Výrok ministra Drábka je hodnocen jako zavádějící, neboť to, že se Ludmila Müllerová ničeho nedopustila, není možné tvrdit, protože nezávislé orgány nedostaly šanci o této věci rozhodnout z důvodu nevydání exposlankyně k trestnímu stíhání. V otázce časového vymezení je pak ministr zcela přesný.

Poslanecká sněmovna hlasovala o vydání tehdejší poslankyně KDU-ČSL Ludmily Müllerové 12. července 2000, šlo tedy o 26. schůzi Sněmovny v období 1998-2002. Pro její vydání k trestnímu stíhání hlasovalo 33 poslanců, 100 bylo proti. Tohoto výsledku bylo dosaženo napříč politickým spektrem. Celé jednání o tomto bodu je také dostupné ve formě stenoprotokolu na stránkách dolní komory Parlamentu.

Ministr Drábek uvádí, že v této kauze byl zaangažován i jednatel společnosti. Toto konstatování lze dokládat na slovech poslance Bendy z ODS, který na zmíněné schůzi předkládal stanovisko Mandátového a imunitního výboru. Doslova uvedl: "... kterého se měla dopustit tím, že jako bývalá ekonomická náměstkyně společnosti BRUMEDA, s. r. o, Bruntál spolu s jednatelem této obchodní společnosti v úmyslu snížit základ daně z příjmu právnických osob uzavřela jako zástupkyně této firmy dne 24. 1. 1995 fiktivní smlouvu o řízení firmy se společností DELL, s. r. o..." Nelze však dohledat, jak pokračovalo další trestní řízení s jednatelem této společnosti. Ministr Drábek uvádí, že osvobození jednatele společnosti (které se nám však nepodařilo dohledat) je jasným důkazem, že se exposlankyně ničeho závažného nedopustila. Tohle ovšem může posoudit pouze nezávislý soud, který tuto možnost díky hlasování však nedostal. Nelze tak s určitostí tvrdit, že se Müllerová ničeho nedopustila.

Výrok ministra Drábka je hodnocen jako zavádějící. Má pravdu v tom, že je to kauza více než 10 let stará (konkrétně 12). Nepodařilo se nám bohužel dohledat další postupy orgánů činných v trestním řízení v této věci. Nicméně pokud ministr tvrdí, že se Müllerová ničeho nedopustila, je třeba uvést, že k nezávislému posouzení nedošlo a ani dojít nemohlo, protože byla schována za svou imunitu.

Z dat uveřejněných Českým statistickým úřadem na portálu volby.cz vyplývá,že kandidáti KSČM se dostali do druhého kola senátních voleb ve 12 obvodech, z toho v 10 obvodech stáli proti kandidátovi za ČSSD a ve 2 soupeřili s protikandidátem z ODS (přehlednější grafika s výpisem postupujících kandidtádů například na idnes.cz).

Jednalo se o ostře sledovaný obvod Praha 8, kde místopředseda strany Jiří Dolejš (KSČM) – postoupil z prvního místa – soupeřil s obhajující Danielou Filipiovou (ODS), a obvod Teplice, kde se do druhého kola dostal z druhého místa Jaroslav Dubský (KSČM) a postavil se obhajujícímu senátorovi a starostovi města Jaroslavu Kuberovi (ODS).

Zmiňovanou dohodou Petr Šimůnek pravděpodobně myslí výzvu ČSSD k hlasování pro nevládní kandidáty, o které informoval například deník Referendum.

Na základě informací z webu Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR(ÚZIS) hodnotíme výrok jako pravdivý.

Dle statistiky ÚZIS existovalo v r. 2006(.pdf)(str. 13) v nemocnicích celkem 64 174 lůžek. V 1. pololetí r. 2012(.pdf)(str. 1) to bylo již jen 59 052 lůžek. Rozdíl činí 5122 lůžek.

Náklady na ústavní zdravotní péči v mil. Kč(.pdf)(str. 3)

Rok

2006

2007

2008

2009

2010

Náklady

83 688

92 37899 184

107 992111 816

Náklady za r. 2011 činily 113 033 mil. Kč a je zde tedy jasně patrná stoupající tendence.

Vladimír Dlouhý podle životopisu na svých stránkách opouští politiku v roce 1997 (mandát poslance konkrétně složil 2. června 1997) a odchází do soukromého sektoru, později také do akademické sféry. K dnešnímu dni letošního roku 2012 je to tedy skutečně přes 15 let.

