Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě záznamu hlasování z poslanecké sněmovny. Novela zákona o dani z přidané hodnoty byla schválena 26.9.2012. Celkem hlasovalo 91 poslanců, z toho potom 10 poslanců za Věci Veřejné, přičemž jeden poslanec Věcí veřejných byl nepřihlášen a jeden byl omluven. Odkaz na hlasování naleznete zde. Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.

Dle harmonogramu na stránkách Poslanecké sněmovny ČR je prvé čtení návrhu zákona o státním rozpočtu skutečně plánováno na 28. listopadu. Výrok poslance Suchánka tedy hodnotíme jako pravdivý.

Vzhledem k tomu, že prozatím nejsou dostupné údaje pro ověření údajů za celé tři roky působení současné vlády, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Na základě údajů ze státních závěrečných účtů za roky, 2010 (.pdf - str. 51) a 2011 (.pdf - str. 53) jsme zjistili, že bylo v těchto letech vyplaceno ze státního rozpočtu na platech:

Rok 20102011Částka vydaná na

platy (v mil. Kč)67 88561 560

Snížení výdajů na platy z 67 885 mil. Kč na 61 560 mil. Kč odpovídá snížení o 9,3 %.

Podle dokumentu "Informace o pokladním plnění státního rozpočtu České republiky za 1. čtvrtletí 2012" (.pdf, - str. 13) je na rok 2012 schváleno ve výdajové položce "platy a ostatní platby za provedenou práci a pojistné" (tedy širší položka než samotné platy) 89,02 mld. Kč, zatímco za roka 2011 to bylo na stejnou položku reálně vyplaceno 89,618 mld. Kč (Státní závěrečný účet ČR pro rok 2011, .pdf - str. 53). I v roce 2012 lze očekávat další mírné snížení, avšak v žádném případě v takovém rozsahu, aby celkové snížení mezi lety 2009 - 2012 dosáhlo 20 %

Mluví-li pan Kalousek o tříletém horizontu, předpokládají se data od jmenování vlády, tj. 13. července 2010, do poloviny, resp. konce roku 2013. V současné době nemáme k dispozici ani státní závěrečný účet pro rok 2012 ani údaje o reálném vyplácení platů na rok 2013.

Tento výrok vzhledem k nedostatku relevantních dat hodnotíme jako neověřitelný.

U veřejných zakázek tzv. malého rozsahu, tedy těch jejichž hodnota nepřesáhne 1 mil. Kč bez DPH u dodávek a služeb a 3 mil. Kč bez DPH u stavebních prací (viz § 12), se skutečně výběrové řízení nekoná, neboť se na ně vztahuje obecná výjimka ze zákona o veřejných zakázkách č. 137/2006 Sb. (.pdf) podle § 18: "(5) Zadavatel není povinen zadávat podle tohoto zákona veřejné zakázky malého rozsahu..." - byť musí dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

Právě díky této výjimce může zadavatel obejít všechny zákonem vymezené druhy zadávacích řízení (např. otevřené, užší atd.), oslovit několik společností a "na oko" postupovat v souladu s výše uvedenými zásadami.

• Publikace Transparency International ČR (.pdf) z roku 2009, která se zabývá právě zakázkami malého rozsahu. Její obsah je stále aktuální, až na hodnoty finančních limitů (.pdf), které byly v letošním roce novelizovány (na polovinu).

V Ústavě České republiky (Čl. 59, odst. 2) zní prezidentský slib takto: “ Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj úřad budu zastávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.” Druhá věta zní tedy skutečně jak říká Vladimír Franz.

Miroslava Opálku dle volebních výsledků skutečně oslabila účast "konkurenčního" komunistického kandidáta z KSČ.

Komunistická strana Československa (KSČ) staví na programových bodech jako " v této zemi již bylo lépe " (myšleno před r. 1989), ovšem programem se vymezuje vůči Filipově KSČM, která údajně " zapomíná na cesty ", které vedou k socialismu.

Lze nicméně souhlasit s Vojtěchem Filipem, že KSČ nejspíše "odebírá hlasy" KSČM, obě komunistické strany tedy čerpají z obdobné základny volební podpory.

V senátních volbách letos o zisk mandátu usilovali tři kandidáti za stranu KSČ a mezi nimi byl Jindřich Skařupa, který v obvodu Opava získal 5,04 %. Filipův spolustraník, Miroslav Opálka, se přitom v Opavě umístil na třetím místě, z něhož těsně (o 2,03 %) nepostoupil do druhého kola volby.

Tento Filipův příklad je sice zároveň jediným případem z těchto senátních voleb, kdy KSČ "odebrala" kandidátovi KSČM dostatečný počet hlasů k postupu do druhého kola, poslancův výrok je nicméně ve všech částech pravdivý.

Ústava ČR v čl. 66 stanovuje, jakým způsobem jsou rozděleny pravomoci prezidenta mezi předsedu vlády a předsedu Poslanecké sněmovny, případně předsedu Senátu. Tato situace nastala v roce 1992 po abdikaci prezidenta Havla, kdy jeho pravomoci v roli předsedy vlády přezval tehdejší předseda federální vlády Jan Stráský.

Dle informací Středočeského kraje byl pro letošní rok schválen rozpočet (.xls) s předpokládanými příjmy ve výši 15 626 836 korun. Transfery tvoří 8 885 559 tisíc korun z této částky. V těchto údajích se tedy Helena Langšádlová mýlí vždy o více než jednu miliardu korun. Do školství jde celkem 9 294 092 korun, ale není jasné, zda je tato částka čerpána z transferů nebo z vlastních příjmů kraje.

Bohužel nelze také dohledat, jakou část z celkových příjmů tvoří mandatorní a kvazimandatorní výdaje a proto hodnotíme tento výrok jako neověřitelný.

Výrok Miroslava Kalouska hodnotíme na základě dat dostupných na webových stránkách Eurostatu jako pravdivý.

Nejnovější dostupná data o nezaměstnanosti jsou z měsíce září, ve kterém byla nezaměstnanost v ČR 6,8 %, kdežto v Polsku 10,1 %. Vývoj nezaměstnanosti v obou zemích můžete také srovnat ve službě Public data společnosti Google, která čerpá data od Eurostatu.

V případě HDP čísla tabulka Eurostatu udává následující hodnoty (v procentech):

20112012*Česká republika1,9-1,3Polsko4,32,4* odhad

Výrok Vojtěcha Filipa hodnotíme jako pravdivý na základě informací dostupných na webových stránkách Karlovarského kraje a portálu volby.cz. Zde se uvádí, že pro období 2008 - 2012 byl náměstkem hejtmana pro oblast majetkoprávní a vnitřních věcí Jaroslav Borka za KSČM, dalším členem rady za KSČM byla Eva Valjentová.

Na portálu volby.cz se můžeme dozvědět, že KSČM získala v Karlovarském kraji 22,98 % hlasů, což byl skutečně nejlepší výsledek v tomto kraji.