Ke změnám došlo např. schválením novely zákona o veřejném zdravotním pojištění a zákona o zdravotních službách.

Novela zákona o veř. zdr. pojištění změnila ministrem zmíněná pravidla např. tím, že úhrady za péči nově se poskytují (§ 15) dle "ceny zdravotnického prostředku v ekonomicky nejméně náročném provedení". Jak uvádí Oborová zdr. pojišťovna, "Dosud zdravotní pojišťovna hradila 75 % z ceny jakéhokoliv prostředku, který lékař předepsal". Dochází tedy ke standardizaci péče a změně pravidel, jak tvrdí ministr.

Oproti původnímu zákonu o péči o zdraví lidu nese zákon o zdravotních službách řadu ustanovení o právech pacienta (§28-40). Prezentace ministra Hegera, která přibližně odpovídá zákonné úpravě, stručně shrnuje legislativní změny. Pro zákon s účinností od 1.dubna 2012 zatím nelze hodnotit faktické dopady na práva pacientů, v legislativě ale k jejich posílení došlo.

Na půdě Evropské unie je velmi široký pojem a není tak možné určit, co přesně Přemysl Sobotka myslí, respektive komu by se platy měly zvyšovat o 7 %. Nejsou to však evropští poslanci ani úředníci.

Například základní platy poslanců (.pdf, článek 10) Evropského parlamentu jsou od roku 2005 fixně stanoveny jako 38,5 % základního platu soudce Evropského soudního dvora a na jejich výši se aktuálně nic moc nemění. Mění se výše nejrůznějších příspěvků a náhrad (viz například web Edvarda Kožušníka).Úředníkům EU se bude jako každoročně korigovat výše platu, pro příští rok si ti, kteří pracují v Bruselu polepší o 1,7 %, což je pod úrovní inflace. Fakticky dojde podle stránek Zastoupení EK v ČR ke snížení jejich kupní síly o 1,1 %.

Vzhledem k tomu, že jsou dohledatelné výzvy k rezignaci poslance Pekárka ze strany poslaneckého klubu ODS, předsedy strany Nečase a také prezidentského kandidáta občanských demokratů Přemysla Sobotky (též člen grémia strany), hodnotíme výrok jako pravdivý.

Ústav pro studium totalitních režimů uvádí, že počet vynesených rozsudků smrti v období 1948-1989 se může v různých pramenech lišit: “Můžeme se tak mimo jiné setkat s číslem 248 (Liška, O. a kol.: Vykonané tresty smrti. Československo 1918–1989. Praha, ÚDV 2000) nebo také s číslem 262, respektive 227 (Rázek, A.: Seznamy popravených: Vykonané tresty smrti z politických důvodů od 25. 2. 1948 do 29. 12. 1989. Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu [online], 14. 11. 2005 [cit. 30. 6. 2008]).”

Milošem Zemanem zmíněných 230 vynesených rozsudků zapadá do tohoto rozpětí a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Podle zákona o volbě prezidenta (z. č. 275/2012 Sb., .pdf, §24 odst. 3) platí, že “veškeré finanční operace, jimiž se financuje volební kampaň, se uskutečňují prostřednictvím volebního účtu”.

Na transparentním účtu M. Zemana bychom tedy měli najít veškeré příjmy jeho kampaně, vč. vkladu Martina Nejedlého. Ten ale na účtu nenajdeme, snad proto, že téměř za celý první měsíc jeho existence na účtu nejsou uvedeny žádné transakce (podle kampaňě měla být “na vině technika”, uvedly Lidové noviny). Nejedlého dar jednoznačně nepotvrzují ani mediální zprávy k tématu.

Nelze tedy fakt, že Nejedlý dal zmíněnou částku na kampaň Miloše Zemana, potvdit ani vyvrátit. Výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.

Dle vyjádření Britských listů se jméno Bernd Posselt na jejich stránkách objevilo naposledy 30. května 2012 v článku Petra Uhla “ Etnická sprostota České televize”.

