Karel Schwarzenberg působí v současné vládě Petra Nečase jako ministr zahraničí od 13. července 2010. Funkci ministra zahraničních věcí ovšem zastával také ve druhé vládě Mirka Topolánka od 9. ledna 2007 do 8. května 2009.

Je otázkou, co je myšleno pod termínem „utěšený vývoj“, ale pozitivní nárůst exportu do Ruska i do Číny lze v současné době skutečně pozorovat. Od roku 2010 roste bilance s oběma zmíněnými státy (také s jinými, které nejsou ve výroku blíže specifikovány).

Stránky Českého statistického úřadu uvádí tabulky s těmito údaji do listopadu roku 2012 (dále roky 2011 a 2010; .pdf; sloupec Index).

Ačkoliv je třeba dodat, že Karel Schwarzenberg nebyl ministrem zahraničních věcí celý rok 2010, je bilance v tomto roce rovněž pozitivní. Podobně je na tom i rok 2007 (.pdf).

Negativní vývoj v exportu pak můžeme zaznamenat v letech 2009 a 2008 (.pdf).

Pokud porovnáme rok nástupu Karla Schwarzenberga do funkce ministra zahraničí, tedy rok 2007, a poslední dostupná data loňského roku, můžeme v období leden - listopad 2007 (.pdf) u Číny nalézt výši exportu 12 825 mil. Kč, u Ruské federace 52 936 mil. Kč. V období leden - listopad 2012 (.pdf) je hodnota exportu u Číny ve výši 30 007 mil. Kč, u Ruské federace 111 569 mil. Kč. Při porovnání těchto údajů můžeme konstatovat, že vývoj exportu je v případě těchto dvou zemí opravdu pozitivní, a proto hodnotíme výrok jako pravdivý.

Konference ČSSD v Praze proběhla v sobotu 15. prosince (str. 5) 2012 a volil se mj. nový předseda pražské krajské organizace ČSSD. Šlo zároveň o první celopražskou (krajskou) stranickou konferenci od rezignace Petra Hulinského na post předsedy po rozpadu koalice ČSSD a ODS v prosinci 2011; od té doby stál v čele pouze dočasně pověřený předseda Jiří Bodenlos.

Výsledek jednání potvrzuje pouze tisková zpráva s vyjádřením samotné Karolíny Peake (LIDEM) a žádné další výstupy z jednání nejsou k dispozici. Hodnotíme výrok proto jako neověřitelný.

Je pravdou, že proběhla celkem dvě setkání (4. a 25. října 2012) se zástupci politických stran k návrhu zákona o dohledu nad financováním politických stran, která uspořádala Peake. Například Jeroným Tejc (ČSSD) se vyjádřil jasně a to, "že si neumí představit, jak by politicky obsazený úřad mohl nezávisle řešit kontrolu financování politických stran." Můžeme proto bezpečně potvrdit pouze to, že LIDEM jsou pro vytvoření dohledového orgánu, zatímco ČSSD se staví proti tomuto návrhu.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, a to na základě dostupných rozhovorů s Milošem Zemanem, v rámci nichž explicitně uvádí, že by se o jmenování ústavních soudců radil se stávajícím předsedou Ústavního soudu Pavlem Rychetským.

Například na webu Britských listů je uvedeno následující: ”(...) Při výběru ústavních soudců považuji za důležité dvě věci: radit se s kvalifikovaným předsedou ústavního soudu – což Pavel Rychetský splňuje – a předjednávat to – možná i spolu s ním – s jednotlivými senátory.“ Obdobný výrok lze nalézt například také na webu České televize.

Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.

Václav Havel jako prezident republiky jmenoval Miloše Zemana předsedou vlády České republiky 22. července 1998. Jeho vláda získala důvěru (hlasování) Poslanecké sněmovny na základě tzv. Opoziční smlouvy uzavřené mezi ODS a ČSSD. Tento dokument nese celý název "Smlouva o vytvoření stabilního politického prostředí v České republice". Pravdivost tvrzení Zuzany Roithové dokazují tyto body:

• Výše jmenované strany se zavazují, že budou respektovat právo opoziční strany obsadit místa předsedů obou komor Parlamentu České republiky, a vyjádří respektování tohoto práva hlasováním pro kandidáty navržené opoziční stranou.
• Výše jmenované strany se zavazují, že budou respektovat právo opoziční strany zastávat místa vedoucích kontrolních orgánů Poslanecké sněmovny (Komise pro kontrolu BIS, Komise pro kontrolu vojenského obranného zpravodajství), předsedy rozpočtového výboru.
• Výše jmenované strany se zavazují předložit do 12 měsíců od podepsání této dohody návrh takových úprav Ústavy a dalších zákonů, které přesněji vymezí kompetence jednotlivých ústavních orgánů, postupů při jejich ustavení, a v souladu s ústavními principy
  České republiky posílí význam výsledků soutěže politických stran.

