Výrok označujeme jako zavádějící, neboť Kraj Vysočina předložil ve svém stávajícím volebním období (2008-2012) fakticky pouze dva návrhy zákonů. První z jmenovaných byl stažen ještě před projednáním (tudíž byl "zaparkován"). Druhý a třetí jsou totožné a týkají se pouze změny názvu kraje, což je nutně považováno za pouhou formalitu.

Z dat uveřejněných na webu Poslanecké sněmovny parlamentu České republiky vyplývá, že Kraj Vysočina figuruje jako navrhoval legislativy ve svém volebním období 2008-2012 pouze ve třech případech.

Nejprve se jednalo o Novelu insolvenčního zákona číslo 777/0 (.doc). Tento návrh však byl vzat zpět před projednáním. Druhým a třetím návrhem jsou totožné Novely zákona o VÚSC číslo 1045/0 a 38/0 (.doc). Důvodem duplikace předložení novel je ukončení volebního období sněmovny a opětovné podání návrhu (původní novela byla projednána pouze v prvním čtení). Ten byl schválen jako Zákon č. 135/2011 Sb.

Předseda Podvýboru (nikoliv výboru) pro legislativu a kontrolní systémy (od 20. 1. 2011) RNDr. Vladimír Koníček byl a je autorem či spoluautorem třináctí legislativních návrhů v letech 2008-2010 a dalších šesti v letech 2010-2012 (2008-2012 je námi sledované volební období v Kraji Vysočina). Návaznost návrhů poslance Koníčka na Kraj Vysočina je však nejasná.

Vláda ČR schválila usnesením č. 1350/2009(.pdf) ze dne 28. října 2009 "Memorandum o zajištění stabilního financován dopravní obslužnost veřejnou regionální železniční osobní dopravou", na jehož základě měl stát garantovat stabilní dotace regionální železniční dopravy v letech 2010-2019, a to za podmínky, že kraje uzavřou smlouvu na celé období s jediným dopravcem. Postup v souladu s memorandem umožňoval nevypsat výběrové řízení na tohoto dopravce. Toto memorandum bylo přijato během působení úřednické vlády pod vedením tehdejšího premiéra Jana Fischera.

Současná vláda má ale pochybnosti o platnosti sporného dokumentu. Např. ministr financí Miroslav Kalousek není dle svého vyjádření přesvědčen o právní závanosti dokumentu a že zadal vypracování odborného posudku. (iDNES.cz, 1. 5. 2011)
"'Máme pochybnosti o právní závaznosti toho dokumentu, je to politická deklarace,' říká premiér Petr Nečas. 'To by se každému premiérovi líbilo, uzavírali by memoranda s různými zájmovými skupinami a byl by z toho mandatorní výdaj, aniž by to schvaloval parlament,' dodal." (iHNed.cz, 26. 8. 2011)
I ministr dopravy Pavel Dobeš uznal zpochybňování platnosti memoranda a hovořil i nutnosti zákona za účelem zpřehlednění a stabilizace situace. (Finanční noviny, 20. 11. 2011)

Na základě výše zjištěných informací jsme shledali, že Vláda ČR popírá právní závaznost memoranda, a proto hodnotíme výrok jako pravdivý.

V orgánech, které vykonávají kontrolní funkci v případech otrav methylalkoholem, nikdo osobní odpovědnost nevyvodil a svůj úřad neopustil.

Generální ředitel Generálního ředitelství cel Pavel Novotný v Otázkách Václava Moravce ze dne 23. 9. 2012 odmítl možnost pochybení Celní správy v kauze "Metyl" a osobní odpovědnost podle svého vyjádření vyvozovat nehodlá: " Pokud by se ukázalo, že to šlo o zásadní systémové pochybení, pak bych nabídl panu ministrovi svoji rezignaci. " (iHNed.cz, 27. 9. 2012)

Informace o případném odstoupení ústředního ředitele ani jiného zaměstnance Státní zemědělské a potravinářské inspekce nepřináší žádné informace ani tisk, ani oficiální web SZPI, soudíme proto, že k žádné personální změně v této instituci nedošlo.

Situace hlavního hygienika ČR Michala Víta je odlišná. Vít si již půl roku vybírá neplacené volno a je vyšetřován za zmanipulování výběrového řízení. Prozatím se neobjevují informace o jeho úmyslu rezignovat, ale spekuluje se o jeho odvolání (lidovky.cz, 14. 9. 2012; iDNES.cz, 20. 9. 2012). To může udělat Vláda ČR.

V žádné krajské hygienické stanici nebyly zaznamenány personální změny na vrcholové úrovni.

Na základě zjištěných informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako zavádějící. Existuje část poslanců z ODS, kteří sice hlasovali pro zvýšení DPH a v současnosti zvyšování kritizují, ale také je několik poslanců, kteří zvyšování DPH kritizují, ale v září 2011 pro zákon nehlasovali (buď byli omluveni nebo nebyli přihlášeni).

