Dle údajů České správy sociálního zabezpečení (.pdf) aktuálních k 30. září 2012 je v České republice 2 855 623 důchodců (z toho 2 337 480 důchodců starobních) a 5 022 259 poplatníků pojistného, což znamená, že na každého důchodce připadá přibližně 1,76 pracujícího a 2,15 pracujících v případě starobních důchodců. Demografický vývoj naznačuje trend zvyšování počtu obyvatel v důchodovém věku a relativní snižování počtu přispěvatelů ku počtu důchodců. Dle modelací (.pdf) ČSSZ bude počet přispívajících a důchodců vyrovnaný přibližně za 30 let (tzn. bude pouze jeden pracující člověk na jednoho důchodce).

Z hlediska evropského srovnání v procentu obyvatel starších 65 let v roce 2011 je na pozicích zemí s nejnižším procentem této části populace Irsko (11,6 %), Makedonie (11,7 %) a Island (12,3 %), na druhé straně spektra najdeme Německo (20,6 %), Itálii (20,3 %) a Řecko (19,3 %). V České republice bylo v roce 2011 15,5 % obyvatel starších 65 let, v případě Slovenska se jednalo o 12,4 %.

Evropské vlády plánují či zavádějí penzijní reformy (v angličtině) - je možné zmínit například Francii (zvýšení věku pro odchod do důchodu z 60 na 62 let s tím, že pokud budou francouzští občané chtít obdržet plnou výši penze, odejít do důchodu by měli v 67 letech), Německo (věk od důchodu se zvyšuje z 65 na 67 let), návrh v Polsku (sjednocení a zvýšení věku odchodu do důchodu pro ženy a muže na 67 let), Bulharsko či Rumunsko (nárůst a sjednocení na 65 let).

Za dobu existence samostatné České republiky nebyla KDU-ČSL přítomna v následujících vládách:

Miloš Zeman (17. července 1998 - 15. července 2002) - vláda menšinového kabinetu ČSSD, jejíž vznik byl umožněn tzv. Opoziční smlouvou s ODS.

Mirek Topolánek I (16. srpna 2006 - 11. října 2006) - vláda ODS a nestraníků, která však nezískala důvěru v Poslanecké sněmovně.

Jan Fischer (8. května 2009 - 13. července 2010) - úřednický kabinet, do kterého byli vybráni zástupci ODS, ČSSD a Strany zelených. V hlasování o důvěře jej podpořilo několik poslanců KDU-ČSL, byli to ti, kteří posléze ze strany odešli do nově vznikající TOP 09.

Petr Nečas (13. července 2010 až doposud) - koaliční vláda současného premiéra se neopírá o poslance KDU-ČSL, jelikož nejsou přítomni v Poslanecké sněmovně.

V čase existence ČSFR je nutné rozlišovat dvě úrovně vlád - federální a národní. Události těsně předcházející volbám v roce 1990 (obvinění předsedy ČSL Bartončíka Janem Rumlem (Občanské fórum) z vazeb na StB, známé též jako "aféra Bartončík") a následný neúspěch strany v těchto volbách, vedly k nedelegování žádných svých zástupců do vlády na federální úrovni jako protestu proti postupu zástupců Občanského fóra. V případě národní vlády však strana aktivní byla a jejími zástupci ve vládě Petra Pitharta byli Antonín Baudyš (místopředseda) a Ludvík Motyčka (ministr stavebnictví až do zrušení tohoto úřadu).

Ve zmíněném článku 59 odst. 2 Ústavy České republiky je konkrétně uvedeno následující: (2) Slib prezidenta republiky zní: "Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj úřad budu zastávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.".

Podle dohledaných informací a zpravodajských článků hovoří Přemysl Sobotka pravdu, systém tzv. druhého pilíře (tedy soukromých penzijních fondů) v Maďarsku zrušen nebyl, reforma však doporučovala převést úspory zpět do státního systému.

Maďarský systém obsahující také pilíř spoření v individuálních penzijních fondech byl předmětem reformy vlády Viktora Orbána z roku 2010. Systém více pilířů byl zaveden v Maďarsku roku 1997 (další zdroj uvádí 1998). I když tento reformní krok je označován jako reforma systému, jedná se de facto o znárodnění úspor. Odhadem se mělo jednat až o 3 miliony občanů a v přepočtu o 270 mld. Kč.

Maďarští občané, kteří spoří na penzi v soukromých fondech, měli převést tyto úspory zpět do toho státního. To sice nebylo povinné (lidé směli v těchto fondech nadále zůstat, a pilíř tedy opravdu zrušen nebyl), může se však stát, že takový člověk poté nebude mít nárok na důchod ze státního pilíře (tj. až 70%).

Výrok Zuzany Roithové potvrzuje samotná Karolína Peake a také exministr dopravy Pavel Dobeš z její strany.

V reportáži České televize je otázka církevních restitucí spojena mimo jiné s vytvořením poslaneckého klubu pro stranu LIDEM, kdy právě Dobeš potvrzuje, že by to mělo být "prostřednictvím jednacího řádu". To znamená, že právě v jednacím řádu Poslanecké sněmovny by muselo dojít k takové úpravě, aby vytvořit poslanecký klub mohlo méně poslanců, než kolik je v současnosti. O celé události informovala také ČTK (prostřednictvím E15.cz).

