Dle Podmínek Společného programu kraje a Ministerstva ŽP na podporu výměny ručně plněných kotlů na tuhá paliva za nízkoemisní automatické kotlese skutečně žadatel o dotaci zavazuje: „...že umožní poskytovateli kontrolu provozu nového kotle pořízeného v rámci tohoto Programu v nemovitosti, do které jej pořídil, a to po dobu 15 let od pořízení nového kotle a v případě zcizení nebo pronajmutí rodinného domu třetí osobě smluvně zajistí právo poskytovatele na kontrolu i u těchto třetích osob po dobu 15 let od pořízení nového kotle.“

Žadatel musí také doložit: „Doklad o likvidaci (znehodnocení) stávajícího kotle včetně písemného popisu, vystaveného firmou provádějící instalaci, a fotodokumentaci znehodnoceného stávajícího kotle.“

Program KSČM pro volby do Poslanecké sněmovny 2010 obsahuje následující formulaci: “Základním programovým cílem KSČM je socialismus, demokratická společnost svobodných, rovnoprávných občanů, společnost politicky a hospodářsky pluralitní, v ekonomice s klíčovou rolí společenského vlastnictví.”

Dodáváme také, že i volební program strany (.doc - odst. 3) pro předchozí sněmovní volby popisuje orientaci KSČM na socialismus, konkrétně je zde uvedeno, že jej (socialismus) chce dosáhnout demokratickými prostředky.

Podle návrhu závěrečného účtu města Mladá Boleslav (.doc - str. 11) byla dluhová služba města 7,22 % za rok 2010 a v roce 2011 dokonce 21,63 %. Dluhová služba města Příbram byla pro srovnání za rok 2010 1,9 % (.pdf - str. 1). Za rok 2011 sice není údaj k dispozici, ale to nemá na hodnocení vliv.

Pro informaci: Co je ukazatel dluhové služby ?

Ze zjištěných informací na stránkách volby.cz a oficiálních stránek Heleny Langšádlové hodnotíme výrok Karla Schwarzenberga jako pravdivý.

Helena Langšádlová je členkou a předsedkyní středočeské organizace TOP 09 od roku 2009, místopředsedkyní TOP 09 se pak stala v roce 2011.

Co se týče volebního výsledku, podle informací Českého statistického úřadu na stránkách volby.cz, ve Středočeském kraji dosáhla TOP 09 nejlepšího výsledku ze všech třinácti krajů. Strana získala 11,71 % hlasů, což je 40 981 voličů, a skončila tak na čtvrtém místě po ČSSD, KSČM a ODS se ziskem deseti mandátů. Dodáváme, že pro TOP 09 jsou to první krajské volby.

Helena Langšádlová pak dostala ze všech kandidátů TOP 09 ve Středočeském kraji největší počet preferenčních hlasů. Celkem 3 920 voličů tvoří 9,56 %. Krajskou zastupitelkou byla také v letech 2000 - 2008. Ve volbách roku 2000 získala jako kandidátka KDU-ČSL 2957 preferenčních hlasů (4,88 %) a v roce 2004 jako kandidátka Koalice pro Středočeský kraj 998 hlasů (5,42 %).

Vladimír Dlouhý v rozhovoru pro Denik.cz odpověděl na otázku ohledně možného udělení amnestie takto: “ V tomto okamžiku neříkám ne. V případě, že bych byl skutečně zvolen, nechal bych si v období mezi volbou a nástupem do funkce předložit podrobnější analýzu o počtu odsouzených, včetně těch s podmínečnými tresty, a další skutečnosti a celou situaci znovu posoudil.”

Jak se můžeme dočíst ve vyjádření bývalého prezidenta Havla na webu Kanceláře prezidenta republiky, Havel uvádí, že k udělování milosti vždy zná i stanovisko Ministerstva spravedlnosti.

Článek 62 Ústavy ČR, písmeno g, uvádí: “ odpouští (prezident) a zmírňuje tresty uložené soudem a zahlazuje odsouzení ”, není tak vázán kontrasignací či doporučeními.

Podívejme se, zda jsou jednotlivá témata, které zmiňuje Petr Gazdík ovlivnitelná na centrální nebo na krajské úrovni.

Výše starobních důchodů je upravena v Zákoně č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, konkrétně pak v paragrafech 33, 34 a 36. Kraj tedy může výši důchodů v ČR ovlivnit pouze s využitím své zákonodárné iniciativy, tj. předložením návrhu zákona. Toto právo je zastupitelstvu kraje garantováno Ústavou ČR v Článku 41, odstavci 2.

Není úplně jasné, co Petr Gazdík míní pod problémem odluky církve od státu. Pokud bychom odluku církve od státu chápali jako nezasahování státu do věcí církve, včetně jejího financování, dali bychom mu za pravdu, jelikož financování církví je dáno Zákonem č. 218/1949 Sb. o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem, ve znění pozdějších předpisů. Církve jsou financovány ze státního rozpočtu, od roku 2011 jde o pevnou částku 1,348 miliard korun na platy duchovních. Pokud měl Petr Gazdík na mysli aktuální problém majetkového vyrovnání s církvemi, je tato část výroku též pravdivá, jelikož tuto oblast řeší vládní návrh zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi, který byl zatím Poslanecké sněmovně vrácen Senátem.

Poslední téma, čili exekuce, upravuje Zákon č. 120/2001 Sb. o soudních exekutorech a exekučních činnostech ve znění pozdějších předpisů. Zákon definuje roli exekutora a výkon samotných exekucí. Státní dohled nad exekutory dle paragrafu 7 zákona vykonává Ministerstvo spravedlnosti.

Jelikož všechny tři oblasti, které zmiňuje Petr Gazdík, jsou upraveny zákony, kraje, resp. zastupitelstvo kraje, může do těchto oblastí zasahovat pouze využije-li svého práva navrhovat zákony. Výrok tedy na základě těchto informací hodnotíme jako pravdivý.

Výrok označujeme jako pravdivý na základě dostupných zdrojů referujících o elektronizaci výplat položek spadajících do sociální oblasti ve Velké Británii, v Itálii (.pdf) či ve Finsku. Jednotlivé parametry a fungování zmíněných systémů vzhledem k implementovanému modelu v České republice však nejsme schopni porovnat.

Místní akční skupina Podbrsko skutečně v regionu funguje. Dokládá to zpráva o jejím založení a také webové stránky, které mapují její činnost. Že toto sdružení funguje v okrese Příbram pak dokládá mapa zájmového území (.pdf) této místní akční skupiny.

Na základě dohledaných informací o politické dráze Ludmily Müllerové je výrok hodnocen jako pravdivý.

Ludmila Müllerová byla zvolena poslankyní v parlamentních volbách v roce 1998 na kandidátce KDU-ČSL. Do senátu pak kandidovala v roce 2004 a mandát v obvodě 46 (Ústí nad Orlicí) získala. O jejím angažmá v pozici náměstkyně ministra práce a sociálních věcí referuje např. web našipolitici.cz, který uvádí: " Další dva roky (2002-2004, pozn. Demagog.cz) zastávala funkci náměstkyně na Ministerstvu práce a sociálních věcí, kde zodpovídala za oblast sociální a rodinné politiky".