Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou. Země se silnějším sociálním státem skutečně v tomto roce vykazují lepší hospodářské výsledky, nicméně vztah mezi těmito dvěma veličinami nemůžeme přímo prokázat.

Následující tabulka uvádí roční procentuální vývoj HDP ve zmiňovaných zemích na základě statistik Eurostatu:

2009201020112012 (odhad)ČR-4,5+2,5+1,9-1,3Dánsko-5,7+1,6+1,1+0,6Švédsko-5,0+6,6+3,7+1,1Norsko-1,6+0,5+1,2+3,1Německo-5,1+4,2+3,0+0,8

Jak tedy vidíme, Česko skutečně vykazuje ze sledovaných zemí v tomto roce nejnižší (resp. záporný) hospodářský růst, údaje za rok 2010 a 2011 už ovšem tak jednoznačné nejsou, kdy ČR vykazovala lepší výsledky než Dánsko a Norsko.

Definovat a operacionalizovat pojem sociální stát není jednoduché, jelikož se k problematice váže řada modelů a vysvětlení. Pro naše účely ovšem můžeme použít statistiky OECD, které mapují podíl sociálních výdajů na HDP země:

Sociální výdaje (2012)ČR20,6 %Dánsko30,5%Švédsko28,2 %Norsko22,1 %Německo26,3 %

Česko má tedy ze sledovaných zemí skutečně nejnižší výdaje na sociální stát. Nemůžeme samozřejmě určit nakolik souvisí velikost sociálního státu s hospodářskými výsledky země, každopádně data za letošní rok odpovídají Dienstbierově tvrzení, hodnotíme proto výrok jako pravdivý.

Vláda Vladimíra Špidly (ČSSD - KDU-ČSL - US-DEU) vznikla po volbách 2002, ve sněmovně se opírala o 101 poslanců. Ministryní zdravotnictví se stala skutečně Marie Součková z ČSSD. Nepodařilo se nám ohledat, že by měla být Zuzana Roithová ministryní zdravotnictví, nebo ministryní práce a sociálních věcí.

Výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.

Lubomír Zaorálek hovoří pravdu, neboť se jedná o paragraf 61, odstavec 2, bod d) zákona 247/1995 Sb., v němž stojí: "k přihlášce nezávislého kandidáta se připojí petice podporující jeho kandidaturu, která musí být podepsána alespoň 1 000 oprávněných voličů z volebního obvodu, kde kandidát kandiduje, s uvedením jejich jména, příjmení, rodného čísla a místa, kde jsou přihlášeni k trvalému pobytu; chybí-li některý z uvedených údajů nebo je uveden neúplně nebo nepodepsal-li se volič, podpis se nezapočítává; v záhlaví petice se uvede jméno a příjmení kandidáta, číslo a sídlo volebního obvodu, do kterého kandidát kandiduje, a rok konání voleb,".

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť se nám nepodařilo dohledat, že by skutečně veřejně onu formulaci směrem k Íránu řekl.

Podle webu iDnes.cz se Miloš Zeman při setkání s odpůrci amerického radaru v Brdech skutečně vyjádřil o možnosti preventivního úderu na Írán. Doslovně říká: " Zasáhnout leteckým úderem. Preventivní úder je levnější a efektivnější." Preventivní úder ovšem podmiňuje zjištěním o budování ramp schopných odpalovat jaderné rakety. Preventivní vojenský úder na Írán Miloš Zeman podpořil i nedávno na galavečery Dny pro Izrael v Hradci Králové 15. října 2012. Výrok ve kterém by M. Zeman po bombardování Íránu přímo volal se nám dohledat nepodařilo.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož byly podniknuty kroky směrem k omezení poslanecké a senátorské imunity.

Konkrétně byl Senátem 19. července 2012 přijat Návrh senátního návrhu ústavního zákona, senátorky Soni Paukrtové, senátora Miroslava Antla a dalších, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, kterým se poslanecká a senátorská imunita a imunita soudců Ústavního soudu omezuje pouze na dobu výkonu mandátu.

Miloš Zeman v pořadu (čas 12:04) ČT24 o kuponové privatizaci potvrzuje, že ji označoval jako podvod století a vymezil se v tomto ohledu proti Václavu Klausovi. Je pravda, že Miloš Zeman se profiluje jako proevropský politik - naproti tomu je Václav Klaus známým kritikem Evropské unie. Ve volebním programu ČSSD (které tehdy předsedal Miloš Zeman) schváleném v roce 1997 pak můžeme najít (str. 3-4) kritiku přehnané důvěry v neviditelnou ruku trhu a nerozlišování čistých a špinavých peněz. V tomto programu najdeme dále na straně 14 rovněž kritiku spekulantů a zbohatlíků na kuponové privatizaci, což dokazuje odmítavý postoj k lidem jako byl Viktor Kožený.

Paragraf 2 Zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv se věnuje volbě veřejného ochránce práv. Pro jeho zástupce platí obdobné ustanovení. Zástupce veřejného ochránce práv je dle tohoto zákona volen Poslaneckou sněmovnou na šestileté období. Po dvou kandidátech navrhují prezident republiky a Senát. Zástupcem ochránce může být zvolen každý, kdo je volitelný do Senátu, tedy dle článku 19 Ústavy ČR každý občan ČR, který má právo volit a dosáhl věku 40 let.

Na základě výše uvedené legislativy hodnotíme výrok senátorky Wagnerové jako pravdivý.

Životopis Miroslava Kalouska na jeho oficiálních stránkách potvrzuje tvrzení Miloše Zemana, ministr financí skutečně vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze.

Vyjádření v duchu výroku Zuzany Roithové z jara 2012 se nám nepodařilo dohledat, výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Postoj KSČM pravděpodobně nejlépe ilustruje její hlasování o zmíněných návrzích. Ve 3. čtením zákona o přímé volbě prezidenta republiky se všichni přítomní komunističtí poslanci zdrželi.

Pro následné přijetí prováděcího zákona pak ve 3. čtení hlasovalo pro 22 z přítomných poslanců KSČM, 4 se zdrželi a žádný nebyl proti. Proti návrhu pouze v 1. čtení vystoupil za KSČM Stanislav Grospič, který žádal přepracování zákona.

Dodejme ještě, že Grospič je ještě spolu se svou kolegyní Nedvědovou členem Ústavně právního výboru Sněmovny, který jako jediný podával (.pdf) k prováděcímu zákonu pozměňovací návrhy. Pro tyto návrhy s výjimkou dvou poslanců KSČM hlasovala. KSČM tedy měla možnost do podoby zákona zasáhnout a podle všeho nakonec považovala provedené změny za dostatečné.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože KSČM nevyslovila změně Ústavy, která zaváděla přímou volbu, podporu, ale pouze se zdržela hlasování. Proti podobě prováděcího zákonu zpočátku vystupovala, nakonec ale s jeho konečnou podobou souhlasila.