Etický kodex VV skutečně hovoří o zákazu změny stranické příslušnosti a povinnosti rezignace na mandát v případě porušení tohoto kodexu.

V etickém kodexu strany VV se můžeme dočíst (článek pátý), že "...Zástupce občanů nesmí v průběhu své funkce změnit politickou stranu, za kterou byl zvolen." Závěrečná ustanovení tohoto kodexu pak uvádějí, že "...Zástupce občanů (...) se zavazuje, že se v případě prokázaného porušení tohoto Etického kodexu vzdá svého mandátu." Tato ustanovení Karolína Peake skutečně porušila, když se svého mandátu nevzdala, a to ani na vyzvání svých (nyní již svých bývalých) stranických kolegů. Hodnotíme tedy výrok jako pravdivý.

Na základě dohledaných stranických dokumentů je výrok hodnocen jako pravdivý.

Dokument KSČM Socialismus pro 21. století (.doc) ihned ve svém úvodu formuluje následující: "Dokument „Naděje pro Českou republiku“, přijatý VI. sjezdem KSČM, označil za základní programový cíl KSČM socialismus, demokratickou společnost svobodných, rovnoprávných občanů, společnost politicky a hospodářsky pluralitní."

První československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk byl politik, filozof, sociolog, univerzitní profesor a daly by se k němu přiřadit mnohé další životní "profese", souhrnné označení filozof hodnotíme tedy jako pravdivé - vystihuje odkaz TGM.

Václav Havel, který se stal symbolem sametové revoluce a prvního desetiletí demokracie v ČR, byl velkou část svého života dramatik, a proto i tuto část výroku lze hodnotit jako pravdivou. Je třeba ovšem dodat, že prezident Václav Havel nás lépe řečeno vrátil jako zemi do Evropy - o vstupu do Evropské unie Češi rozhodli v referendu, Václav Havel nebyl v době vstupu do EU již prezidentem.

Nicméně lze konstatovat, že Václav Havel byl po celou svou politickou dráhu velkým příznivcem EU obecně a také vstupu České republiky do ní. Postoje Václava Havla lze dohledat např. na webu vaclavhavel.cz.

Velmi podobné vyjádření jsme pro vás ověřovali v rámci předvolebního vysílání pořadu Hyde Park s Milošem Zemanem. V něm původně Zeman tvrdil, že společnost Lukoil vydala oficiální prohlášení o tom, že Lukoil jeho kampaň ani jeho osobu nefinancuje, což jsme hodnotili jako nepravdivé tvrzení. Pokud jde ale o vyjádření Lukoilu v MF Dnes 29.11. 2012, tak v něm Bulat Subajev, ředitel středoevropské a východoevropské divize společnosti, skutečně financování Zemana popírá. Konkrétně uvedl: “Nesponzorujeme žádné politické strany a nehrajeme žádné politické hry. (...) Jako firma jsme zcela apolitičtí.” Hodnotíme tedy výrok jako pravdivý.

Programová východiska KSČM (.pdf) a Suverenity, potažmo Jany Bobošíkové, se shodují v mnoha záležitostech. Na tiskové konferenci při ohlášení kandidatury Jany Bobošíkové na prezidentku v barvách KSČM v roce 2008 Jana Bobošíková zmínila následující programové shody:

"Za prvé – otázka energetické bezpečnosti. Myslím si, že tam najdeme zcela jednotnou společnou řeč . Už dávno se měl začít dostavovat Temelín a je ohrožením energetické bezpečnosti občanů JČR, že ve vládním prohlášení je ona doložka, že se Temelín rozšiřovat nebude. Ten energetický mix, tam bychom určitě našli shodné názory a mělo by se v tomto ohledu pokročit. Druhá otázka – některé aspekty zahraniční politiky, a to zejména otázka důsledného trvání na platnosti Benešových dekretů a na platnosti Postupimské dohody. Třetí věc – myslím si, že se shodneme v tom, že je nutné zavést majetkové přiznání a znovu říkám, majetkové přiznání není bolševická úchylka. Jsou země v EU, ve kterých to normálně existuje. Pokud mohu shrnout, tak minimálně v těchto třech oblastech. Plus v tom, že reforma, tak jak ji připravila Topolánkova vláda, je v některých oblastech necitlivá. Nyní mám konkrétně na mysli poplatky pro děti do 15 let u lékaře. To jsou body, na kterých se s pány bezesporu shodneme."

Mimoto se shodli například v názoru na tehdy plánovanou stavbu radaru v ČR, referendum nebo právě přímou volbu prezidenta.

Na stejné tiskové konferenci na dotaz novináře uvedl k Janě Bobošíkové předseda KSČM Filip následující:

"Ale předkládáme kandidáta, který je uchopitelný svými myšlenkami jak ze strany levice, tak ze strany středu i pravého středu i z nezávislých. V tomto ohledu proto výběr padl na paní Janu Bobošíkovou."

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.