Jak je uvedeno na stránkách ČNB, Česká republika má v současnosti podle hodnocení hlavních ratingových agentur rating AA- (Standard&Poors), případně A1 (Moody’s) / A+ (Fitch).

Společně s Estonskem je ČR nejlépe hodnocenou zemí mezi státy východní Evropy.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť nejsou dostupná data, která by srovnávala výši příplatků ža různé druhy péče, ani porovnání výše doplatků za léky v absolutních číslech.

Pro základní orientaci v rozdílech doplatků na léky v ČR a jiných zemích EU nabízíme článek serveru Finexpert.cz z roku 2010. Ten říká, že v ČR jsou doplatky na léky jedny z nejnižších v Evropě, ale vzhledem ke stáří dat necháváme hodnocení výroku - neověřitelné.

Paragraf 2 Zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv se věnuje volbě veřejného ochránce práv. Pro jeho zástupce platí obdobné ustanovení. Zástupce veřejného ochránce práv je dle tohoto zákona volen Poslaneckou sněmovnou na šestileté období. Po dvou kandidátech navrhují prezident republiky a Senát. Zástupcem ochránce může být zvolen každý, kdo je volitelný do Senátu, tedy dle článku 19 Ústavy ČR každý občan ČR, který má právo volit a dosáhl věku 40 let.

Na základě výše uvedené legislativy hodnotíme výrok senátorky Wagnerové jako pravdivý.

Údaje České daňové správy a ministerstva financí ukazují, že k poklesu sazeb daní ani výše mandatorních výdajů nedošlo.

Pokud bereme v potaz pouze sazby daně (nikoli úlevy) a pomineme sjednocení sazby DPH, v rámci kterého sice došlo ke snížení sazby u některých položek, nicméně ke snížení sazeb DPH jako celku nedošlo, je první část výroku pravdivá. Nepodařilo se nám (zejména mezi veřejnými údaji České daňové správy vč. jejích aktualit) nalézt jediné snížení sazby v daňovém systému ČR v posledních letech.

Srovnáme-li výši mandatorních výdajů tedy zejména výdajů na dávky důchodového a nemocenského pojištění, jiné sociální dávky a dluhovou službu za roky 2010 a 2011, došlo k růstu absolutních hodnot i podílu na příjmech státního rozpočtu. Státní závěrečný účet (SZÚ, příjmy, .pdf, str. 1; mand. výdaje, .pdf, str. 70) za rok 2011 uvádí:

rokpříjmy rozpočtu

(mld. Kč)

mandatorní výdaje

(mld. Kč)

v %

20101000,4628,162,820111012,8

652,764,4

Samotné sociální mandatorní výdaje (SZÚ, .pdf, str. 9) bez obsluhy dluhu zaznamenaly podobný růst, přičemž výdaje na dávky mimo důchodové pojištění přinejlepším stagnují.

Pokladní plnění rozpočtu ke třetímu čtvrtletí roku 2012 ve srovnání s rokem 2011, ukazuje se u celkových mandatorních výdajů (bod 3.1) meziroční růst pouze o cca 5,3 mld. korun, ovšem plánované plnění (bod 1.1) má převýšit hodnoty roku 2011 o celých 38 mld. Prosazená snížení mandatorních výdajů, zejm. omezení valorizace penzí zákonem 314/2012 Sb. (informovala např. ČT) se mohou projevit v budoucnosti.

Ústava doslovně uvadí:

Čl. 63

(4) Za rozhodnutí prezidenta republiky, které vyžaduje spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády, odpovídá vláda.

Míněný je text Ústavy, konkrétně Hlavy třetí, článku 62, písmene a)

"Prezident republiky jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi, odvolává vládu a přijímá její demisi, ..."

Výkladů této části je však možných vícero, kdy někteří ji interpretují doslovně a dávají tedy pravomoc prezidentovi odvolávat předsedu vlády, ale například ústavní právník Jan Kysela považuje tuto formulaci za nešťastnou a doplňuje, že se jedná spíše o snahu text stylisticky zjednodušit.

Pro Hospodářské noviny se Karel Schwarzenberg vyjádřil ke složení bankovní rady takto: "Budu vybírat lidi z různých ekonomických škol a institucí tak, aby byla zajištěna názorová pluralita." Toto vyjádření je ze 7. ledna - starší vyjádření se nám najít nepodařilo - výrok tehdy hodnotíme jako neověřitelný.

