Tuto spolupráci zaručuje Generální dohoda o vzájemné spolupráci mezi Českým statistickým úřadem a Českou národní bankou, podepsaná 21. května 2007 někdejším guvernérem ČNB Zdeňkem Tůmou a bývalým předsedou ČSÚ, Janem Fischerem. Předmětem dohody je sdílení statistických dat Evropského systému centrálních bank, která ČNB (jakožto člen tohoto systému) pomáhá vytvářet.

Podle serveru iHNed.cz a Lidovky.cz ex-ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová navrhovala hromadnou amnestii jako řešení přeplněnosti českých věznic, nicméně se setkala s odporem prezidenta Klause.

Stanovisko Jana Fischera na požadavek ex-ministryně Kovářové se ale nepodařilo dohledat, proto hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Výrok je na základě dvou návrhů zákona o obecném referendu, které předkládala vláda Miloše Zemana, hodnocen jako pravdivý.

Vláda Miloše Zemana předložila do sněmovny návrh zákona o obecném referendu 29. 8. 2000, tento návrh však neprošel Poslaneckou sněmovnou. Další návrh tohoto zákona předkládala vláda do Poslanecké sněmovny 11. září 2001. Tento návrh prošel do Senátu, kde byl však zablokován. Miloš Zeman v obou případech ve 3. čtení těchto návrhů hlasoval aktivně pro tento zákon.

Na základě umístění Miroslava Kalouska v žebříčku ministrů financí EU, který každoročně sestavuje Financial Times, a žebříčku časopisu Emerging Markets, který hodnotí ministry financí rozvíjejících se evropských zemí hodnotíme výrok jako zavádějící.

Karel Schwarzenberg hovoří o pozici Miroslava Kalouska mezi ministry financí EU. Takový žebříček každoročně sestavuje Financial Times a letos se v něm Miroslav Kalousek celkově umístil na 11. místě (z 19 ministrů), což je kolem poloviny, nikoli jako jeden z nejlepších. Vloni se umístil na místě 8., což ho ale pořád neřadí na špici ministrů financí. Je pravda, že letos dosáhl dílčího primátu v jedné z podkategorií, to je však jen částí celkového hodnocení.

První místo získal Miroslav Kalousek v hodnocení časopisu Emerging Markets, tahle tabulka ale zahrnuje pouze ministry financí z oblasti střední a východní Evropy, ministry rozvíjejících se ekonomik, rozhodně ovšem nezahrnuje celou Evropskou unii.

Ústavní zákon 57/1946 Sb. opravdu recipoval prezidentské dekrety a udělil jim sílu ústavního zákona. Ústavní soud České republiky také v řadě případů odmítl návrhy na zrušení Benešových dekretů, z čehož lze usoudit, že je považuje za součást českého právního pořádku.

Na základě programu prezidentské kampaně Karla Schwarzenberga hodnotíme výrok jako pravdivý.

Dne 14. prosince 2012 navštívil Karel Schwarzenberg Jihočeský kraj. V rámci této náštěvy byla naplánovaná i diskuze s demonstrujícími studenty: "Od 18:30 bude Karel Schwarzenberg rozmlouvat se studenty třeboňského gymnázia, kteří demonstrují proti obsazení postu krajské radní pro školství a kulturu členkou KSČM." Stejný odkaz obsahuje také fotografii (jedná se o 1. fotku zprava ve 2. řadě fotogalerie) s popiskem " Karel Schwarzenberg_ setkání se studenty protestujícími proti komunistické radní v Českých Budějovicích."

