Na základě statistik OECD (.PDF, str. 240, anglicky) činí hrubý důchod 95,7 % platu. Průměrná výše platů v Řecku činila k roku 2011 20 435 eur, tj. 1700 EUR měsíčně. Při kurzu 25,5 Kč za euro se tedy dostáváme na průměrný starobní důchod 41 500 Kč, což přibližně odpovídá tvrzení Miloše Zemana (rozdíl může být způsoben v pohybu kurzu koruny nebo posuny v těchto hodnotách za minulý rok). Je třeba ale upozornit na fakt, že reální řecká mzda se v roce 2012 propadla o více než čtvrtinu (jiný zdroj uvádí pokles o 23 %).

První československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk byl politik, filozof, sociolog, univerzitní profesor a daly by se k němu přiřadit mnohé další životní "profese", souhrnné označení filozof hodnotíme tedy jako pravdivé - vystihuje odkaz TGM.

Václav Havel, který se stal symbolem sametové revoluce a prvního desetiletí demokracie v ČR, byl velkou část svého života dramatik, a proto i tuto část výroku lze hodnotit jako pravdivou. Je třeba ovšem dodat, že prezident Václav Havel nás lépe řečeno vrátil jako zemi do Evropy - o vstupu do Evropské unie Češi rozhodli v referendu, Václav Havel nebyl v době vstupu do EU již prezidentem.

Nicméně lze konstatovat, že Václav Havel byl po celou svou politickou dráhu velkým příznivcem EU obecně a také vstupu České republiky do ní. Postoje Václava Havla lze dohledat např. na webu vaclavhavel.cz.

Výrok je na základě informací ze stránek Nejvyššího správního soudu, ministerstva vnitra a médií hodnocen jako pravdivý.

Žádná česká vláda doposud nenavrhla rozpuštění KSČM k Nejvyššímu správnímu soudu. NSS na svých stránkách takový návrh týkající se KSČM neeviduje a ačkoliv se o této možnosti již dříve v roce 2009 jednalo na základě podnětu ze Senátu, kdy speciální komise nalezla 76 důvodů pro zrušení KSČM. Tento návrh nakonec odmítlo ministerstvo vnitra.

O možném návrhu na zrušení KSČM se pak hovořilo také v roce 2011, kdy mělo ministerstvo vnitra na žádost vlády návrh vypracovat a ministerstvo zveřejnilo k této problematice vyžádané odborné analýzy. Z tohoto roku (2012) je pak zpráva, která uvádí, že ministerstvo vnitra spolu s ministerstvem spravedlnosti nevidí prostor pro právní kroky vůči KSČM. Tato zpráva také měla předložit seznam dalších možných opatření.

V programu (manifestu pro volby 2012 na sedmé straně) ČSSD doslova stojí: "Zrušíme poplatky ve zdravotnictví, s výjimkou časově ohraničeného příspěvku na stravu v nemocnici." Tento návrh ČSSD deklaruje už od roku 2011, tehdy ještě prostřednictvím stínového ministra zdravotnictví Davida Ratha.

Mezi odpůrce důchodové reformy, která zavádí druhý pilíř, tedy spoření do individuálních kapitálových fondů, patří i Tána Fischerová. Negativní postoj Táni Fischerové k této formě důchodové reformy lze nalézt již v roce 2010 v přepisu rozhovoru z pořadu Českého rozhlasu 2 s názvem Jak to vidí Táňa Fischerová z 30. listopadu: "...z nova opakuji, já jsem odpůrce této podoby důchodové reformy, protože si myslím, že se přesměrují peníze z veřejných fondů do soukromých a samozřejmě, že ty soukromé na tom budou vydělat, to přece každý ví, protože ty jsou založeny na zisku. Takže já to nepovažuju vůbec za dobrý nápad a pokud by se opravdu zdražilo to DPH, aby se to naplnilo, tak já bych se ani nezlobila, kdyby ministr Kalousek teda splnil svůj slib a odešel."