S odvoláním na analýzu OECD, která srovnává výdaje na zdravotnictví ve vybraných zemích, a která kromě České republiky zahruje většinu členských států EU hodnotíme výrok jako pravdivý.

OECD srovnává různé ukazatele ve zdravotnictví, výrok ministra Herega potvrzuje tabulka Public expenditure on health (Výdaje na zdravotnictví z veřejných rozpočtů), která ukazuje podíl výdajů z veřejných rozpočtů jako procento celkových výdajů. Tento podíl činil v Česku v roce 2010 (poslední dostupné srovnatelné údaje) 83,8%. Vyšší podíl už je jen v Dánsku (85,1%) a v Norsku (85,5%), to ale není součástí EU. Podobně vysoké hodnoty najdeme také ve Velké Británii a ve Švédsku.

Vysoký podíl veřejných výdajů znamená naopak nízké finanční nároky na pacienty, jak potvrzuje i interpretace těchto dat na idnes.cz.

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou. Země se silnějším sociálním státem skutečně v tomto roce vykazují lepší hospodářské výsledky, nicméně vztah mezi těmito dvěma veličinami nemůžeme přímo prokázat.

Následující tabulka uvádí roční procentuální vývoj HDP ve zmiňovaných zemích na základě statistik Eurostatu:

2009201020112012 (odhad)ČR-4,5+2,5+1,9-1,3Dánsko-5,7+1,6+1,1+0,6Švédsko-5,0+6,6+3,7+1,1Norsko-1,6+0,5+1,2+3,1Německo-5,1+4,2+3,0+0,8

Jak tedy vidíme, Česko skutečně vykazuje ze sledovaných zemí v tomto roce nejnižší (resp. záporný) hospodářský růst, údaje za rok 2010 a 2011 už ovšem tak jednoznačné nejsou, kdy ČR vykazovala lepší výsledky než Dánsko a Norsko.

Definovat a operacionalizovat pojem sociální stát není jednoduché, jelikož se k problematice váže řada modelů a vysvětlení. Pro naše účely ovšem můžeme použít statistiky OECD, které mapují podíl sociálních výdajů na HDP země:

Sociální výdaje (2012)ČR20,6 %Dánsko30,5%Švédsko28,2 %Norsko22,1 %Německo26,3 %

Česko má tedy ze sledovaných zemí skutečně nejnižší výdaje na sociální stát. Nemůžeme samozřejmě určit nakolik souvisí velikost sociálního státu s hospodářskými výsledky země, každopádně data za letošní rok odpovídají Dienstbierově tvrzení, hodnotíme proto výrok jako pravdivý.

R. Fico uvádza mzdu, ktorá sa nachádza v platovom pásme (500,01 až 600€), ktorý zarába najvyšší podiel zamestnancov na Slovensku, výrok preto hodnotíme ako pravdivý.

Tvrdenie o najčastejšej mzde na Slovensku použil predseda vlády R. Fico už v minulosti (Na telo, 30. septembra 2012). Vtedy R. Fico uvádzal ako najčastejšiu mzdu medzi 400 až 500 eur. Tak ako aj v minulosti ani tento raz neupresnil, či hovorí o čistej alebo hrubej mzde.

Podľa analýzy Štatistickýho úradu SR Štruktúra miezd v SR (.pdf) z júna 2012 nie je možné presne určiť koľko percent zamestnancov zarába mzdu vo výške 550 eur. Podľa tejto analýzy, zohľadňujúcej mzdy v roku 2011 (str.1) sa v platovom pásme od 500,01 do 550€ v hrubom nachádza 6,4 % zamestnaných. V platovom pásme 550,01 až 600€ sa nachádza tiež 6,4% zamestnaných. Keďže premiér hovorí o plate 550€, za smerodajné možno považovať platové pásmo 500,01 - 600€. R. Ficom uvedená suma sa nachádza v strede tohoto intervalu, v ktorom sa nachádza 12,8% zamestnancov na Slovensku, čo je o 0,1% viac než v nasledujúcom platovom pásme 600,01-700€. Inými slovami, najväčší podiel zamestnancov na Slovensku zarába 500 až 600€.

Uvedená analýza Štruktúra miezd v SR zohľadňovala mzdy v roku 2011 a v tomto meraní sa nezohľadňovala celá populácia, ale len zamestnanci.