Na základě dohledaných informací o projednávání zákona, který by uzákonil povinnost nosit helmy při lyžování, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Skupina poslanců (napříč politickým spektrem) předložila 27. března 2012 do Poslanecké sněmovny návrh zákona (.pdf - celý návrh) o bezpečném pohybu při lyžování, snowboardingu a jízdě na jízdním kole. 26. března 2013 proběhlo ve sněmovně 1. čtení, kdy byla poslanci diskutována i otázka regulací obecně. Tento přístup hájil poslanec ODS Boris Šťastný, když doslova uvedl: "Je svobodným rozhodnutím člověka, pokud je způsobilý k právním úkonům, zletilý, zda se rozhodne, jestli bude lyžovat, nebo nebude lyžovat. K tomu doufám tady žádný zákon nebudeme přijímat. Stejně tak jako je jeho svobodným rozhodnutím, jestli se rozhodne hrát třeba squash nebo tenis nebo běhat. Každý sport s sebou nese rizika. A je zodpovědností každého člověka, který se rozhodne takový sport provozovat, aby si rizika uvědomil a podle toho se zařídil.Jestli chce tato sněmovna u každého sportu nařizovat ochranné pomůcky, dámy a pánové, tak to už zavání naprostou šíleností levicového typu. Jinak řečeno, můžeme se zítra rozhodnout, že budeme regulovat život občanů této země levicovým způsobem tím, že v rámci hry zvané squash nařídíme povinné ochranné brýle. Já třeba hraju squash a vím, že když si nevezmu brýle, můžu dostati míčkem obrovskou rychlostí do oka. A znám spoustu případů, kdy ti lidé o oko přišli. Stejně tak hrozí obrovské riziko na tenisu, že vás někdo nastřelí na síti, způsobí vám nějaký úraz. Čili tato věc přeci je zcela logická. Naopak ten levicový přístup je regulovat člověka, co vlastně při tom sportu ještě musí používat, a nařídit mu to. A já si uvědomuju, že v tomhle případě to nařizujeme dětem.

Já bych se nerad dočkal toho, abychom v této sněmovně rozhodovali, že například při sexuálním aktu musíme dodržovat určitou polohu, či dokonce nějakou hodnotu krevního tepu, aby nedošlo k nějakým zdravotním újmám (upozornění na čas), které by následně mohly zvýšit výdaje na zdravotní systém. Děkuji za pochopení této věci." Poslanec Šťastný ve stejné debatě ještě tuto svou úvahu dále rozvinul, když pronesl:

" ...co uděláme zítra? Zítra tedy budeme přikazovat, aby všichni fotbalisté - to je, pane kolego (pohled na ministra Kalouska) prostřednictvím předsedajícího, také sport, kde nejsou jenom dva, abychom nezůstali tedy u toho squashe, na fotbalovém hřišti je mnoho sportovců - nosili suspenzor. (Potlesk poslanců ODS.) Tam je hrozné nebezpečí, tam je hrozné nebezpečí, že vás někdo napálí prostě ze dvou metrů míčem mezi nohy, a já si myslím, že tahle Poslanecká sněmovna v zájmu zachování varlat (smích a potlesk poslanců ODS) by měla udělat všechno pro to, aby zregulovala povinnost nosit suspenzor všem fotbalistům, a teď nevím, jestli mladším 18 nebo 21 let, to už je jedno, to musíme udělat nějakou statistiku." Z přiložených stenozáznamů je zřejmé, že poslanec Šťastný skutečně kritizoval tento návrh zákona z toho pohledu, že stát nemá vůbec tuto oblast lidského chování regulovat. Nicméně pro úplnost uvádíme, že byl v tomto svém postoji v rámci této konkrétní diskuze osamocen, což vyplývá i z přiložených stenozáznamů, a to i v rámci své politické strany. Návrh zákona byl nakonec postoupen výborům.

V evropské směrnici (velmi zkráceně) o regulaci tabáku a tabákového průmyslu je skutečně zmíněn bod, který by zakázal vyrábět Cabrnochem zmíněné druhy cigaret.

