Na základě dohledaných informací o vývoji státních rozpočtů České republiky hodnotíme výrok Přemysla Sobotky jako pravdivý.

Souhrn jednotlivých státních rozpočtů ukazuje, že výrok Přemysla Sobotky je pravdivý, neboť v roce 1996 byl fakticky naposled rozpočet vyrovnaný. Tedy plánovaně vyrovnaný byl i v dalších letech, nicméně reálně posledním byl ten z roku 1996. V dalším souhrnu lze dohledat graf, který toto tvrzení dokládá. Zákon o státním rozpočtu na rok 1996 uvádí vyrovnané příjmy i výdaje ve výši 497 641 000 000 Kč.

Na otázku na toto témaodpověděl Karel Schwarzenberg časopisu Instinkt takto:

Otázka: "Jak je to s vaším občanstvím - máte české a švýcarské?"

"Oboje od narození. Narodil jsem se v Praze, jsem tedy československý občan. Po naší emigraci, někdy v roce 1951, jsme dostali dopis od československého velvyslanectví, že jsme se v roce 1948 nevrátili včas z Rakouska a když se nevrátíme, budeme zbaveni občanství. V roce 1951 rodiče usoudili, že by to nebyl dobrý nápad se vracet, a od té chvíle jsme všichni mysleli, že jsme občanství ztratili, a já jsem sem občas jezdil na švýcarský pas." Profily Karla Schwarzenberga pro časopis Týden, případně pro Idnes.cz, dokládají, že rakouské občanství nikdy nezískal a drží pouze české a švýcarské.

Dle publikace Základní ukazatele z oblasti práce a sociálního zabezpečení v České republice (.pdf) Ministerstva práce a sociálních věcí průměrná výše důchodu za rok 2011 byla 10 543 Kč (bez důchodu pozůstalostního), průměrná hrubá mzda 25 093 Kč a průměrná čistá mzda 19 257 Kč. Z hlediska relací odpovídá výše důchodu 42 % průměrné hrubé mzdy a 54,7 % průměrné čisté mzdy.

Výrok Karla Schwarzenberga hodnotíme podle dohledaných informací z ministerstva zahraničních věcí jako pravdivý.

Státy jihovýchodní Asie jsou sdružené pod organizaci ASEAN (Sdružení národů jihovýchodní Asie), jejímž úkolem je mimo jiné i ekonomický rozvoj. V článku na stránkách ministerstva zahraničních věcí můžeme nalézt informaci o obchodním summitu EU-ASEAN ze dne 5. května 2011. Zde se uvádí, že státy jihovýchodní Asie budou v období let 2011 - 2015 " jedním z nejrychleji se rozvíjejících světových regionů. "

Švýcarská konfederace je specifickým státním útvarem. Podle stránek CIA World Factbook (anglicky) je to formálně konfederace, ovšem podobná struktuře federálního státu. Dělí se na 26 kantonů (anglicky, 6 z nich jinak také nazývány tzv. polokantony), nejmenší Basel-Stadt měří rozlohou pouze 37 km2. Největší – Graubünden - 7 105 km2. 15 z nich nedosahuje ani rozlohy 1000 km2 (např. Liberecký kraj, který je po hlavním městě druhým nejmenším krajem zabírá rozlohu 3 163 km2).

Co se týče samostatnosti obcí, tyto například vybírají daně z příjmu, starosta je volen přímo a v menších obcích hraje hlavní roli shromáždění občanů.

Systém přímé demokracie má pak ve Švýcarsku skutečně dlouhou tradici. V anglickém shrnutí textu od Krise W. Kobacha: The Referendum: Direct Democracy in Switzerland z roku 1993 se zmiňuje o tom, že švýcarské federální referendum vzniklo v roce 1848, jeho kořeny a předchůdce přímého rozhodování lze však vysledovat opravdu do dob středověku. Hned první kapitola zabývá počátky přímé demokracie v tomto státním útvaru. Ve druhém odstavci můžeme vyčíst informaci například o Landsgemeinde, což mělo být údajně pravidelné každoroční shromáždění mužských občanů s právem volit ve třináctém století.

Zmiňovaná smlouva (.pdf) byla podepsána 14. září 2005 za vlády Jiřího Paroubka, ministrem dopravy byl Milan Šimonovský. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Čl. 64 odst. 2 Ústavy ČR stanoví, že “prezident republiky má právo účastnit se schůzí vlády, vyžádat si od vlády a jejích členů zprávy a projednávat s vládou nebo s jejími členy otázky, které patří do jejich působnosti”. Přestože se tento článek vztahuje výslovně pouze na vládu a její členy, je zvykem již od první republiky, že si prezident může pozvat k rozhovoru de facto kohokoliv. I zvyky/obyčeje mají v českém ústavním pořádku své místo, a přestože zpravidla nemohou být vynuceny, jsou všeobecně dodržovány.

Výrok Miloše Zemana je na základě dohledaných informací o vývoji minimální mzdy od doby nástupu jeho vlády hodnocen jako nepravdivý.

Miloš Zeman vychází již ze špatné premisy, že jeho vláda zvýšila minimální mzdu z 2500 Kč na 8000 Kč, správná výše je popsána v tabulce MPSV (.pdf). Z ní vyplývá, že další vlády minimální mzdu dále zvyšovaly a to z hranice 5700, jíž bylo dosaženo právě za vlády M. Zemana. Např. ihned další vládní kabinet Vladimíra Špidly minimální mzdu zvýšil, a to nařízením vlády z 2. prosince 2002.

Podle informací serveru Aktuálně.cz se objevili mrtví petenti na podpisových listinách všech kandidátů.

Počet mrtvých petentů ve 2 vzorcích:

Jana Bobošíková 49

Vladimír Dlouhý 44

Miloš Zeman 30

Tomio Okamura 14

Jan Fischer 5

Vladimír Franz 3

Táňa Fischerová 2

Zuzana Roithová 1

Otázka amnestie byla skutečně projednávána na zasedání vlády z 9. ledna 2013 jako bod 32, kde – jak prohlásil ministr spravedlnosti Pavel Blažek na tiskovce – "vláda schválila zprávu ministra spravedlnosti o dosavadním průběhu provádění amnestie."

O nutnosti zařazení této otázky na jednání vlády hovořil Karel Schwarzenberg již v úterý 8. ledna po schůzce K9.