Politolog Lubomír Kopeček ve své knize Éra nevinnosti na straně 157 popisuje tento problém následovně: “Pracovní text ústavy dostala vláda na stůl na konci října (1992). Premiér ovšem neskrýval nespokojenost a některé pasáže “zkorigoval”. Příznačně se jeho hlavní zásahy do “karlovarského” návrhu ústavy týkaly pravomocí prezidenta. Klaus omezil právo veta hlavy státu pouze na ústavní zákony (původně se mělo vztahovat na všechny zákony) ...”

Autor odkazuje také na článek MF DNES ze 4. prosince 1992 “Takzvané škrty v ústavě”.

Kopeček dále píše (str. 158): “(Havel) díky svému velkému neformálnímu vlivu na politiky opozice i koalice přitom dokázal mnohé své představy o postavení prezidenta i tak prosadit, což dokládá osud tří zmíněných umenšení prezidentských pravomocí prosazovaných Klause m.”

Na základě tohoto textu lze tvrdit, že tehdejší premiér Václav Klaus chtěl institut veta omezit, nicméně díky postavení tehdejšího prezidenta Havla na politické scéně došlo ke kompromisu, který vedl k současné úpravě prezidentské pravomoci v otázce veta.

V Německu opravdu fungují regionální, tzv. zemské banky. Není ale tak jednoznačné, že fungují "velmi dobře", jak uvádí Fischerová.

Zejména s nástupem finanční krize se zemské banky dostaly do značných potíží. Příkladem může být saská (ČT), odprodaná v r. 2008, bavorská a bádensko-württemberská, které potřebovaly značnou finanční pomoc vlády (NY Times, angl.) či banka WestLB, která po trvajících problémech v červnu 2012 fakticky ukončila svou činnost jako zemská banka Severního Porýní - Vestfálska (dle Patria online). Systém regionálních bank v Německu tedy není zcela stabilní, navíc již nyní je velká část zemských bank do velké míry vlastněna úspěšnějšími bankami jiných regionů (blíže zde, něm.) a není jisté, zda je lze stále považovat za regionální.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě informací z tiskového oboru Ministerstva zahraničních věcí ČR.

Ti na náš přímý dotaz v úterý 15. ledna vysvětlili, že "pan ministr Schwarzenberg se měl zúčastnit mimořádného zasedání ministrů zahraničních věcí k aktuální bezpečnostní situaci v Mali, které proběhne dne 17. ledna 2013 v Bruselu.

Vzhledem k tomu, že se však ve stejný den koná mimořádná schůze Poslanecké sněmovny k hlasování o nedůvěře vládě, pan ministr svou účast v Bruselu odřekl. Na jednání v Bruselu ho zastoupí 1. náměstek Jiří Schneider."

Dodejme, že ke svolání mimořádné schůze na návrh poslaneckého klubu ČSSD došlo již v pátek 11. ledna. Informovala o tom agentura Mediafax. Naopak k upřesnění termínu konání mimořádného zasedání ministrů zahraničí došlo až v pondělí, kdy o tom psal například server eubusiness.com (anglicky). Na zasedání se má řešit situace v Mali, kam Francie na žádost tamní vlády vyslala vojáky již v pátek.

Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.

Britský think-tank Open Europe 25. května 2009 publikoval ranking europoslanců, podle jejich snahy o transparentnost a reformy EU. Jana Bobošíková se umístila (.xls, řádek 20) na děleném 18. místě z celkového počtu 785 europoslanců.

Jana Bobošíková pravdivě tvrdí, že za zařazení plen a obvazových materiálů do základní sazby DPH může Evropská unie, dalece ale přeceňuje konkrétní dopad na cenu jednoho balíku plen. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Příloha III směrnice o DPH (.pdf) vyjmenovává zboží a služby, které mohou být předmětem snížené sazby DPH. V odstavci 3 a 4 říká:

„3. Farmaceutické výrobky obvykle užívané pro péči o zdraví, prevenci chorob a pro účely lékařské a veterinární péče, včetně výrobků užívaných k antikoncepci a hygienické ochraně.4. Lékařské vybavení, pomůcky a jiná zařízení, která jsou obvykle určena k léčení zdravotního postižení nebo ke zmírnění jeho důsledků, pro výlučnou osobní potřebu zdravotně postiženého, včetně oprav takového zboží, jakož i dětské sedačky do automobilů.“

Na základě těchto bodů byly do kategorie se sníženou sazbou DPH v ČR zařazeny i zdravotnické potřeby a dětské pleny (jako zapadající do rámců nastavených těmito body). K tomuto rozhodnutí však vydala Evropská komise nesouhlasné stanovisko a 19. července 2006 také oficiální dopis, v němž argumentuje tím, že není možno zařadit dětské pleny a zdravotnické pomůcky do této kategorie, neboť nejsou v příloze směrnice explicitně vyjádřeny. Tyto položky tedy nadále nesmí být ve snížené sazbě.