Na straně 18 směrnice (.pdf - anglicky), v bodě 23 se zcela konkrétně uvádí, že jak zmíněné druhy cigaret, tak i samotná balení budou zakázána.

Informaci o zákazu "light cigaret" uvádí na svém webu také Evropská komise (sekce Veřejné zdraví - kouření).

Tehdejší ministr spravedlnosti Otakar Motejl se skutečně v r. 2000 obrátil na profesora Karla Eliáše, který pak ve spolupráci s profesorkou Michaelou Hendrychovou (Zuklínovou) v následujících letech vypracoval nový občanský zákoník.

Rekodifikační komise v čele s Karlem Eliášem byla ustavena v lednu r. 2000 (pdf; str. 1). Odhad 11 let Pavla Blažka tedy není zcela přesný, avšak podstata výroku se tím nemění a výrok tedy hodnotíme jako pravdivý. Nový občanský zákoník by měl nabýt účinnosti od 1. ledna 2014.

Výrok Jiřího Pospíšila hodnotíme jako zavádějící, a to na základě informací ze stránek vlády, Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu ČR, stránek Ministerstva práce a sociálních věcí, oficiálních stránek ODS a zpravodajských článků.

Problematika, týkající se karty sociálních systémů, tzv. sKarty, je poněkud složitější, než uvádí Jiří Pospíšil. Tato karta byla zaváděna v souvislosti se sociální reformou vlády již v roce 2011 za bývalého ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka.

Karta sociálních systémů byla zmíněna již v návrhu (.doc, str. 21) novely zákona o pomoci v hmotné nouzi předloženého 25. května 2011. Uvádí mj., že " příspěvek se vyplácí v české měně prostřednictvím karty sociálních systémů, " a to využitím platební funkce karty, převodem na účet nebo v hotovosti. V legislativním procesu lze vidět, že tento návrh byl přijat Poslaneckou sněmovnou (žádný poslanec z ODS nehlasoval proti), odmítnut Senátem a následně opět přijat v původní verzi PS (za ODS tři nepřihlášení poslanci a 50 hlasujících pro). Bývalý předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura uvedl, že strana měla hlasovat pro sKarty na základě podmínky dobrovolnosti jejího využití při vyplácení dávek s výjimkou lidí zneužívajících sociální dávky.

Problém nastal následně v souvislosti s dodatkem (resp. přílepkem) k zákonu o sociálně-právní ochraně dětí, kde se mění také vyplácení dávek podpory v nezaměstnanosti, což premiér Petr Nečas označil, za " podfuk " na vládu a koalici. Také on označil dobrovolnost za dohodnutou podmínku. Projekt sKaret se dostal pod kritiku opozice, odborů, ombudsmana i koaličních poslanců.

Již 25. října 2012 byl v Senátu předložen návrh na zrušení těchto karet. Schválen byl usnesením až 31. ledna 2013 a předán 8. února 2013 k projednání do Poslanecké sněmovny. Pro tento návrh hlasovala i část senátorů za ODS.

ODS tedy v podstatě odmítá formu vyplácení dávek pouze prostřednictvím této sKarty (prosazuje dobrovolnost), neodmítá však kartu sociálních systémů jako celek, ačkoliv pro její zrušení hlasovala část senátorů ODS. Že s těmito kartami ODS počítá, ukazuje i tisková zpráva, ve které uvádí 10 priorit pro revizi koaliční smlouvy. Na základě těchto zmíněných důvodů hodnotíme výrok jako zavádějící.

V nedělních OVM přišla řeč také na důvěru obyvatel v Poslaneckou sněmovnu, Zaorálek na to reagoval výrokem směrem k americkému Kongresu. Neohodnotíme tedy jeho pobyt v USA, ale důvěru v jím zmíněné těleso.

