28. května 2002, tedy za vlády Miloše Zemana, která trvala od 22. července 1998 do 12. července 2002, byl ve Sbírce zákonů vyhlášen Zákon č. 218/2002 o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon). V důvodové zprávě (soubor “Originál dokumentu”) (.doc) k návrhu tohoto zákona se na straně 104 praví:

“ Evropská unie naznačila v Bílé knize pro přípravu přidružených zemí ke vstupu do vnitřního trhu Unie (1995), že kromě sblížení právních předpisů těchto zemí s právem Evropských společenství je nedílným požadavkem úspěšného vstupu těchto zemí do Evropské unie i existence a účinné fungování institucí, které zajistí aplikaci komunitárního práva a komunitární politiky. Vybudování konsolidované státní správy lze zabezpečit právní úpravou státní služby."

V “Pravidelné zprávě za rok 1999“ Evropská komise o České republice k přípravě právní úpravy státní služby uvádí, že “ Zákon o státní službě, na kterém se pracuje několik let, má bohužel vstoupit v platnost až v roce 2002 na základě vládního rozhodnutí odložit termín jeho vstupu v platnost o dva roky.”

V „Pravidelné zprávě za rok 2000“ Evropská komise o České republice k přípravě právní úpravy státní služby uvádí, že „Přístupové partnerství 1999 stanovilo jako jednu z krátkodobých priorit přijetí a implementaci zákona o státní službě, jakož i výcvik státních úředníků. Ačkoliv priority Přístupového partnerství týkající se výcviku státních úředníků jsou částečně plněny prostřednictvím řady vládních iniciativ, požadavek týkající se přijetí zákona o státní službě nebyl dosud splněn.”

Za dobu existence samostatné České republiky nebyla KDU-ČSL přítomna v následujících vládách:

Miloš Zeman (17. července 1998 - 15. července 2002) - vláda menšinového kabinetu ČSSD, jejíž vznik byl umožněn tzv. Opoziční smlouvou s ODS.

Mirek Topolánek I (16. srpna 2006 - 11. října 2006) - vláda ODS a nestraníků, která však nezískala důvěru v Poslanecké sněmovně.

Jan Fischer (8. května 2009 - 13. července 2010) - úřednický kabinet, do kterého byli vybráni zástupci ODS, ČSSD a Strany zelených. V hlasování o důvěře jej podpořilo několik poslanců KDU-ČSL, byli to ti, kteří posléze ze strany odešli do nově vznikající TOP 09.

Petr Nečas (13. července 2010 až doposud) - koaliční vláda současného premiéra se neopírá o poslance KDU-ČSL, jelikož nejsou přítomni v Poslanecké sněmovně.

V čase existence ČSFR je nutné rozlišovat dvě úrovně vlád - federální a národní. Události těsně předcházející volbám v roce 1990 (obvinění předsedy ČSL Bartončíka Janem Rumlem (Občanské fórum) z vazeb na StB, známé též jako "aféra Bartončík") a následný neúspěch strany v těchto volbách, vedly k nedelegování žádných svých zástupců do vlády na federální úrovni jako protestu proti postupu zástupců Občanského fóra. V případě národní vlády však strana aktivní byla a jejími zástupci ve vládě Petra Pitharta byli Antonín Baudyš (místopředseda) a Ludvík Motyčka (ministr stavebnictví až do zrušení tohoto úřadu).

Jedná se o písemný pozměňovací návrh poslance Bohuslava Sobotky ze dne 7.12.2011 (.doc), kterým navrhuje v případě abolice kontrasignaci předsedy vlády či jím pověřeného člena vlády. Pozměňovací návrh byl schválen na 32. schůzi Poslanecké sněmovny dne 14.12.2011 (konkrétně hlasováním č. 155), ze 191 přítomných jich 179 hlasovalo pro návrh a 4 proti.

Karolína Peake ještě 6.12. pro ihned.cz uvedla: "Nemám ráda, když přijde nový ministr a všechno personálně vykostí." Jmenována byla ve středu 12.12. a hned pár hodin poté provedla změny na ministerstvu - odvolala prvního náměstka Vlastimila Picka, šéfa sekce vyzbrojování Pavla Bulanta a ředitele kabinetu ministra Františka Šulce.

Je pravdou, že Petr Nečas rozhodně nemusel podepsat tento dokument automaticky - předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský o tom pro Hospodářské noviny řekl:
"...A tady musím říci, že není nejmenších pochyb, že u amnestie není institut kontrasignace formální akt. Není možné o něm hovořit tak, že když to chtěl prezident, tak to musí premiér podepsat."

A amnestie nemohla být vyhlášena bez jeho podpisu - o tomto hovoří Ústava, citujeme:

Čl. 63

(1) Prezident republiky dále

...

j) má právo udělovat amnestii.

(3) Rozhodnutí prezidenta republiky vydané podle odstavců 1 a 2 vyžaduje ke své platnosti spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády.

O důležitosti a pozitivním vztahu k jednotné evropské obranné a zahraniční politice se Miloš Zeman vyjádřil například v rozhovoru pro E15 v říjnu 2012, kde konkrétně uvedl: “ To, že jsem eurofederalista, znamená, že jsem pro jednotnou zahraniční a obrannou politiku EU. ” Stejně tak učinil i v prezidentské debatě v listopadu 2012 pořádané na Institutu ekonomických studií sdružením Evropské hodnoty. Další debata, kde svůj názor prezentoval, byla konána Informačním centrem o NATO a CEVRO Institutem. Dále uvádíme také článek na iDnes.cz z prosince roku 2011 a odkaz na stránky SPOZ, kde jsou rovněž uvedeny přepisy dalších rozhovorů v médiích.

Analýza ministerstva vnitra skutečně rozpuštění KSČM nedoporučila, informoval o tom např. server iDnes (celé odůvodnění můžete nalézt zde (.pdf)). Analýza byla zpracována na základě usnesení (.pdf) vlády z července 2011. Na základě těchto informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

Na základě dostupných informací hodnotíme výrok ministra Blažka jako pravdivý.

Areál ve Vyšních Lhotách i v Poštorné byl převzat od Ministerstva vnitra ČR. Oba objekty spadaly pod Správu uprchlických zařízení MV.

Vyšní Lhoty fungovaly jako přijímací středisko pro žadatele o udělení mezinárodní ochrany, Poštorná jako zařízení pro zajištění cizinců.

KDU-ČSL poprvé kandidovala do České národní rady v roce 1992. V prvních polistopadových volbách do ČNR v roce 1990 kandidovala pouze Křesťanská a demokratická unie (KDU). V roce 2002 kandidovala KDU-ČSL v koalici s US-DEU (tzv. Koalice). Do Poslanecké sněmovny PČR se KDU, resp. KDU-ČSL dostala v každých volbách od roku 1989 kromě těch posledních v roce 2010.

Přehled volebních zisků KDU-ČSL ve volbách do ČNR, resp. PS PČR:

RokZisk hlasů (v %)19908,4219926,2819968,0819989,00200214,2720067,2220104,39 Zdroj: Volby.cz

Jelikož strana KDU-ČSL překročila pětiprocentní uzavírací klauzuli a získala tak parlamentní zastoupení ve všech volbách vyjma voleb v roce 2010, hodnotíme tento výrok jako pravdivý.

Vlastníkem Českých drah je ze 100 % Česká republika.