Třetí čtení Novely zákona o dani z přidané hodnoty proběhlo 2. září 2011. Z 53 poslanců za ODS byli 4 omluveni (Ivan Fuksa, Tomáš Úlehla, Jaroslava Wenigerová, Jaroslav Krupka), 8 nebylo přihlášeno (Walter Bartoš, Pavel Svoboda, Jan Bauer, Pavel Drobil, Pavel Bém, Radim Fiala, Marek Šnajdr, Dana Filipi), proti hlasoval pouze Vít Němeček, zbylá část ODS (40 poslanců) hlasovalo pro.

V současnosti se jedná o další zvyšování DPH na 15 % a 21 %. Tenhle vládní balíček nechtějí podpořit Petr Tluchoř, Tomáš Úlehla, výhrady mají Marek Šnajdr, Ivan Fuksa, Jan Florián a Radim Fiala. Podle dalších informací bude poslanec Boris Šťastný hlasovat proti vládě, pokud premiér předloží k hlasování stejný balíček o zvýšení daní a spojí jej s hlasováním o důvěře vládě.

Při hlasování o vyšším DPH 2. září 2011 byli Fuksa a Úlehla omluveni a nezúčastnili se, Fiala a Šnajdr nebyli přihlášeni, takže také nehlasovali (v současnosti kritizují zvyšování DPH).

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Podle aktuálně.cz by se skutečně měla částka pohybovat kolem jedné miliardy eur, tedy zhruba kolem 25-ti miliard korun. V článku se píše, že informaci potvrdilo i ministerstvo pro místní rozvoj. Avšak není zde zcela jasně popsáno, kde server aktuálně.cz tuto informaci získal. Navíc další státní orgány, jako např. ministerstvo financí tuto částku zatím nepotvrdilo ani nevyvrátilo. V článku se rovněž píše, že tato částka nemusí být konečná. Obecně je pak situace kolem stanovení výše této korekční částky poměrně nepřehledná.

ROP Severozápad, pod který patří i Ústecký kraj v současnosti odvolal vazebně stíhaného ředitele Pavla Markvarta, na jehož místo nastoupila Jana Havlicová. Proplácení dotací je však zatím stále pozastavené.

Podle ustanovené § 16d odst. 1 zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů, je kraj zastoupen v regionu soudržnosti 8 členy, pokud se tento region skládá z více než jednoho kraje. Výbor Regionální rady ROP Severozápad, který je tvořen Karlovarským a Ústeckým krajem, by tak měl podle zákona čítat 16 členů.

V současné době ale má výbor Regionální rady pouze čtrnáct členů, a to po sedmi zástupcích Karlovarského a Ústeckého kraje, a to po rezignaci Tomáše Hybnera (NS-LEV21), zástupce karlovarského kraje, a po vzetí do vazby Pavla Kouby (ČSSD), zástupce ústeckého kraje.

Jmenovitě jsou pak členové výboru za Karlovarský kraj:

ing. Zdeněk Berka (ČSSD) JUDr. Martin Havel (ČSSD) ing. Josef Hora (HNHRM) ing. Václav Jakubík (KSČM) PaedDr. Josef Novotný (ČSSD) Jakub Pánik (ČSSD) ing. Eva Valjentová (KSČM)

Za Ústecký kraj:

Radek Belej (KSČM) ing. Olga Hrebičková (ČSSD) Jaroslav Komínek (KSČM) Josef Macík (ČSSD) ing. Martin Strakoš (ČSSD) ing. Jiří Šulc (ODS) Jana Vaňhová (ČSSD)

Celkem je tedy v současné době zastoupeno ve výboru Regionální rady ROP Severozápad 8 zástupců ČSSD (v plném počtu to bylo 9), 4 zástupci KSČM, 1 zástupce ODS, a 1 zástupce HNHRM (v plném počtu ještě 1 zástupce NS-LEV21).

Na základě zjištěných informací proto hodnotíme jako nepravdivý.

Komplexní analýza jednotlivých rozhovorů v celé jejich šíři by zdaleka přesahovala standardní rozsah našich odůvodnění. Z toho důvodu jsme se zaměřili pouze na jejich stěžejní část, které se obecně věnují stavu ovzduší v Moravskoslezském kraji.

