro začátek stanovit cíl zajistit takovou kapacitu ve svých školách, že rodiče všech tříletých dětí, budou-li mít zájem, najdou pro ně místo," uvedl předseda brněnské SZ Martin Ander . Radnice by podle něj měla další místa přistavět a zároveň finančně podporovat zaměstnavatele ke zřizování školek pro děti zaměstnancům. Příspěvek by měli dostat i rodiče dětí, které se do městské školky nedostaly. Ander argumentuje tím, že magistrát platí na každé dítě ve školce zhruba 9000 korun ročně. "Děti, na které se místo nedostane, však o tuto formu podpory ze strany města dosud přicházejí," podotkl."

Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.

Jaroslav Zavadil hovoří o zákonu 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), který je platný od 28. května 2002, není však ještě účinný (v současné době je v zákoně zakotvena účinnost od 1. ledna 2015, viz § 254),

Zákon 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů byl vyhlášen 12. července 2002 a účinnosti nabyl hned 1. ledna 2003. Podle tohoto zákona obce například vyhlašují výběrová řízení na pracovní pozice v samosprávě či pořádají vzdělávací semináře.

Vláda České republiky ve středu 5. 6. 2013 schválila zvýšení výdajů ministerstva dopravy pro letošní rok o 2 miliardy korun na povodní poškozenou dopravní infrastrukturu ve vlastnictví státu a velkou vodou zasažené silnice II. a III. tříd. Dále také přidělila formou dotace ze Státního fondu dopravní infrastruktury k dispozici dalších 1,3 miliardy korun, a to a opravy následků přírodní katastrofy na místních komunikacích a dalším poškozeném majetku obcí. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Tripartita (tedy zástupci vlády, podnikatelů a odborů) se nedohodla na výši růstu minimální mzdy - odbory navrhovaly růst na 8 600 Kč, zatímco podnikatelé na 8 400 Kč.

Tyto složky tripartity tedy podporovaly zvýšení minimální mzdy. Ministryně Ludmila Müllerová na to odpověděla: “Uvítala bych, kdyby vláda byla diplomatická, kdybychom se shodli třeba na té prostřední hodnotě 8500 korun”. Miroslav Kalousek tedy pravdivě říká, že byť se uvedené dvě strany neshodly, obě požadují zvýšení minimální mzdy.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo dohledat aktuální informace o počtu odcházejících policistů. Níže uvádíme alespoň informace týkající se odchodu policistů v době Pecinova působení ve vládě. Martin Pecina byl ministr vnitra Fisherovy vlády od 8. května 2009 do 13. července 2010. Na webu Ministerstva vnitra je uvedené, že průměrná běžná roční fluktuace je cca 1 400 policistů (informace k roku 2010).

V tabulce jsou zaznamenány počty policistů v jednotlivých letech.

200744 101200842 117200943 472201043 100201140 500201238 776201338 966(plán)Zdroj: Eurostat, MVCR,

Níže jsou zaznamenány proměny kapacity policejního školství v době

RokVyšší a střední policejní školstvíPolicejní akademie Črcelková kapacita200835517362091200929914561755201038218822264 Zdroj: Ministerstvo vnitra Čr

Z výše uvedených informací vidíme, že v roce 2009 tedy skutečně došlo k významnému poklesu kapacity policejního školství o více než 300 míst.

Na řadu potíží v navrhovaném zákoně poukázala Transparency International v otevřeném dopise (pdf.) premiéru Nečasovi: “ V oblasti odměňování (Hlava VII. návrhu zákona) zaznamenává návrh regulace zcela nekoncepční přístup, kdy se namísto stanovení stabilizačních prvků spočívajících ve zvýšení nárokové složky platu na úkor nenárokové pouští cestou zcela nestandardní, tj. podpory smluvních platů.“ K depolitizaci se dále text vyjadřuje: “ Návrh zákona nestanovuje hranici mezi politicky obsazovanými pozicemi a úředníky a na institucionální řešení odpolitizování veřejné správy rezignuje sporným „stanovením maximálně možné právní ochrany úředníků.“

Zákon kritizovaly nejen neziskové organizace ale i opozice a tehdejší vicepremiérka Karolína Peake.

KDU-ČSL skutečně patří mezi členy Evropské lidové strany (EPP, .pdf), jejíž frakce v Evropském parlamentu je s 275 členy nejpočetnější (srov. ve vyhledávání dle filtru "Politická skupina"). Původně KDU-ČSL v rámci frakce disponovala dvěma poslanci, nicméně Jan Březina, ačkoliv zůstává členem poslaneckého klubu EPP, své členství v KDU-ČSL v roce 2012 ukončil. Jedinou poslankyní KDU-ČSL v Evropském parlamentu tak zůstává Zuzana Roithová.

Prohlášení místopředsedkyně ODS je složeno z několika faktických výroků, které hodnotíme jako pravdivé a to s následujícím zdůvodněním:

Prezident Miloš Zeman dne 10. 7. 2013 jmenoval vládu Jiřího Rusnoka, která 7. 8. 2013 v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR nezískala důvěru. Do jmenování vlády nové vládne jako vláda v demisi (.pdf - str. 10).

Senát Parlamentu České republiky schválil celkem sedm z osmi kandidátů prezidenta Miloše Zemana na členy Ústavního soudu. Nejmenován byl pouze bývalý ústavní soudce Miloslav Výborný (neprošel pouze o jeden hlas).

Splněná přání členů sociální demokracie ve vztahu k novému složení Ústavního soudu lze potvrdit např. na základě následujícího prohlášení předsedy poslaneckého klubu ČSSD Jaromíra Tejce pro ČT z 3. 2. 2013: "Očekávám, že soudci, kteří budou navrženi levicovým prezidentem a schváleni levicovým Senátem, budou přístupnější argumentům."

V současné době se piráti soudí ve dvou věcech.

První je žaloba podaná na ministerstvo financí za odmítnutí poskytnout seznam všech pohledávek spravovaných bývalou Českou konsolidační agenturou v rámci její činnosti. Městský soud v Praze se žalobou nejprve odmítl zabývat, neboť jí chyběl elektronický podpis. Nejvyšší správní soud později usnesení Městského soudu zrušil a věc se vrátila k dalšímu řízení.

Další žalobou, kterou Česká pirátská strana podala, je žaloba na Dopravní podnik, na uložení povinnosti vydat rozhodnutí podle zákona č. 106/1999 Sb.

Česká pirátská strana se také ocitla na pozici žalovaných. Stranu žalovala společnost Lego Group za využití jejich figurek v předvolebním spotu v říjnu minulého roku. Server Aktualne.cz v srpnu informoval, že spor se nakonec nejspíše vyřeší mimosoudní cestou.

Na základě dostupných informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

V roce 2008 došlo k úniku údajného záznamu rozhovoru (zveřejněný v Reflexu č. 48/2008) mezi tehdejším českým premiérem Mirkem Topolánkem a tehdejším francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym.

Ačkoli Pavel Fischer popřel autenticitu záznamu tohoto rozhovoru, faktem zůstává, že Národní bezpečnostní úřad vydal rozhodnutí o pochybení Ministerstva zahraničí ČR a uložil mu pokutu ve výši 77 000 Kč. Nelze však říci, kdo je konkrétně zodpovědný za toto pochybení. Není možné také jednoznačně určit, do jaké míry tento incident poškodil Českou republiku.

Pavel Fischer je skutečně kandidátem Ministerstva zahraničních věcí ČR na post velvyslance ČR v Rakousku.