Výrok na základě dostupných informací hodnotíme jako pravdivý. Evropský stabilizační mechanismus ESM, známý jako tzv. Euroval a s ním související smlouvy skutečně podepsaly všechny členské země EU kromě České republiky. Také je pravdou, že Španělsku byla schválena finanční pomoc právě pomocí Eurovalu. O odmítnutí podepsat tyhle smlouvy prezidentem Klausem informuje web České televize.

Úřednická vláda Jana Fischera byla do úřadu jmenována 8. května 2009 a úřad opustila 13. července 2010. Během jeho vlády zaznamenal vývoj HDP meziroční pokles 4,1 %, a to ve třetím čtvrtletí roku 2009. (Český statistický úřad) Za celý rok 2009 pak vývoj HDP byl -4,5 %. (Eurostat)

Tento výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Zmíněnou část organizace ČNB řídí §6 zákona o ČNB. Dle odst. 1, je rada opravdu sedmičlenná, odst. 5 potvrzuje období 6 let.

Guvernéra však nevybírá rada, nýbrž jmenuje prezident ČR (dle odst. 2. Tato nominace je ostatně často medializována (vizte lidovky či HN).

Podobný výrok Demagog.sk overoval už viackrát (Na telo, 30. septembra 2012, O 5 minút 12, 21. októbra 2012).

Národná rada Slovenskej republiky schválila 4. decembra 2012 novelu Zákona o dani z príjmov, ktorým ruší rovnú daň (19 %) a zavádza sadzbu 23 % pre právnické osoby. Pre fyzcké osoby ostáva sadzba 19 %, ktorá zvyšuje sa na 25 % v prípade príjmu nad 3300 eur.

3 300 eur je podľa prepočtu s konverzným kurzom 30,126 presne 99 415,8 slovenských korún, teda približne 100 tisíc korún.

Zákon o dani z príjmov:

㤠15
Sadzba dane

Ak tento zákon neustanovuje inak, sadzba dane zo základu dane
a) fyzickej osoby zisteného podľa § 4 je
1. 19 % z tej časti základu dane, ktorá nepresiahne 176,8-násobok sumy platného životného minima vrátane (3300 eur, pozn.) ,

2. 25 % z tej časti základu dane, ktorá presiahne 176,8-násobok platného životného minima (3300 eur, pozn.), b) právnickej osoby zníženého o daňovú stratu je 23 %.“.

Vládou schválená hranice deficitního státního rozpočtu na rok 2012 byla 105 (.pdf - str. 1) miliard Kč. Skutečná výše deficitu za loňský rok dosáhla 101 mld. Kč, tj. 4 mld. pod schválenou hranicí. Do jaké míry je to hluboko pod hranicí, ponecháváme na každém čtenáři.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož ČSSD iniciovala hlasování o vyslovení nedůvěry vládě od roku 2010 do roku 2013 již celkem pětkrát, avšak ani v jednom případě nezískala potřebný počet hlasů.

21. prosince 2010 - vyslovení nedůvěry (pro: 80, proti: 113)

26. dubna 2011 - vyslovení nedůvěry (pro: 84, proti: 114)

20. března 2012 - vyslovení nedůvěry (pro: 85, proti: 113)

18. července 2012 - vyslovení nedůvěry (pro: 89, proti: 89)

17. ledna 2013 - vyslovení nedůvěry (pro: 92, proti: 97)

Na základě dat Českého statistického úřadu hodnotíme výrok ministra Schwarzenberga jako pravdivý.

Jak uvádí veřejná databáze zahraničního obchodu ČSÚ, celkový objem exportu ČR v období od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2011 byl 2 869 miliard CZK. Export do zemí evropské sedmadvacítky tvořil 2 380 miliard, což je 83% celkového objemu.

Pokud se podíváme na nejaktuálnější údaje za období od 1. ledna do 30. září 2012, činil celkový objem exportu 2 122 786 milionu korun, do zemí EU činil 1 771 617 milionů, čili 83%.

Kandidáty na vstup do EU jsou Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Srbsko, Černá Hora, za potencionální kandidátské země jsou pak považovány Albánie, Bosna a Hercegovina, Kosovo.

Výrok Karla Schwarzenberga hodnotíme na základě článku 64 Ústavy ČR jako pravdivý.

Ve druhém odstavci článku 64 Ústavy se píše: “Prezident republiky má právo účastnit se schůzí vlády, vyžádat si od vlády a jejích členů zprávy a projednávat s vládou nebo s jejími členy otázky, které patří do jejich působnosti.”

Vzhledem k tomu, že podstatou výroku Karla Schwarzenberga není místo jednání, ale fakt, že prezident má právo projednávat s ministrem věci týkající se jeho působnosti, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Výrok Jany Bobošíkové je hodnocen na základě dohledaných informací o růstu HDP hodnocen jako zavádějící.

Jak je patrné z tohoto grafu (kurzy.cz), česká ekonomika je v propadu 3 kvartály. Jiný zdroj (finanční noviny) uvádí lehce jiná čísla, nicméně ukazuje také, že propad HDP je realitou "pouze" posledních 3 čtvrtletí.

Pět posledních čtvrtetíRůst HDP3Q/2011 1,2 % 4Q/2011 0,6 % 1Q/2012 -0,7 % 2Q/2012 -1 % 3Q/2012 -1,3 %

Výrok Jany Bobošíkové je tak zavádějící, protože v jí jmenovaných posledních 5 čtvrtletích není česká ekonomika v propadu. Záporný růst HDP je realitou posledních 3 kvartálů, v 3. a 4. čtvrtletí roku 2011 docházelo ke snižování tempa růstu, nicméně ten byl stále kladný.