Dle průzkumů společnosti Gallup se důvěra v práci amerického Kongresu před volbami pohybovala i na hodnotách kolem 12 %. Položenou otázkou v průzkumu bylo, zda respondent schvaluje či neschvaluje způsob, jakým Kongres odvádí svoji práci (Do you approve or disapprove of the way Congress is handling its job?). Krátce po volbách, které proběhly na počátku listopadu (společně byl volen prezident, senátoři a členové Sněmovny reprezentantů) se důvěra respondentů zvýšila na přibližně 18 %. Od května 2012 do července byla důvěra stabilní s mírným růstem, propad však přišel v srpnu (na přibližně 11 %) a poté se zvyšoval až na 21 % na přelomu října a listopadu.

Výrok prozatím hodnotíme jako neověřitelný neboť se nám nepodařilo dohledat příslušnou pasáž zákoníku Čr, která by odpovídala tvrzení Zuzany Roithové. V tomto ohledu jsme požádali o vyjádření tiskové oddělení Ministerstva zdravotnictví, které však ani po opětovné výzvě nereagovalo.

Pro rok 2013 je skutečně schváleno pro Policii České republiky 38996 pracovních míst. Nepodařilo se nám však zjistit jaký je aktuální faktický počet zaměstnanců. V této věci jsme Policii ČR kontaktovali a výrok tedy případně později doplníme.

V poslední době pak skutečně na Ministerstvu vnitra došlo k úspoře asi 200 milionů Kč díky zlevnění systému datových schránek.

Co se pak týče záměru přidělit policii 205 milionů korun, tak k němu se nám nepodařilo dohledat informace, je také možné, že tento záměr byl Janem Kubicem poprvé veřejně prezentován právě v této politické debatě.

Na svém blogu Tomio vážně odkazuje na myšlenku francouzských komun, které dle jeho slov: “ ...budovali takzvaní komunardi v revoluční Paříži v 19.století”. Dále zde píše, že: “Komunismus v jejich pojetí spočíval ve svobodném federálním sdružení obecních komun, společenství svobodných a rovnoprávných lidí, kde už tehdy měli hlasovací právo všichni. Komun, v nichž žijí dodnes američtí indiáni, kde společně hospodaří a dělí se skutečně podle potřeb. A to pěkných pár tisíc let bez ohledu na Marxe. ”

Poslanec Evropského parlamentu Fajmon hovoří o směrnici (.pdf) Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. dubna roku 2009:

"O podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů."
Zmíněná směrnice navazuje na tzv. " Zelenou knihu " (.pdf) (Evropská strategie pro udržitelnou, konkurenceschopnou a bezpečnou energii) z 8. března 2006, ve které je rovněž kladen důraz na podporu obnovitelných zdrojů energie.

Směrnice je ze své podstaty právně závazný dokument pro státy, kterým je určena.

"Směrnice jsou závazné pro členské státy, kterým jsou určeny, pokud jde o výsledek, jehož má být dosaženo." (Prameny a působnost práva Evropské unie)

Na základě výše uvedených skutečností hodnotíme výrok poslance Fajmona jako pravdivý.

Podle serveru Parlamentní listy se o tomto tématu Vojtěch Filip a Karolína Peake skutečně bavili v OVM, 15.1.2012 (debata o tématu začína zhruba ve 23 minutě), nikoli v roce 2010, jak říká Vojtěch Filip.

Vojtěch Filip v pořadu mimo jiné řekl: "Tak musím říct, že budu čekat jenom velmi krátkou dobu. A potom to předložím (..)" (- je míněn návrh zákona o prodloužení promlčecí lhůty u trestných činů v privatizaci).

Vojtěch FIlip tedy Karolíně Peake půl roku neslíbil výslovně, nicméně po půl roce začal jednat a se skupinou poslanců předložil pozměňovací návrh (.pdf) trestního zákoníku, který byl připraven dne 26. září 2012 a zaváděl by nepromlčitelnost trestných činů v době privatizace. Návrh zákona je stále v prvním čtení a je tedy neprojednaný.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, jelikož posunutím o dva roky více do minulosti přidává na významu části výroku: "Tak jsem to předložil, ten návrh zákona mi tam leží dodnes. Dodnes mi leží neprojednaný..". Tento návrh zákona neleží neprojednaný více než dva roky, ale zhruba půl roku.