Níže uvádíme tabulku posledních sedmi ministrů dopravy ČR s časem jejich působení. Aleš Řebíček4. 9. 2006 - 23. 1. 2009Petr Bendl23. 1. 2009 - 8. 5. 2009Gustav Slamečka8. 5. 2009 - 13. 7. 2010Vít Bárta13. 7. 2010 - 21. 4. 2011Radek Šmerda21. 4. 2011 - 1. 4. 2011Pavel Dobeš1. 7. 2011 - 3. 12. 2012Zbyněk Stanjura12. 12. 2012 - současnost

Dle střední varianty poslední demografické projekce (.pdf) pro ČR Českého statistického úřadu z roku 2009 se bude tzv. Index ekonomického zatížení (který porovnává počet ekonomicky neaktivních osob ve věku 0-19 let a nad 65 let s počtem ekonomicky aktivní populace - ve věku 20-64 let) v roce 2030 rovnat 73 a v roce 2040 dosáhne hodnoty 80. To znamená, že na 100 ekonomicky aktivních obyvatel bude připadat v roce 2030 73 ekonomicky neaktivních, v roce 2040 pak 80 ekonomicky neaktivních osob.

Jelikož ale Přemysl Sobotka hovoří pouze o poměru ekonomicky aktivní populace a důchodců, musíme se podívat na konkrétní data v tabulkové (viz. Tabulka 2, xls.) části zmíňované projekce. Za dvacet let, tedy v roce 2032, bude dle střední varianty projekce v ČR 2 582 762 osob nad 65 let a 6 286 549 (po součtu hodnot v příslušných buňkách) osob ve věku 20-64 let. Na jednu ekonomicky aktivní osobu bude tedy připadat 0,41 osob nad 65 let. Jinak řečeno, na jednoho důchodce bude připadat 2,4 ekonomicky aktivních osob.

V roce 2042 by pak dle střední varianty prognózy měl počet osob nad 65 let činit 3 046 955, ekonomicky aktivních osob by mělo být 5 912 419. Na jednoho ekonomicky aktivního by tedy připadalo 0,52 osob starších 65 let.

Bohužel tato čísla jsou velmi hrubá, jelikož nehovoří o skutečně výdělečně činných osobách a důchodcích.

Další prognóza (.pdf), zveřejněná na stránkách Ministerstva financí, dochází k podobným závěrům jako výše uvedená studie ČSÚ, ačkoliv se zaměřuje na poměr odlišně věkově vymezených skupin: skupiny obyvatel ve věku 15-59 let a skupiny obyvatel nad 60 let (viz. obr. 21 na str. 26).

Na stránkách VŠE lze dohledat článek (.pdf) z roku 2011, ve kterém se autoři snaží o lepší aproximaci počtu důchodců. Tento počet odhadují ve vztahu k současnému nastavení věku odchodu do důchodu. V tabulce 7 uvádějí, že v roce 2030 by v případě střední varianty na jednoho důchodce připadalo 1,96 zaměstnaných osob, v roce 2040 potom 1,86.

Nakonec na stránkách MPSV, kde se autoři důchodové reformy vyjadřují k demografickému vývoji populace, je uvedeno, že v roce 2050 bude na jednoho důchodce připadat přibližně 1,2 ekonomicky aktivních lidí - plátců sociálního pojištění.

Na základě těchto veřejných zdrojů tedy hodnotíme výrok Přemysla Sobotky jako nepravdivý. Nepodařilo se nám dohledat žádnou prognózu, která by uvedená data potvrzovala.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, jelikož trestní zákoník byl přijat 8. ledna 2009 a účinnost nabyl od 1. ledna 2010.

Ke změnám došlo např. schválením novely zákona o veřejném zdravotním pojištění a zákona o zdravotních službách.

Novela zákona o veř. zdr. pojištění změnila ministrem zmíněná pravidla např. tím, že úhrady za péči nově se poskytují (§ 15) dle "ceny zdravotnického prostředku v ekonomicky nejméně náročném provedení". Jak uvádí Oborová zdr. pojišťovna, "Dosud zdravotní pojišťovna hradila 75 % z ceny jakéhokoliv prostředku, který lékař předepsal". Dochází tedy ke standardizaci péče a změně pravidel, jak tvrdí ministr.

Oproti původnímu zákonu o péči o zdraví lidu nese zákon o zdravotních službách řadu ustanovení o právech pacienta (§28-40). Prezentace ministra Hegera, která přibližně odpovídá zákonné úpravě, stručně shrnuje legislativní změny. Pro zákon s účinností od 1.dubna 2012 zatím nelze hodnotit faktické dopady na práva pacientů, v legislativě ale k jejich posílení došlo.