Výrok jako neověřitelný. V. Franz se v anketě Lidových novin věnované případu R.Smetanu vyjádřil následovně: " Rozhodnutí Nejvyššího soudu v případě řidiče Romana Smetany respektuji. Litera zákona je striktní. Nemyslím si ale, že by pan Smetana měl jít znovu do vězení. Společenská nebezpečnost toho, co udělal , je nízká, pakliže vůbec nějaká. Na nikoho svým autobusem v opilosti nenajížděl, nikoho nezranil a nic neukradl, ale vyjadřuje svůj názor. A obávám se, že i náklady na celé řízení překračují způsobenou škodu. Tykadlovou taškařici je na čase ukončit. je to šance pro moudrost prezidenta republiky ". Zda žádal V.Franz milost pro R.Smetanu v podatelně Pražského hradu se nám zjistit nepodařilo.

Ministerstvo vnitra ve zprávě týkající se konkrétně Vladimíra Dlouhého uvádí konkrétní způsob, kterým označovalo jednotlivé archy. Konkrétně ve zprávě stojí: “Přijaté podpisové archy byly na místě polepeny štítkem s čárovým kódem kandidáta na funkci prezidenta republiky a sekvenčně rostoucím pořadovým číslem štítku. Ministerstvu vnitra bylo předáno celkem 6678 podpisových archů, které byly protokolárně předány skenovacímu pracovišti na Ministerstvu vnitra k pořízení digitálních obrazů petičních archů.”

Vláda Miloše Zemana zastávala svůj úřad od 22. července 1998 do 12. července 2002. V usnesení Vlády ČR č. 819 ze dne 28. července 1999 je schválena privatizace menšinového podílu, konkrétně 46,29% akcií Mostecké uhelné společnosti, které byly v tu dobu ve vlastnictví státu.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý. Podle údajů Ministerstva financí o pokladním plnění státního rozpočtu ČR v období 1. 1. až 30. 9. 2012 jsou příjmy rozpočtu určené na důchody v celkovém objemu 246,50 mld. Kč. Výdaje představují částku 281,84 mld. Kč. Deficit důchodového účtu tedy činí 35,34 mld a nikoliv uvedených 40 či 50 mld. Kč.

Finanční dary na volební kampaň od jednotlivých občanů se pohybují v řádech stovek až tisíců korun. Jako nejvyšší darovaná částka je na účtu Vladimíra Franze uvedeno 10.000,- Kč, nejnižší sumy jsou 100,- Kč.

Co se týče smluv ohledně sponzorských darů, podle informací ze stránek Vladimíra Franze je darovací smlouva nutná u darů nad 3.000,- Kč. V případě neuzavření darovací smlouvy se tento finanční dar vrací zpět odesílateli. O darovacích smlouvách v případě nižší částky není zmínka.

Financování stran přes anonymní sponzory bylo možné až do roku 2000. “Anonymní” financování politických stran bylo zrušeno až novelou zákona o sdružování v politických stranách a politických hnutích 340/2000 Sb. (.pdf). Ta nově uložila politickým stranám povinnost zveřejnit veškeré dary a uvádět ve výroční zprávě výdaje ve stanoveném členění (změny v paragrafech 17 až 20, současné znění zákona můžete nalézt např. zde). V období let 1995 až 1997 byl tedy způsob financování popisovaný Vladimírem Dlouhým možný, hodnotíme tedy výrok jako pravdivý.

Výrok poslance Olivy je na základě výročních zpráv státního podniku Lesy ČR z let 2001 a 2011 hodnocen jako pravdivý.

Výroční zpráva (.pdf) Lesů České republiky za rok 2001 uvádí na straně 12 v části Vybrané provozně ekonomické ukazatele, že podnik vytěžil celkem 6 843 tisíc metrů krychlových dřeva, minulý rok (nejaktuálnější data), jak uvádí výroční zpráva (.pdf - str. 13) podniku za rok 2011, těžba dosáhla výše 8 024 tisíc metrů krychlových.

Rozdíl mezi sledovanými roky tak dosahuje zhruba 17 %, výrok Jiřího Olivy tedy hodnotíme jako pravdivý, neboť se jedná o údaj přibližný s tím, co tvrdí.

Přestože k původnímu návrhu zákona, který zavedl sazbu 17,5 %, podal srovnatelný pozměňovací návrh pouze Jiří Dolejš z KSČM (zde, .doc, str. 8), k pozdější úpravě zákona o DPH, která (k 9.říjnu 2012) čeká na projednání v Senátu podali návrhy také Adam Rykala (ČSSD) a Michal Babák (VV). Texty obou návrhů (.doc, str. 4,5 a 13) zahrnují zachování dvou oddělených sazeb daně.

Mediální zprávy (Deník; Mediafax) v náznacích popisují možná jednání mezi Prahou a Středočeským krajem, neuvádí však jasně, nakolik jsou zmíněná jednání intenzivní, či zda vůbec probíhají, co se řeší a není tak zcela jasné ani to, kdo za Středočeský kraj měl s Prahou o problematice dopravy jednat.

Na základě těchto zjištění hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Občanům Moravskoslezského kraje začátkem letošního roku skutečně hrozilo drastické omezení služeb poskytovaných místními organizacemi sociálního zabezpečení.

Z důvodu zastavení evropských dotací, které nařídila Evropská komise v reakci na nefunkčnost českých kontrolních orgánů, chybělo letos kraji v této oblasti 220 milionů korun. Hrozící krize byla zažehnána, když kraji chybějící částku poskytla vláda.