Nalezené výsledky
Miloš Zeman
Na základě statistik OECD (.PDF, str. 240, anglicky) činí hrubý důchod 95,7 % platu. Průměrná výše platů v Řecku činila k roku 2011 20 435 eur, tj. 1700 EUR měsíčně. Při kurzu 25,5 Kč za euro se tedy dostáváme na průměrný starobní důchod 41 500 Kč, což přibližně odpovídá tvrzení Miloše Zemana (rozdíl může být způsoben v pohybu kurzu koruny nebo posuny v těchto hodnotách za minulý rok). Je třeba ale upozornit na fakt, že reální řecká mzda se v roce 2012 propadla o více než čtvrtinu (jiný zdroj uvádí pokles o 23 %).
Karel Schwarzenberg
Otázky Václava Moravce, 13. ledna 2013Když uvedete případ Heinze Fischera, tak vás můžu o tom ujistit, že získal mnohem víc hlasů než kdykoliv Strana lidová rakouská, poněvadž byl jako osobnost velice vážená. On byl dlouho předseda parlamentu, je skvělý ústavní právník, byl vždycky umírněný, má jasně levicový názory.
Heinz Fischer je současným rakouským spolkovým prezidentem a v letech 1990 - 2002 zastával funkci předsedy dolní komory parlamentu. Vystudoval práva.
Níže uvádíme počty hlasů v prezidentských volbách, které si v letech 2004 a 2010 připsal a na základě nichž zvítězil Heinz Fischer, a počty hlasů pro Rakouskou stranu lidovou v parlamentních volbách od roku 1945. Data byla čerpána z Evropské volební databáze, v případě voleb do roku 1986, pak ze stránek wikipedia.org.
Prezidentské volby, počet hlasů pro Heinze Fischera:
2004 - 2 166 690
2010 - 2 508 373
Parlamentní volby, počty hlasů pro Rakouskou stranu lidovou:
1945
1 602 227
19702 051 012
19941 281 846
1949
1 846 581
19711 964 713
19951 370 510
1953
1 781 777
19751 981 291
19991 243 672
19561 999 986
19791 981 739
20022 076 833
19591 928 043
19832 097 808
20061 616 493
19622 024 501
19862 003 663
2008
1 298 512
19662 191 109
1990
1 508 600
Jelikož Heinz Fischer v roce 2010 skutečně dosáhl vyššího počtu hlasů, nežli kdy dosáhla Rakouská strana lidová, hodnotíme výrok Karla Schwarzenberga na základě výše uvedených zdrojů jako pravdivý.
Zuzana Roithová
Jiné, 3. ledna 2013Pokud vím, tak prezident Klaus si vymínil, že se bude účastnit poloviny summitů.
Klaus si účast nevymínil, jezdil na summity již dřív, navíc nejde právě o polovinu.
Prezident podle Ústavy ČR (čl 63) "zastupuje stát navenek" a Václav Klaus vedl české delegace na řadě Summitů s účastí ČR již před nástupem Nečasovy vlády (jak ukazují např. tiskové zprávy prezidentské kanceláře).
V létě 2010 pak došlo k dohodě mezi prezidentem a vládou, podle které je účast na summitech EU a zasedáních Evropské rady rozdělena nikoliv na poloviny (uvedly např. HN), nýbrž tak, že Václav Klaus se má účastnit summitů "významnějších", zejm. k vnějším vztahům unie, zatímco na setkáních k vnitřním záležitostem EU má jednat premiér Nečas.
Není přitom zřejmé, jaký bude konečný počet summitů obou typů, Zuzana Roithová tedy slovem polovina zavádí, stejně jako tím, že si Klaus měl účast vymínit.
Miloš Zeman
Duel prezidentských kandidátů - ČRo1, 16. ledna 2013Volební zákon nemusí být nezbytně součástí Ústavy, ale musí ho schválit obě komory parlamentu, takže má do jisté míry charakter změny Ústavy.
Výrok Miloše Zemana hodnotíme na základě článků Ústavy ČR týkajících se parlamentních voleb jako pravdivý.
Článek 20 Ústavy ČR stanovuje, že: “Další podmínky výkonu volebního práva, organizaci voleb a rozsah soudního přezkumu stanoví zákon.” Článek 40 Ústavy ČR pak stanovuje: “K přijetí volebního zákona a zákona o zásadách jednání a styku obou komor mezi sebou jakož i navenek a zákona o jednacím řádu Senátu je třeba, aby byl schválen Poslaneckou sněmovnou a Senátem.” Volební zákon je změně Ústavy skutečně podobný, rozdílem je však například to, že jeho schválení nevyžaduje kvalifikovanou (tzn. třípětinovou) většinu. Odstavec 4 článku 39 Ústavy: “K přijetí ústavního zákona (…) je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů.”
Miroslav Kalousek
Otázky Václava Moravce, 6. ledna 2013Koaliční smlouva není naprosto nezbytným instrumentem pro to, aby vláda mohla vládnout. Proto je důležitá důvěra Poslanecké sněmovny, kterou vláda má. A naplňování programového prohlášení vlády. Koaliční smlouva je jenom interní dokument mezi těmi politickými stranami a není stoprocentně nezbytná pro samotné vládnutí.
