Lubomír Zaorálek v tomto případě hlasoval proti návrhu zákona. 45. schůze, 49. hlasování, 6. září 2012: "Poslanecká sněmovna schvaluje návrh zákona, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 584/5."Stav projednávání návrhu zákona ke dni 22. října 2012

Integrovaná doprava se v roce 2015 sice skutečně má sjednotit, tato skutečnost ovšem není dána zákonem, ale vyplývá z usnesení zastupitelstva Středočeského kraje, tudíž je výrok hodnocen jako zavádějící.

Zastupitelstvo Středočeského kraje schválilo 27. června 2005 (.zip - .doc - str. 21-22) usnesení 5g - Návrh Integrovaného dopravního systému ve Středočeském kraji, kde počítá s postupným zaváděním integrované dopravy s tím, že jako koncový termín je uveden rok 2015. Toto sjednocení integrované dopravy se týká pouze Středočeského kraje. V tomto případě jde o sloučení dopravy na území Středočeského kraje a vytvoření krajského integrovaného systému. S Prahou se pak má jednat o další spolupráci v rámci obou krajů, nicméně tohoto faktu se výrok Josefa Řiháka netýká.

Výrok Petra Gazdíka je označen za zavádějící na základě dostupných informací z Českého statistického úřadu a Eurostatu.

Sociální demokracie vládla v České republice v letech 1998 až 2006 a za tuto dobu se vystřídaly čtyři vlády pod vedením Miloše Zemana (22. červenec 1998 - 12. červenec 2002), Vladimíra Špidly (15. červenec 2002 - 4. srpna 2004), Stanislava Grosse (4. srpna 2004 - 25. dubna 2005) a Jiřího Paroubka (25. dubna 2005 - 16. srpna 2006).

V dokumentu (.xls) Českého statistického úřadu nazvaném " Česká republika: hlavní makroekonomické údaje " lze vidět, že růst nad šest procent byl zaznamenán v době vlády sociální demokracie v letech 2005 (6,8%) a 2006 (7%). Tuto informaci uvádí také např. Eurostat.

Ačkoliv tedy za vlády sociální demokracie lze zaznamenat šestiprocentnní hospodářský růst, neplatí to pro všechny vlády sociální demokracie. Z tohoto důvodu je výrok označen jako zavádějící.

Jiří Dienstbier ml. žádné bližší informace o svém studiu v oficiálním životopisu neposkytuje a jiné uspokojivé veřejné zdroje, které by bezpečně potvrzovaly tuto informaci, jsme nenalezli. Pro doplnění však uvádíme, že Jiří Dienstbier absolvoval Právnickou fakultu UK v roce 1997. Je však pravda, že jeho otec Jiří Dienstbier byl vězněn komunistickým režimem v letech 1979 - 1982 za “podvracení republiky”. Nicméně výrok jako celek je hodnocen jako neověřitelný a to právě z důvodu absence konkrétních pramenů, které by spolehlivě potvrdily zbývající část výroku senátora Dienstbiera.

V Československé republice nebylo křeslo hlavy státu obsazeno mezi 5. říjnem 1938 a 30. listopadem téhož roku, kdy šlo o dobu mezi abdikací Edvarda Beneše a zvolením Emila Háchy. Kratším obdobím bez prezidenta si též země prošla po událostech 17. listopadu 1989 - Gustáv Husák abdikoval 10. prosince 1989 a nový prezident byl zvolen 29. prosince 1989. Nejdelším obdobím bez prezidenta se však vyznačovala doba předcházející rozdělení Československé republiky. Václav Havel abdikoval 20. července 1992 jako prezident do té doby jednotného státu, aby byl 26. ledna 1993 zvolen prezidentem samostatné České republiky.

Že Vladimír Franz nedostal podpisy členů parlamentu, je zjevné už z rozhodnutí Ministerstva vnitra (.pdf) o jeho registraci jako prezidentského kandidáta, kde nejsou podpisy ústavních činitelů uvedeny. Ovšem jeho tvrzení, že od začátku srpna “jezdí po Čechách...” se nám nepodařilo potvrdit. Informaci o jakémkoli Franzově setkání s voliči alespoň v první polovině srpna nenajdeme mezi zmínkami médií, na jeho kanálu na Twitteru, na Youtube ani na oficiálním webu kampaně. Na facebookovém profilu nalezneme první doklad takového setkání v podobě fotografie z 31. srpna. Franzovo tvrzení přirozeně nemůžeme vyvrátit, proto jej označujeme jako neověřitelné.

Na oficiálních stránkách Zuzany Roithové se můžeme dozvědět, kdo všechno prezidentské kandidátce s kampaní pomáhá. Jak přesně však probíhal sběr podpisů nelze z této informace vyčíst. Proto hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Smlouva o administraci dávek a další dokumentace je v této chvíli na webu ministerstva zveřejněna. Nepodařilo se nám ovšem potvrdit, že tomu tak bylo již na začátku letošního roku: příslušná část webu nebyla archivována a zmínky v médiích nepotvrzují ani nevyvracejí, že dokument se smlouvou, uzavřenou 24.ledna (dle iDNES), byl ve stejném měsíci již veřejně přístupný.

Na výpisu z transparentního účtu Přemysla Sobotky najdeme prozatím přijatých 2x 300 tisíc korun z celkově přislíbených 15 milionů od domovské ODS, 100 tisíc poslal na účet sám Sobotka a kromě toho eviduje několik přijatých plateb od fyzických osob. Mezi dárci skutečně zatím nenajdeme žádnou firmu.

Ke zmiňované privatizaci obchodního domu Breda došlo v roce 1994, kdy byl Vladimír Dlouhý ministrem průmyslu a obchodu. Konečné rozhodnutí soudu v této kauze padlo v roce 2001, kdy soud Ivana Rulfa, úředníka zmíněného ministerstva, osvobodil. Byl však odsouzen likvidátor společnosti Leoš Nechvátal.

V souvislosti s podezřele nízkou cenou, za kterou byl obchodní dům privatizován do rukou Kamila Kolka, čelila ODA podezření z nečistého financování. Tata podezřelá privatizace byla také předmětem interpelací na Ministra pro správu národního majetku a jeho privatizaci ČR Jiřího Skalického a i v této interpelaci je zpochybňována prodejní cena.

Ivan Rulf se posléze soudil o odškodnění za ušlý zisk, přiznané odškodnění mu však bylo vyšším soudem zase v roce 2007 odebráno.