Výrok hodnotíme na základě dohledaného zápisu z jednání rady ÚSTR jako pravdivý.

Zápis z 1. jednání (.pdf - Ad 3.) Rady ÚSTR popisuje, že ihned po zvolení vedení Rady, přijalo toto těleso změny v jednacím řádu, které umožnily jak otevření svých schůzí (" Jednání Rady je veřejné"), tak i pořizování audiozáznamů (na webu ÚSTR jsou dohledatelné audiozáznamy z dalších jednání Rady).

Výrok hodnotíme na základě dohledaných projevů Václava Klause jako pravdivý.

Václav Klaus dlouhodobě poukazuje na rozdíly ve vnímání světa mezi ním a Václavem Havlem, jak tomu naposledy učinil v rozhovoru pro polský týdeník Do Rzeczy v únoru letošního roku.

V tomto rozhovoru k Václavu Havlovi doslova uvedl: "Václav Havel (a jeho specifická ideologie, pro kterou nemám lepší název než havlismus) byl absolutně jiný svět. Trh nazýval hokynářstvím, místo demokracie chtěl elitářskou postdemokracii, místo konzervatismu a tradičních hodnot prosazoval modernistické boření existujícího lidského řádu. Byla to spíše ozvěna francouzského jakobínství než britský konzervativní princip klasického liberalismu. Bylo to extrémní levičáctví. Tyto věty jsou jen stručným naznačením zásadních rozdílů mezi námi dvěma, není to vážné pojednání o Václavu Havlovi."

V projevech pronesených v souvislosti s úmrtím Václava Havla (Prohlášení prezidenta republiky k úmrtí prezidenta Václava Havla ze dne18. prosince 2011, projev na smutečním shromáždění ze dne 21. prosince 2011, projev při smuteční mši ve svatovítské katedrále ze dne 23. prosince 2011) tak neučinil, alespoň ne v takové míře, nicméně vzhledem ke specifičnosti této události je to zcela pochopitelné.

V projevu z 18. prosince 2012 hovoří Klaus o " občasných polemikách" mezi ním a jeho předchůdcem, v obou zbývajících projevech u příležitosti úmrtí Václava Havla pak Klaus o rozdílech mezi nimi již nemluvil vůbec.

Napjaté vztahy, resp. názorové rozdíly mezi oběma polistopadovými prezidenty jsou veřejně dostatečně známy a Václav Klaus se také odlišností svých postojů netajil a to ani po úmrtí Václava Havla.

Ve stínové vládě KSČM zastává Miloslav Ransdorf pozici místopředsedy pro zahraniční politiku. Dále má na starosti "resort zahraničních věcí a průřezový resort vědy a výzkumu."

Strana Věci Veřejné podala na podnikatele Andreje Babiše trestní oznámení v prosinci 2011 za údajné spáchání trestného činu pomluvy, poškozování cizích práv a křivé obvinění. Babiš ve velkém rozhovoru v listopadu 2011 na adresu VV prohlásil: „Ta strana přitom vznikla proto, aby rozkrádala nejdříve městské části, a dnes v tom pokračuje na státní úrovni.“V další části rozhovoru označuje VV "za stranu založenou pražskými kmotry."Radek John se proti těmto a dalším výrokům ohradil slovy: „Věci veřejné byly v opozici na Praze 1 a naopak se krádežím snažily zabránit. Nepřipravily tento stát o jedinou korunu z veřejných peněz(…)Takováto vyjádření je třeba likvidovat v zárodku."

Trestní oznámení na Babiše podala středočeská krajská rada VV a podepsali jej také poslanci Kateřina Klasnová a Radim Vysloužil. Výrok hodnotíme jako nepravdivý - trestní oznámení podáno bylo, navíc nikoli ústy Radka Johna, nýbrž středočeskou krajskou radou VV.

Dle informací na serverech Aktuálně.cz, nebo České televize podmiňuje v současnosti TOP09 podpis nové koaliční smlouvy přistoupením ČR k fiskálnímu paktu EU. Fiskální pakt, resp. pozice ČR ke koncipování textu této mezinárodní smlouvy, byl projednáván na vládě 14. prosince 2011. Vláda k tomuto bodu vydala usnesení (.pdf), ze kterého však není patrný postoj TOP09. Dle informací v médiích (např. na serveru Parlamentní listy či Novinky.cz) došlo však na začátku února loňského roku k neshodě mezi Petrem Nečasem a Karlem Schwarzenbergem právě kvůli odmítavému postoji ODS k rozpočtovému paktu. Názor TOP09 na přistoupení ČR k rozpočtovému paktu je tedy v tomto smyslu konzistentní a výrok Karolíny Peake proto hodnotíme jako pravdivý.

Podle oficiálních stránek firmy Barilla byl otevřen první obchod v roce 1877 - funguje tedy již přes 135 let. Zároveň je Barilla vedoucí firmou ve světovém obchodu s těstovinami.

Jako největšího výrobce těstovin označuje firmu Barilla i webový portál IHNED.cz. Podle stejné zprávy z února 2013 má společnost Barilla prodat Agrofertu svůj řetězec pekáren v Německu Lieken AG.