Ústava ČR s jakoukoli smlouvou mezi členy vlády nepočítá. Stejně tak ale nepočítá s programovým prohlášením.
Dle Ústavy ČR (čl. 68) prezident jmenuje předsedu vlády a na jeho návrh členy vlády. Není vůbec nutné, aby vláda byla "koaliční". Pro své setrvání ve funkci vláda pouze musí získat důvěru Poslanecké sněmovny. Tu v minulosti získaly nejen koaliční, ale i menšinové (Zemanova vláda z r. 1998) či úřednické (Fischerova vláda z r. 2009) kabinety, tedy i vlády bez koaličních smluv. Důvěru pak vláda může ztratit pouze vyslovením nedůvěry nebo zamítnutím žádosti o vyslovení důvěry ve sněmovně.
Ministr Kalousek ale zavádí, protože nad koaliční smlouvu vyzdvihuje programové prohlášení vlády. To přitom nemá větší právní význam než koaliční smlouva. Rozdíl mezi nimi je v tom, že prohlášení je čteno při projednávání žádosti vlády o důvěru ve sněmovně. Programové prohlášení Nečasovy vlády je dokonce z velké části s koaliční smlouvou totožné (vizte např. sekci zdravotnictví, str. 9 v obou textech). Vláda může vládnout bez koaliční smlouvy i bez naplňování programového prohlášení.
Zeman se sice omluvil, nejprve v debatě pro iDNES a později ten den pak také v rámci pořadu Václava Moravce na rádiu Impuls. Nutno ale podotknout, že Zeman se neomluvil za sebe, ale za svůj volební tým, a že omluva byla adresována Karlu Schwarzenbergovi a nikoliv jeho ženě, na kterou byla nepravdivá slova přímo cílena. Navíc podle Aktuálně.cz Miloš Zeman lživé prohlášení nestáhl ze svého webu, a tím ho de facto šířil dál.
Na základě těchto skutečností hodnotíme výrok jako zavádějící.
Státní dluh lze za jednotlivé roky (posledním dostupným údajem je rok 2011) zjistit díky makroekonomickým údajům (.xls) ze stránek Českého statistického úřadu. Podle výpočtu, kdy nárůst státního dluhu za jednotlivé roky (1998-2002) sečtený dohromady vydělíme celkovým počtem dní za jednotlivé roky, se dostaneme na částku přibližně 138 mil. Kč za den. Stejný postup jsme zvolili i pro roky 2010 a 2011 s výsledkem přibližně 425 mil. Kč za den. Vzhledem k nedostupnosti zdrojů za rok 2012 tuto nepřesnost tolerujeme a označujeme výrok Miloše Zemana za pravdivý.
Výrok hodnotíme na základě dohledaných vyjádření Jana Fischera z června 2009 jako pravdivý,
Vláda Jana Fischera skutečně vznikla během českého předsednictví Evropské unii během 1. pololetí roku 2009, když v tomto čase byla vyslovena nedůvěra vládě Mirka Topolánka.
Důvěra byla vládě Jana Fischera vyslovena 7. června 2009. Co se týče summitů, Jan Fischer v Poslanecké sněmovně již při hlasování o důvěře uvedl: " Za jednu z hlavních priorit si vláda vytkla důstojné a profesionální dokončení českého předsednictví Radě Evropské unie. Blížící se vrcholný summit Evropské unie dne 18. a 19. června tohoto roku předznamenává závěr našeho půlročního předsednictví a já vás ujišťuji, že vláda i já sám osobně učiníme prostřednictvím řady jednání na vrcholné úrovni před samotným summitem vše, co je v našich silách, abychom zajistili úspěšné zakončení jedné z nejvýznamnějších misí našeho porevolučního vývoje. "
Zastoupení na tomto summitu se řešilo na politické scéně následně, prezident Klaus vyjádřil názor, že by měl ČR reprezentovat právě premiér Fischer. Ten to prostřednictvím svého mluvčího komentoval následovně: "Postoj prezidenta republiky k otázce řízení červnové rady vítám. Je konzistentní s mým otevřeně deklarovaným přístupem." Z tohoto vyjádření vyplývá, že Fischer se svou účastí na tomto summitu víceméně počítal.
Na samotném summitu ČR reprezentoval skutečně premiér Jan Fischer.
Karel Schwarzenberg
Karel Schwarzenberg neúspěšně kandidoval do Senátu v roce 2002 jako kandidát bez politické příslušnosti navržený US-DEU. V roce 2004 kandidoval znovu, už úspěšně, s politickou příslušností ODA, na společné kandidátce USDEUODA. Tyto kandidatury uvádí i životopis na stránkách Karla Schwarzenberga.
Činnost Unie Svobody (US-DEU) byla ukončena k 1. lednu 2011. ODA byla rozpuštěna k 31. 12. 2007.
Petr Nečas
Otázky Václava Moravce, 1. ledna 2013Údaje, které máme, ukazují, že například na dani z přidané hodnoty se ve skutečnosti vybralo v loňském roce více než v roce předloňském.
Na DPH se v roce 2012 vybralo o 2,8 miliardy víc, než v roce 2011, a to celkově 278 miliard korun. Výrok hodnotíme tedy jako pravdivý.





