Na základě dohledaných informací z webu Poslanecké sněmovny a Vlády ČR je výrok hodnocen jako nepravdivý, neboť počet hlasování, který uvádí premiér Nečas, neodpovídá reálnému stavu.

Co se týká hlasování premiéra Nečase v této otázce, tak z informací webu Poslanecké sněmovny a Vlády ČR vyplývá následující. Petr Nečas měl jako poslanec jednu možnost hlasovat o tomto problému, z pozice člena vlády pak možnosti 2.

Na pořad hlasování Poslanecké sněmovny se doposud dostal 1 návrh na zřízení tohoto soudu. Šlo konkrétně o novelu zákona o soudech a soudcích, který se zmíněným počítal (návrh předkládalo zastupitelstvo Libereckého kraje). V hlasování (v 1. čtení byl návrh zamítnut) 13. prosince 2011 Petr Nečas nehlasoval, byl nepřihlášen.

Již před tímto hlasováním o tomtéž návrhu jednala Vláda ČR, ta vydala k novele zákona nesouhlasné (.pdf) stanovisko. Záznam z jednání Vlády ČR, která stanovisko vydala (12. října 2010) konkrétně uvádí, že jednání vedl předseda vlády. U zmíněného bodu (bod 3 jednání) je uvedeno, že pro nesouhlasné stanovisko hlasovali všichni členové vlády, Petr Nečas tak hlasoval proti.

V současné době leží v Poslanecké sněmovně návrh zákona skupiny poslanců o zřízení Krajského soudu v Liberci. Tento návrh je zařazen na pořad 47. schůze, která začíná 23. října 2012. Vláda však o tomto návrhu už jednala, její stanovisko (.pdf) bylo nesouhlasné. Kabinet premiéra Nečase o tomto návrhu jednal 7. března 2012, schůzi Vlády ČR řídil předseda vlády a pro toto nesouhlasné stanovisko (bod 6) hlasovali všichni přítomní členové vlády. Z výše uvedeného vyplývá, že co se týká navrženého zřízení Krajského soudu v Liberci, tak Petr Nečas hlasoval proti.

Celkově tak ze tří možností hlasoval Petr Nečas proti návrhu na zřízení Krajského soudu v Liberci dvakrát jako člen vlády, jako poslanec pak při projednávání nehlasoval vůbec. Jeho výrok je tak nepravdivý, neboť pro konkrétní opatření nehlasoval minimálně třikrát, jak sám uvádí.

Nelze bezpečně určit hodnocení výroku, neboť záleží na metodice výpočtu zadlužení. Jednou z možností je také 10 miliardový dluh.

iHNed.cz: "Podle oficiálních údajů ministerstva financí střední Čechy na konci loňského roku dlužily zhruba 3,7 miliardy korun, což z nich činí nejzadluženější region v zemi. Celkové závazky jsou ale ještě daleko vyšší. "Jedná se jen o dluh podle metodiky rozpočtové skladby. Nezahrnuje například garance, dluhy nemocnic, které jsou akciovými společnostmi ve vlastnictví kraje...Přesné údaje o velikosti středočeské „sekery“ nejsou zatím dostupné, ale podle některých odhadů už přesáhly hranici deseti miliard..."

KDU-ČSL skutečně nebyla vpuštěna do vysílání, byť ve volbách nakonec získala 11 % v Olomouckém kraji a 12,07 % v Královéhradeckém. Předvolební průzkum před vysíláním jim přisuzoval 5 % respektive 5,4 %.

Podle volebního průzkumu ppm factum pro Český rozhlas byli v každém kraji pozváni vždy zástupci stran, které by se alespoň s 90% pravděpodobností dostaly do krajského zastupitelstva. Jak v Olomouckém (Koalice pro Olomoucký kraj společně se Starosty) tak v Královéhradeckém kraji (Koalice pro Královéhradecký kraj) nepřekonali lidovci se svými koaličními partnery v daném časovém intervalu potřebnou výši pravděpodobnosti.

Pro doplnění: metodika předvolebního výzkumu pro Český rozhlas.

Z dostupných internetových zdrojů nelze ověřit, jak konkrétně v minulosti hlasovala správní rada VZP v této věci. Záznamy o hlasování rady nejsou totiž na internetu dostupné (nebudou veřejnosti k nahlédnutí zřejmě vůbec) . Výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Úřad na ochranu osobních údajů reagoval na vystoupení (konkrétně na tento výrok) ministryně práce a sociálních věcí v pořadu Otázky Václava Moravce 2. prosince 2012, když vydal následující tiskovou zprávu: "Tisková zpráva3. prosince 2012

Úřad s politováním konstatuje, že v České televizi 2. 12. 2012 v „Otázkách Václava Moravce“ zaznělo s pravdou se rozcházející sdělení ministryně práce a sociálních věcí Ludmily Müllerové týkající se postoje Úřadu při zavádění sKaret.
(Citujeme: „Úřad pro ochranu osobních údajů je nepochybně připomínkovým místem, kterému tato představa byla předložena a bylo to bez připomínek“).