Co se týká konkrétní domluvy na změně volebního systému, obě strany podepsaly dodatek k tzv. opoziční smlouvě (Idnes), který byl následující: Dohoda č. 2 o základních parametrech změny volebního systému uzavřená mezi Českou stranou sociálně demokratickou a Občanskou demokratickou stranou
Podstatou změn je posílení významu voleb jako základního pilíře zastupitelské demokracie v České republice.
I. Poslanecká sněmovna
1. Základním cílem změn je nalezení volebního systému, který významně usnadní vznik funkční většinové vlády složené maximálně ze dvou politických subjektů.
2. Návrh bude:
a) předložen vládou do Poslanecké sněmovny,
b) v PS projednán a schválen do 31. července 2000,
c) účinnost zákona bude stanovena od 1. ledna 2002.
3. Zůstane zachován poměrný systém voleb při současném posílení většinových prvků.
4. Parametry:
a) volební kraje nepřesáhnou hranice krajů a jejich hranice bude tvořena hranicemi okresů,
b) počet volebních krajů bude stanoven na 35 s tím, že hlavní město Praha bude reprezentovat čtyři, Brno jeden, Ostrava jeden z těchto volebních krajů,
c) počet poslanců zůstane zachován a rozdělování mandátů bude prováděno vyrovnávací d'Hondtovou metodou.
5. Obě strany se zavazují, že nenavrhnou ani nepodpoří žádnou iniciativu vedoucí k vyvolání předčasných voleb.

Pro doplnění uvádíme, že změny ve volebním systému, které obě strany prosazovaly, zrušil Ústavní soud.

Co se týká zmiňovaného nekonsenzu obou stran, lze jej ilustrovat na rozpravě v Poslanecké sněmovně při příležitosti k hlasování o důvěře vládě M. Zemana. Tehdejší předseda ODS Václav Klaus prohlásil:

"Občanská demokratická strana bez ohledu na text vládního prohlášení dávno a dobře ví, že ČSSD zastává socialistické a socializující postoje, a ví, co si o nich má myslet. Neodhodlali jsme se k toleranci menšinové vlády v naději, že se ČSSD zázrakem promění a že bude vládnout v mezích programu přijatelného pro ODS. ODS nebude vládu ČSSD tolerovat kvůli její politice, ale navzdory její politice."

Jana Bobošíková byla moderátorkou diskuzního politického pořadu Sedmička na TV Nova v letech 2001-2004 (web NašiPolitici.cz). Na youtube lze nalézt také upoutávku na tento pořad s Janou Bobošíkovou.

Nepodařilo se nám dohledat data o sledovanosti pořadu v roce 2004 a není reálné dohledat ani vystoupení různých politiků, kteří by "říkali pořád totéž". Z těchto důvodů je výrok hodnocen jako neověřitelný.

Programové prohlášení vlády ze dne 4. srpna 2010 se výslovně o veřejné službě, tedy povinnosti vykonávat veřejnou službu (není definována) v případě, že je člověk více než dva měsíce nepřetržitě vedený v evidenci uchazečů o zaměstnání, výslovně nezmiňuje. Klade si pouze za cíl zpřísnit “ podmínky v oblasti podpory v nezaměstnanosti, která bude vázána na aktivitu nezaměstnaného” (.pdf - str. 7) Nicméně vzhledem k tomu, že na webu není dostupná žádná verze Programového prohlášení, ze které by bylo zřejmé, kdo jej podepisoval, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Výrok Miroslava Kalouska označujeme na základě údajů z volebního serveru Českého statistického úřadu volby.cz za pravdivý.

Podle výsledků prezidentských voleb dostal Miloš Zeman ve druhém kole prezidentských voleb 2 717 405 hlasů. ČSÚ pak evidovalo celkově 8 434 941 oprávněných voličů. Výpočtem pak můžeme zjistit, že Miloš Zeman ve druhém kole získal hlasy 32,22% všech voličů.

Co se týče volební účasti, ta byla ve druhém kole 59,11%, tedy 40,89% oprávněných voličů se k volbám nedostavilo. S mírným zaokrouhlením se jedná opravdu o 41%.

Podle údajů České statistického úřadu měly koaliční strany (VV, TOP 09, ODS) po posledních volbách do Poslanecké sněmovny ČR celkem 118 mandátů. Nyní má současná koalice (ODS, TOP 09 a LIDEM) 99 jistých mandátů většinovou podporu nazeřazeného Pavla Béma, Radima Fialy a Michla Doktora.

Výrok je pravdivý, protože Ústavní soud má pravomoc zrušit zákony a nařízení, které vydá vláda a parlament, pokud dojde k názoru, že tyto nesouhlasí s ústavním pořádkem.

V článku 87 Ústavy ČR má Ústavní soud pravomoc zrušit zákon, který není v souladu s ústavním pořádkem ČR.

Platy soudců byly původně počítány jako součin platové základny a platového koeficientu podle zákona č. 236/1995 Sb. Pro roky 2012 až 2014 bylo ale stanoveno zmražení platu na výši 56 849 Kč. Tuto změnu zákona Ústavní soud zrušil svými nálezy č. 267/2011 Sb. a č. 181/2012 Sb. Proti nim není možno odvolání, vláda i parlament tedy musí toto rozhodnutí respektovat.