Čl. 41 odst. 2 Ústavy ČR vyjmenovává, kdo může předkládat návrhy zákona, prezident uveden není.

Čl. 64 odst. 1 pak zní: "Prezident republiky má právo účastnit se schůzí obou komor Parlamentu, jejich výborů a komisí. Udělí se mu slovo, kdykoliv o to požádá."
Fischerová tedy prezidentovy pravomoci popisuje pravdivě.

Na základě dohledaných informacích o politické situaci v jmenovaných zemích je výrok hodnocen jako pravdivý.

Co se týká pádů vlád (resp. změn vlád ve zmíněných zemích z levicových na pravicové a naopak) v době krize, můžeme jmenovat následující:

Velká Británie - do roku 2010 zde vládla Labour party (G. Brown), po volbách koaliční vláda Konzervativců (premiér D. Cameron) a Liberálních demokratů.

Španělsko - do roku 2011 vládli Socialisté premiéra Zapatera, po volbách vítězná Lidová strana (současný premiér Rajoy).

Itálie - v Itálii padla vláda Silvia Berlusconiho v 12. listopadu 2011, kdy premiér sám odstoupil. Zemi dále vedl úřednický kabinet Maria Montiho, ten ovšem již rezignoval také a zemi čekají předčasné volby.

Francie - ve Francii byl v prezidentských volbách poražen Nicolas Sarkozy a vystřídal jej v čele země François Hollande.

Slovensko sa zaviazalo udržať deficit štátneho deficitu na úrovni 3 % HDP tzv. Fiškálnym paktom (Treaty on Stability, Coordination and Governance in the Economic and Monetary Union, . pdf), z ktorého vychádza aj Program stability Slovenskej Republiky pre roky 2012 - 2015 (. pdf, p. 6). Fiškálny pakt podpísalo 25 štátov EU 2. marca 2012 (okrem Veľkej Británie a Českej republiky) a vstúpil do platnosti 1. januára 2013 ratifikáciou v 12 z 17 krajín eurozóny (BBC). Slovensko ratifikovalo fiškálny pakt 18. decembra 2012.

Táto fiškálna zmluva stanovuje sankcie za porušenie týchto kritérií až do výšky 0,2% HDP (sme.sk).

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože se nám k němu nepodařilo dohledat žádné relevantní informace.

Podařilo se nám dohledat pouze výčet členů stávkového výboru podle Zdeňka Koudelky, avšak díky zainteresovanosti Koudelky do celé kauzy nelze tento výčet považovat za relevantní. Navíc tento samotný výčet nedokazuje, že se Blažek s Koudelkou museli nutně znát z tohoto stávkového výboru.

Podľa odhadov Eurostatu by Slovensko skutočne malo mať v roku 2013 pozitívny hospodársky rast (2%).

Rast ktorý Eurostat predpovedá Slovensku na rok 2013 možno považovať za jeden z najvyšších v celej EÚ, nakoľko by mal byť piatym najvyšším. Vyšší rast Eurostat predpokladá v Estónsku (3,1%), Lotyšku (3,6%), Litve (3,1%) a Rumunsku (2,2%). Inými slovami, by Slovensko podľa odhadov Eurostatu malo v tempe rastu predbehnúť až 22 iných krajín. Výrok predsedu vlády Fica preto hodnotíme ako pravdivý.

Nasledujúci graf porovnáva odhadovaný hospodársky rast 27 krajín EÚ v roku 2013 (zdroj:Eurostat):

Na základě údajů o poslanci Stanjurovi z webu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR hodnotíme tento výrok jako pravdivý. Stanjura byl členem hospodářského výboru sněmovny dokonce déle, od 7. 7. 2010 do 20. 6. 2012, tedy necelé 2 roky. Mírné podhodnocení skutečné délky setrvání ve funkci tolerujeme i proto, že po nástupu Zbyňka Stanjury byly letní prázdniny a fakticky tedy pravděpodobně pracoval dobu kratší.

Celý projekt elektronických zdravotních knížek IZIP stál Českou republiku dvě miliardy korun. Po jeho zastavení tedy můžeme brát tyto peníze jako promarněné. Ministerstvo zdravotnictví také podalo trestní oznámení v této kauze - škoda je prý 450 miliónů Kč.

Ústava hovoří v této věci takto:

Čl. 63

(1) Prezident republiky dále

...

j) má právo udělovat amnestii.

(3) Rozhodnutí prezidenta republiky vydané podle odstavců 1 a 2 vyžaduje ke své platnosti spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády.

V zásadě můžeme rozdělit výdaje na zdravotnictví na veřejné a soukromé. Z hlediska veřejných se jedná zvláště o výdaje zdravotních pojišťoven a pak dále veřejných rozpočtů. V průměru se tyto dle ČSÚ (.pdf) výdaje zvyšovaly o 6,01 % ročně mezi léty 2000 a 2010 a nejrychlejší nárůst dosáhl 11,4 % mezi léty 2008 a 2009. Soukromé výdaje rostly ještě rychlejším tempem (ač z mnohem nižšího základu) a jejich průměrný roční nárůst dosáhl hodnoty 12,67 %, pokud se na výdaje podíváme souhrnně, průměrný roční nárůst odpovídá 6,82 %. Absolutní nárůst mezi rokem 2000 a 2010 je u veřejných výdajů 79,3 %, u soukromých 230 % a souhrnně o 93,5 %.

Zmíněný propad (.pdf, str. 42) se vztahuje k rozdílům mezi vybraným pojistným a výdaji zdravotních pojišťoven, který v roce 2010 dosáhl 6,89 mld. a v roce následujícím 5,16 mld. Rozdíl mezi výslednými hodnotami obou let je tvořen mírnějším růstem nákladů a růstem inkasa pojistného po rozdělení o 4,86 mld.

Růst snížené sazby DPH z 10 % na 14 % od počátku tohoto roku měl dle předběžných odhadů zvýšit náklady ve zdravotnictví o 4-5 mld. Kč, podobně růstu mezd ve zdravotnictví byl odhadován na 4-5 mld. Kč s dalším možným zvýšením.

Miloš Zeman v pořadu (čas 12:04) ČT24 o kuponové privatizaci potvrzuje, že ji označoval jako podvod století a vymezil se v tomto ohledu proti Václavu Klausovi. Je pravda, že Miloš Zeman se profiluje jako proevropský politik - naproti tomu je Václav Klaus známým kritikem Evropské unie. Ve volebním programu ČSSD (které tehdy předsedal Miloš Zeman) schváleném v roce 1997 pak můžeme najít (str. 3-4) kritiku přehnané důvěry v neviditelnou ruku trhu a nerozlišování čistých a špinavých peněz. V tomto programu najdeme dále na straně 14 rovněž kritiku spekulantů a zbohatlíků na kuponové privatizaci, což dokazuje odmítavý postoj k lidem jako byl Viktor Kožený.