Ministerstvo práce a sociálních věcí projekt karty sociálních systémů (sKarty) s Úřadem pro ochranu osobních údajů jako ucelený projekt neprojednalo; návrh příslušné novely zákona nebyl předložen do meziresortního připomínkového řízení v ucelené podobě. Všechny nejasnosti (a tudíž i možné přetrvávající rozpory) nebyly mezi MPSV a Úřadem vypořádány. Návrh zákona postrádal komplexní posouzení zavedení karty (vyhodnocení variant dopadů, včetně dopadů do soukromí). Komplexní dokument popisující zpracování dat držitelů sKarty, používání a zabezpečení sociální karty nebyl Úřadu předložen.

V případě přípravy prováděcího předpisu k sKartě Úřad výslovně MPSV upozornil na nutnost řešení a úpravy konkrétních problematických otázek spojených s ochranou soukromí (včetně podmínky, aby byla vyjasněna dostupnost údajů na kartě jiným subjektům, byly jasné zpracovatelské operace s osobními údaji, prováděné dodavatelskými subjekty pro stát, určena doba uchovávání provozních údajů a postupy pro zabezpečení karty před zneužitím pro případ ztráty a krádeže apod.).

PhDr. Hana Štěpánková
ředitelka tiskového odboru,
tisková mluvčí" Na základě této tiskové zprávy Úřadu na ochranu osobních údajů je výrok Ludmily Müllerové hodnocen jako nepravdivý.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože o prezidentem vetovaných zákonech poslanecká sněmovna hlasovala ještě bezprostředně před volbami. . Poslední zasedání poslanecké sněmovny proběhlo 23.5.2006 a v jeho rámci byl např. opětovně navržen prezidentem vrácený zákoník práce (Sněmovní tisk 1153), který byl posléze i schválen. Na oficiálních webových stránkách Prezidenta Čr jsou uvedeny všechny zákony vrácené parlamentu, níže uvádíme výčet zákonů za měsíc květen vrácených bezprostředně před volbami v roce 2006(2.-3.6.2006): 12.5.2006 prezident vetoval zákon o Státním fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie 11.5.2006 prezident vetoval zákoník práce 5.5.2006 prezident vetoval zákon o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních 2.5.2006 prezident vetoval zákon o omezení provozu zastaváren a některých jiných provozoven v noční době O všech výše uvedených zákonech bylo opětovně hlasováno na poslední schůzi poslanecké sněmovny, na konkrétní výsledky hlasování se můžete podívat níže. zákon o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních (schválen) zákon o omezení provozu zastaváren a některých jiných provozoven v noční době (schválen) zákon o Státním fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie (zamítnut) Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Prezident republiky je podle Ústavy ČR součástí výkonné moci (Hlava třetí), jejíž vrcholným orgánem je právě Vláda (Čl. 67). V logice výroku je tedy pravda, že prezident musí respektovat vládu, byť jí není z výkonu své funkce odpovědný (Čl. 54).

Pravomoci prezidenta stručně na ČT 24.

Podle iDnes.cz Miloš Zeman “ tvrdil, že Olovo není nic jiného než spiknutí vnějšího nepřítele proti ČSSD, a navíc naznačil, že si všechno vymyslela sama Mladá fronta DNES.” Není tedy pravda, že by Vratislava Šímu vyhodil hned po vzniku podezření, neboť sám, poté co vyšlo najevo, že jeho poradce Zdeněk Šarapatka na policii označil za autora Olova Šímu, řekl: " Možná se snaží hodit vinu (poradce Zdeněk Šarapatka) na někoho jiného (na Vratislava Šímu)."

Dle tiskové zprávy Moravskoslezského kraje ze dne 24. 9. 2012 velké průmyslové podniky (ArcelorMittal Ostrava, a.s., OKD, a.s., Třinecké železárny, a.s. a ČEZ, a.s.) kraji skutečně věnovaly deset milionů korun. Symbolické šeky předali zástupci společností náměstkovi hejtmana Miroslavu Novákovi.

Podle oficiálního životopisu byl Přemysl Sobotka skutečně v letech 2004- 2010 předsedou senátu a výrok tedy hodnotíme jako pravdivý. Předseda senátu na základě ústavního pořádku ČR skutečně bývá označován jako druhý nejvyšší ústavní činitel.