K dopadu na cenu balíku plen. Od 1. ledna je snížená sazba DHP 15% a základní 21%. Cena plen pochopitelně závisí na značce nebo velikosti balení, případně i prodejci. Obecně se dá říct, že se pohybuje od 200 do 700 Kč i s DPH.

cena s DPH200 Kč700 Kčcena bez DPH165,29 Kč578,52 Kčvýše DPH (základní sazba - 21%)34,71 Kč121,48 Kčpřípadná výše DPH ve snížené sazbě (15%)24,79 Kč86,77 Kč

Rozdíl mezi případnou sníženou a základní sazbou DPH na jednom balíku představuje zhruba 10 až 40 Kč, nikoli 50 - 70 Kč, jak tvrdí Jana Bobošíková.

Výrok Jeronýma Tejce hodnotíme na základě údajů ze stránek Poslanecké sněmovny ČR jako pravdivý.

Sociální demokraté skutečně navrhovali změnu Ústavy v souvislosti s přímou volbou prezidenta České republiky. Konkrétně se jedná o návrhy ze dne 10. června 2003 (předložen vládou pod vedením sociální demokracie), ze dne 16. října 2007 (předložen skupinou poslanců za ČSSD) a ze dne 11. června 2010 (předložen skupinou poslanců za ČSSD).

Naopak žádné návrhy na změnu pravomoci prezidentské amnestie se nám dohledat nepodařilo, proto hodnotíme výrok jako pravdivý.

Česko i Slovensko jsou skutečně silně proexportně orientovány

Česká republika je otevřenou ekonomikou, která skutečně je značně proexportně orientovaná, export tvoří zhruba 80% hrubého domácího produktu a je to také jednou z priorit zahraniční poltiky. Stejně tak i Slovensko je zaměřeno na export a tento poměr na celkovém HDP je zde dokonce ještě vyšší, podle stránek ministerstva vnitra SR dokonce na úrovni 85%.

Slovensko je skutečně na druhém místě, co se týče významu pro český obchod.

Podle analýzy (pdf. str.62) české agentury zahraničního obchodu je také patrné že Slovensko je po Německu, co se týče obratu druhý nejvýznamější obchodní partner.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť lze dohledat vyjádření Jany Bobošíkové v této věci.

Podařilo se nám dohledat tvrzení Jany Bobošíkové z rozhovoru pro Český rozhlas 23. 11. 2012, kde říká: „My jsme vždy říkali, že od chvíle, kdy jsme odevzdali ty archy, tak jsme se stali rukojmím ministerstva vnitra bez jakékoliv veřejné kontroly. Ona možná by se nám teď všem mluvilo lehčeji, kdyby z každého týmu, každého kandidáta tam u toho mohli být lidé a jenom se dívat, jenom se dívat, co se tam děje, ale žádná taková veřejná kontrola nebyla a my jsme se stali rukojmími ministerstva, které bez výběrového řízení vybralo nějakou firmu technologickou a poté najalo šedesát brigádníků."
Ve stejný den pak poskytl České televizi rozhovor ředitel odboru všeobecné správy ministerstva vnitra Václav Henych. V rozhovoru tvrdil, že metoda přepočtu hlasů byla známa dlouho dopředu a žádná kritika k ní vznesena nebyla.

„My toto stanovisko říkáme dva měsíce, takže kdyby vznikla nějaká pochybnost, samozřejmě bychom o ní okamžitě diskutovali," řekl Henych.

Podle informací, které poskytla Jana Buraňová z tiskového odboru České správy sociálního zabezpečení (serveru Týden.cz), byl deficit důchodového účtu už ve třetím čtvrtletí letošního roku celkem 33,4 miliard korun - tedy o 1,7 více než tou dobu v minulém roce.

V prezidentské debatě na České televizi (čas 48:31-33) uvadí Václav Moravec, že v roce 2012 byl schodek důchodového účtu 53 miliard korun - ovšem k tomuto tvrzení chybí dohledatelná data.