Na základě informací z webových stránek Ústavního soudu i médií je výrok hodnocen jako pravdivý.

Ústavní stížnost byla Ústavním soudem přijata 14. ledna 2013. Návrh na zrušení čl. II. rozhodnutí prezidenta republiky č. 1/2013 Sb., o amnestii podalo 30 senátorů.

"Skupina senátorů se svým návrhem domáhá, aby Ústavní soud zrušil v řízení podle čl. 87 odst. 1 písm. b) Ústavy napadenou část rozhodnutí prezidenta republiky pro její rozpor s hodnotami demokratického právního státu." (Ústavní soud, aktuálně)

S Václavem Klausem cestovalo do Turecka i šedesát českých podnikatelů z oblasti energetiky, životního prostředí, dopravy nebo těžby surovin.

"Proto jsme zde, proto jsme sem přijeli, máme zájem diverzifikovat náš export. A Turecko považujeme za prioritního, naprosto strategického partnera," uvedl na této cestě prezident.

Výrok hodnotíme tedy jako pravdivý

Vzhledem k tomu, že jsou dohledatelné výzvy k rezignaci poslance Pekárka ze strany poslaneckého klubu ODS, předsedy strany Nečase a také prezidentského kandidáta občanských demokratů Přemysla Sobotky (též člen grémia strany), hodnotíme výrok jako pravdivý.

Živnostenský zákon, tedy zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, byl pasivně derogován (tj. změněn/novelizován jiným předpisem) do dnešního dne celkem 130krát.

Jde sice o nepřesnost, nicméně Zeman se snaží demonstrovat extrémní případ, který je ve výsledku ještě více specifický.

Na základě dohledaných ustanovení z ústav České a Slovenské republiky je výrok hodnocen jako pravdivý.

Ústava ČR v článku 56 bod 5 k navrhování prezidenta republiky uvádí: "Navrhovat kandidáta je oprávněn každý občan České republiky, který dosáhl věku 18 let, podpoří-li jeho návrh petice podepsaná nejméně 50 000 občany České republiky oprávněnými volit prezidenta republiky. Navrhovat kandidáta je oprávněno nejméně dvacet poslanců nebo nejméně deset senátorů."Ústava Slovenské republiky (.pdf) v oddílu Prezident Slovenskej republiky čl. 101 (3) uvádí: "Kandidátov na prezidenta navrhuje najmenej 15 poslancov Národnej rady Slovenskej republiky alebo občania, ktorí majú právo voliť do Národnej rady Slovenskej republiky, a to na základe petície podpísanej najmenej 15 000 občanmi. Návrhy na voľbu sa odovzdávajú predsedovi Národnej rady Slovenskej republiky najneskôr do 21 dní od vyhlásenia volieb."

Ústava ČR vznikala od července roku 1992, kdy byla zřízena vládní komise pro její přípravu a rovněž paralelní komise předsednictva České národní rady (první verze návrhu Ústavy ale byly vypracovány již v roce 1991). Vládní návrh Ústavy byl pak projednán a schválen na schůzi ČNR 16. prosince s účinností od 1. ledna 1993 (proces podrobně popisuje např. portál IUS Wiki, který vychází z odborných zdrojů).

Prezident Havel pak svůj slib již skutečně skládal na text nové Ústavy, nikde se nám ale nepodařilo dohledat, že by Ústava vznikala v krátkém čase z jeho přičinění. Vzhledem k nedostatečným informacím tedy hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Zprávy o falšování rozpočtových statistik Řecka přinesl na podzim 2009 např. Český Rozhlas, aféře se pak věnoval také server iDnes.c z (ze zahr. médií Financial Times). Již v roce 2004 se objevily zprávy (kupř. BBC) o statistikách, úmyslně manipulovaných pro účely vstupu do Eurozóny. Aféry s nepřesnými čísly se pak objevily i u dalších evropských zemí (dle LN šlo např. o Bulharsko či Maďarsko).

Dle serverů PanInvestor, Osobnosti.cz, Aktuálně.cz a FXstreet.cz sice George Soros na spekulaci pro britské libře vydělal (podle různých zdrojů 1-2 miliardy USD), nicméně základem jeho bohatství je investiční fond Quantum (dnes největší na světě), který založil v roce 1970 s Jimem Rogersem a během deseti let se podařilo vklad zhodnotit o celých 3256 %. Nicméně ze znění výroků není zcela jasné, klade-li Miloš Zeman důraz na osobní finance Sorose, resp. na zmíněný fond. Není tak zcela jasné, kdy přesně se stal oním miliardářem, zda již před touto spekulací, či až na jejím základě

Na společnou akciovou společnost Pavla Blažka a Zdeňka Koudelky upozornily internetové stránky Žít Brno. Dle tohoto serveru si výše zmínění měli v roce 2001 - konkrétně 30. března 2001 - založit společnou akciovou společnost s názvem Vysoké učení Brno, a.s.. Tuto informaci potvrzuje také výpis (jelikož nelze odkázat přímo na konkrétní zápis, zadejte do vyhledávání "Víno Marcinčák", a poté přejděte na "úplný výpis") z obchodního rejstříku. Předsedou představenstva byl v době založení firmy Pavel Blažek, členy představenstva pak Zdeněk Koudelka a Radovan Novotný. Společnost tedy měla tři zástupce. V dozorčí radě společnosti při jejím vzniku zasedali Radomír Daňhel, Václav Pícl, Michal Hašek, Petr Levíček a Markéta Vaňková.

1. října 2001 skončil ve funkci člena představenstva Zdeněk Koudelka, 1. dubna 2002 pak Radovan Novotný a 1. prosince 2003 ve funkci předsedy představenstva také Pavel Blažek. K 1. prosinci pak došlo k úplné obměně osob jak v představenstvu, tak v dozorčí radě společnosti.

29. dubna 2005 došlo k přejmenování společnosti na Víno Marcinčák, a.s.

Společnost Vysoké učení Brno, a.s. absolvovala 30-31. října 2001 akreditační řízení před akreditační komisí. Ze zápisu (pdf.) akreditační komise vyplývá, že společnosti neudělila akreditaci pro požádované právnické obory (viz. bod 5).

Ačkoliv v představenstvu seděly tři a nikoliv dvě osoby, ministr Blažek se ve zbylé části výroku nemýlil. Na základě těchto dostupných informací tedy hodnotíme výrok ministra Blažka jako pravdivý.

Evropská unie může vydávat celkem pět druhů právních aktů. Státu jako celku se závazně a přímo dotýkají dvě - směrnice a nařízení.

Směrnice je právní akt, který stanovuje závazný výsledek, kterého má být státy dosaženo. Směrnice je do národních právních řádu implementována skrze národní legislativní postupy - každý stát může mít vlastní úpravu, která ovšem musí dosahovat stejného stanoveného cíle.

Nařízení je právní akt, který je přímo a v celém svém znění závazný pro všechny členské státy. Po schválení evropským legislativním procesem a nabytí účinnosti je na celém území EU platný a závazný, má přednost před případně odlišnou národní úpravou.

Přemysl Sobotka tedy sice nepřesně uvádí terminologii jednotlivých právních aktů, co se však týče jejich různých účinků, má pravdu.