Negativní postoj vyjádřila např. i v průběhu 2011 (16. března a 16. září) a v roce 2012 (13. prosince).

V srpnu roku 2012 odmítl Evropský parlament dohodu proti padělatelství ACTA. Zastavil se tak definitivně proces ratifikace této smlouvy. Už v únoru roku 2012 odmítlo tuto smlouvu ratifikovat několik členských států EU - včetně České republiky.

Ke změnám došlo např. schválením novely zákona o veřejném zdravotním pojištění a zákona o zdravotních službách.

Novela zákona o veř. zdr. pojištění změnila ministrem zmíněná pravidla např. tím, že úhrady za péči nově se poskytují (§ 15) dle "ceny zdravotnického prostředku v ekonomicky nejméně náročném provedení". Jak uvádí Oborová zdr. pojišťovna, "Dosud zdravotní pojišťovna hradila 75 % z ceny jakéhokoliv prostředku, který lékař předepsal". Dochází tedy ke standardizaci péče a změně pravidel, jak tvrdí ministr.

Oproti původnímu zákonu o péči o zdraví lidu nese zákon o zdravotních službách řadu ustanovení o právech pacienta (§28-40). Prezentace ministra Hegera, která přibližně odpovídá zákonné úpravě, stručně shrnuje legislativní změny. Pro zákon s účinností od 1.dubna 2012 zatím nelze hodnotit faktické dopady na práva pacientů, v legislativě ale k jejich posílení došlo.

Výrok Miroslava Kalouska označujeme na základě údajů z volebního serveru Českého statistického úřadu volby.cz za pravdivý.

Podle výsledků prezidentských voleb dostal Miloš Zeman ve druhém kole prezidentských voleb 2 717 405 hlasů. ČSÚ pak evidovalo celkově 8 434 941 oprávněných voličů. Výpočtem pak můžeme zjistit, že Miloš Zeman ve druhém kole získal hlasy 32,22% všech voličů.

Co se týče volební účasti, ta byla ve druhém kole 59,11%, tedy 40,89% oprávněných voličů se k volbám nedostavilo. S mírným zaokrouhlením se jedná opravdu o 41%.

Ústava ČR, Hlava čtvrtá, Článek 82, článek 3 přímo uvádí:

"(3) Funkce soudce není slučitelná s funkcí prezidenta republiky, člena Parlamentu ani s jakoukoli funkcí ve veřejné správě; zákon stanoví, se kterými dalšími činnostmi je výkon soudcovské funkce neslučitelný."

Článek 84 Ústavy ČR, odst. 3:

"(3) Soudcem Ústavního soudu může být jmenován bezúhonný občan, který je volitelný do Senátu, má vysokoškolské právnické vzdělání a byl nejméně deset let činný v právnickém povolání."

V zákoně o soudech a soudcích § 74 (strana 25) čteme:

"(1)Funkce soudce a přísedícíhoje veřejnou funkcí.
(2) Funkce soudce není slučitelná s funkcemi a činnostmi, o nichž to stanoví zákon."

Zákon o střetu zájmů § 4 (strana 3) pak uvádí:

"(1) Veřejný funkcionářuvedený v § 2 odst. 1 písm. c) a i) nesmí
a) podnikat nebo provozovat jinou samostatnou výdělečnou činnost,
b) být statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu, členem řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu podnikající právnické osoby, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, nebo
c) být v pracovněprávním nebo obdobném vztahu nebo ve služebním poměru, nejde-li o vztah nebo poměr, v němž působí jako veřejný funkcionář."

Na základě dostupných informací hodnotíme výrok ministra Blažka jako pravdivý.

Areál ve Vyšních Lhotách i v Poštorné byl převzat od Ministerstva vnitra ČR. Oba objekty spadaly pod Správu uprchlických zařízení MV.

Vyšní Lhoty fungovaly jako přijímací středisko pro žadatele o udělení mezinárodní ochrany, Poštorná jako zařízení pro zajištění cizinců.