Na základě výsledků průzkumů Centra pro výzkum veřejného mínění a agentury STEM hodnotíme výrok jako zavádějící. Senát si v poslední době udržuje větší popularitu, ale 7 až 8 let je přehnaný údaj.

Jak ilustruje například článek na serveru iHned.cz, popularita se často ztotožňuje s důvěrou obyvatel. Pro hodnocení výroku tedy použijeme výsledky průzkumů, hodnotících důvěru občanů v ústavní instituce, a to v období 2004-2012.

Agentura STEM provádí takové šetření jednou za čtyři roky. Dostupná relevantní data jsou tedy z let 2012, 2008 a 2004. (V tabulce uvádíme procento občanů, které důvěřuje dané instituci - určitě ano, spíše ano.)

STEM201220082004 PS24 %30 %42 %Senát28 %24 %20 %

Každý měsíc kromě letních provádí průzkum důvěry v ústavní instituce i Centrum pro výzkum veřejného mínění. V úvahu bereme výsledky od listopadu 2004 do listopadu 2012. Přehledy průzkumů, vždy pro celý uplynulý rok, jsou dostupné na stránkách CVVM (vše .pdf): 2012, 2011, 2010, 2009, 2008, 2007, 2006, 2005. Pro přehlednost jsme pro vás vytvořily celkový dataset (.xls) s grafem vývoje popularity obou institucí.

I údaje CVVM vyvrací tvrzení Přemysla Sobotky - v období říjen-prosinec 2010 a listopad 2006 měly obě instituce popularitu stejnou; v září 2010, od května 2005 do září 2006 a od listopadu 2004 do února 2005 se Poslanecká sněmovna těšila větší důvěře než Senát.

Z dlouhodobého hlediska by se podle údajů CVVM dalo říct, že Senát je v malých procentech populárnější než Poslanecká sněmovna, ale není tomu tak stále. Období 7 až 8 let je tedy přehnané. Převažující prvenství si Senát udržuje až od začátku roku 2007, a to pouze podle výsledků CVVM. Podle agentury STEM by tento výrok mohl být pravdivý nejpozději po roce 2008.

Porovnaním štvrťrokov za sebou alebo medziročného vývoja, je zrejmé, že sa jedná sa o postupný pokles HDP v celej EÚ ako aj v eurozóne. Je preto pravdou, že EÚ ako aj eurozóna je v recesii.

Hoci neexistuje jednotný ukazovateľ toho kedy nastáva recesia a kedy konjunktúra, ekonómovia väčšinou vyhlasujú recesiu ak za sebou v dvoch nasledujúcich kvartáloch nastáva pokles rastu HDP prípadne negatívny rast. Ďalším ukazovateľom je aj vzrastajúca nezamestnanosť, prípadne kombinácia ďalších ukazovateľov (viac viď tu).

Odhad výkonu ekonomík (Eurostat) EU 27 a eurozóny hovorí poklese HDP za rok 2012.

V prípade EU 27 sa jedná o pokles z ekonomického rastu v roku 2011 vo výške 1,5% HDP na - 0,3% HDP v roku 2012. V prípade eurozóny je to pokles z ekonomického rastu v roku 2011 vo výške 1,4% HDP na -0,4% HDP v roku 2012.

Ak sa pozrieme bližšie na štvrťroky, vývoj HDP (Eurostat) potvrdzuje z tohto hľadiska, že sa jedná o recesiu. Eurostat vychádzajúc zo štvrťročných údajoch vývoja HDP v novembri 2012 vyhlásil, že eurozóna je späť v recesii, pretože dosiahla negatívny ekonomický rast v druhom štvrťroku po sebe.

Tyto, jak uvádí Zuzana Roithová, opakované omluvy ČSL se nám nepodařilo dohledat, tudíž je výrok hodnocen jako neověřitelný.

Dle článku 68, odst. 2 Ústavy ČR: “Předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů.”

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.