Sobotka skutečně před volbami dal veřejně najevo, se kterými politickými stranami by ČSSD mohla po volbách vytvořit krajské koalice - s KSČM, případně KDU-ČSL.

Rozhovor pro Hospodářské noviny 10. října 2012: "Jestliže voliči dají většinu levici, pak je přirozená spolupráce mezi ČSSD a komunistickou stranou, pokud budou mít třeba v moravských regionech silnou pozici lidovci, pak budeme spolupracovat s nimi. Takové koalice máme už dnes a osvědčily se. Z programového hlediska jsou nevhodné koalice s ODS. Nicméně nemáme žádný striktní zákaz."iDnes.cz: "My jsme zatím jako vedení strany nevydali žádné doporučení, pokud jde o koalice. Můj názor, který řeknu našim lídrům i vedení ČSSD, je jasný. Doporučuji programově blízké koalice. Vidím dva možné partnery po krajských volbách. Tím prvním jsou lidovci, popřípadě středová uskupení nezávislých kandidátů, druhým komunistická strana. Záleží na tom, komu voliči dají důvěru a jak ty subjekty budou silné. Pokud jde o spolupráci, viděl bych ji velmi nerad. Ukázalo se, že spolupráce s ODS na úrovni krajů sociální demokracii spíše poškodily a zavlekly ji i do některých problémů typu Regionální operační program Severozápad."

Karel Schwarzenberg byl skutečně vedoucí Kanceláře prezidenta od 10.července 1990 do července 1992, kdy odešel ve spojitosti s abdikací prezidenta Havla. Z popisu dnešních pravomocí a povinností vedoucího Kanceláře prezidenta republiky plyne následující: "Vedoucí Kanceláře je vedoucí organizační složky státu, který činí právní úkon ve věcech týkajících se Kanceláře navenek, řídí a kontroluje Její činnost a odpovídá za ni. Z výkonu své funkce je odpovědný prezidentu republiky, který ho řídí a ukládá mu úkoly”. Bohužel se nám nepodařilo dohledat přímé zdroje, na základě kterých by bylo možné výrok v téhle podobě ověřit.

Dle informací ze stránek Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a zpravodajských článků hodnotíme výrok Vojtěcha Filipa jako pravdivý.

Dle Jednacího řádu Poslanecké sněmovny schůze výboru svolává jeho předseda, popř. některý z místopředsedů (§36). V případě Rozpočtového výboru je jeho předseda člen ODS Pavel Suchánek. Dokladem, že schůzi svolal opravdu Pavel Suchánek, je tato pozvánka (.doc) ze 3. října 2012 umístěna na stránkách Poslanecké sněmovny.

Hlasování o usnesení ke státnímu rozpočtu se konalo 10. října 2012 a Rozpočtový výbor skutečně nepřijal (.doc) usnesení. Opozici se zde podařilo prosadit své stanoviska díky nepřítomnosti některých koaličních členů a jejich zdržení se hlasování. Rozpočtový výbor má celkem 28 členů, na schůzi podle dohledaných informací bylo přítomno 21 členů a to 11 členů opozice (ČSSD, KSČM a VV). Vycházíme především ze zpravodajských článků, protože zápisy z jednání prozatím ještě nejsou k dispozici (poslední z 18. září 2012).

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože se nám k němu v zákoně o státním rozpočtu ČR pro r. 2012 (.pdf), nepodařilo dohledat relevantní informace. Na webu ČSÚ jsou pak k dispozici pouze statistiky výdajů vládních institucí od r. 1995 do r. 2007.

Vzhledem k nejasné metodice posuzování nákladů na státní správu výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Např. web ČSÚ nabízí statistiky výdajů vládních institucí od r. 1995 do r. 2007. Aplikovat užité postupy kvantifikace na zmiňované státní rozpočty pro roky 2010 a 2012 však není v silách našeho analytického týmu.

Výrok Lubomíra Zaorálka hodnotíme na základě informací dostupných na webové prezentaci sociální reformy provozované Ministerstvem práce a soc. věcí jako pravdivý. Konkrétně se tam můžete dočíst: " sKarta je určena příjemcům následujících nepojistných sociálních dávek a dávek z oblasti státní politiky zaměstnanosti, které se vyplácejí buď jednorázově, nebo pravidelně:

• Dávky státní sociální podpory
• Dávky pomoci v hmotné nouzi
• Dávky příspěvku na péči
• Dávky pro osoby se zdravotním postižením
• Dávky v nezaměstnanosti"

O případu Romana Smetany rozhodovala soudkyně Markéta Langerová. S její osobou byla spojena otázka možné podjatosti. Její manžel, Ivan Langer, byl například poslancem, místopředsedou ODS a také ministrem vnitra či informatiky. Lze tedy říci, že zastával vysoké vládní funkce a byl tak jedním z nejvyšších vládních představitelů. Dodáváme, že sám Smetana si na možnou podjatost soudkyně nestěžoval.

Dle Situační zprávy (.pdf) k Programu snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší Moravskoslezského kraje 2010 jsou největším zdrojem se 42,4 % vypouštěných tuhých znečišťujících látek velké zdroje (REZZO 1), druhým je doprava (mobilní zdroje, REZZO 4) s podílem 30,7 %, malé zdroje (REZZO 3) jsou v pořadí třetí a účastní se 23,2 %. (str. 5-6)

Z důvodu nedostatku dostupných veřejných informací se nám výrok Lubomíra Zaorálka nepodařilo ověřit.

Na základě Článku 46 Ústavy České republiky je výrok pravdivý.

Zmíněný článek uvádí, že (1) Senát projedná návrh zákona a usnese se k němu do třiceti dnů od jeho postoupení (Poslaneckou sněmovnou). (2) Senát svým usnesením návrh zákona schválí nebo zamítne nebo vrátí Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy anebo vyjádří vůli nezabývat se jím. (3) Jestliže se Senát nevyjádří ve lhůtě podle odstavce 1, platí, že je návrh zákona přijat.