Dle informací v médiích (např. ČT, Respekt - Korupce po česku) byli ve výroční zprávě ODS za rok 1995 největšími sponzory strany jistí Radžív Sinha a Lájos Bács. Oba měli darovat 3,75 milionů korun. V listopadu 1997 se objevila informace, že šlo o smyšlené osoby, a že skutečným dárcem byl Milan Šrejber, podnikatel a bývalý profesionální tenista. Dle článku Jana Macháčka v Respektu z roku 1997, ale také dle rozhovoru s Milanem Šrejbrem (na který Milan Šrejber odkazuje na svých internetových stránkách) se dotyčný přiznal ke sponzorskému daru okolo sedmi milionů korun, odmítl ale, že by byl zodpovědný za výše uvedené maskování původu těchto peněz.

Na základě dohledaných informací o cenách dřeva je výrok hodnocen jako neověřitelný.

Server Lesniznalec.cz (.doc) uvádí přehled o průměrné ceně surového dřeva a to na základě vyhlášení Ministerstva zemědělství. Průměrná cena dřeva v roce 2000 podle tohoto zdroje byla pak 1046 Kč, vyhlášení (.pdf) na letošní rok pak je ve výši 983 Kč.

Podle statistické analýzy, kterou nechalo zpracovat Ministerstvo průmyslu a obchodu, se ceny palivového dříví zvýšily mezi roky 2000 a 2010 o více než 100%. Analýza doslova uvádí (v bodu 3 - Vývoj ceny palivového dřeva): "Základní představu o vývoji ceny palivového dřeva poskytuje v [1] následující graf. Ve sledovaném období 2000 - 2010 vzrostla cena jehličnatého palivového dřeva z 320 Kč/prm (s kůrou) na 796 Kč/prm. Nárůst ceny o 149 %. U listnatého palivového dřeva pak byl nárůst z 500 na 1 118 Kč/prm, tedy o 124%." Jelikož se rozcházejí zdroje, které o ceně dřeva (v závislosti na typu a jeho využití) referují, je výrok poslance Olivy hodnocen jako neověřitelný.

Současná vláda pracovala na analýze, která by byla podkladem pro rozpuštění KSČM, podle vyjádření odborníků však pro její rozpuštění nejsou dostatečné podklady. Na návrhu se tehdy podílela například senátní komise Jaromíra Štětiny, která se ústavností KSČM dlouhodobě zabývá.

Jak uvádí novinky.cz, jeden návrh už dostalo ministerstvo vnitra na stůl již v roce 2009 za vedení ministra Peciny. Návrh byl však nedostatečně zpracován a zamítnut přímo ministerstvem.

Ani z dřívější doby se nepodařilo najít zmínku o podání návrhu na rozpuštění KSČM k Nejvyššímu správnímu soudu.

Výrok Kateřiny Klasnové je spekulativní povahy a nelze jej na základě veřejných zdrojů korektně hodnotit. Proto je hodnocen jako neověřitelný.

Česká televize 18. července 2011 informovala o jednání K9, kdy špičky koaličních stran (ODS, TOP09 a VV) jednaly o parametrech rozpočtu a s tím souvisejících opatřeních, jak dosáhnout na plánovaný deficit (105 mld.). Návrhy (video - 0:40), se kterými přišel ministr financí Kalousek, byly podle informací České televize 2. Razantní škrty nebo zvýšení daní (především DPH). DPH by se měnilo tak, že všechny položky by byly nově v základní (19%) sazbě kromě léků, knih, noviny a časopisy. Jak však dokládá diskuze v těchto Otázkách Václava Moravce, výše sazeb DPH zaměstnávala koalici dlouhé měsíce a nejrůznější návrhy na nastavení základní, snížené, ba dokonce i jednotné sazby se různily.

Na základě dostupných volebních statistik ČSÚ výrok hodnotíme jako pravdivý.

Volební výsledek ODS v jednotlivých krajích

Kraj

Výsledek

Plzeňský

26,48 %

Středočeský

18,32 %

Jihočeský

12,56 %

Olomoucký

10,91 %

Pardubický

10,90 %

Královéhradecký

10,62 %

Vysočina

10,29 %

Moravskoslezský

9,92 %

Karlovarský

9,79 %

Ústecký

9,68 %

Zlínský

9,49 %

Liberecký

9,26 %

Jihomoravský

9,21 %

Výrok Pavla Dobeše vyhodnocujeme jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo najít žádné oficiální informace, které by tento výrok podpořily.

Tento dopis (.pdf) určený předsedovi Svazu měst a obcí potvrzuje, že byla vyplacena dotace obcím s rozšířenou působností a že bude po jednání s předsedou SMO navýšena jako kompenzace za problémy s centrálním registrem. O jako částku se v případě první dotace jednalo se nám bohužel zjistit nepodařilo.