Argumentace většiny aktérů se dá shrnout do následující teze: Situace v ovzduší je špatná, nicméně se v mnoha ohledech za poslední roky zlepšila. Často je v souvislosti s tím vyzdvihován negativní mediální obraz regionu. Tyto argumenty uvádí Pavol Lukša z TOP09 (" Na jedné straně stojí, že je ten stav hrozný, ale osobně jsem přesvědčený, že za poslední léta se diametrálně změnil k lepšímu"); Martin Schubert z SPOZ (" My si jako kraj zavíráme tou přehnanou medializací špatného ovzduší cesty k rozvoji. (…) Tím, jak vytváříme pocit, že je to u nás naprosto špatné, a že se tu nedá dýchat. Někdy mi to tak ale vůbec nepřipadá."); David Sventek z ODS (" Je ale třeba vždy zvážit, na kolik je ten mediální obraz, ale i obecný obraz mimo region, založen na skutečnosti. Protože situace u nás je sice pořád špatná, to nezastírám, ale není to zdaleka tak negativní, jak je to občas komunikováno v některých médiích"); Josef Babka z KSČM (Myslím, že v řadě oblastí došlo na Ostravsku k výraznému zlepšení); Miroslav Novák z ČSSD ("Skutečně patříme mezi evropské regiony s tou nejhorší kvalitou ovzduší. Na jednu stranu je třeba zdůraznit, že je dobře, že je mu věnována mediální pozornost a je to diskutované téma. (...) Na druhou stranu musím říct, že za posledních dvacet let došlo k výraznému zlepšení stavu ovzduší.") Vít Slováček z KDU-ČSL ("Ale když vezmeme všechny tyto věci, tak znečištění je daleko míň, zatímco celkový efekt pro ty, kteří tady žijí, je hlavně v zimních měsících katastrofálně horší.").

Tyto argumenty jsou navíc často dávány do kontextu s možnou ztrátou pracovních příležitostí v kraji: "Konkurenceschopnost průmyslu se tady sníží a nebudou-li tyto závody konkurenceschopné, tak holt tady nebudou pracovní místa." (Pavol Lukša); " Aby tady nakonec nezůstalo pár lidí, kteří budou řešit téma vzduch, ale jelikož tu nebude práce, tak ostatní postupně odejdou jinam." (Martin Schubert); " Prostě chápu požadavek na zdravé životní prostředí, ale na druhé straně nechci žít ve městě, kde budeme všichni na úřadech práce a budeme podporováni sociálními dávkami." (Josef Babka).

Pavla Brady se pak jako jediná z debatérů skutečně explicitně staví proti takto postavené argumentaci. Konkrétně uvádí: " Já se velmi nerada srovnávám s něčím, co je horší. Ano, je to zde s životním prostředím lepší, než třeba před sto lety, ale přece jsme už jinde. (…)Když jsem si zjišťovala veškeré informace k tomuto tématu, tak mě překvapilo, že se někteří politici té zodpovědnosti zříkají. Dává se proti sobě zhoršená kvalita životního prostředí oproti snižování pracovních míst. (…) Nutné je vytvořit takové prostředí, ve kterém zároveň budeme mít velké producenty klasického průmyslu, ale i slušné životní prostředí, především pak čisté ovzduší." I když se nedá bez výhrady říci, že by všichni zúčastnění skutečně měli na danou problematiku zcela totožná stanoviska, jejich názory se, s výjimkou zmiňované Strany zelených, do velké míry překrývají a proto hodnotíme výrok jako pravdivý.

Na základě dohledaných životopisů jednotlivých lídrů je výrok hodnocen jako pravdivý s jednou výhradou - i přes skutečnost, že všichni lídři skutečně nebyli členy Poslanecké sněmovny, lídr ODS byl po dobu půl roku zaměstnán na MMR.

V rámci této debaty diskutovali:

• Josef Babka
• Pavla Brady
• David Sventek (.pdf)
• Miroslav Novák
• Martin Schubert
• Lukáš Černohorský

Jak vyplývá z životopisů jednotlivých lídrů, nikdo z nich skutečně nebyl členem Poslanecké sněmovny. Nicméně jde-li o "státní exekutivu", David Sventek ve svém CV uvádí, že v roce 2007 pracoval 7 měsíců pro Ministerstvo pro místní rozvoj a to konkrétně jako Zmocněnec regionálních rad ve vyjednávacím týmu NSRR (koordinace zájmů regionálních rad a jejich vyjednávání s Evropskou komisí). Výrok je i přes tuto nepřesnost hodnocen jako pravdivý, neboť angažmá lídra ODS bylo poměrně krátké a navíc post, který zastával, nelze přímo popsat jako státní exekutivu.

Výrok Pavly Brady je hodnocen jako pravdivý, a to na základě informací dostupných na webu statutárního města Opava. Zpráva o stavu smogu v Opavě se o zdrojích znečištění zmínila takto:

"...V Opavě nelze jednoduše ukázat na velké znečišťovatele. Situaci u nás proto mapovala rozptylová studie. Z ní je zřejmý vliv dálkových zdrojů. Nicméně nejvýraznějšími znečišťovateli jsou lokální topeniště a v blízkost frekventovaných cest navíc doprava."

Vliv z Polska potvrdila krajská hygienička Miroslava Rýparová dne 23. listopadu 2010 pro Opavský deník těmito slovy:

"Na kvalitě ovzduší se podílí lokální zdroje lehkého průmyslu, obytné zástavby a doprava. Opavsko je rovněž dotčeno přeshraničními vlivy sousední průmyslové oblasti Polska."

Aktuální seznam členů Bezpečnostní rady Olomouckého kraje Pavla Horáka mezi členy tohoto orgánu neuvádí.