Agrofert skutečně je obchodním partnerem společnosti Barilla, výrok Andreje Babiše tedy hodnotíme jako pravdivý.

Dle článku 59, odst. 1 bodu c) uvedeného Nařízení (.pdf) Rady Evropského společenství o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti, a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999 členský stát pro každý operační program určí "auditní orgán: celostátní, regionální nebo místní orgán veřejné moci nebo veřejný subjekt funkčně nezávislý na řídícím orgánu a certifikačním orgánu, určený členským státem pro každý operační program a odpovědný za ověřování účinného fungování řídicího a kontrolního systému".

Takovým auditním orgánem je v současné době odbor Ministerstva financí.

V článku 62, který vymezuje činnost auditního orgánu, odst. 3, se dále praví:

" Provádí-li audity a kontroly uvedené v odst. 1 písm. a) a b) jiný subjekt než auditní orgán, zajistí auditní orgán, aby takové subjekty měly nezbytnou funkční nezávislost ".

Pokud tedy auditní orgán Ministerstva financí pověří prováděním auditu jiný subjekt, musí zaručit, aby byl tento subjekt funkčně nezávislý. Na základě dokumentu Rady Evropského společenství tedy hodnotíme výrok Aleny Dernerové jako pravdivý.

Výrok Ludmily Müllerové je pravdivý, neboť výběrové řízení na provozovatele sKaret proběhlo, a to za řádných podmínek, jak tomu konstatuje i zpráva ÚOHS.

Oznámení o vyhlášení obchodní veřejné soutěže na provozovatele sKaret bylo vypsáno dne 30. června 2011 a lze jej v současnosti nalézt na webu Ministerstva práce a sociálních věcí.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže se zabýval problematikou veřejné zakázky na tzv. sociální karty. Své původní rozhodnutí o zrušení možnosti uzavřít smlouvu na základny veřejných zakázek ze dne 27. září 2011 (č. j. ÚOHS-S451/2011/VZ-15224/2011/520/EMa), které se ale bohužel nepodařilo v původním znění dohledat, však antimonopolní úřad zrušil rozhodnutím (.pdf) ze dne 9. prosince 2011 a uznal, že ministerstvo při svém postupu nepochybilo.

Od 1. ledna 2013 došlo k reorganizaci systému policejních škol v tom smyslu, že původně šest samostatných institucí (vyšší policejní školy v Praze, Brně, Jihlavě, Holešově a školské účelové zařízení v Praze - Ruzyni) bylo administrativně sloučeno na tři vyšší policejní školy (v Praze s odloučeným pracovištěm v Jihlavě, Opatovicích s odloučeným pracovištěm v Praze Ruzyni, Holešově s odloučeným pracovištěm v Brně).

Problematickou částí výroku je však odhad výše úspor. Konkrétní analýzu dopadů tohoto opatření se nepodařilo dohledat. Podle vyjádření tiskové mluvčí ministerstva vnitra z 24. července 2012 byl odhad úspor vyčíslen zhruba na 144 milionů korun. Nicméně v září 2012, tedy období přijetí nové koncepce vládou, byla ministerstvem vnitra výše úspor odhadována na 115 milionů korun ročně.

Jelikož poslední dostupné odhady finančního dopadu těchto úsporných opatření uvádějí znatelně nižší částku, hodnotíme výrok jako zavádějící.

Vláda Jiřího Paroubka trvala od 25. dubna 2005 do 16. srpna 2006. Jejím prvním místopředsedou a ministrem financí po tuto dobu byl Bohuslav Sobotka.

Pro léta 2007 až 2013 (pdf., s.24-25) rozděluje Evropská unie ze svého dotačního programu částku 347 miliard eur. Tento program má splnit tři základní cíle, na které směřují tyto prostředky. Je to cíl konvergence, regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost a evropská územní spolupráce. Z celkové výše této částky byla České republice přidělena k čerpání celková suma 26 692 milionů eur (788 miliard Kč).

V tabulce níže uvádíme poměr přidělených částek k počtu obyvatel v jednotlivých zemích. Počet obyvatel čerpáme z dat Eurostatu pro rok 2006, tedy k období, ve kterém byly částky dojednány.

Vyjednáná částka (mil. Euro) Částka na osobu (stav obyvatelstva 2006) (Euro) Česká republika

26692

2599 Estonsko 3456

2572 Madarsko 25307 2513 Slovensko

11588

2149 Malta

855

2103

Slovinsko

4205

2095 Litva

6885

2029 Portugalsko

21511

2032

Lotyšsko

4620

2019 Řecko 20420

1832 Polsko 67284 1764 Rumunsko 19668 912 Bulharsko 6853 890

Kypr 640 828

Španělsko 35217 798

Itálie 28812 488 Finsko 1716

326 Německo

26340

320 Francie 14319 226 Belgie 2258 214 Irsko 901

211 Švédsko 1891

208 Rakousko 1461 177 Spojené království 10613 175 Lucembursko 65 138

Nizozemsko 1907 117 Dánsko 613 112

Na základě relativního srovnání výše přidělených prostředků jednotlivým státům hodnotíme výrok Lubomíra Zaorálka jako pravdivý.