Článek 63 Ústavy popisuje pravomoci prezidenta republiky, z nichž jedna je skutečně jmenování soudců. Pro informaci doplňujeme, že tato pravomoc podléhá kontrasignaci.

Čl. 84 odst. 1 Ústavy ČR stanoví, že soudci Ústavního soudu jsou jmenováni na dobu deseti let. Z přehledu současných soudců Ústavního soudu je zřejmé, že v roce 2013 končí mandát osmi ústavním soudcům, jmenovitě JUDr. Pavlu Rychetskému, prof. JUDr. Pavlu Holländerovi, DrSc., JUDr. Vojenu Güttlerovi, JUDr. Jiřímu Muchovi, JUDr. Miroslavu Výbornému, JUDr. Dagmar Lastovecké, prof. JUDr. Janu Musilovi, CSc. a JUDr. Jiřímu Nykodýmovi.

Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan při dvoudenní návštěvě Spolkové republiky Německo na konci října 2012 opravdu prohlásil, že Turecko se chce stát plnohodnotným členem Evropské unie. Konstatoval však, že Turecko bude čekat jen do roku 2023, kdy země oslaví 100 let své existence. Po tomto termínu již dle jeho slov nebude mít Turecko o vstup do EU zájem.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, a to na základě informací uvedených v Ústavě ČR a informací uvedených v dokumentu Parlamentního institutu (.doc), který se zabývá analýzou politických systémů vybraných evropských států (mezi nimi i Rakouska).

Ústava ČR v článku 68 uvádí: “(2) Předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů. (...)”

V článku 74 Ústavy ČR je uvedeno následující: “Prezident republiky odvolá člena vlády,jestliže to navrhne předseda vlády.”

Z výše uvedených informací tedy vyplývá, že pravomoci prezidenta ČR mu neumožňují odmítnout jmenovat jednotlivé členy vlády, kteří byli navrženi předsedou vlády.

Pro srovnání uvedeme níže parafrázi rakouské ústavy, jež prezidentovi naopak tuto pravomoci přiznává: “Prezident jmenuje podle svého uvážení spolkového kancléře i ostatní členy vlády, vázán je při tom pouze rozložením politických sil v Národní radě, protože vláda se musí ucházet o vyslovení důvěry dolní komorou Parlamentu. Prezident při sestavování vlády bere na zřetel návrhy designovaného kancléře, nicméně jimi není vázán.”

Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.

Ve svém prohlášení po 1. kole volby prezidenta republiky Předsednictvo ČSSD skutečně nabádá veřejnost k volbě Miloše Zemana v druhém kole prezidentské volby. Dle slov Bohuslava Sobotky.: „Předsednictvo Sociální demokracie tedy doporučuje občanům, voličům/voličkám Sociální demokracie, našim sympatizantům, aby přišli ke 2. kolu volby prezidenta republiky a zvážili svoji podporu kandidátu, který není spojen s pravicovou vládou a tím kandidátem je Miloš Zeman."

Za "podobná teritoria" považujeme evropské země s podobnou územní rozlohou a Slovensko (vycházíme z údajů europa.eu a pro Srbsko worldstat). Pokud budeme za správní dělení ekvivalentní krajům považovat nejvyšší úroveň dělení v dané zemi, které má vlastní samosprávu (pro zjednodušení souhrnné údaje o správním dělení z Wikimedia), získáme následující přehled:

Země

Rozloha (čtver. km)

Počet obyvatel (mil.)

Počet regionů

Průměrná rozloha regionu (čtver. km)

Průměrný počet obyvatel regionu (tis.)

Irsko

70 000

4,5

34

2058

132

Lotyšsko

65 000

2,3

26

2500

88

Srbsko

88 361

7,3

29

3046

251

Maďarsko

93 000

10

20

4650

500

Portugalsko

92 072

10,6

18

5115

588

ČR

78 866

10,5

14

5633

750

Slovensko

48 845

5,4

8

6105

675

Litva

65 000

3,3

10

6500

330

Rakousko

83 870

8,3

9

9318

922

Kraje ČR tedy svou průměrnou rozlohou i průměrným počtem obyvatel patří spíše mezi rozsáhlejší území této úrovně.

Pokud bychom vzali v potaz evropskou úroveň správního dělení NUTS 3, ke které české kraje patří, stačí zběžný pohled na mapu regionů NUTS 3 v Evropě, kde se naše kraje rozhodně nejeví neúměrně malé (k zalidnění NUTS 3 nemáme veškreré údaje, ovšem hustota zalidnění českých krajů se nejeví nižší, nežli u stejně velkých jednotek NUTS 3 jinde). Podobně je tomu u dělení NUTS 2.

Volební účast v krajských volbách 2012 byla přesně 36.89 % a ČSSD vyhrála v devíti krajích a KSČM ve dvou. Tyto dvě strany tedy získaly většinu z 13 krajů a celkem 387 mandátů z celkových 675.

Podle webu tydeniky.cz: “ Předsedou OF se v říjnu 1990 stal Václav Klaus. Jeho volba definitivně Občanské fórum rozdělila, pro řadu bývalých disidentů byla nepřijatelná Klausova koncepce klasické politické strany. V roce 1991 se definitivně rozpadlo na Klausem vedenou Občanskou demokratickou stranu s pravicovým programem tržních reforem a Občanské hnutí, které se orientovalo více doleva a kde skončila většina intelektuálně zaměřených členů prosazujících Havlovu myšlenku ‘nepolitické politiky’." Problematiku vhodně a detailněji přibližuje článek ČT24.

Jak vyplývá ze Zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny (část druhá, § 2) - "Mandát poslance vzniká zvolením. Náhradník nabývá mandát poslance, za nějž náhradník nastupuje, okamžikem zániku mandátu tohoto poslance." Na základě tohoto znění platného zákona je výrok hodnocen jako pravdivý.

Grémium ODS po prvním kole voleb vydalo stanovisko k podpoře kandidatury Karla Schwarzenberga jako pravicového kandidáta.

Těsně před druhým kolem voleb byl však také hojně citovaný výrok premiéra Nečase v rozhovoru pro Hospodářské noviny, kde prohlásil: "...nyní to se skřípěním zubů prázdnou obálkou neskončí. Budu volit Karla Schwarzenberga."

Výrok přesto hodnotíme jako pravdivý.