V médiích proběhlo několik zpráv o názorových střetech Přemysla Sobotky a Václava Klause.

Šlo mimo jiné o spor o další fungování vedení ODS po volbách v roce 2002. Přemysl Sobotka dle dostupných informací (uvedených např. na serverech iDnes, ČT24) prosazoval změnu vedení strany a byl prvním, kdo vyzval Václava Klause k odchodu z vedení strany.

K dalšímu konfliktu mezi Přemyslem Sobotkou a Václavem Klausem došlo v roce 2009, kdy Lisabonská smlouva prošla Senátem a prezident s jejím přijetím nesouhlasil. Informace o tomto rozporu mezi tehdejším předsedou Senátu a prezidentem lze najít např. na stránkách Aktuálně.cz zde a zde nebo na serveru IHNED. Videozáznam kritiky prezidenta Klause na adresu senátorů lze shlédnout také na serveru IHNED.

Na základě výše uvedených informací z médií hodnotíme výrok Pavla Blažka jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož ČSSD iniciovala hlasování o vyslovení nedůvěry vládě od roku 2010 do roku 2013 již celkem pětkrát, avšak ani v jednom případě nezískala potřebný počet hlasů.

21. prosince 2010 - vyslovení nedůvěry (pro: 80, proti: 113)

26. dubna 2011 - vyslovení nedůvěry (pro: 84, proti: 114)

20. března 2012 - vyslovení nedůvěry (pro: 85, proti: 113)

18. července 2012 - vyslovení nedůvěry (pro: 89, proti: 89)

17. ledna 2013 - vyslovení nedůvěry (pro: 92, proti: 97)

Výrok Miloše Zemana je pravdivý, neboť vstupu do sněmovny v roce 2006 skutečně se ziskem 6 poslaneckých mandátů obsadili 4 ministerské posty v 2. vládě Mirka Topolánka.

Strana Zelených získala ve volbách v roce 2006 skutečně 6 poslaneckých mandátů. Strana následně vstoupila do druhé vlády Mirka Topolánka, tedy do koalice ODS, KDU-ČSL a právě SZ. Zelení získali ve vládě následující posty: Ministerstvo životního prostředí (Martin Bursík), Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (Dana Kuchtová, Ondřej Liška), Ministerstvo zahraničních věcí (Karel Schwarzenberg), Ministr/ministryně vlády ČR pro lidská práva a menšiny (Džamila Stehlíková, Michael Kocáb).

Zprávy o falšování rozpočtových statistik Řecka přinesl na podzim 2009 např. Český Rozhlas, aféře se pak věnoval také server iDnes.c z (ze zahr. médií Financial Times). Již v roce 2004 se objevily zprávy (kupř. BBC) o statistikách, úmyslně manipulovaných pro účely vstupu do Eurozóny. Aféry s nepřesnými čísly se pak objevily i u dalších evropských zemí (dle LN šlo např. o Bulharsko či Maďarsko).

Vládou schválená hranice deficitního státního rozpočtu na rok 2012 byla 105 (.pdf - str. 1) miliard Kč. Skutečná výše deficitu za loňský rok dosáhla 101 mld. Kč, tj. 4 mld. pod schválenou hranicí. Do jaké míry je to hluboko pod hranicí, ponecháváme na každém čtenáři.

Dle publikace Základní ukazatele z oblasti práce a sociálního zabezpečení v České republice (.pdf) Ministerstva práce a sociálních věcí průměrná výše důchodu za rok 2011 byla 10 543 Kč (bez důchodu pozůstalostního), průměrná hrubá mzda 25 093 Kč a průměrná čistá mzda 19 257 Kč. Z hlediska relací odpovídá výše důchodu 42 % průměrné hrubé mzdy a 54,7 % průměrné čisté mzdy.

Kandidát ČSSD na prezidenta ČR Jiří Dienstbier skutečně skončil v prvním kole prezidentských voleb na čtvrtém místě se ziskem 16,12% hlasů (celkový počet: 829 297 hlasů). Před ním se umístili Miloš Zeman (24,21%) , Karel Schwarzenberg (23,40%) a Jan Fischer (16,35%).

Výrok hodnotíme jako neověřitelný - neexistuje totiž žádná relevantní metoda na měření samotné korupce. Předkládáme ovšem údaje o tom, jak se v době vlády Miloše Zemana měnilo vnímaní korupce mezi občany České republiky.

V roce 1998, tedy v době začátku vlády tehdejšího premiéra Miloše Zemana se Česká republika na celosvětovém žebříčku CPI - Indexu vnímaní korupce pohybovala na 37. místě s hodnotou 4,8 . V roce 1999 to bylo 39. místo s hodnotou 4.6. V roce 2000 jsme skončili na 42. místě s hodnotou 4. 3. Dále v roce 2001 to už bylo 47. místo a hodnota 3.9. V roce 2002 tedy na konci vlády premiéra Miloše Zemana skončila Česká republika na své historicky nejnižší příčce v dosavadní historii tohoto měření a to 52. s hodnotou 3.7 .

Výrok Jiřího Dienstbiera hodnotíme vzhledem k nedohledatelnosti některých informací jako neověřitelný. Na stránkách Nejvyššího státního zastupitelství se můžeme dočíst, že Zdeněk Koudelka je členem analytického a legislativního odboru. Podle životopisu na stránkách právnické fakulty MU je od roku 2011 náměstkem ředitele Justiční akademie. Zda-li zůstává Zdeněk Koudelka zástupcem pouze formálně a zda jeho plat odpovídá činnostem, které vykonává, však již ověřit nedokážeme.

Podobný výrok Demagog.sk overoval už viackrát (Na telo, 30. septembra 2012, O 5 minút 12, 21. októbra 2012).

Národná rada Slovenskej republiky schválila 4. decembra 2012 novelu Zákona o dani z príjmov, ktorým ruší rovnú daň (19 %) a zavádza sadzbu 23 % pre právnické osoby. Pre fyzcké osoby ostáva sadzba 19 %, ktorá zvyšuje sa na 25 % v prípade príjmu nad 3300 eur.

3 300 eur je podľa prepočtu s konverzným kurzom 30,126 presne 99 415,8 slovenských korún, teda približne 100 tisíc korún.

Zákon o dani z príjmov:

㤠15
Sadzba dane

Ak tento zákon neustanovuje inak, sadzba dane zo základu dane
a) fyzickej osoby zisteného podľa § 4 je
1. 19 % z tej časti základu dane, ktorá nepresiahne 176,8-násobok sumy platného životného minima vrátane (3300 eur, pozn.) ,

2. 25 % z tej časti základu dane, ktorá presiahne 176,8-násobok platného životného minima (3300 eur, pozn.), b) právnickej osoby zníženého o daňovú stratu je 23 %.“.